Jednání

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.

Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas zemřel ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na jeho rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl pro americkou televizi PBS, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Zdůraznil také, že útoky program zničit nemohou. Zmínil rovněž, že Teherán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá.

Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v pondělí tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.

Spojené státy jednají na vysoké úrovni s kubánským režimem a možná se dohodnou na převzetí této karibské země, řekl v pátek podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump novinářům v Bílém domě. Zdůraznil přitom, jaké má Kuba ekonomické problémy. Za nimi přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo, které na ostrově způsobilo bezprecedentní krizi.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že stále existuje velká šance na nalezení diplomatického řešení sporu, který Írán vede se Spojenými státy ohledně svého jaderného programu. Příští kolo jednání se podle šéfa íránské diplomacie i ministra zahraničí Ománu, který rozhovory zprostředkovává, uskuteční ve čtvrtek v Ženevě, informovala v neděli agentura Reuters.

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

Všichni lékaři Nemocnice Pelhřimov, kteří přislíbili, že vezmou své výpovědi zpět, v nemocnici zůstanou. Svoji výpověď stáhla i desátá lékařka, devět jejích kolegů tak učinilo v pondělí, informovala mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Na interním oddělení dalo na začátku února výpověď dvanáct z dvaceti dvou lékařů. Krok zdůvodnili mimo jiné špatnou personální politikou nemocnice, jejíž ředitel Radim Hošek následně rezignoval. Zpětvzetí výpovědí bylo součástí dohody mezi lékaři a krajem, který je zřizovatelem nemocnice.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vede tajná jednání s vnukem bývalého kubánského vůdce Raúla Castra, a to v době, kdy Spojené státy vyvíjejí na režim v Havaně v poslední době nebývalý tlak. S odvoláním na tři nejmenované zdroje to ve středu napsal server Axios. Rozhovory ministra Rubia a Raúla Guillerma Rodrígueze Castra se konají mimo oficiální struktury kubánské vlády a dle Axiosu svědčí o tom, že vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa vnímá 94letého revolucionáře Raúla Castra jako toho, kdo na Kubě rozhoduje.

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.