Česká republika

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

Češi si toho mohou v průměru dovolit finančně méně než loni, jejich kupní síla poprvé po čtyřech letech klesla. Důvodem je hlavně oslabení koruny vůči euru. Průměrně má každý Čech ročně k dispozici asi čtrnáct tisíc eur, tedy necelých 360 tisíc korun. To je skoro o dvě stě euro méně než loni. Navíc se asi o desetinu prohloubil odstup od dalších evropských států. Průměrný Evropan hospodaří zhruba s devatenácti tisíci eury.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Po povodních, které Česko zasáhly v uplynulých dnech, čeká republiku slunečný víkend s denními teplotami kolem 20 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Minulý víkend v Česku extrémně pršelo, což na některých místech způsobilo ničivé záplavy.

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září znovu zhoršila výrazně více, než se čekalo. Německý ekonomický institut ZEW v úterý uvedl, že jeho index důvěry se snížil na 3,6 bodu ze srpnových 19,2 bodu. Výsledky jsou mnohem horší než odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali pokles indexu na 17 bodů. Hůře investoři opět hodnotí i současnou situaci.

Přibývá samospráv, které půjčují volné peníze státu. Dál vykazují rekordní přebytky, které v pololetí přesáhly 82 miliard korun. Některé ze samospráv si u státu zatím uložily celkem skoro devět miliard. Ministerstvo financí to vítá, vládě peníze pomohou s financováním rozpočtových schodků. Podle Národní rozpočtové rady ale systém přerozdělování peněz z daňových výnosů nedává smysl. Politikům doporučuje ho změnit, samosprávy to ale odmítají.

V koalici pokračuje debata o zdanění slazených nápojů. Se záměrem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) uvalit na tento sortiment i spotřební daň souhlasí Starostové i Piráti. Podle Válka je možné změny stihnout prosadit ještě do konce volebního období. Třeba vládní lidovci jsou ale k návrhu zdrženlivější. Obě opoziční hnutí, ANO i SPD, pak už předem avizovala, že záměr nepodpoří.

Vysoce radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva v Česku dosud každoročně vznikne zhruba osmdesát až sto tun, přičemž se plánují dva nové reaktory v Dukovanech. Stavět je má jihokorejská KHNP. A Česko čeká výběr místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. První takové skladiště na světě plánují už příští rok otevřít Finové. S ukládáním toho méně radioaktivního odpadu už mají státy víc zkušeností.

Za první pololetí se v Česku stalo více než sedmnáct set nehod motocyklistů. V červnu havárií skokově přibylo, stejně tak úmrtí. Motorkáři mají oproti řidičům osobních aut sice desetkrát menší šanci, že se vybourají, zato mají při nehodách vyšší úmrtnost. Havárií přibývá v létě, kdy motorkáři vyjíždějí častěji a provoz celkově houstne. Policie kvůli tomu chystá o prázdninách více hlídek na silnicích. Více kontrolovat chce i řidiče elektrokoloběžek, u kterých strmě roste nehodovost.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 vzpomínal na zážitky se svými ruskými protějšky v době zastupování Česka v Moskvě. Podle něj ruská strana nečekala tuzemskou reakci na Vrbětice a má k Česku „postimperiální syndrom“. On sám prý nezažil žádné pozitivní jednání na ruském ministerstvu zahraničí.

Ve volbách do Evropského parlamentu 7. a 8. června by mohlo v České republice hlasovat také až tři a půl tisíce cizinců. Tolik je jich zapsaných v seznamu voličů, jak vyplývá z dat ministerstva vnitra. Je to o dvanáct set více než v předchozích eurovolbách v roce 2019. Volit zástupce České republiky do Evropského parlamentu mohou u nás cizinci s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Česká měna dál posiluje pod 25 korun za euro a zatím tak překonává odhady centrálních bankéřů. Ti v dubnu předpovídali, že se v průměru bude ve druhém čtvrtletí stále držet nad pětadvaceti korunami za euro. S podobnými hodnotami počítají až do přelomu příštího roku. Pro exportéry to sice znamená menší výdělky, ale dobrá zpráva to je před letní sezonou pro lidi, kteří se chystají do zahraničí. Na silné koruně vydělají také ti, kdo zboží z ciziny dovážejí.

Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničních zemí co nejvíce mužů s brannou povinností. To se týká i těch pobývajících v Česku. České ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady. V bránící se zemi platí nový mobilizační zákon. Ukrajinci v cizině třeba můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.

Na obloze nad Českem lidé v noci mohou pozorovat polární záři, kterou způsobila mimořádná eruptivní aktivita Slunce. Tento přírodní úkaz by měl být pozorovatelný i v noci ze soboty na neděli. Zájemci by si měli pro pozorování oblohy najít oblast s výhledem k severu mimo světelné znečištění. Redakci Vědy ČT24 zaslali uživatelé Facebooku své snímky.

Česko předalo brigádě taktického letectva první simulátor stíhačky F-16. Jeho hlavní modul již testují a připravují k provozu ukrajinští specialisté, oznámil na Telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Kyjev očekává dodávky prvních reálných strojů ze západních zemí letos v červnu až červenci, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z ukrajinské armády.

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Celkem devět Gruzínců zadržela policie v uplynulých měsících po celé Evropě kvůli krádežím vzácných knižních originálů v hodnotě dohromady asi 62,5 milionu korun. Tiskopisy z mnoha knihoven kontinentu včetně České republiky nahrazovali kopiemi. Zaměřovali se přitom především na ruskojazyčnou literaturu.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).