Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.
Mluvčí kabinetu židovského státu Shosh Bedrosianová na tiskové konferenci potvrdila, že všechny strany ve čtvrtek dopoledne podepsaly finální verzi dokumentu zahrnující první fázi mírové dohody, upřesnila však, že samotné příměří začne platit do 24 hodin po setkání kabinetu a schválení dohody. Setkání začalo ve čtvrtek večer, přičemž krajně pravicový ministr Itamar Ben Gvir avizoval, že vládu svrhne, pokud nedojde k rozpuštění Hamásu.
Server The Times of Israel (ToI) ve čtvrtek večer informoval o schůzce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a zetěm šéfa Bílého domu Jaredem Kushnerem v Jeruzalémě. Dvojice Američanů se poté připojila k zasedání izraelské vlády, doplnil web. Witkoff a Kushner podle něj přicestovali do Izraele poté, co se ve středu zapojili do jednání o dohodě v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.
Izraelská armáda se stáhne po předem domluvenou „žlutou linii“, kdy bude ovládat přibližně 53 procent palestinského pásma. Poté začne běžet dvaasedmdesátihodinová lhůta k propuštění všech zbývajících rukojmí Hamásem. Armáda židovského státu mezitím podle ToI potvrdila, že ve čtvrtek večer provedla letecký útok ve městě Gaza, přičemž uvedla, že cílem úderu byla buňka členů Hamásu. Palestinská civilní obrana předtím sdělila, že izraelský úder zasáhl budovu, která se zřítila a v troskách zůstávají asi čtyři desítky lidí. Čtyři těla podle ní byla vyproštěna.
Hamás potvrdil, že na dohodu přistoupil a že počítá se stažením izraelských sil a výměnou rukojmí za palestinské vězně. Jeden z představitelů teroristického hnutí podle CNN uvedl, že aby byla propuštěna rukojmí, je třeba učinit „oficiální prohlášení“ o ukončení války. Konec války a začátek trvalého příměří ve čtvrtek večer podle Reuters vyhlásil jeden z vůdců hnutí a jeho vyjednavač Chalíl Hajja.
Radost v Gaze i Izraeli
Bezprostředně po oznámení platnosti příměří vypukly v Pásmu Gazy i v Izraeli spontánní oslavy. V Gaze, kde byla většina dvoumilionové populace vysídlena izraelským bombardováním, lidé tleskali a jásali v zdevastovaných ulicích i přesto, že útoky pokračovaly. „Nejsem jediný, kdo je šťastný, celé pásmo Gazy je šťastné, všichni Arabové, celý svět slaví příměří a konec krveprolití,“ řekl Reuters Abdul Madžíd v Chán Júnisu.
V izraelském Tel Avivu lidé přišli vyjádřit radost z přijetí dohody na takzvané Náměstí rukojmí. „Je to ohromná úleva,“ řekla žena, jejíž syn je stále držen v Pásmu Gazy.
Ve čtvrtek vpodvečer se v Izraeli sešel bezpečnostní kabinet. Pak bude jednat vláda, která má dohodu ratifikovat. Poté zřejmě začne izraelská armáda z Gazy ustupovat. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar pro stanici Fox News uvedl, že Izrael nemá v úmyslu obnovit válku v Pásmu Gazy. „Dodržujeme Trumpův plán,“ citovala Reuters Saara.
„První krok k míru“
Shoda však zatím panuje pouze na implementaci první fáze Trumpem představeného plánu. „Jsem velmi hrdý na to, že mohu oznámit, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází našeho mírového plánu. To znamená, že všechna rukojmí budou velmi brzy osvobozena a Izrael stáhne své vojáky na dojednanou linii,“ napsal Trump krátce před 1:00 SELČ. Souhlas obou stran označil za „první kroky k silnému a trvalému míru“.
Šéf Bílého domu, který má podle úřadu izraelského prezidenta v neděli zavítat do Jeruzaléma, ocenil také mezinárodní spolupráci. „Děkujeme zprostředkovatelům z Kataru, Egypta a Turecka, kteří s námi pracovali na tom, aby se tato historická a bezprecedentní událost stala. Požehnáni budiž mírotvůrci,“ uvedl dále Trump, který věří, že plán povede k trvalému míru v oblasti. Potvrdil, že na Blízký východ v neděli odcestuje, konkrétní zemi však nezmínil.
„Z pohledu Hamásu přišli pravděpodobně o 70 tisíc lidí – to je velká odplata,“ cituje Trumpa server ToI s tím, že podle oficiálních údajů platných k měsíci srpnu zabila izraelská armáda přibližně 22 tisíc teroristů Hamásu. Ohledně dvoustátního řešení Trump uvedl, že nemá názor. „Budu se řídit tím, na čem se dohodnou,“ cituje ho Reuters. Na otázku, co mohou Palestinci očekávat, Trump odpověděl: „Vytvoříme něco, kde mohou lidé žít. Vytvoříme lepší podmínky pro lidi.“ Dodal, že nikdo nebude nucen z oblasti odejít.
Netanjahuova kancelář také uvedla, že izraelský premiér měl s Trumpem po telefonu „vřelý a emocemi nabitý rozhovor“, ve kterém „si navzájem gratulovali k historickému výsledku“. Netanjahu poděkoval Trumpovi a pozval ho, aby přednesl projev před izraelským parlamentem, což bývá označováno za mimořádnou poctu.
„Ukazuje se, že v současném světě nikdo jiný nežli prezident Trump nemohl této dohody dosáhnout, protože je jediný, který má páky a může zatlačit zároveň na Katar, který potom tlačí na Hamás (…), a zároveň také na (izraelského premiéra Benjamina) Netanjahua,“ míní česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. „Pozice USA, konkrétně Donalda Trumpa, byla naprosto zásadní,“ dodala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
Smotričova strana dohodu nepodpoří
„S pomocí boží je všechny přivedeme domů,“ uvedl krátce po oznámení uzavření dohody premiér Netanjahu. Podle něj se jedná o „historický den“. „Je to diplomatický úspěch a národní a morální vítězství pro Stát Izrael,“ uvedl posléze.
Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič avizoval, že jeho strana Náboženský sionismus v hlasování vlády dohodu o klidu zbraní v Pásmu Gazy nepodpoří, uvedl server The Times of Israel, podle něhož se přesto schválení první fáze izraelským kabinetem očekává. Smotričovi vadí především propuštění palestinských vězňů, které je součástí dohody.
„Obě dvě strany – jak izraelská diplomacie, tak teroristické hnutí Hamás – měly původně poměrně velké výhrady, tak do jednání vstoupily určité faktory,“ popsal z egyptského Šarm aš-Šajchu zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. V této souvislosti odkázal právě na vrcholné představitele americké diplomacie.
Formálně se dá dle zpravodaje ČT chápat, že je dohoda začátkem konce války v Pásmu Gazy. První fáze dohody mezi Izraelem a Hamásem má tak vést k dalším fázím, případně i k míru, minimálně ke stavu věcí, které nebudou zahrnovat bombardování v Pásmu Gazy či útočné operace Hamásu nebo propuštění izraelských rukojmí či vězňů zadržovaných židovským státem.
Otázka propuštění rukojmí
Kdy přesně budou propuštěna izraelská rukojmí, není jisté, mělo by k němu však dojít do 72 hodin od schválení dohody. Záleží také, kdy izraelská armáda začne s odchodem na dojednané pozice. Nejzazším termínem by mělo být pondělí. O pondělí nebo úterý mluvil ve čtvrtek také Trump, podle nějž se na míru v oblasti chce podílet i Írán. Nedávný útok na íránské jaderné kapacity byl podle Trumpa k dosažení dohody o Gaze prospěšný.
Nejprve by měli být propuštěni ti, kteří jsou naživu. Na následném nalezení těl zemřelých rukojmí, jejichž lokace není známa, se mají kromě Izraele podílet také Turecko, USA a Egypt, uvedl ve čtvrtek vysoký představitel Ankary.
Podle dohody Izrael výměnou propustí 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených po 7. říjnu 2023. Podle stanice BBC a deníku Ha'arec Hamás stále neobdržel jmenný seznam Palestinců, které Izrael z věznic propustí.
Další fáze mírového plánu
Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského je odsouhlasení první fáze mírového plánu jen začátek. „Ano, je to určitě po těch dlouhých měsících průlom, ale připomenu, že se teď dostáváme do fáze, která je podobná těm, ve kterých jsme byli během dvouletého trvání konfliktu (…) už dvakrát,“ sdělil s tím, že odlišnost aktuální situace spočívá v tom, že podmínkou k propuštění izraelských rukojmí není úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, ale pouze jejich stažení za určitou linii. Izraelská armáda v oblasti jako takové zatím zůstane.
„Bude důležité, jestli se ta první fáze příměří podaří překlopit ve fázi druhou, ve které by měly přijít ke slovu Spojené státy, a to minimálně jako garant,“ dodal.
„Domnívám se, že nejtěžším bodem následných jednání bude odzbrojení Hamásu, které je také součástí toho plánu a je to něco, co se Hamásu nelíbí a snaží se to nějakým způsobem oslabit. Říká, že si ponechá obranné zbraně, nebo že zbraně zmrazí, ale neodevzdá, a tak dále. Tohle považuji za nejtěžší místo pro následná jednání, ale v tuto chvíli si nemyslím, že by to mělo úplně vykolejit jednání o dalších fázích a o ukončení války,“ sdělila česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
„Druhá fáze je samozřejmě mnohem komplikovanější v tom smyslu, že tam by mělo jít o to, jak a za jakých okolností bude odzbrojen Hamás, kdo postupně bude přebírat vládu nad Gazou a také o to, kdo převezme zodpovědnost za bezpečnostní záležitosti v Gaze,“ popsala Kalhousová s tím, že za důležité nyní považuje samotný podpis dohody.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmí, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito nejméně 67 183 Palestinců. Tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN považuje za spolehlivé.
