Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.
Na Krétu a blízký ostrov Gavdos dorazilo od ledna do konce června více než sedm tisíc migrantů. Jen během prvních dnů v červenci se v oblasti vylodily dva tisíce lidí, což vyvolalo obavy místních úřadů i pracovníků v turismu, napsal web The Brussels Times s odkazem na řecké ministerstvo pro migraci.
Převaděči začali na Krétu posílat více lidí poté, co Itálie před několika lety uzavřela s Libyí dohodu, která umožňuje zadržování migrantů na moři a jejich nucený návrat, poznamenal server BBC News. Itálie od té doby dotuje utajenými částkami libyjskou pobřežní stráž, která je pravidelně obviňována z porušování lidských práv, a tamní detenční zařízení pro nelegální migranty, zmínila al-Džazíra.
Zahlcená centra na Krétě
Příliv migrantů začátkem července zahltil přijímací centra na Krétě. Podle místních činitelů měly úřady potíže zajistit základní služby a využívaly dočasná zařízení k ubytování osob, které pocházejí hlavně ze Somálska, Súdánu, Egypta a Maroka.
Řecký ministr pro migrační záležitosti Thanos Plevris varoval před „invazí“, pokud Evropa nezavede přísná opatření. Nově příchozí se instituce snažily přesunout na řeckou pevninu. Stovky osob zadržených na moři byly v červenci převezeny do přístavů Lávrion a Pireus.
Někteří obyvatelé Kréty přitom situaci zlehčují. „Nikdy jsem žádné migranty neviděl,“ řekl BBC majitel restaurace ve vesnici Paleochora na jihu ostrova Andreas Lougiakis. Lodě podle něj většinou dorazí na malý ostrov Gavdos.
I samotné zmínky o příchodu migrantů ale mají negativní dopady na cestovní ruch. „Je nám těchto lidí samozřejmě líto, ale… lidé si myslí, že je tohle místo plné imigrantů; žádné pláže, žádné místo. Máme jen strach o naše podnikání a o naše rodiny,“ prohlásil Lougiakis.
Stopka na žádosti o azyl
Řecký parlament 11. července odsouhlasil tříměsíční pozastavení žádostí o azyl pro osoby přijíždějící po moři ze severní Afriky, zejména z Libye. Legislativa umožňuje návrat nově příchozích bez posouzení jejich žádostí do států, z nichž se vydali na cestu, nebo odkud pochází.
Stopka prošla parlamentem v poměru 177 ku 74 hlasům. Proti návrhu se postavily levicové strany, podle nichž novela porušuje ústavu a mezinárodní smlouvy, informoval server Euronews. Opoziční politik Alexandros Kazamias obvinil Plevrise ze snahy „proměnit Krétu v Gazu“ a kritizoval tvrdý postoj vlády.
Konzervativní kabinet naopak tvrdí, že krok je v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech, která podle něj dočasné pozastavení příjmů a žádostí za některých okolností umožňuje. Podle BBC některé závazky vyplývající z úmluvy mohou být potlačeny „v době války nebo jiného stavu veřejné nouze ohrožujícího život národa“.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis označil rozhodnutí za „obtížné, ale naprosto nezbytné“ a oznámil vybudování detenčního centra na Krétě. „Každý, kdo přijde, bude zadržen a vrácen,“ podotkl Plevris.
Výcvik libyjských sil
Athény zároveň usilují o přímou spolupráci mezi libyjskou a řeckou pobřežní stráží, aby mohly vracet lodě opouštějící severoafrickou zemi. Řecké úřady také v uplynulých dnech zahájily výcvik příslušníků libyjské pobřežní stráže na Krétě.
Podle serveru InfoMigrants se ale mezinárodně uznané vládě v Tripolisu nelíbí, že Athény jsou ochotny jednat i s paralelní libyjskou vládou ve východním městě Benghází, kterou vede vojenský velitel Chalífa Haftar. Řecko ospravedlňuje své dvojí vztahy s Libyí tím, že k omezení přílivu nelegálních migrantů potřebuje pomoc obou kabinetů.
Současná situace je zatím stále výrazně lepší než během migrační krize před deseti lety, kdy se do Řecka za rok dostalo celkem 861 630 migrantů, z toho podle UNHCR 856 723 po moři a 4907 po souši. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí, že celkem v roce 2015 vstoupilo do Evropy z Afriky a Blízkého východu 990 671 osob.
Zdroje: UNHCR/IOM
Podle agentury Reuters se v posledních dnech účastnili východolibyjští činitelé v Řecku výcviku různých jednotek zaměřených na hlídkování a pátrací a záchranné operace. Očekává se, že se k výcviku brzy připojí i důstojníci pobřežní stráže ze západní Libye.
Řecko už koncem června oznámilo nasazení dvou fregat a dalšího válečného plavidla u pobřeží Libye, aby odradilo běžence od cesty na jeho ostrovy. „Tato nouzová situace jednoznačně vyžaduje nouzová opatření,“ řekl Mitsotakis zákonodárcům. „Řecká vláda vysílá jasný signál: cesta do Řecka se uzavírá a tento vzkaz je určen všem převaděčům,“ zdůraznil premiér.
Nuzné podmínky
Nyní jsou i lidé prchající před válkou zavřeni bez možnosti popsat, proč zemi opustili, píše BBC. Novináři minulý měsíc navštívili centrum zřízené pro migranty v halách bývalého krétského výstaviště Agia, běženci ale nesměli promluvit. „Jsou ve vazbě,“ sdělila britské stanici stráž.
V zařízení se nacházelo několik vodovodních kohoutků, ale žádné sprchy, na podlaze ležely jen špinavé deky. Krabice s darovaným oblečením a hračkami zůstaly nedotčené u dveří, jelikož ostraha se obávala propuknutí potyček, popsala středisko BBC.
Dvacetiletý Súdánec Mustafa, zadržený po zavedení nových pravidel, byl převezen do tábora Amygdaleza, což jsou řady šedých prefabrikovaných chatrčí na vyprahlé mýtině obklopené vysokými ploty a bezpečnostními kamerami. „Žijeme tu jako ve vězení. Nedovolují nám se hnout. Nemáme oblečení ani boty. Naše situace je velmi špatná,“ řekl BBC telefonicky Mustafa.
Právníci, kteří Amygdalezu navštívili, potvrdili jeho výpověď a popsali, jak nedávno příchozí chodí bosí po rozpálené půdě a dostávají jen minimum informací. Obvykle by přitom súdánským občanům v Evropě byl udělen azyl.
Mustafa vyprávěl, jak strávil měsíce v Libyi v hrozných podmínkách a čekal na svou příležitost k překročení hranice. Poté strávil dva dny na moři s desítkami lidí na plastovém člunu, který se kvůli velkým vlnám nedostal na pevninu a musel být zachráněn.
Mladý muž se nyní obává, že se ho Řecko bude snažit vrátit do vlasti. „Opustil jsem svou zemi kvůli válce, nemůžu se vrátit. Pocházím ze Súdánu, kde je válka a já chci ochranu. Proto jsem sem přišel. Teď nevíme, jaký bude náš osud,“ postěžoval si BBC.
Plevris naznačuje, že súdánští běženci by mohli zůstat v Libyi. „Chci být naprosto upřímný. Snažíme se najít rovnováhu mezi respektem k jejich právům a respektem k lidem v Řecku. Každý, kdo v příštích třech měsících vstoupí na řecké území, ví, že porušuje řecké zákony,“ konstatoval ministr s tím, že opatření už migrační vlnu utlumilo, k tomu ale podle něj mohlo přechodně přispět i špatné počasí.
K podobnému kroku jako Athény přistoupilo letos v březnu Polsko, jež pozastavilo žádosti o azyl na své východní hranici, i když s různými výjimkami. Samotné Řecko tak učinilo už před pěti lety, kdy se významně zvýšil počet osob překračujících pozemní hranice z Turecka.
Vězení, nebo dobrovolný návrat
Současné pozastavení žádostí o azyl je součástí širší strategie řecké vlády proti nelegálním migrantům. Nejnovější návrh zákona označuje za trestný čin odmítnutí deportace po nelegálním vstupu do země. Trestem je nepodmíněné uvěznění až na pět let, informoval web Greek City Times.
Na osoby bez dokladů se má vztahovat administrativní vazba až na dva roky a osoby čekající na deportaci budou sledovány elektronicky. Plevris rovněž oznámil finanční audity nevládních organizací spolupracujících s jeho ministerstvem a „drastickou revizi“ dávek pro migranty.
Plevris připustil, že země má problémy s nucenými návraty, které vyžadují spolupráci se zeměmi, jako je Pákistán, Bangladéš a Egypt. Řecko podle vlády rozšiřuje svůj seznam bezpečných zemí, aby omezilo nárok na azyl, a usiluje o více bilaterálních dohod.
Ministr zdůraznil, že nelegální imigranti přijdou o dávky a svobodu. „Osobě odsouzené na tři nebo čtyři roky bude nabídnuta volba: vězení bez možnosti podmínečného propuštění, nebo dobrovolný návrat,“ komentoval Plevris plán, který se má podle něj stát nejpřísnějším právním rámcem pro nelegální migraci v Evropě.
Nebezpečná trasa
Řecko zůstává klíčovým vstupním bodem do Evropské unie pro osoby prchající před konflikty, nestabilitou a špatnou ekonomickou situací na Blízkém východě, v Africe a Asii.
Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se loni počet příchozích prudce zvýšil. Většina z více než šedesáti tisíc migrantů se přitom do Řecka dostala po moři. Předloni jich bylo celkově 48 tisíc.
Vzhledem k tomu, že řecké úřady zintenzivňují hlídky podél východní námořní hranice s Tureckem, pašeráci lidí stále častěji volí delší a nebezpečnější trasu přes Středozemní moře ze severní Afriky a používají k tomu větší lodě schopné přepravit více osob, poznamenal server Euronews.
Porušení základních práv, volají kritici
Postup Athén znepokojil OSN. „Státy mají právo spravovat hranice a řešit nelegální migraci. Kontrola hranic státu však musí být v souladu s mezinárodním a evropským právem,“ zdůraznil UNHCR.
Právo žádat o azyl je „základním lidským právem zakotveným v mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu – a vztahuje se na každého bez ohledu na to, jak nebo kam do země dorazí,“ upozornil dále úřad.
UNHCR uznal zátěž na řecké úřady spojenou s velkým množstvím přicházejících osob. I v době migračního tlaku, jim však státy musí zajistit přístup k azylovému řízení, konstatoval úřad.
Opatření odsoudili ochránci lidských práv. Řecká antirasistická nevládní organizace KEERFA ho označila za „rasistické“ a vyzvala k protestům. Organizace Human Rights Watch (HRW) konstatovala, že Řecko porušuje práva migrantů tím, že „potenciálně ohrožuje jejich životy a porušuje své povinnosti vyplývající z práva EU“.
Ze severu Afriky prchají i lidé, které je třeba chránit, včetně běženců ze Súdánu zmítaného občanskou válkou, podotýká HRW.
„Listina základních práv EU ukládá (členským) státům závazné povinnosti respektovat právo na azyl. Řecko je také smluvně vázáno absolutním zákazem posílání kohokoli na místo, kde mu hrozí mučení, a zásadou nenavracení, která zakazuje návrat uprchlíků a žadatelů o azyl na místa, kde jim hrozí pronásledování,“ píše HRW.
Organizace připomněla, že řecké úřady pozastavily žádosti o azyl už v březnu 2020, kdy opatření způsobilo chaos a objevily se zprávy o sexuálních útocích, napadání a okrádání migrantů, kteří byli tehdy vraceni do Turecka. „Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) vyslala na pomoc další policisty, a to navzdory jasnému porušení práva EU. Reakce Frontexu bude tentokrát klíčovou zkouškou jejího závazku k Listině práv EU,“ míní HRW.
Rozhodnutí Athén ostře kritizovala i Amnesty International (AI). „Řecké úřady oznámily plán zřídit na Krétě detenční zařízení a zadržovat osoby vstupující nelegálně. Pokud bude tento návrh realizován, pravděpodobně povede k automatickému, a tedy svévolnému zadržování migrantů, což bude v rozporu s právem EU a mezinárodním právem,“ obává se lidskoprávní organizace.
Varovala také před posílením spolupráce s Tripolisem. „Pokračující podpora EU libyjským úřadům v zastavení (migrantů) vedla k tomu, že desítky tisíc lidí byly zadrženy na moři a násilně navráceny do detenčních center v Libyi,“ upozornila AI.
Opatrný přístup EU
Evropská unie v bezprostřední reakci oznámila, že rozhodnutí řecké vlády přezkoumá. Mluvčí Evropské komise Markus Lammert uvedl, že EU je v úzkém kontaktu s řeckými úřady, aby získala potřebné informace ohledně opatření a jeho praktickém provedení, a zdůraznil, že unijní právo musí být vždy dodržováno.
Mluvčí později pro BBC uvedl, že situace je „výjimečná“, protože nárůst počtu příjezdů malých lodí má „možné důsledky pro evropskou bezpečnost“.
Evropská komise již mnoho let podporuje mezinárodně uznanou libyjskou vládu v Tripolisu v řízení migrace. V letech 2015 až 2021 sloužil jako hlavní nástroj svěřenecký fond EU pro Afriku.
Brusel vyčlenil za tímto účelem celkem 465 milionů eur (11,43 miliardy korun). Očekává se, že realizace projektů hrazených z těchto peněz bude pokračovat nejméně do konce letošního roku, zmiňuje web InfoMigrants.
V letech 2021 až 2027 se EU zavázala poskytnout Libyi dalších 65 milionů eur (1,6 miliardy korun) prostřednictvím Nástroje sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce (NDICI) „se zaměřením na ochranu a správu hranic“. Dalších 25 milionů eur (615 milionů korun) bylo zemi přiděleno na pomoc s návraty a reintegrací.
EU uvádí, že pracuje „na ochraně migrantů a uprchlíků a na podpoře místních komunit v Libyi a zároveň podniká kroky ke snížení nelegálních odchodů prostřednictvím správy hranic a boje proti pašování a obchodování s lidmi“.
Terč libyjských gangů
Libye je od svržení vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 silně nestabilní zemí a výchozím bodem, odkud do Evropy přes Středozemní moře míří lidé prchající ze zemí Blízkého východu a Afriky. OSN v květnu uvedla, že loni v prosinci se v zemi nacházelo přibližně 825 tisíc běženců ze 47 zemí.
Ti za riskantní cestu v často přetížených a nevyhovujících plavidlech pašerákům platí většinou tisíce eur. V některých případech se migranti stávají oběťmi zločineckých gangů, které je kvůli výkupnému vězní.
V únoru letošního roku bylo v masovém hrobě v poušti v blízkosti východolibyjského města Kufra nalezeno nejméně 28 těl migrantů, kteří byli podle tamních úřadů vystaveni násilí a mučení. Dalších 19 těl bylo tentýž měsíc objeveno v masovém hrobě v oblasti města Džicharra na severovýchodě země.
