Jednání strana 2 z 5

Poslanci v tomto volebním období strávili rekordní množství času nad programem jednotlivých schůzí. Z celkových 1642 hodin v Poslanecké sněmovně se zákonodárci zabývali obsahem jednání 442 hodin. Do konce volebního období přitom zbývá ještě celý rok.

Vláda na středečním jednání navýšila rozpočet ministerstva vnitra o 1,95 miliardy korun. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) to pomůže zajistit bezproblémové fungování policie a hasičů. Kabinet také schválil zákaz prodeje pyrotechniky na tržištích či program pro investice obcí a krajů do nájemních bytů. Vláda mimo jiné podpořila novelu, která má zajistit, aby nejvýznamnější vojenské objekty byly v budoucnu pouze ve vlastnictví státu. Zasedání se zúčastnil i prezident Petr Pavel, který byl přítomen projednávání zprávy o zajišťování obrany.

Spolupráce Česka s Ukrajinou je zaměřena na budoucnost a je výhodná pro obě strany, řekl po jednání vlád obou zemí premiér Petr Fiala (ODS). Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal mu poděkoval za podporu. Jednotliví ministři obou zemí se dohodli na další spolupráci v dopravě nebo na poválečné obnově Ruskem napadené země. Šmyhal také oznámil, že na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Ukrajinského premiéra odpoledne na Pražském hradě přijal také prezident Petr Pavel.

Jednání europoslanců s premiérem Petrem Fialou (ODS) v pražské Kramářově vile se v pátek nezúčastnili zástupci opozičního ANO kvůli slovům premiéra, že jejich unijní frakce slouží zájmům Ruska. Předseda vlády na síti X napsal, že europoslancům ANO patrně účast zakázal šéf hnutí Andrej Babiš.

Poslanecká sněmovna dokončila úvodní debatu o sporném vládním návrhu na zvýšení televizního a rozhlasového poplatku s širším okruhem poplatníků. Snahy opozice návrh zamítnout nebo ho vrátit vládě k dopracování neuspěly, zamíří tak k projednání do mediálního výboru. Plénum dále například zvolilo do čela vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě UK Pavla Kašníka (ODS).

Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

Doba oddlužení se asi zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny, Senát to schválil. Sporné zavedení minimální srážky ze mzdy nepodpořil. Horní komora také schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Norma zjednodušuje proces posuzování zájemců a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které pěstounům pomáhají. Senát schválil i úpravu pravidel veřejných sbírek či novelu, která má aktualizovat pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů a sladit je se zákonem o policii. Horní komora ve středu také schválila novelu, která má zřejmě desetinásobně zvýšit sankci ohledně distribuce léků.

Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.

Úvodním kolem projednávání prošel ve sněmovně návrh zákona o podpoře bydlení, který má vytvořit systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Poslanci také podpořili úlevu u záloh na sociální pojištění pro nové podnikatele a rovněž návrh, aby společnosti s cennými papíry obchodovanými na burzách měly ve vedení aspoň třetinu žen. Zabývali se i návrhem na odvolání Lubomíra Veselého z Rady České televize kvůli některým jeho výrokům. Na následné mimořádné schůzi svolané z koaličního podnětu pak podpořili v prvním kole novely o audiovizi a o spotřebních daních.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.

Generální ředitelé České televize (ČT) Jan Souček a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral společně se šéfem Evropské vysílací unie (EBU) Noelem Curranem v úterý na Pražském hradě debatovali o novele zákonů o ČT a ČRo, kterou připravilo ministerstvo kultury. Legislativního procesu se ale dotkli jen okrajově, protože prezidentova ústavní role je až v samotném závěru, řekl Zavoral po jednání. Není tedy zřejmé, jestli Pavel novelu v současné podobě podporuje. Podle Součka se ale aktéři shodují na tom, že koncesionářské poplatky jsou optimálním nástrojem k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh tvrdí, že uskutečnilo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku války v Pásmu Gazy, tedy od 7. října loňského roku. S odvoláním na představitele hnutí o tom informovala agentura Reuters. Hizballáh podle svého prohlášení vypustil rakety a drony celkem na devět vojenských objektů Izraele. Útok proběhl den poté, co židovský stát oznámil, že se mu podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele šíitského hnutí. V Pásmu Gazy postupuje Izrael dál do Rafahu, zatímco pokračují jednání o příměří.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

V Praze ve čtvrtek začalo dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Na jeho okraj se koná řada bilaterálních schůzek. Při této příležitosti udělil prezident Petr Pavel generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberga předtím přijal i premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že Česko plní závazek dvou procent výdajů HDP na obranu a bude ho naplňovat i v dalších letech. Stoltenberg ocenil Česko jako svého partnera a také to, jakou práci země vykonala ve své muniční iniciativě.

Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.

Konflikt v Gaze musí být co nejdříve ukončen. Čím déle potrvá, tím horší bude pozice Izraele a hledání řešení, shodli se český prezident Petr Pavel s jordánským králem Abdalláhem II. Pavel jednal v Jordánsku i s korunním princem Husajnem a s premiérem Bišerem Chasávnou. Setkal se také s předsedy obou komor tamního Národního shromáždění – předsedou Senátu Fajsalem Fáizem a Poslanecké sněmovny Ahmadem Safádím.

V noci na sobotu pokračovaly izraelské údery na Rafah na jihu Pásma Gazy. V pátek přitom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v oblasti Rafahu, což Jeruzalém odmítl. Údery a boje izraelské armády s palestinským teroristickým hnutím Hamás podle agentury AFP neutichly ani na dalších místech, například v utečeneckém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Na přelomu května a června odbory zřejmě opět usednou za stůl společně se zástupci vlády a firem. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) hodlá svolání takové schůzky navrhnout koaliční radě. Společně hodlají hledat kompromisy v otázkách platů ve státní sféře, reformy penzí nebo uzákonění výpovědi bez udání důvodu.

Stát pomůže 430 ukrajinským uprchlíkům s dobrovolným návratem, schválila ve středu vláda. Těm, kdo chtějí zpět do vlasti, koupí lístek na autobus či zajistí sanitku. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) oznámil, že kabinet odložil projednávání návrhu zákona o podpoře bydlení, jehož cílem je vytvořit systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Podle Síkely je třeba jednat se samosprávami a vyřešit rozpory kolem legislativy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) odklad kritizoval.