Represe

Tuniský soud v pátek odsoudil čtyřicet opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let. Stalo se tak den poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Tunis k propuštění lidí zadržených za uplatňování svobody projevu, včetně politických vězňů a lidskoprávních aktivistů. Tuniská vláda s rezolucí nesouhlasí a parlamentní usnesení považuje za vměšování do vnitřních záležitostí země, informovala agentura AFP s odvoláním na vládní prohlášení.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Soud v Petrohradu poslal osmnáctiletou Dianu Loginovovou na dalších třináct dní do vězení. Stalo se tak v den, kdy jí vypršel předchozí trest za zpívání Kremlem zakázané písně. Ruským cenzorům oficiálně vadí píseň Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky, která podle nich uráží armádu a kterou Loginovová také zpívala. Podle nových zákonů přijatých po plnohodnotné invazi na Ukrajinu úřady udělily hudebnici nejprve pokutu a pak po sobě dva třináctidenní tresty vězení. Spolu s ní byl opět ke stejnému trestu odsouzen i kytarista jejich skupiny Stoptajm a zároveň partner Loginovové Alexandr Orlov. Případ podle komentátorů ilustruje stále větší represe občanské společnosti ruským režimem.

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.

Turecký soud vydal další formální zatykač na vězněného istanbulského starostu Ekrema Imamoglua, podezírá jej z trestného činu politické špionáže. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média, krok označila za další zesílení represí vůči opozici.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Represe obyvatel v Severní Koreji se v mnoha oblastech ještě prohloubila, lidé čelí zvýšené míře sledování, častější nucené práci a četnějším popravám, kvůli čemuž je KLDR zemí nejvíce na světě omezující svobody, uvádí v nové zprávě Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta čerpala z rozhovorů s třemi stovkami lidí, kterým se ze země podařilo uprchnout.

V Srbsku se radikalizovaly protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče, kterou odpůrci spojují s autoritářstvím a korupcí. Policie v posledních týdnech pozatýkala stovky lidí a desítky jich utrpěly zranění. Na demonstranty útočí hlavně maskovaní příznivci režimu. Vučić protestující dříve označil za teroristy, v pátek je ale vyzval k dialogu. Evropská unie zatím mlčky přihlíží – obává se totiž nestability a ohrožení strategických dohod s Bělehradem.

Dne 13. srpna 1945 se do vlasti z Velké Británie vrátili piloti, navigátoři i mechanici československých perutí RAF (Britského královského letectva). Na pražském letišti je vítali tisíce lidí, po komunistickém převratu se ale z hrdinů stali oběti represí. Jejich odkaz se snaží zachovat pilot a zakladatel R.A.F. Station Czechoslovakia Richard Santus, a to prostřednictvím originálních letadel, která se snaží udržet v provozu a uchovat je i pro další generace. „U některých letadel trvá i dvacet a více let, než se dostanou do původního stavu. Pak jsou jediné letuschopné stroje na celém světě a je to poslání o ně pečovat a zachovat je příštím generacím,“ řekl Santus ve středečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Americká vláda v posledních dvou měsících zahájila vlnu zatýkání zaměřenou na nelegální přistěhovalce. Ve spárech úřadů se ocitli i migranti bez trestní minulosti, kteří strávili v USA desítky let budováním podniků. Nekompromisní razie prováděné maskovanými federálními agenty v čele s Úřadem pro imigraci a cla (ICE) budí emoce v jižní Kalifornii, kde se lidé schovávají doma a zavírají své obchody. Kalifornská vláda varovala, že stát může kvůli deportacím přijít o stovky miliard dolarů.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Tisíce Afghánců se od roku 2024 přestěhovaly do Velké Británie v rámci tajného programu, který byl spuštěn poté, co britský úředník neúmyslně zveřejnil jejich data. Uvedla to BBC. Skutečnosti vyšly najevo až v úterý, kdy soudce zrušil zákaz o citlivé věci informovat. Panovaly obavy, že by na Afghánce mohl zaútočit Taliban.

Prezident Petr Pavel jednal s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS) o aktuálně projednávaných zákonech včetně novely trestního zákoníku, kterou schválil Senát. Součástí dané legislativy je i zavedení takzvaného dětského certifikátu, který bude registrovat sexuální zločince, aby jim zabránil v práci s dětmi. Decroix dodala, že ve středu představí jméno auditora k objasnění postupů v bitcoinové kauze.

Írán se po konfliktu s Izraelem vrací postupně k běžnému životu. Teherán, který byl vedle jaderných zařízení primárním cílem úderů, bilancuje škody. Za kulisou obnovené normálnosti ale podle lidskoprávních organizací probíhá rozsáhlé zatýkání a tvrdé represe.

V některých ruských městech se nově stavějí či obnovují pomníky komunistického diktátora a masového vraha Josifa Stalina. Současné Rusko ho oslavuje jako vítěze nad nacistickým Německem a upozaďuje, že způsobil smrt milionů nevinných lidí. Podle usnesení Evropského parlamentu tak Moskva systematicky falšuje historii.

Ruské úřady nedávno zakročily proti zaměstnancům nakladatelství, které podezřívají z „propagandy LGBT“. Hnutí sexuálních menšin je v zemi od roku 2023 zakázáno jako „extremistická organizace“. Server Meduza upozorňuje, že zátah se liší od těch „běžných“ a že dochází ke změně pravidel na celém ruském knižním trhu. Cenzura se ale nezaměřuje jen na knihy – v hledáčku jsou také filmy o Harrym Potterovi či seriálová Hra o trůny.

Čtyři desítky kritiků tuniského vládce Kaíse Saída si v posledních týdnech vyslechly tvrdé rozsudky. Někteří právníci, novináři, diplomaté či politici mají kvůli obviněním ze spiknutí a terorismu strávit dekády za mřížemi. Kdysi kolébka arabského jara podle kritiků míří k samovládě a protesty proti Saídovi sílí. Úřady mezitím zahájily tažení proti migrantům, kterým zdemolovaly tábory.

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.

Kuvajt za půl roku odebral občanství 42 tisícům lidí, píše server France24 a další média. Nový kuvajtský vládce, emír Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh, zahájil „očistu společnosti“ honem na cizince, kteří podle úřadů občanství získali nelegálně, změny se ale dotkly i opozice, známých osobností či manželek Kuvajťanů. Se ztrátou státní příslušnosti přišli lidé o přístup k základním právům.

Rusko si u nás testuje nové hybridní strategie, bylo velmi významně zapojeno do gruzínských voleb prostřednictvím propagandy, technologií a technik, které pomohly vládnoucí straně zmanipulovat volby, řekla v rozhovoru se zahraničním zpravodajem ČT Davidem Miřejovským pátá gruzínská hlava státu Salome Zurabišviliová.

Zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua vyvolalo v Turecku nevídanou vlnu protestů spojenou s policejním násilím a umlčováním opozičních hlasů. Podle řady západních médií jde o vyvrcholení úpadku demokracie, k němuž dochází v zemi už roky. Uvězněním předního soka a kandidáta na prezidenta nyní vládce Recep Tayyip Erdogan naplno otevřel náruč autokracii.