TÉMA

Česká republika

Hustý letní provoz i riskantní jízda zvyšují riziko nehod motorkářů

Za první pololetí se v Česku stalo více než sedmnáct set nehod motocyklistů. V červnu havárií skokově přibylo, stejně tak úmrtí. Motorkáři mají oproti řidičům osobních aut sice desetkrát menší šanci, že se vybourají, zato mají při nehodách vyšší úmrtnost. Havárií přibývá v létě, kdy motorkáři vyjíždějí častěji a provoz celkově houstne. Policie kvůli tomu chystá o prázdninách více hlídek na silnicích. Více kontrolovat chce i řidiče elektrokoloběžek, u kterých strmě roste nehodovost.
20. 7. 2024|

Česko má nejmenší obce v EU, slučování ale obvykle odmítají

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.
14. 7. 2024|

Jestli chcete, uděláme si na Česko čas a znovu vás vyřešíme, řekli prý Rusové exvelvyslanci

Bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 vzpomínal na zážitky se svými ruskými protějšky v době zastupování Česka v Moskvě. Podle něj ruská strana nečekala tuzemskou reakci na Vrbětice a má k Česku „postimperiální syndrom“. On sám prý nezažil žádné pozitivní jednání na ruském ministerstvu zahraničí.
22. 6. 2024|

K eurovolbám v Česku může přijít až tři a půl tisíce cizinců

Ve volbách do Evropského parlamentu 7. a 8. června by mohlo v České republice hlasovat také až tři a půl tisíce cizinců. Tolik je jich zapsaných v seznamu voličů, jak vyplývá z dat ministerstva vnitra. Je to o dvanáct set více než v předchozích eurovolbách v roce 2019. Volit zástupce České republiky do Evropského parlamentu mohou u nás cizinci s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.
5. 6. 2024|

Důvěra Čechů v ekonomiku klesla. Spíše výkyv, myslí si analytici

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.
24. 5. 2024Aktualizováno24. 5. 2024, 10:58|

Koruna značně posiluje. Prospěje to hlavně dovolenkářům

Česká měna dál posiluje pod 25 korun za euro a zatím tak překonává odhady centrálních bankéřů. Ti v dubnu předpovídali, že se v průměru bude ve druhém čtvrtletí stále držet nad pětadvaceti korunami za euro. S podobnými hodnotami počítají až do přelomu příštího roku. Pro exportéry to sice znamená menší výdělky, ale dobrá zpráva to je před letní sezonou pro lidi, kteří se chystají do zahraničí. Na silné koruně vydělají také ti, kdo zboží z ciziny dovážejí.
22. 5. 2024|

Ukrajinští muži v Česku mají často potíže s obnovou dokladů. Má je to přimět k návratu a obraně vlasti

Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničních zemí co nejvíce mužů s brannou povinností. To se týká i těch pobývajících v Česku. České ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady. V bránící se zemi platí nový mobilizační zákon. Ukrajinci v cizině třeba můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.
22. 5. 2024|

Noční oblohu nad Českem zbarvila polární záře

Na obloze nad Českem lidé v noci mohou pozorovat polární záři, kterou způsobila mimořádná eruptivní aktivita Slunce. Tento přírodní úkaz by měl být pozorovatelný i v noci ze soboty na neděli. Zájemci by si měli pro pozorování oblohy najít oblast s výhledem k severu mimo světelné znečištění. Redakci Vědy ČT24 zaslali uživatelé Facebooku své snímky.
10. 5. 2024Aktualizováno11. 5. 2024, 07:05|

Česko na Ukrajinu dodalo výcvikový simulátor stíhaček F-16

Česko předalo brigádě taktického letectva první simulátor stíhačky F-16. Jeho hlavní modul již testují a připravují k provozu ukrajinští specialisté, oznámil na Telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Kyjev očekává dodávky prvních reálných strojů ze západních zemí letos v červnu až červenci, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z ukrajinské armády.
10. 5. 2024Aktualizováno10. 5. 2024, 13:48|
20 let v EU

Historická sázka či rozjetý vlak. Největší rozšíření EU provázely obavy i očekávání

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.
1. 5. 2024|

Gruzínský gang kradl vzácné ruskojazyčné knihy po celé Evropě

Celkem devět Gruzínců zadržela policie v uplynulých měsících po celé Evropě kvůli krádežím vzácných knižních originálů v hodnotě dohromady asi 62,5 milionu korun. Tiskopisy z mnoha knihoven kontinentu včetně České republiky nahrazovali kopiemi. Zaměřovali se přitom především na ruskojazyčnou literaturu.
27. 4. 2024|

Státu se v EU daří, povědomí lidí ale zůstává zkreslené, shodli se vlivní Češi v Bruselu

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.
18. 4. 2024Aktualizováno18. 4. 2024, 21:31|

Europoslanci bilancovali 20 let Česka v EU. Diskuse se vedla o migraci i Green Dealu

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).
17. 4. 2024Aktualizováno17. 4. 2024, 21:29|

Bezpečnost je prioritou, klima ne. Výzkum ukazuje, jak se postoje Čechů liší od zbytku EU

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.
17. 4. 2024|

Hudebním ředitelem Královské opery v Londýně bude Čech. Zařadí více tuzemských skladatelů

Česká vážná hudba slaví na Britských ostrovech nebývalé úspěchy. Je součástí programu několika tamních oper. Zanedlouho navíc do vedení dvou nejprestižnějších hudebních institucí usednou čeští dirigenti, kteří se netají tím, že pro britské publikum chystají ještě víc domácí vážné hudby.
13. 4. 2024|
ROK PETRA PAVLA NA HRADĚ

Pavlův první rok na Hradě: Jmenovaní soudci, povýšení generálové, výzva k euru a žádné veto ani milost

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.
9. 3. 2024|

Jeden z předních evropských lídrů míří do Česka. Macron má jednat o jádru i munici pro Ukrajinu

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.
5. 3. 2024|

Hlasování jako válka. Lukašenko ze strachu z protestů utáhl před běloruskými sněmovními „volbami“ šrouby

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.
25. 2. 2024|

Je v našem zájmu, aby Putinův režim neuspěl, řekl Fiala. Podle Vystrčila není podpora Ukrajiny zadarmo, ale je nutná

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.
24. 2. 2024Aktualizováno24. 2. 2024, 16:31|

Debata o euru a maastrichtská kritéria. Co musí Česko splnit, aby mohlo uvažovat o společné měně?

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.
14. 2. 2024|

Evropa Alijeva potřebuje, Izrael vyzbrojuje. Ázerbájdžán volí „věčného“ prezidenta a míří k Rusku

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.
7. 2. 2024Aktualizováno7. 2. 2024, 10:16|

Skupina expertů navrhuje konfiskovat nemovitosti Ruska v Česku, opozici se zákon nelíbí

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.
23. 1. 2024|

Česko mělo v listopadu nejvyšší inflaci v EU

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.
19. 12. 2023Aktualizováno19. 12. 2023, 18:51|

V Česku žije téměř jedenáct milionů lidí. Přibývá jich hlavně migrací

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo 54 700 obyvatel České republiky na 10,88 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo a za nárůstem tedy opět stála migrace. Ve srovnání s loňskem bylo narozených dětí o jedenáct procent méně, přičemž se porodnost snížila u žen všech věkových skupin do 45 let. O více než deset procent méně bylo proti loňskému roku i sňatků a rovněž ubylo zemřelých a rozvodů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
12. 12. 2023Aktualizováno12. 12. 2023, 20:22|