Jednání

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. K hlasování se dolní komora dostane nejspíše ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. V úvodu středečního jednání hovořili zástupci opozice s přednostním právem, kteří před novým kabinetem varovali. Po jedenácté hodině dopoledne sněmovna zahájila obecnou rozpravu, během níž další opoziční zákonodárci pokračovali v kritice vlády.

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.

Jako „patovou situaci“ vnímá místopředseda pirátských poslanců Ivan Bartoš spor kolem nominace Filipa Turka (za Motoristy) do čela ministerstva životního prostředí. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) argumentům Hradu nerozumí, prezident Petr Pavel dle něj „začíná překreslovat systém parlamentní demokracie“. Události, komentáře moderoval Lukáš Dolanský. Do debaty zvala ČT také zástupce Motoristů a ANO, pozvání nepřijali.

Na novoročním obědě na Pražském hradě přivítal ve středu prezident Petr Pavel premiéra Andreje Babiše (ANO). Premiér po obědě sdělil, že hlavě státu předal nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Pavel ovšem podle Babiše jmenovat Turka odmítá. O kompetenční žalobě premiér neuvažuje. Poslanecký klub Motoristů vyjádřil na večerním jednání Turkovi jednomyslnou podporu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) věří v obnovení společných jednání české a slovenské vlády. Řekl to v příspěvku na sociální síti před čtvrteční návštěvou svého českého protějšku Andreje Babiše (ANO) v Bratislavě. Mezivládní konzultace s Bratislavou přerušil předloni tehdejší kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), který krok zdůvodnil rozdílnými pohledy obou zemí na klíčová zahraniční témata.

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či investicích do ropného sektoru. V noci na pátek to prohlásil venezuelský autoritář Nicolás Maduro. Americká administrativa jej bez důkazů viní z toho, že stojí „v čele obchodu s drogami“. Maduro také jednoznačně nepotvrdil úder na venezuelské území, o kterém v minulých dnech informovala americká média.

Bez podpory Spojených států nemůže Ukrajina ve válce s Ruskem zvítězit, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který v noci na úterý SEČ odvysílala americká stanice Fox News. Zelenskyj rovněž řekl, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi nevěří. Ukrajina od února 2022 vzdoruje s pomocí západních zemí ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dle agentury Reuters označil v pondělí odpoledne tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na sídlo ruského vládce Vladimira Putina za lež. Moskva chce podle něj jen podkopat pokroky v jednání o ukončení ruské války a připravuje si půdu k útoku na budovy ukrajinské vlády v Kyjevě. O údajném útoku na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti hovořil dlouholetý šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov relativně krátce poté, co na Floridě o mírovém plánu jednaly delegace Ukrajiny a USA.

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko obdrželo telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.

Chystaný plán možného zastavení ruské války na Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského počítá s americkými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu na dobu patnácti let. Zelenskyj amerického prezidenta Donalda Trumpa požádal o bezpečnostní záruky až na padesát let. Ukrajinský prezident také vyjádřil názor, že plán by měly podepsat Ukrajina, USA, Rusko i Evropa.

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili v sobotu po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si vyžádal už desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a rovněž Číny. Příměří přivítaly Evropská unie a OSN.

Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Pokud by ho navrhl, prezident by ho nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok. Uvedl to Hrad po Turkově schůzce s Pavlem. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky Turek kandidátem na ministra zůstává. Babiš se chce s Turkem a Macinkou do Vánoc sejít, Pavlovi stanovisko řekne 7. ledna u novoročního oběda.

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.