Jednání

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP uvedl, že se domnívá, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Tu Moskva začala svou plnohodnotnou invazí v únoru 2022. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump. Šéf Bílého domu také podle webu CNN uvedl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Spojené státy vedly v Římě druhé kolo jaderných rozhovorů s Íránem. Washington chce vyřešit desítky let trvající spor ohledně atomových ambicí Teheránu. Ten aktuální kolo jednání označil za konstruktivní, další by se mělo konat za několik dní. Americký prezident Donald Trump stále nevylučuje ani vojenský zásah v případě, že diplomacie selže.

Prezident USA Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody, napsala agentura Reuters. Šéf Bílého domu podle agentury AP také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit. V podstatě tak potvrdil dřívější slova ministra zahraničí USA Marca Rubia, který se vyjádřil v podobném duchu.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhli po třech letech diskusí předběžné dohody o způsobu řešení budoucích pandemií, řekla agentuře AFP spolupředsedkyně vyjednávacího orgánu, která je zároveň francouzskou velvyslankyní pro světové zdravotnictví, Anne-Claire Amprouová.

V Petrohradě v pátek večer skončila po více než čtyřech hodinách schůzka ruského vládce Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, která se soustředila na hledání mírové dohody v rusko-ukrajinské válce. Informovala o tom agentura Reuters. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.

Celní válka by poškodila všechny, proto je třeba dál jednat, ale také učinit kroky k ochraně českých firem. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Oznámil vznik pracovní skupiny, která bude sloužit k předávání všech informací ohledně cel a dalších kroků Evropy a umožní vládě i podnikatelům rychle reagovat. Potřeba je také hledat nové trhy, odstraňovat bariéru na vnitřním trhu EU a chránit se před záplavou levného čínského zboží, řekl premiér.

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.

Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.

Spojené státy uvalí na dovoz z Číny dodatečné clo ve výši padesáti procent, pokud Peking nezruší svá odvetná opatření vůči americkým clům, oznámil v pondělí odpoledne středoevropského času prezident USA Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že Washington zároveň přeruší s Čínou rozhovory ohledně jí požadovaných setkání. Jednání s ostatními zeměmi, které v reakci na americká cla rovněž požádaly o schůzky, začnou podle něj okamžitě.

Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Rozhodně to je začátek vyjednávání s většinou zemí světa a americká administrativa očekává nějakou odpověď, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška v souvislosti s ohlášenými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podotkl, že administrativa USA v tuto chvíli operuje s velmi málo lidmi a podle toho rozhodnutí vypadají. Trumpa podle něj nezajímá nikdo kromě Spojených států.

Před uzavřením schůze sněmovny k armádě měli minulý týden podle prezidenta Petra Pavla dostat možnost mluvit i opoziční řečníci s přednostním právem. Uspokojilo by to obě strany a nijak by to nenarušilo myšlenku jednat o utajených informacích za zavřenými dveřmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz. Mimořádná schůze, jejíž uzavřené části se na protest odmítli zúčastnit poslanci ANO a SPD, odrážela dle Pavla nízkou úroveň politické kultury na straně vlády i opozice.