EU schválila na návrh Česka sankce proti deseti Rusům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

„Mám velkou radost, že Evropská unie přijala sankce na základě českého návrhu. Jedná se o osoby, které vytvářejí to, co můžeme nazvat totalitou nebo diktátorským režimem v Rusku,“ řekl po skončení jednání Lipavský. „Je to deset osob, jsou to soudci, vyšetřovatelé, lidé, kteří vyšetřují z politických důvodů a provádějí represe,“ dodal. Schválení českého návrhu je podle něj jasný signál toho, kde „stojí Evropská unie a kde stojí česká diplomacie“.

Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Novinářka Viktorie Roščynová zemřela v roce 2024 ve svých 27 letech v ruském zajetí. Podle svědků měla být předtím součástí jedné z výměn vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo, které Rusko předalo Ukrajině, vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu mu chyběly mozek, oči a část hrtanu.

Subjekty na sankčních seznamech mají zmrazené všechny účty v bankách EU a fyzické osoby mají zákaz cestovat kamkoli v Evropské unii.

V současné době je v Evropské unii uplatňováno přes padesát sankčních režimů, v kterých je téměř pět tisíc osob a subjektů. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Rusku, Bělorusku, Íránu či Severní Koreji.

EU kromě toho rovněž přijala takzvané tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny například na terorismus, porušování lidských práv, činnosti související se šířením jaderných zbraní, používání chemických zbraní nebo kybernetické útoky.

Reparační půjčka pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv má podporu

Mezi ministry zaznívala podle Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Stále nicméně existují země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.

„Česko k tomu přistupuje pozitivně, konstruktivně, snažíme se najít řešení, nezavírat dveře. Je ale jasné, že pokud má Rusko peníze, vede agresivní válku proti Ukrajině, proti Evropě, tak bychom měli využít tyto peníze, než se snažit opět využít peníze daňových poplatníků,“ prohlásil Lipavský.

Nahrávám video

Další finanční podpora pro Ukrajinu je jedním z hlavních témat. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je právě takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ještě před jednáním řekl novinářům, že by Evropská unie naopak kvůli korupčnímu skandálu na Ukrajině měla zastavit veškeré platby Kyjevu. V podobném duchu vystoupil podle Lipavského maďarský ministr i na jednání šéfů diplomacií. „Pozitivní zpráva ale přece je, že korupce je vyšetřována, že prezident Zelenskyj postupuje poměrně razantně,“ uvedl k tomu český ministr s tím, že to „bere jako dobrou zprávu a očistný proces, byť ho to netěší“.

Kallasová: EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile

Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.

Další unijní protiruské sankce se podle Kallasové budou týkat samotných lodí z takzvané stínové flotily i subjektů, které umožňují jejich provozování. Blok se nyní podle ní zaměří na příslušné dohody se zeměmi, pod jejichž vlajkami lodě plují.

Lodě, které jsou součástí takzvané stínové flotily, Moskva používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Unie je uvalila kvůli už téměř čtyřleté plnohodnotné ruské agresi proti Ukrajině. Tato plavidla jsou však spojována také s úniky ropy a s poškozováním kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely. Rusko má podle odhadů k dispozici více než tisícovku takových plavidel plujících pod různými vlajkami.

Jednání unijních ministrů zahraničí se konalo v době, kdy Spojené státy dávají ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému najevo, že by měl přijmout nový americký plán pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.