EU schválila na návrh Česka sankce proti deseti Rusům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

„Mám velkou radost, že Evropská unie přijala sankce na základě českého návrhu. Jedná se o osoby, které vytvářejí to, co můžeme nazvat totalitou nebo diktátorským režimem v Rusku,“ řekl po skončení jednání Lipavský. „Je to deset osob, jsou to soudci, vyšetřovatelé, lidé, kteří vyšetřují z politických důvodů a provádějí represe,“ dodal. Schválení českého návrhu je podle něj jasný signál toho, kde „stojí Evropská unie a kde stojí česká diplomacie“.

Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Novinářka Viktorie Roščynová zemřela v roce 2024 ve svých 27 letech v ruském zajetí. Podle svědků měla být předtím součástí jedné z výměn vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo, které Rusko předalo Ukrajině, vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu mu chyběly mozek, oči a část hrtanu.

Subjekty na sankčních seznamech mají zmrazené všechny účty v bankách EU a fyzické osoby mají zákaz cestovat kamkoli v Evropské unii.

V současné době je v Evropské unii uplatňováno přes padesát sankčních režimů, v kterých je téměř pět tisíc osob a subjektů. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Rusku, Bělorusku, Íránu či Severní Koreji.

EU kromě toho rovněž přijala takzvané tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny například na terorismus, porušování lidských práv, činnosti související se šířením jaderných zbraní, používání chemických zbraní nebo kybernetické útoky.

Reparační půjčka pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv má podporu

Mezi ministry zaznívala podle Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Stále nicméně existují země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.

„Česko k tomu přistupuje pozitivně, konstruktivně, snažíme se najít řešení, nezavírat dveře. Je ale jasné, že pokud má Rusko peníze, vede agresivní válku proti Ukrajině, proti Evropě, tak bychom měli využít tyto peníze, než se snažit opět využít peníze daňových poplatníků,“ prohlásil Lipavský.

Nahrávám video
Ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU
Zdroj: ČT24

Další finanční podpora pro Ukrajinu je jedním z hlavních témat. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je právě takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ještě před jednáním řekl novinářům, že by Evropská unie naopak kvůli korupčnímu skandálu na Ukrajině měla zastavit veškeré platby Kyjevu. V podobném duchu vystoupil podle Lipavského maďarský ministr i na jednání šéfů diplomacií. „Pozitivní zpráva ale přece je, že korupce je vyšetřována, že prezident Zelenskyj postupuje poměrně razantně,“ uvedl k tomu český ministr s tím, že to „bere jako dobrou zprávu a očistný proces, byť ho to netěší“.

Kallasová: EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile

Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.

Další unijní protiruské sankce se podle Kallasové budou týkat samotných lodí z takzvané stínové flotily i subjektů, které umožňují jejich provozování. Blok se nyní podle ní zaměří na příslušné dohody se zeměmi, pod jejichž vlajkami lodě plují.

Lodě, které jsou součástí takzvané stínové flotily, Moskva používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Unie je uvalila kvůli už téměř čtyřleté plnohodnotné ruské agresi proti Ukrajině. Tato plavidla jsou však spojována také s úniky ropy a s poškozováním kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely. Rusko má podle odhadů k dispozici více než tisícovku takových plavidel plujících pod různými vlajkami.

Jednání unijních ministrů zahraničí se konalo v době, kdy Spojené státy dávají ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému najevo, že by měl přijmout nový americký plán pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 25 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 8 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...