Deportace

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Spojené státy evakuují své občany z Haiti, kde dochází k rozpadu státu. Podle expertů k situaci přispěly i opakované zahraniční intervence. Místní lídři se často drželi u moci díky ozbrojeným gangům, které postupně prorostly se společností a nyní mají v zemi hlavní slovo. Stupňující se krize ještě zhoršila vztahy Haiti s jeho bohatším sousedem – Dominikánskou republikou, která uzavřela hranice a odmítla poskytnout útočiště haitskému vládci. Rasové napětí na ostrově panuje už od dob francouzské a španělské nadvlády nad oběma zeměmi. Právě rozdílné chování kolonistů, ale také jiná geografie přispěly k nebývalému kontrastu, kdy z Dominikánské republiky vyrostla prosperující ekonomika, zatímco její západní soused kolabuje.

Natalia Galičová z obavy před ruskou invazí poslala obě své děti na ukrajinský venkov k příbuzným. Do vesnice se ale dostaly okupační jednotky, děti se kvůli sporům v rodině matce vrátit nemohly. Dceři Valerii pomohla až síť dobrovolníků, její syn se však po dovršení osmnácti let rozhodl pro život v Rusku. Obdobné případy nejsou ojedinělé, Moskva ukrajinské děti mnohdy posílá do Ruska na převýchovu či k adopci. Na Ukrajině natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Členům ruské rockové skupiny Bi-2, která kritizuje ruskou válku na Ukrajině, se vyhnula deportace z Thajska do Ruska, kde jim podle lidskoprávních organizací hrozí přísné tresty. Thajské úřady hudebníkům umožnily odletět do Izraele, jehož občanství někteří z nich mají. Členové skupiny byli zatčeni v letovisku Phuket – oficiálně za práci bez patřičného povolení. Zastrašování čelí v zahraničí i další ruští umělci, kteří zemi kvůli své kritice Kremlu opustili.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

Francouzský senát schválil nový imigrační zákon. Cílem je, aby bylo možné rychleji deportovat odmítnuté žadatele o azyl, radikály a zločince. Schválené znění je ještě přísnější, než co navrhoval kabinet. Nové znění nicméně pochválil i ministr vnitra Gérald Darmanin. Není jisté, jakou podporu bude mít mezi poslanci Národního shromáždění, k prosazení novely bude možná potřebovat speciální článek ústavy.

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

Syrská uprchlická rodina neuspěla v žalobě na evropskou agenturu pro ochranu hranic Frontex za deportaci z Řecka zpět do Turecka. Podle právníků rodiny Frontex uprchlíky deportoval, aniž by zvážil jejich žádost o azyl. Podle Evropského soudního dvora v Lucemburku ale Frontex takovou pravomoc nemá. Verdikt přišel v době, kdy migrace do Evropy opět míří k číslům z let 2015 a 2016.

Británie se dál snaží odradit migranty, aby se na její území dostávali přes Lamanšský průliv. Londýn investuje miliony liber do technologií, které mají odhalovat malé lodě mířící k ostrovním břehům. Podle americké CNN jimi vláda disponovala už na konci loňského roku, kdy se v průlivu po ztroskotání lodi utopili čtyři lidé.

Plán britské vlády deportovat žadatele o azyl do Rwandy je nezákonný, rozhodl odvolací soud v Londýně. Rwandu není možné považovat za bezpečnou třetí zemi, prohlásili soudci. O verdiktu informovala agentura Reuters. Soud nižší instance v prosinci kontroverzní iniciativu označil za legální. Dokud otázka prochází soudním systémem, nemohou deportační lety do africké země začít, uvedla BBC.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Ruské síly na okupovaném ukrajinském území nepomáhají obyvatelům vesnic a měst, které zaplavila voda z Kachovské přehrady. Na Ukrajince, kteří se do oblasti pokusili dostat, podle prezidenta Volodymyra Zelenského střílejí. Nadějí na záchranu uvězněných na střechách domů tak jsou jejich sousedi, kteří organizují dobrovolnickou pomoc. Ruská okupační správa nejprve problémy nepřiznávala, poté však i Moskvou dosazení úředníci označili situaci za tragickou.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Hledáním unesených dětí a sbíráním důkazů se zabývá ukrajinské Centrum pro občanské svobody, kde Oleksandra Romancovová působí jako výkonná ředitelka. Tato organizace v roce 2022 získala Nobelovu cenu za mír, jejím cílem nyní je, aby proběhl soudní proces s pachateli únosů ukrajinských dětí. „Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.