EK navrhuje podmínit pomoc Africe zastavením migrace

Africké země by měly zastavit migranty, kteří míří do Evropy, jestliže si chtějí udržet rozvojovou pomoc ze strany Evropské unie. Opatření je podle bruselského serveru Politico součástí návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU, který má Evropská komise představit příští středu. EU plánuje propojit rozvojovou pomoc chudším zemím s efektivním omezením a zabráněním toku migrantů do Evropy.

V dokumentu, který hovoří o zahraniční pomoci v rámci nového víceletého finančního rámce (VFR), se mimo jiné píše o „flexibilním motivačním přístupu s případnými změnami v alokaci finančních prostředků souvisejících s migrací“. Nový rozpočtový cyklus zahrnuje sedm let od roku 2028.

Zpřísnění přístupu k nelegální migraci požaduje již větší množství členských států Evropské unie, včetně nyní předsedajícího Dánska, Itálie a rovněž České republiky. Před každým summitem EU se tyto země účastní takzvané migrační snídaně, na které diskutují o dalších opatřeních i krocích a o jejich efektivním vymáhání. Zejména je podle nich potřeba zpřísnit návratovou politiku, která by měla znamenat rychlejší vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl.

V srpnu 2023 podepsala Evropská unie dohodu o strategickém partnerství s Tuniskem, jejíž cílem bylo právo i zastavit migrační toky do Evropy. Podobné dohody by podle všeho Unie chtěla uzavřít i s dalšími zeměmi. „Je zapotřebí větší soudržnost mezi migrační, azylovou a vnější politikou, aby se zajistilo, že vnější pomoc Unie podpoří partnerské země v efektivnějším řízení migrace,“ uvádí se v dokumentu, do kterého nahlédl server Politico.

Pro schválení těchto návrhů by nicméně předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová musela přesvědčit i skeptiky v socialistické frakci i ve frakci Zelených, které podobné zpřísnění migrační politiky odmítají. Jejich podpora je totiž nezbytná pro schválení nového sedmiletého rozpočtu v Evropském parlamentu.

Více než 7300 migrantů letos dorazilo na řecké ostrovy

Rekordním počtům migrantů připlouvajících z Libye čelí Řecko. Podle úřadů dorazilo od začátku tohoto roku na Krétu a blízký Gavdos více než 7300 migrantů, přičemž v roce 2024 to bylo 4935, píše AFP. Řecká vláda ve středu podle agentury uvedla, že policie zachránila u břehů Gavdosu novou skupinu asi 520 migrantů, kteří vypluli od libyjských břehů.

Výrazný nárůst počtu migrantů připlouvajících z Libye přiměl řeckou vládu k razantnímu kroku – na tři měsíce pozastaví zpracovávání azylových žádostí migrantů připlouvajících na lodích ze severní Afriky. Opatření podle AFP oznámil ve středu řecký premiér Kyriakos Mitsotakis s tím, že země čelí mimořádné situaci, která si vyžaduje výjimečná opatření.

„Cesta do Řecka se uzavírá. Všichni ilegálně přicházející migranti budou zatčeni a zajištěni,“ řekl Mitsotakis v řeckém parlamentu. Země podle něj bude o svém rozhodnutí informovat Evropskou unii. Mimořádná situace si podle Mitsotakise vyžaduje výjimečná opatření.

Složky řecké policie a evropské agentury Frontex v posledních dnech u ostrovů Kréta a Gavdos zajistily více než dva tisíce migrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 10 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami
Načítání...