EU schválila na návrh Česka sankce proti deseti Rusům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

„Mám velkou radost, že Evropská unie přijala sankce na základě českého návrhu. Jedná se o osoby, které vytvářejí to, co můžeme nazvat totalitou nebo diktátorským režimem v Rusku,“ řekl po skončení jednání Lipavský. „Je to deset osob, jsou to soudci, vyšetřovatelé, lidé, kteří vyšetřují z politických důvodů a provádějí represe,“ dodal. Schválení českého návrhu je podle něj jasný signál toho, kde „stojí Evropská unie a kde stojí česká diplomacie“.

Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Novinářka Viktorie Roščynová zemřela v roce 2024 ve svých 27 letech v ruském zajetí. Podle svědků měla být předtím součástí jedné z výměn vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo, které Rusko předalo Ukrajině, vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu mu chyběly mozek, oči a část hrtanu.

Subjekty na sankčních seznamech mají zmrazené všechny účty v bankách EU a fyzické osoby mají zákaz cestovat kamkoli v Evropské unii.

V současné době je v Evropské unii uplatňováno přes padesát sankčních režimů, v kterých je téměř pět tisíc osob a subjektů. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Rusku, Bělorusku, Íránu či Severní Koreji.

EU kromě toho rovněž přijala takzvané tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny například na terorismus, porušování lidských práv, činnosti související se šířením jaderných zbraní, používání chemických zbraní nebo kybernetické útoky.

Reparační půjčka pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv má podporu

Mezi ministry zaznívala podle Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Stále nicméně existují země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.

„Česko k tomu přistupuje pozitivně, konstruktivně, snažíme se najít řešení, nezavírat dveře. Je ale jasné, že pokud má Rusko peníze, vede agresivní válku proti Ukrajině, proti Evropě, tak bychom měli využít tyto peníze, než se snažit opět využít peníze daňových poplatníků,“ prohlásil Lipavský.

Nahrávám video
Ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU
Zdroj: ČT24

Další finanční podpora pro Ukrajinu je jedním z hlavních témat. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je právě takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ještě před jednáním řekl novinářům, že by Evropská unie naopak kvůli korupčnímu skandálu na Ukrajině měla zastavit veškeré platby Kyjevu. V podobném duchu vystoupil podle Lipavského maďarský ministr i na jednání šéfů diplomacií. „Pozitivní zpráva ale přece je, že korupce je vyšetřována, že prezident Zelenskyj postupuje poměrně razantně,“ uvedl k tomu český ministr s tím, že to „bere jako dobrou zprávu a očistný proces, byť ho to netěší“.

Kallasová: EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile

Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.

Další unijní protiruské sankce se podle Kallasové budou týkat samotných lodí z takzvané stínové flotily i subjektů, které umožňují jejich provozování. Blok se nyní podle ní zaměří na příslušné dohody se zeměmi, pod jejichž vlajkami lodě plují.

Lodě, které jsou součástí takzvané stínové flotily, Moskva používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Unie je uvalila kvůli už téměř čtyřleté plnohodnotné ruské agresi proti Ukrajině. Tato plavidla jsou však spojována také s úniky ropy a s poškozováním kritické podmořské infrastruktury, jako jsou například komunikační kabely. Rusko má podle odhadů k dispozici více než tisícovku takových plavidel plujících pod různými vlajkami.

Jednání unijních ministrů zahraničí se konalo v době, kdy Spojené státy dávají ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému najevo, že by měl přijmout nový americký plán pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové na Ukrajině zabili nejméně patnáct lidí úderem dronu blízko autobusu

Nejméně patnáct mrtvých a sedm zraněných si vyžádal útok ruského dronu na autobus v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, oznámil náčelník oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ukrajinská energetická společnost DTEK podle webu The Kyiv Independent uvedla, že útok připravil o život patnáct jejích zaměstnanců. Už v noci na neděli ruský dronový útok zabil v Dnipru dva lidi. Devět zraněných včetně dítěte je po dvou ruských úderech v Záporoží. V Kyjevě stále zůstávají stovky bytových domů bez tepla, odstávky energií jsou po celé zemi.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok USA na Írán by znamenal regionální ozbrojený konflikt, varoval Chameneí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, bude to tentokrát znamenat „regionální ozbrojený konflikt“. Podle agentury AP jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf předtím prohlásil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael částečně otevřel přechod Rafah

Izrael částečně otevřel hraniční přechod Rafah mezi palestinským Pásmem Gazy a Egyptem. Jeho využívání ve zkušebním provozu bude podléhat omezením a kontrolám. Pravidelná osobní doprava v obou směrech by se měla obnovit až v pondělí, uvedl izraelský portál Ynet. Informaci potvrdila izraelská mluvčí. Zranění Palestinci se tak v tuto chvíli z Pásma Gazy nedostanou.
09:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí požáru baru ve Švýcarsku se zvýšil na 41, píše AFP

Na následky zranění způsobené novoročním požárem v baru v Crans-Montaně zemřel v sobotu osmnáctiletý Švýcar, informovala agentura AFP. Počet obětí tohoto neštěstí se tak zvýšil na 41. Mladík zemřel v curyšské nemocnici, uvedly úřady kantonu Valais. Předchozí bilance uváděla čtyřicet mrtvých a 116 zraněných, desítky z nich jsou stále hospitalizovány s popáleninami. Je mezi nimi i jedna Češka.
před 4 hhodinami

Soud nařídil propuštění pětiletého chlapce zadrženého agenty ICE v Minneapolisu

Soud v Texasu nařídil propuštění pětiletého chlapce, kterého před necelými dvěma týdny spolu s otcem zadržel při zásahu v Minneapolisu americký Úřad pro imigraci a cla (ICE). Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na vyjádření soudu.
00:58Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Pákistánská armáda v reakci na útok v Balúčistánu zabila už 145 povstalců

Pákistánská armáda od pátečního večera zabila 145 ozbrojenců po útoku v jihozápadní provincii Balúčistán, kde povstalci připravili o život 31 civilistů a sedmnáct členů bezpečnostních složek. Informuje o tom agentura Reuters. O kontrolu nad Balúčistánem, který je bohatý na ropu a nerostné suroviny, svádějí separatisté boj s bezpečnostními silami už více než dvacet let.
před 8 hhodinami

Po závislosti na ruském plynu Evropě hrozí závislost na americkém, varuje studie

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.
před 11 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 12 hhodinami
Načítání...