TÉMA

Česká republika

Hudebním ředitelem Královské opery v Londýně bude Čech. Zařadí více tuzemských skladatelů

Česká vážná hudba slaví na Britských ostrovech nebývalé úspěchy. Je součástí programu několika tamních oper. Zanedlouho navíc do vedení dvou nejprestižnějších hudebních institucí usednou čeští dirigenti, kteří se netají tím, že pro britské publikum chystají ještě víc domácí vážné hudby.
13. 4. 2024|
ROK PETRA PAVLA NA HRADĚ

Pavlův první rok na Hradě: Jmenovaní soudci, povýšení generálové, výzva k euru a žádné veto ani milost

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.
9. 3. 2024|

Jeden z předních evropských lídrů míří do Česka. Macron má jednat o jádru i munici pro Ukrajinu

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.
5. 3. 2024|

Hlasování jako válka. Lukašenko ze strachu z protestů utáhl před běloruskými sněmovními „volbami“ šrouby

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.
25. 2. 2024|

Je v našem zájmu, aby Putinův režim neuspěl, řekl Fiala. Podle Vystrčila není podpora Ukrajiny zadarmo, ale je nutná

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.
24. 2. 2024Aktualizováno24. 2. 2024, 16:31|

Debata o euru a maastrichtská kritéria. Co musí Česko splnit, aby mohlo uvažovat o společné měně?

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.
14. 2. 2024|

Evropa Alijeva potřebuje, Izrael vyzbrojuje. Ázerbájdžán volí „věčného“ prezidenta a míří k Rusku

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.
7. 2. 2024Aktualizováno7. 2. 2024, 10:16|

Skupina expertů navrhuje konfiskovat nemovitosti Ruska v Česku, opozici se zákon nelíbí

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.
23. 1. 2024|

Česko mělo v listopadu nejvyšší inflaci v EU

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.
19. 12. 2023Aktualizováno19. 12. 2023, 18:51|

V Česku žije téměř jedenáct milionů lidí. Přibývá jich hlavně migrací

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo 54 700 obyvatel České republiky na 10,88 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo a za nárůstem tedy opět stála migrace. Ve srovnání s loňskem bylo narozených dětí o jedenáct procent méně, přičemž se porodnost snížila u žen všech věkových skupin do 45 let. O více než deset procent méně bylo proti loňskému roku i sňatků a rovněž ubylo zemřelých a rozvodů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
12. 12. 2023Aktualizováno12. 12. 2023, 20:22|

„Klíče od bytu také nenecháváte v zámku.“ Ransomware a další druhy kyberútoků není dobré podceňovat

Ransomwarové útoky dokáží způsobit dost škod. Pachatelé při nich zpravidla zašifrují data oběti a pak požadují výkupné. Před vyšším rizikem použití ransomwaru proti cílům v Česku varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) naposledy v červnu. A i když jsou podle expertů cílem vyděračů zpravidla firmy či veřejné instituce, zaměřit se mohou i na jednotlivce. Proto odborníci důrazně nabádají k opatrnosti a doporučují těm, kteří nejsou v kyberprostoru zdatní, aby si vzdělání doplnili a ochránili tak sebe i ostatní. V současnosti zároveň finišuje příprava nového zákona o kybernetické bezpečnosti.
28. 7. 2023|

Soužití Romů a ostatních vnímá negativně 63 procent lidí, dosud nejméně, ukazuje průzkum

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje.
7. 7. 2023Aktualizováno7. 7. 2023, 17:41|

Loňská spotřeba plynu byla nejnižší za posledních osm let

Loňská spotřeba plynu v České republice výrazně klesla, byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.
24. 2. 2023Aktualizováno24. 2. 2023, 09:39|

Rozdělení Československa hodnotí kladně necelá polovina Čechů. Mezi Slováky zastánců přibývá

Rozdělení Československa před třiceti nyní hodnotí pozitivně necelá polovina Čechů. U sousedů je zastánců víc: 62 procent. Ukazuje to nový průzkum pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích.
30. 12. 2022|

30 let zpět: Poslanci rozhodli o pravidlech nabytí státního občanství České republiky

Česká národní rada schválila zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Jaké podmínky museli žadatelé splňovat? A existovala nějaká výjimka pro občany Slovenské republiky?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
29. 12. 2022|

30 let zpět: Změna v oblasti notářství

Rozdělení Československa s sebou neslo také změny v právní oblasti. Od 1. ledna 1993 u nás začali působit výhradně soukromí notáři. Co měli nově v kompetenci a jaká byla jejich odměna za provedené úkony?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
27. 12. 2022|

30 let zpět: Přijetí Česka a Slovenska do KBSE se neobešlo bez problémů

Ve Stockholmu skončila dvoudenní schůzka Rady ministrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Rada ministrů KBSE mimo jiné rozhodla i o přijetí Česka a Slovenska za řádné členy helsinské organizace. Neobešlo se to ale bez problémů, proces kvůli majetkovým požadavkům komplikovalo Lichtenštejnsko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
15. 12. 2022|

30 let zpět: Dohady o československou vlajku

S blížícím se rozpadem federativního Československa na dva samostatné státy se obě strany domlouvaly na spoustě věcí. Názory na dělení té či oné oblasti se často lišily, a to nejen mezi Čechy a Slováky, ale i mezi představiteli různých stran téhož zákonodárného sboru. Nejasno měli členové České národní rady i v otázce dalšího užívání československé vlajky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
18. 11. 2022|

Patnáct evropských zemí včetně Česka chce společný systém protivzdušné obrany

Německo a čtrnáct dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo na okraj setkání ministrů obrany v bruselské centrále Aliance prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.
13. 10. 2022Aktualizováno13. 10. 2022, 10:46|

30 let zpět: Jednání české a slovenské vlády v Kolodějích

Jednání mezi českou a slovenskou vládou o rozdělení federace pokračovala na zámku v Kolodějích. Rozruch ještě před zahájením schůzky vzbudil materiál slovenského ministerstva zahraničí. Český premiér Václav Klaus o návrhu uvedl, že „je to pokus, když ne o unii s velkým U, tak alespoň o unii s polovelkým U.“ Podle Vladimíra Mečiara se jednalo o materiál, který nebyl schválen slovenskou vládou a za jeho zaslání se omluvil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
10. 10. 2022|

Počet obyvatel Česka mírně vzrostl. Za přírůstkem stojí přistěhovalectví

Počet obyvatel České republiky se v prvním pololetí letošního roku zvýšil o devět tisíc na 10,526 milionu. Více lidí letos zemřelo, než se narodilo, a přírůstek tak zajistila výhradně zahraniční migrace. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
12. 9. 2022|

30 let zpět: Spor o obnovení zemského zřízení

Nejspornějším bodem při projednávání Ústavy České republiky byla otázka územněsprávního uspořádání republiky. Tak to alespoň vypadalo na základě vyjádření jednotlivých politických stran. Opoziční strany prosazovaly obnovení takzvaného zemského zřízení. Podle české vlády by naopak přijetí tohoto návrhu vedlo k vytvoření dalšího československého modelu se všemi jeho nedostatky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
11. 9. 2022|

Hladina vody v okolí Turówa kolísá i po vybudování ochranné bariéry

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.
4. 8. 2022|

30 let zpět: Podpora spolkového uspořádání ČR

Poslední cestou k zachování společného státu bylo podle představitelů Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) jednání o spolkovém uspořádání. Československo mělo být podle tohoto návrhu státem s nedělenou mezinárodněprávní subjektivitou, složeným ze tří rovnoprávných a historických zemí, z Čech, Moravy se Slezskem, a ze Slovenska. Na to, jaká byla podpora HSD-SMS a dalších stran prosazujících spolkové uspořádání federace, se podíval Deník ČST.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
15. 7. 2022|