Jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo) Reného Zavorala, aby s ním o záměru koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky jednal veřejně. ANO, Motoristé a SPD usilují o to, aby Česká televize (ČT) a ČRo spadaly pod státní rozpočet. Předseda vlády Zavorala také označil za „aktivistu“. Dle Zavorala schůzka na Úřadu vlády probíhala jako „jednostranný diktát toho, co se stane a jak to bude“. Proto prý volá po veřejné diskusi, která ale měla přijít mnohem dříve než nyní. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek doplnil, že s předsedou vlády jednal dvakrát, kroky s Rozhlasem prý koordinují. Zákon, který má změnit financování obou médií, prošel prvním čtením dle Chudárka „hurá stylem“, dění označil za „neuvěřitelně špatné“. Návrh je pro ČT prý nepřijatelný, poukázal zejména na rozsah rozpočtu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prodloužil regulaci cen paliv do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října, zahrnuje cenové stropy i sníženou daň na naftu. Ministři podpořili rovněž novelu omezující pravomoci odvolacích soudů. Kabinet schválil i koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Ministři podpořili také návrh k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.

Zástupci pražského STAN, SPOLU (ODS, TOP 09) a Prahy sobě na schůzce o koalici řešili program či rozdělení gescí, vyplynulo z jejich vyjádření. Znovu se k jednáním sejdou v úterý, kdy chce pražský lídr Starostů Petr Hlaváček dosáhnout dohody. Jeho straně by ve vznikající radě měly připadnout gesce územního rozvoje, bydlení, životního prostředí, bezpečnosti nebo IT. SPOLU má řídit finance, infrastrukturu, sociální a zdravotní oblast či kulturu a Praze sobě by připadly gesce dopravy a majetku.

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.

Sněmovna schválila v prvním čtení základní údaje rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem ve výši 386 miliard. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila. Výše schodku se nelíbí ani části koaličních představitelů, na příští roky tak slibují jeho snižování v řádu desítek miliard. Dopoledne se poslanci věnovali také debatě o písemných dotazech, odpoledne dolní komoru zaměstnávaly ústní interpelace.

Pražský lídr vítězného hnutí STAN Petr Hlaváček po dopoledním jednání zastupitelského klubu Starostů oznámil, že vyjednávací tým STAN bude rozpracovávat variantu koalice se SPOLU (ODS, TOP 09) a Prahou sobě. Piráti nabídku k případné účasti se Starosty a SPOLU odmítli. Hlaváček rovněž zopakoval, že STAN usiluje o širší koalici. Pokud však trojkoalice nevznikne do listopadového zastupitelstva, budou město řídit Starostové a SPOLU. V radě by ovšem nechali místo pro třetího partnera.

Existuje základ pro dosažení příměří ve válce na Ukrajině, prohlásil americký vyjednávač Steve Witkoff na úvod středeční schůzky s ruským vládcem. Uvedl, že přivezl návrhy na urovnání konfliktu, a doufá, že Vladimir Putin zváží obnovení americko-rusko-ukrajinských rozhovorů, během nichž by bylo možné posoudit technické otázky, napsaly agentury. Poradce Kremlu po asi tříhodinovém jednání řekl, že Moskva je ochotná trojstranná jednání v listopadu obnovit. Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského návrh USA na trojstranné rozhovory podporuje.

Zastavení pomoci Ukrajině by Rusko ještě více povzbudilo. Po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to ve středu v Berlíně řekl český prezident Petr Pavel. Německo je největším evropským podporovatelem Ukrajiny, která se už téměř pět let brání rozsáhlé ruské invazi. Pavel, který je na dvoudenní pracovní návštěvě Německa, s Merzem jednal také o prohlubování česko-německé bezpečnostní spolupráce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by přijal mírovou dohodu, která by zmrazila frontu v současném stavu. Řekl to v rozhovoru se stanicí Fox News. Podle něj je zastavení bojů minimum toho, co Kyjev od Moskvy právě teď potřebuje. Následně by se Ukrajina obrátila k USA a k evropským spojencům a žádala o bezpečnostní záruky.

Ukrajinská delegace v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským jednala v Oslu se zvláštními zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, který se připojil dálkově, o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Norský premiér Jonas Gahr Störe avizoval, že cílem jednání je přivést diplomatické snahy o ukončení konfliktu „na konstruktivnější cestu“. Witkoff z Osla zamíří jednat do Ruska.

Sněmovna znovu schválila nové podmínky zaměstnávání státních úředníků, přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Ten se podobně jako opozice obává „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Sněmovna hlasy koalice tuto pravomoc prezidenta také opět omezila. Později odpoledne poslanci schválili několik novel, mimo jiné tu o nakládání s bateriemi. Schůze byla přerušena až pozdě večer.

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.

Na vytvoření koalice v Liberci se domluvili vítězní Starostové pro Liberecký kraj (SLK) s hnutím Lepší Liberec a uskupením Liberec otevřený lidem (LOL) + Piráti. V 39členném zastupitelstvu by měli pohodlnou většinu 31 hlasů. O dohodě v pondělí informovali zástupci těchto stran. V opozici tak nejspíš zůstane jen ANO, které bylo součástí radniční koalice posledních dvanáct let. Lídr hnutí Tomáš Rec sdělil, že pro ANO je neúčast v koalici zklamáním.

V Bosně a Hercegovině se v neděli konaly všeobecné volby. Voliči rozhodovali o skladbě celostátních orgánů – tedy parlamentu a kolektivního předsednictva země – a také parlamentů dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, které stát tvoří. Složení tříčlenného předsednictví by dle předběžných výsledků mělo zůstat téměř nezměněné. Změnil se pouze reprezentant chorvatské menšiny. Tím by se měla stát Darijana Filipovičová. Podle agentury Reuters předběžné výsledky do tříčlenného předsednictva naznačují úspěch levice a nacionalistů.

Britská tajná služba MI5 ve středu zveřejnila varování před čínskou organizací, která podle ní financuje výzkum britských akademiků pro potřeby čínské rozvědky. Na projektech se podle MI5 podílelo více než sto akademiků působících v Británii. Čínské velvyslanectví v Londýně obvinění odmítlo, informovala agentura Reuters.

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.

Poslanci v úterý debatovali rovných sedm hodin o návrhu opozičních poslaneckých klubů vyslovit nedůvěru vládě. U pultíku v jednacím sále se během dne střídali spíše zástupci vládní většiny, opoziční poslanci by se ke slovu měli dostat až ve středu. Opozice kabinet kritizuje především za vysoký plánovaný schodek rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vláda výhrady odmítají, mimořádnou schůzi považují za „předvolební hru“. Okolnosti jednání probrali v úterních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS), místopředseda rozpočtového výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Italská premiérka Giorgia Meloniová chce s českým protějškem Andrejem Babišem (ANO) spolupracovat v Evropské unii na reformě systému obchodování s emisními povolenkami. Systém podle ní nesmí vést ke zdražování energií. Zároveň Meloniová při úterní návštěvě Prahy vyzdvihla společnou pozici Říma a Prahy při jednání o unijním rozpočtu, zejména v názoru na zachování peněz na zemědělskou politiku a podporu slabších regionů. Babiš naopak vyzdvihl nově dojednaný společný akční plán do roku 2030.