Deportace

V Hondurasu stále pokračuje sčítání hlasů po nedělních prezidentských volbách. Dva pravicoví kandidáti, Nasry Asfura prosazovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Salvador Nasralla, získali prakticky stejný počet hlasů – oba necelých čtyřicet procent. Naproti tomu levicová vládní kandidátka Rixi Moncadaová, které se dávaly podobné šance jako oběma konkurentům, je s velkou ztrátou třetí se ziskem devatenácti procent, uvedla agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že zastaví přijímaní migrantů ze všech zemí třetího světa do Spojených států. Chce také přestat vyplácet jakoukoli federální podporu lidem, kteří nejsou občany USA. Uvedl to na své síti Truth Social krátce poté, co zemřela členka Národní gardy, kterou podle úřadů nedaleko Bílého domu ve středu postřelil muž původem z Afghánistánu.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Izrael oznámil, že deportoval do Řecka a na Slovensko dalších 171 aktivistů z mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Mezi deportovanými je mimo jiné švédská aktivistka Greta Thunbergová, uvedla izraelská diplomacie. Z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí vyplývá, že přepravu propuštěného Slováka a dalších deportovaných aktivistů z židovského státu zajistila Bratislava leteckým speciálem slovenského ministerstva obrany.

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa deportuje letadlem zhruba sto Íránců zpět do Íránu, napsal s odvoláním na íránské i americké zdroje deník The New York Times (NYT). Podle zdrojů jde o vyvrcholení několikaměsíční spolupráce mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené státy po desetiletí poskytovaly útočiště Íráncům prchajícím z vlasti, která patří k nejhorším na světě, pokud jde o dodržování lidských práv.

V Německu poprvé za čtrnáct let ubylo uprchlíků. S odvoláním na data německé vlády o tom informovala agentura DPA. Zatímco na konci loňského roku lidí s různými druhy mezinárodní ochrany v zemi žilo 3,545 milionu, na konci letošního prvního pololetí to bylo 3,495 milionu.

Uchovat vzpomínky přeživších a pozůstalých romského holocaustu a předat je dál je cílem třídenní česko-německé konference věnované památce zavražděných Romů a Sintů ve druhé světové válce. Ve Strakově akademii to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Akci pořádají Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Jižní Korea se dohodla se Spojenými státy na propuštění stovek Jihokorejců, které zadržely americké imigrační úřady v závodě jihokorejských společností Hyundai Motor a LG Energy Solution ve státě Georgia. Informovala o tom podle médií kancelář jihokorejského prezidenta. Dodala, že po dokončení administrativních procedur bude vysláno letadlo, které Jihokorejce dopraví zpět do jejich země.

Federální soudkyně v neděli zablokovala na čtrnáct dní deportace dětí, které přišly do Spojených států bez rodičů či jiných zákonných zástupců z Guatemaly. Rozhodnutí se týká podle odhadů asi 600 dětí, z nichž některé již čekaly v letadlech na deportaci. Píší o tom agentury Reuters a AP. Rozhodnutí soudkyně zkritizoval Bílý dům.

Jedním z nejpalčivějších aspektů plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již tři a půl roku, jsou ukrajinské děti zavlečené do Ruska. Domů se zpátky podařilo dostat jen zlomek z nich. Americká první dáma Melania Trumpová nedávno apelovala na ruského vůdce Vladimira Putina, aby utrpení ukrajinských dětí ukončil.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

Americký migrační úřad (ICE) znovu zadržel Salvadorce Kilmara Ábrega Garcíu, jehož protiprávní deportace se stala symbolem přístupu k migrantům administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to agentura Reuters. Nyní muži hrozí deportace, což potvrdila i ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Garcíův právník Simon Sandoval-Moshenberg tvrdí, že úřady by muže mohly deportovat do Ugandy.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Spojené státy a Rwanda se dohodly na tom, že africká země přijme až 250 migrantů deportovaných z USA. Podle agentury Reuters to uvedli mluvčí rwandské vlády a jeden nejmenovaný činitel. Americké úřady se k tomu zatím nevyjádřily.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Americká vláda v posledních dvou měsících zahájila vlnu zatýkání zaměřenou na nelegální přistěhovalce. Ve spárech úřadů se ocitli i migranti bez trestní minulosti, kteří strávili v USA desítky let budováním podniků. Nekompromisní razie prováděné maskovanými federálními agenty v čele s Úřadem pro imigraci a cla (ICE) budí emoce v jižní Kalifornii, kde se lidé schovávají doma a zavírají své obchody. Kalifornská vláda varovala, že stát může kvůli deportacím přijít o stovky miliard dolarů.

Většina členů amerického nejvyššího soudu nechce jít do střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Instituce dala šéfovi Bílého domu za pravdu v několika otázkách klíčových pro jeho program. Učinila tak mimořádným jednáním, u nějž soudci nemusejí verdikt podrobně vysvětlovat nebo zveřejnit, jak hlasovali. Soudci se obávají, co by se stalo, kdyby prezident nerespektoval jejich rozhodnutí, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Jungwirth.