Jednání strana 2 z 5

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.

Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny se shodují, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po summitu V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Země V4 se podle něj liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenskou pomoc, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí, ale jsou připraveny se podílet humanitárně či finančně.

Po dvaceti letech navštívil český ministr zahraničí Austrálii. Šéf tuzemské diplomacie Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že globální význam celého indopacifického regionu roste a je nutné v něm hledat spojence, například v oblasti kybernetické bezpečnosti. V budoucnu by Česko od Austrálie mohlo pořídit také vojenský materiál, záleží to ale na dalším vyjednávání, řekl ministr v rozhovoru s australskou televizí ABC.

Za zavřenými dveřmi vyslýchal ve čtvrtek soud svědky v případu psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě ze znásilnění a vydírání. Soudce vyloučil veřejnost z jednání, protože se domníval, že by ve výpovědích mohly zaznít citlivé informace. Hlavní líčení by mělo pokračovat příští týden ve čtvrtek. Cimický, který obžalobu odmítá, se čtvrtečního jednání nezúčastnil.

Prezident Petr Pavel chystá na přelom února a března jednání o důchodové reformě s vládou i opozicí, zjistila ČT. Hlava státu chce, aby důležitý zákon, který má ovlivnit podobu penzijního systému na dlouhá léta dopředu, získal v parlamentu širší podporu. S opozicí chtějí o důchodové reformě znovu mluvit i zástupci koalice. ANO a SPD avizují, že s vládou jednat budou. Klíčové body reformy, jako je další postupný růst věku odchodu do důchodu i po roce 2030 nebo méně výhodný výpočet nových penzí, ale zatím odmítají. Požadují třeba, aby lidé z náročných profesí mohli chodit do důchodu dříve bez krácení penze. O tom teď diskutuje i koalice.

Koalice oživuje debatu o možném zrychlení jednání sněmovny a omezení opozičních obstrukcí. Vede ji k tomu mimo jiné neobvykle dlouhá diskuse kolem korespondenční volby. Namísto úpravy jednacího řádu ale zvažuje prosazení takzvaného autonomního usnesení, které by nová pravidla nastavilo.

Celostátní konference KDU-ČSL v pátek vyjádřila důvěru předsedovi strany Marianu Jurečkovi, aby lidovce vedl a pokračoval ve funkci ministra práce a sociálních věcí až do volebního sjezdu. Ten se bude konat ve druhé polovině října. Na tiskové konferenci po jednání širokého vedení strany to novinářům oznámil přímo Jurečka. Konference tak nevyhověla části straníků, kteří žádali přesunout sjezd na jarní termín a Jurečku kritizují za to, že neukončil vánoční večírek svého resortu v den tragické střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, a za to, jak o této chybě komunikoval s médii.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Poslanci v úterý odpoledne projednávali okolnosti prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jednání zahájili minutou ticha za oběti útoku. Dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v případu existují bílá místa a relevantní otázky, s odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sněmovna v úterý také zrychleně schválila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek či přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.

Vláda schválila přidání letounů F-35 na seznam strategických projektů české armády, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda se také zabývala novelou zákona o advokacii, která má mimo jiné zpřesnit nynější úpravu týkající se mlčenlivosti advokáta, nebo novelou předpisu o veřejných sbírkách. Kabinet zasedal bez premiéra Petra Fialy (ODS), který v úterý odletěl na návštěvu Indie.

Ostravský krajský soud vyhlásil všeobecné moratorium na huť Liberty. Ochranu před věřiteli získala v den, kdy ukončuje provoz. Po zbytek prosince bude většina zaměstnanců doma. Vedení firmy tvrdí, že je to dočasné, ředitel Liberty Ostrava Pavel Šedivý ale připustil, že další vývoj bude záviset na výsledcích jednání s dodavatelem energií. Ten ve čtvrtek odpoledne Liberty odřízl. Moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO) řekl po jednání s vedením hutě, že považuje za klíčové, aby byl v lednu provoz opět obnoven, šéf odborů KOVO Roman Ďurčo dal však najevo, že neočekává, že by se jej podařilo obnovit již k 3. lednu.

Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Čínský prezident Si Ťin-pching během čtvrtečního setkání s čelnými představiteli Evropské unie v Pekingu vyzval EU, aby spolupracovala s Čínou na zajištění globální stability a vyhnula se vměšování. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel vyzvali k řešení „nerovnováhy a sporů“ mezi Bruselem a Pekingem.

Vláda se dohodla na zřízení výboru pro regionální politiku, koordinovat bude opatření k podpoře regionů, uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Koalice SPOLU, Pirátů a STAN tím podle něj plní programové prohlášení. Výbor začne fungovat od příštího roku. Kabinet zasedal v Bučovicích na Vyškovsku a podobně jako při předchozích jednáních v krajích se zaměřil hlavně na regionální témata. Ministři měli od rána v okolí separátní programy, kromě jednání vlády to bylo i setkání s radami Jihomoravského a Zlínského kraje a se starosty.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Tripartita se na pondělním jednání ve Strakově akademii v Praze nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Zástupci kabinetu a odborů se sešli poprvé od odborářské stávky a protestů z 27. listopadu. Probírali otázky týkající se také vzdělávání či zdravotnictví.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy zákoníku práce, které požadovali protestující lékaři. Na středečním brífinku to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Počet dobrovolných přesčasových hodin by se měl vrátit na původních 416 a zdravotníci v nemocnicích by mohli mít legálně čtyřiadvacetihodinové služby. Válek sdělil, že je ochoten jednat i o navýšení platů všech zdravotníků. Vláda měla na programu i další témata. Šéf resortu zahraničí Jan Lipavský (Piráti) informoval o tom, že Česko zařadilo na národní sankční seznam podnik, který spravuje nemovitosti Ruské federace v zahraničí.