Americká vláda v posledních dvou měsících zahájila vlnu zatýkání zaměřenou na nelegální přistěhovalce. Ve spárech úřadů se ocitli i migranti bez trestní minulosti, kteří strávili v USA desítky let budováním podniků. Nekompromisní razie prováděné maskovanými federálními agenty v čele s Úřadem pro imigraci a cla (ICE) budí emoce v jižní Kalifornii, kde se lidé schovávají doma a zavírají své obchody. Kalifornská vláda varovala, že stát může kvůli deportacím přijít o stovky miliard dolarů.
Prezident Donald Trump při lednovém návratu do Bílého domu oznámil plány na největší hromadné deportace v dějinách Spojených států, zaměřené na více než deset milionů nelegálních přistěhovalců.
Od té doby počet zadržovaných migrantů vzrostl na historické maximum, a naopak počet osob překračujících jižní hranici USA poklesl, uvádí server NBC News. Co se týče samotných deportací, podle interních dat ICE získaných NBC šlo v květnu o patnáct tisíc osob, v červnu pak zhruba o osmnáct tisíc.
Zátahy se dotkly zejména Kalifornie, kde žije podle dat z roku předminulého roku 10,6 milionu imigrantů a 27 procent obyvatel se narodilo v zahraničí, což je nejvyšší podíl ze všech států USA. Přistěhovalci jsou nedílnou součástí tamního pracovního trhu a společnosti. Protesty proti raziím vedly Bílý dům dokonce ke spornému rozhodnutí nasadit v oblasti Los Angeles Národní gardu.
Za maskou může být kdokoliv
V Kalifornii zasahují od začátku června často maskovaní federální agenti na staveništích, v hotelech, obchodech, automyčkách i před budovami soudů. Nejedná se však jen o zástupce ICE. Úřady povolaly do akce také policii, pohraniční stráž nebo členy Celní a hraniční ochrany. V L. A. působí i zmíněná Národní garda či příslušníci námořní pěchoty.
Využívání maskovaných sil bez jasně identifikovatelných uniforem mate veřejnost, včetně místní policie, která dostává zprávy o únosech, upozornila nezisková zpravodajská organizace CalMatters. Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta navíc už v březnu varoval, že přibývá případů, kdy se lidé vydávají za federální agenty.
Bílý dům ale trvá na tom, že maskování je nezbytné k ochraně identity agentů při vyšetřování. Federální předpisy stanoví, že agenti ICE a pohraniční hlídky by se měli při zatýkání identifikovat, „jakmile je to praktické a bezpečné“. Veřejnost je má právo o tento krok požádat, agenti ji ale nemusí vyslyšet.
Začátkem července vyvolala protesty společná akce ICE a Kalifornské národní gardy v MacArthurově parku v Los Angeles. Park leží ve čtvrti, kde žije početná populace přistěhovalců. V době razie v něm ale takřka nikdo nebyl s výjimkou dětského tábora, který se před desítkami agentů a vojáků na koních utíkal schovat, popisuje situaci CNN.
Na místo dorazili aktivisté, kteří na vládní síly křičeli, bouchali do jejich automobilů a snažili se je vyhnat. „Je to válka proti lidem – srdci a duši ekonomiky. A je to všechno úmyslné. Je to součást plánu,“ řekla novinářům Betsy Bolteová, která bydlí poblíž parku a protestovala proti zátahu.
Razie skončila podle americké stanice zhruba po hodině, přičemž ICE odmítla sdělit, zda byl během akce někdo zadržen.
Dramatický vpád na konopné farmy
Ještě mnohem dramatičtější zátah se odehrál 10. července na legálních konopných farmách v kalifornských okresech Ventura a Santa Barbara, kde na federální agenty a imigrační úředníky čekalo asi pět set protestujících.
Při razii na farmě v Camarillu se desítky z nich střetly s ICE. Při několikahodinové konfrontaci demonstrující zablokovali silnice v okolí pěstírny, zatímco skupina imigračních agentů k jejich rozhánění použila slzný plyn a zábleskové granáty.
„Bylo to přehnané,“ řekl o dění demokratický kongresman Salud Carbajal, který zastupuje oblast a vydal se na místo, kde pozoroval „padesát agentů, jak uskutečňují operaci“. Ve videu na síti X hovořil o atmosféře strachu vyvolaném agenty ve vojenském oděvu a s armádními zbraněmi.
„Je stále víc jasné, že kroky podniknuté ICE jsou neomalené a agresivní a necitlivé k přímému dopadu na naši komunitu,“ napsal v souvislosti s razií starosta nedalekého města Oxnard Luis McArthur na Facebooku.
Během zátahu utrpělo několik zemědělských dělníků „vážná zranění“ a další jsou „zcela nezvěstní“, informoval bezprostředně po akci odborový svaz United Farm Workers. Mluvčí hasičského sboru Andrew Dowd uvedl, že osm zraněných bylo převezeno do místních nemocnic a další čtyři pacienti byli ošetřeni na místě.
Jeden z pracovníků farmy Jaime Alanís Garcia zemřel poté, co se snažil před úřady schovat. „Ačkoli ho policie nepronásledovala, tento jedinec vylezl na střechu skleníku a spadl z devítimetrové výšky. Celní a pohraniční stráž okamžitě na místo přivolala záchranáře, aby mu co nejrychleji poskytli pomoc,“ sdělila mluvčí resortu vnitřní bezpečnosti (DHS) Tricia McLaughlinová.
Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová označila zátah na konopných farmách v Camarillu a v Carpinterii za jednu z největších operací od návratu Trumpa do Bílého domu.
„Během razií bylo zachráněno nejméně 14 dětí z řad migrantů… před potenciální nucenou prací, vykořisťováním a obchodováním s lidmi,“ tvrdila Noemová, aniž by zmínila detaily ohledně konkrétního zařízení nebo podmínek, ve kterých byly děti nalezeny.
Provozovatel farem, firma Glass House Brands, pochybení odmítla. Podle CNN ve svém prohlášení uvedla, že „nikdy vědomě neporušila platné náborové postupy a nezaměstnává a nikdy nezaměstnávala nezletilé“.
Stovky zatčených včetně nevinného veterána
Úřady zadržely celkem 361 nelegálních imigrantů a protestujících. Čtyři američtí občané byli zatčeni kvůli podezření z napadení či vzdorování federálním agentům, oznámilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti.
„Máte právo protestovat. To podporuji. Ale když překročíte hranici a budete nám bránit (ve výkonu), budete zatčeni,“ komentoval konfrontaci mezi federálními agenty a protestujícími proti ICE Trumpův speciální vládní koordinátor pro ochranu hranic a deportace Tom Homan.
Mezi zatčenými byl přitom i americký veterán z Iráku George Retes, který se narodil v kalifornském městě Ventura a na farmě v Camarillu pracuje jako ostraha, napsala agentura AP.
Mladý muž popsal, že když přijížděl do práce, několik federálních agentů obklíčilo jeho auto. Přestože zdůraznil, že je americký občan, rozbili mu okno, postříkali ho pepřovým sprejem a slzným plynem, vytáhli z vozu a přitiskli k zemi, i když měl podle svých slov již ruce za zády.
Ve vazbě strávil tři dny, během nichž nesměl kontaktovat právníka ani rodinu. Úřady mu údajně nedovolily se osprchovat ani převléknout. Po třech dnech ho policista nechal podepsat papír a vyvedl ho z detenčního centra s tím, že nečelí žádnému obvinění, upozornila AP. Náměstkyně McLaughlinová potvrdila Retesovo zatčení, ale neuvedla, na základě čeho byl zadržen.
„Prostě vás unesou“
Mnoho amerických farem je existenčně závislých na nelegálních pracovnících, kteří se nyní cítí „loveni jako zvěř“, napsal v souvislosti s raziemi Guardian. Odhaduje se, že přibližně čtyřicet procent amerických zemědělských pracovníků tvoří nelegální imigranti.
Řada nelegálních imigrantů žijících na jihu Kalifornie se kvůli neúprosnému postupu úřadů začala raději skrývat, jelikož nechtějí riskovat zatčení v práci, ve škole nebo v obchodě s potravinami, píše BBC News.
„Prostě vás unesou,“ řekl webu Carlos, jenž se obává deportace do rodné Guatemaly. Od té doby, co byla jeho sestra Emma v červnu zadržena při prodeji tacos, zůstává doma. „Když jsem snědý, když jsem Hispánec, jednoduše přijdou, chytí mě a seberou mě,“ obává se imigrant.
Zátahy tak výrazně změnily život v jedné z nejlidnatějších oblastí USA. Některé podniky zůstaly uzavřeny a města zrušila veřejné akce – včetně ohňostrojů spojených s oslavami Dne nezávislosti. „Všichni se dívají přes rameno,“ citovala BBC jednu z prodejkyň ledové tříště u fotbalového hřiště v Los Angeles, kde tradičně plné piknikové stoly v červenci zely prázdnotou.
Ukrývajícím se přistěhovalcům se snaží pomáhat nejrůznější aktivisté a také církve, kteří organizují rozvoz jídla a školí Kaliforňany, jak chránit imigranty v ulicích pomocí aplikací, textových zpráv a sociálních médií, které je upozorní na přítomnost federálních agentů.
Aktivisté viní Trumpovu vládu z „terorizace“ vlastních občanů. „Toto je součást teroristického programu. Trumpova administrativa využívá federální vládu a armádu jako zbraň proti Kaliforňanům,“ tvrdí advokátní skupina CAUSE.
I v Kalifornii ale zůstávají někteří obyvatelé oddaní současné hlavě státu. Nedávno BBC zveřejnila příběh ženy, která dál podporuje prezidenta a jeho plán masových deportací, přestože byla sama uvězněna jako nelegální imigrantka. Na protestu u konopné farmy v Camarillu se objevil jiný Trumpův stoupenec, jehož následně demonstranti zbili a plivali na něj, zmínila BBC.
Podezření netřeba, prosazuje Miller razie v obchodech
Za nekompromisní imigrační politikou stojí devětatřicetiletý politický poradce Stephen Miller, současný zástupce vedoucího štábu Bílého domu, který je znám svými krajně pravicovými názory a propagací ideologie bílého nacionalismu. Právě on na jaře usiloval o zintenzivnění zatýkání migrantů, jelikož počet deportací zdaleka nedosahoval předvolebních slibů staronového prezidenta, píše Guardian.
Na květnové schůzce s ICE ve Washingtonu Miller nařídil, aby agenti upustili od obvyklé praxe sestavování seznamů podezřelých nelegálních migrantů a místo toho se zaměřili na obchody domácích spotřeb Home Depot a 7-Eleven, kde se soustřeďují krátkodobě najatí pracovníci, a tam uskutečnili razie, upozornil list The Wall Street Journal.
Miller určil, že se má uskutečnit minimálně tři tisíce zatčení denně. Prvních pět měsíců Trumpova druhého funkčního období to bylo reálně 650 zatčení denně, přičemž cíl byl tisíc, uvádí kanadská veřejnoprávní stanice CBC.
Podle organizace Transactional Records Clearinghouse (TRAC) ICE v květnu zatkla o téměř třicet procent více lidí než v dubnu. Toto číslo se v červnu opět zvýšilo o dalších 28 procent. Millerův požadavek podle Guardianu zvýšil pravděpodobnost chybného zásahu a neoprávněného zadržení.
Velká většina zadržených nejsou trestanci
Trump už během předvolební kampaně sliboval zemi zbavit těch „nejhorších z nejhorších“ a oháněl se případy migrantů, kteří se dostali do USA nelegálně a byli zatčeni za hrůzné zločiny.
Ze statistik ICE vyplývá, že k 29. červnu bylo v detenci 57 861 osob, z toho 71,7 procenta (41 495) nebylo odsouzeno za žádný trestný čin, upozorňuje na webu CBC. V rukou úřadů skončilo 16 366 odsouzených zločinců, 14 318 lidí, u nichž probíhá řízení v souvislosti s trestním obviněním, a 27 177 těch, kteří porušili jiné imigrační předpisy, jako je vstup do země bez povolení.
Server CBS News v této souvislosti upozornil, že podle jeho analýzy jen zhruba osm procent všech zadržených bylo odsouzeno za násilné trestné činy.
„(Prezidentovi) Trumpovi a Stephenu Millerovi nezáleží na tom, aby ‚nejdříve odstranili ti nejhorší‘ – záleží jim jen na tom, aby zatkli kohokoli, koho mohou, aby splnili své masivní zatýkací kvóty,“ konstatovala podle listu Los Angeles Times mluvčí kalifornského guvernéra Diana Croftsová-Pelayová.
Soudní příkaz k zastavení plošného zatýkání
Skupiny na ochranu přistěhovalců podaly začátkem července žalobu, v níž tvrdily, že se Trumpem nařízené zásahy proti přistěhovalcům v jižní Kalifornii systematicky zaměřují na lidi snědé pleti. Pod žalobou jsou podepsáni tři zadržení přistěhovalci a dva občané USA, z nichž jeden byl zadržován, přestože se agentům prokázal dokladem totožnosti.
Americká federální soudkyně Maame Frimpongová následně nařídila Trumpově administrativě, aby zastavila plošné zadržování a zatýkání přistěhovalců v sedmi kalifornských okresech, včetně Los Angeles. Federální vládě také zakázala omezovat přístup advokátů do losangeleského imigračního detenčního zařízení.
Federální imigrační úřady podle nařízení soudu nemohou v centrální Kalifornii zatýkat přistěhovalce pouze na základě „zjevné rasy nebo etnického původu“, „mluvení španělsky nebo anglicky s přízvukem“, „přítomnosti na určitém místě“ nebo „typu vykonávané práce“.
Mimořádné příkazy jsou však jen dočasným opatřením po dobu soudního řízení. Soudkyně se k nim uchýlila po předchozím slyšení, v němž žalující organizace tvrdily, že vláda porušuje čtvrtý a pátý dodatek ústavy.
Bílý dům si za svým postupem stojí a hodlá se odvolat. „Žádný federální soudce nemá pravomoc diktovat imigrační politiku – tuto pravomoc má Kongres a prezident,“ zdůraznila mluvčí Trumpovy administrativy Abigail Jacksonová.
Noemová označila rozhodnutí soudkyně, podle níž se úřady protiústavně zaměřují na lidi pouze na základě etnicity, za směšné. Považuje je za chybné a politicky motivované, protože Frimpongovou jmenoval bývalý demokratický prezident Joe Biden.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti zdůraznilo, že navzdory nařízení neustoupí. „Stále usilovně pracujeme na chytání zločinných ilegálních imigrantů v Los Angeles. Neodjíždíme, dokud nesplníme naši misi,“ vzkázal zástupce pohraniční hlídky Gregory Bovino, jenž podle LA Times sehrál významnou roli při raziích v jižní Kalifornii.
„Myslíte si, že se na místech pro nádeníky zdržují jen nelegální imigranti bez trestné minulosti? To rozhodně není pravda,“ napsal Bovino na začátku července a zmínil případ Guatemalce, jenž byl podle něj ve své vlasti zadržen s nevyřízeným zatykačem za sexuální agresi.
Jak jednat s agenty bez zatykačů
Přistěhovalecká komunita má zastánce v politickém vedení tradičně demokratické Kalifornie. Starostka Los Angeles Karen Bassová začátkem tohoto měsíce v reakci na „nezákonné razie uskutečněné federální vládou“ podepsala výkonnou směrnici na podporu imigrantských komunit ve městě.
Starostka nařídila městským úřadům, aby připravily plány, jak by měli zaměstnanci reagovat, pokud se federální agenti pokusí zadržet migranty na městském pozemku, který by mohl zahrnovat i mnoho škol.
„Nesnažíme se školit lidi ani městské úřady, jak se bránit a porušovat zákon,“ uvedla podle CNN Bassová s tím, že zaměstnanci umožní vstup pouze agentům s příslušnými zatykači. „Toto je pro úřady a zaměstnance města, aby pochopili, jaká jsou jejich práva, což znamená, že nemůžete jen tak dovolit lidem, aby přišli a jednali hrubě,“ poznamenala politička.
„Už toho bylo dost“
Bassová dále oznámila vytvoření pracovní skupiny mezi policejním oddělením Los Angeles a členy komunity, která bude diskutovat o tom, jak podpořit raziemi zasažené obyvatele. Město zároveň požádalo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o záznamy týkající se dat a míst federálních imigračních operací, které dosud z velké části nebyly oznámeny.
Rozhodnutí soudkyně ohledně zastavení plošného zadržování přistěhovalců v části Kalifornie označila starostka za „důležitý krok k obnovení bezpečnosti a obraně práv všech obyvatel Los Angeles“.
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom, který dříve brojil i proti nasazení Národní gardy, se minulý týden sešel v Los Angeles se zástupci komunity a majiteli obchodů zasažených nevybíravými raziemi. Trumpova militarizace L. A. podle něj vedla ke stále znepokojivějším taktikám federálních imigračních orgánů, včetně porušování zákona a ústavních práv lidí.
„Už toho bylo dost – chaotická kampaň Stephena Millera a Trumpa musí okamžitě skončit. Porušují ústavní práva, terorizují (latinskoamerické) čtvrti a podniky a útočí na lidi kvůli barvě jejich pleti a jazyku, kterým mluví. Tyto bezcitné a kruté činy mají skutečné důsledky pro naši ekonomiku a společnost,“ varoval Newsom.
Oslabená ekonomika státu
Kalifornské hospodářství se pravděpodobně koncem letošního roku smrští kvůli dopadům globálních cel a imigračních razií v Los Angeles a dalších městech, které otřásly klíčovými odvětvími, včetně stavebnictví, pohostinství a zemědělství, uvádí na webu kalifornská administrativa s odkazem na prognózu kalifornské školy managementu UCLA Anderson.
Masové deportace v Kalifornii by mohly připravit státní ekonomiku celkem o 275 miliard dolarů (5,76 bilionu korun). Ztráta pracovní síly z řad imigrantů podle kalifornské administrativy zpozdí projekty, včetně obnovy Los Angeles po požárech, sníží dodávky potravin, a naopak zvýší náklady.
V roce 2022 přispěli nelegální imigranti do kalifornské státní kasy na daních částkou 8,5 miliardy dolarů (178 miliardy korun) – toto číslo by se přitom zvýšilo na 10,3 miliardy dolarů (215,84 miliardy korun), pokud by si tito daňoví poplatníci mohli legálně zažádat o práci, upozorňuje guvernér.
Apel na Trumpa
Newsom žádá Bílý dům, aby situaci uklidnil. „Už více než měsíc slouží v Los Angeles asi čtyři tisíce členů Národní gardy jako političtí pěšáci prezidenta, odtržení od svých rodin, komunit a civilních zaměstnání. Polovina z nich se začíná demobilizovat, ale mnozí zůstávají bez jasného poslání, směru nebo časového harmonogramu pro návrat do svých komunit. Kalifornie naléhavě žádá Trumpa a ministerstvo obrany, aby toto divadelní nasazení ukončili a všechny zbývající členy gardy okamžitě poslali domů,“ apeloval guvernér na Bílý dům.
Kromě stažení poloviny členů Národní gardy Pentagon v tomto týdnu rozhodl také o odvolání stovek příslušníků námořní pěchoty z L. A.
Obavy z razií ale v Kalifornii přetrvávají. Carlos řekl BBC, že nevěří, že úřady po soudním příkazu s plošným zatýkáním na základě barvy kůže přestanou. „Jak jen zaplatím nájem? Jsem zavřený uvnitř,“ podotkl imigrant.
USA mezitím začaly stavět novou „sekundární“ zeď na své jihozápadní hranici s Mexikem, odkud přichází většina migrantů. Chtějí tak posílit stávající ocelový plot, který obě země odděluje, informovala před týdnem BBC.
Přibližně jedenáctikilometrová zeď se staví ve státě Nové Mexiko a je součástí plánu na uzavření „kritických“ mezer na hranici a zlepšení bezpečnostních operací, sdělily úřady. Nová povolení k výstavbě 58 kilometrů dlouhé nové hraniční zdi v Arizoně a Novém Mexiku vydala Noemová v červnu.
