Jednání

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv. Ve svém příspěvku na síti Truth Social také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vztahy a nedávné jednání české a slovenské vlády, telefonát maďarského ministra zahraničí se svým ruským protějškem a dopady konfliktu na Blízkém východě. Tématem byla také klesající porodnost v Česku. Pozvání přijali římskokatolický kněz Marek Vácha, herečka Zuzana Zlatohlávková, hudebník Ladislav Jakl, geolog a esejista Václav Cílek a influencerka Tereza Koubková. Debatou provázela Jana Fabianová.

Americký prezident Donald Trump vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své síti Truth Social. V rozhovoru se stanicí Fox News dodal, že dohoda s Íránem v pondělí je možná a že Teherán vyjednává. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.

Vláda připravuje zastropování marží prodejců nafty a benzinu. Na mimořádném čtvrtečním zasedání zváží také varianty snížení spotřební daně u pohonných hmot. Po pondělním jednání kabinetu to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Řešení růstu cen paliv bylo i tématem Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) „nemá cenu reagovat předčasně“. Česko podle něj nemá možnosti, jak situaci ovlivnit. Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) si myslí, že řešením není sahat na ceny komodity ani snížení spotřební daně.

Izrael dosáhl více než poloviny svých cílů ve válce s Íránem. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Dodal, že mezi izraelské cíle nepatří odstranění íránského režimu, který se podle něho zhroutí zevnitř. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit.

USA zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení, pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu. Na sociální síti to napsal americký prezident Donald Trump. Washington dle něj vede jednání s „novým a rozumnějším režimem“ v Teheránu, během nichž „došlo k významnému pokroku“. Trump v neděli podle listu The New York Times (NYT) řekl, že v Íránu „nastala změna režimu“.

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až deset tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu. Chce tak rozšířit možnosti prezidenta USA Donalda Trumpa ve válce s Íránem. Informoval o tom v noci na pátek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Šéf Bílého domu zároveň v posledních dnech hovoří o údajně produktivních rozhovorech a velmi dobrém vývoji mírových jednání a s Íránem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že na „žádost íránské vlády“ odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Zvažované úpravy placení televizního poplatku, které se chystají navrhnout poslanci vládní koalice, by byly podle předsedy Rady České televize Karla Nováka pro televizi v současné podobě likvidační. Svolal proto na 8. dubna mimořádné jednání rady, kde bude situaci projednávat s vedením ČT.

Spojené státy podmínily bezpečnostní garance pro Ukrajinu tím, že se napadená země stáhne z Donbasu. Tato oblast je však ve „vitálním zájmu Ukrajiny“, podotkl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová v 90' ČT24 zdůraznila význam regionu pro ukrajinskou obranu. Rusko mezitím pokračuje v útocích. Kyjev cílí na ruskou ropnou infrastrukturu. Moderovala Mariana Novotná.

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu jednal přes tři hodiny s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Po schůzce na ministerstvu obrany s novináři nehovořil. Televizi CNN Prima NEWS později řekl, že na ministerstvo bude nyní chodit často a že ministr vypracuje novou koncepci armády, představit ji má do konce května. Ministerstvo na webu uvedlo, že schůzka se týkala stavu resortu, jeho dalšího směřování, včetně aktuální koncepce a mimo jiné i rozpočtu na příští rok. Dopoledne se Zůnou jednal i prezident Petr Pavel. Ten projednal nominace na jmenování nových generálů i s dalšími ministry.

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů, zvažují utlumení svých vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to v pátek napsal americký prezident Donald Trump. Hormuzský průliv mají podle šéfa Bílého domu střežit ty země, které ho používají, což dle něj Spojené státy nejsou. USA s tím dle něj přesto vypomohou, pokud je o to tyto země požádají.

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.