Jednání

Nejvyšší ústavní činitelé ve čtvrtek hovořili o válce na Ukrajině, konfliktech v Sýrii, Libanonu a Pásmu Gazy nebo o změnách, které přinese nástup Donalda Trumpa na pozici prezidenta USA. Prezident Petr Pavel ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Současné volební období je spojeno s rekordním počtem sněmovních schůzí. Ta v příštím týdnu má už číslo 123. Trojmístného čísla zákonodárci dosáhli i v minulém volebním období. Tehdy se ale počítaly po dnech. V tomto volebním období není až tak neobvyklé ani konání více schůzí s jedním datem. Vloni v březnu jich takto bylo i pět.

Příští americký prezident Donald Trump, francouzská hlava státu Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác.

Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o digitalizaci financí, podle kterého bude na trh s kryptoaktivy dohlížet ČNB. Také prošel zákon, který má umožnit do budoucna integraci Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. Sněmovna ale opět nedokončila závěrečné schvalování novely o prodlužování dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Schůze bude pokračovat ve středu.

Senát beze změn schválil důchodovou reformu, kterou chce vláda mimo jiné postupně zvýšit věk odchodu do penze z 65 na 67 let. Zdůvodňuje to nutností zajistit financování důchodů i pro budoucí penzisty. I když má k reformě výhrady opozice, odbory i část členů horní komory z frakcí vládních stran, senátní výbory ji doporučily schválit beze změn.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Na mnoho z toho, co vláda prosadila, se navázat nedá, řekla v pátečním Interview ČT24 šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Pokud se ANO dostane do příští vlády, podle Schillerové musí mít prioritu „zreálnit“ rozpočet. Politička v rozhovoru také hájila snahu opozice odvolat Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny.

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Slovenský premiér Robert Fico se setkal se třemi poslanci, kteří odešli z poslaneckého klubu vládní Slovenské národné strany (SNS) a odmítají podporovat jeho vládu. Jednání skončilo bez dohody, informovala v úterý agentura SITA s odvoláním na slovenská média.

Kyjev musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že po nástupu nové americké administrativy skončí válka rychleji.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.

Kypr je ochotný obnovit jednání o budoucím uspořádání ostrova. Prezident Níkos Christodúlídés to řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi na okraj neformálního summitu EU v Budapešti. Turecko už padesát let okupuje sever ostrova a jako jediná země světa jej uznává za samostatný stát. Jedním ze symbolů rozděleného Kypru je i město Varoša, kde dříve žilo na 40 tisíc lidí, teď se ale pomalu drolí na prach.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.

Zástupci STAN a SPOLU ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále současná šéfka kraje a volební jednička STAN Petra Pecková. Lídr SPOLU Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po úterním koaličním jednání. Podle Skopečka se zároveň rozběhnou jednání o prioritách pro programové prohlášení rady kraje.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Přechodné období, v němž se budou moci souběžně používat nové i původní systémy stavebního řízení, nebude trvat méně než dvanáct měsíců, oznámil kandidát na ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) s tím, že žádosti se budou podávat v elektronické podobě, k papírovým formulářům se nebude možné vrátit. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že vláda 16. října rozhodne, zda pokračovat ve vývoji digitalizace stavebního řízení, nebo začít od začátku včetně zadání nové soutěže na jejího dodavatele.

Prezident Petr Pavel přijal návrh premiéra Petra Fialy (ODS) na odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z pozice vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj k pondělku. Zároveň souhlasil s pověřením šéfa resortu práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) od úterý dočasným výkonem funkce ministra. Pavel v pondělí jednal s šéfy všech pěti koaličních stran, řešila se i budoucnost dalších pirátských ministrů. Fiala řekl, že nebude navrhovat obsazení ministra pro legislativu po současném šéfovi resortu Michalu Šalomounovi, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová už předtím uvedla, že agendu má přebrat ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Nebude ani pozice vicepremiéra pro digitalizaci, oznámil Fiala.

Vláda schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu o třicet miliard korun na 282 miliard, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Peníze jsou určené na odstraňování škod po povodních. Sněmovna bude projednávat novelu v úterý 1. října ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili také návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard. Kvůli povodním je o jedenáct miliard vyšší než původní návrh ministerstva financí.