Stav přírody v EU není dobrý, varuje zpráva. Česko za některé změny ale chválí

3 minuty
Události: Eurozpráva o životním prostředí
Zdroj: ČT24

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší se sice podařilo dosáhnout významného pokroku, ale celkový stav životního prostředí v Evropě přesto není dobrý, vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí.

Přírodní prostředí zemí Evropské unie podle této zprávy i nadále čelí degradaci a dochází také k nadměrnému využívání přírody a současně k úbytku biologické rozmanitosti. Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost i kvalitu života v Evropě, uvedla k dokumentu EEA.

Zprávu o životním prostředí v Evropě zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) každých pět let. Zpráva Europe’s environment 2025 je už sedmou zprávou z této řady, kterou EEA od roku 1995 vydala.

Téměř třísetstránkový materiál zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, která je závislá na svých přírodních zdrojích. Dále se v dokumentu uvádí, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je podmíněno také lepším a odpovědnějším hospodařením s půdou, vodou a dalšími zdroji.

Nemůžeme si dovolit snížit naše ambice v oblasti klimatu, životního prostředí a udržitelnosti. Naše zpráva o stavu životního prostředí vytvořená ve spolupráci s 38 zeměmi jasně uvádí vědecky podložené poznatky a dokládá, proč musíme jednat. V Evropské unii máme politiky, nástroje a znalosti i desítky let zkušeností se společnou prací na dosažení našich cílů v oblasti udržitelnosti. To, co děláme dnes, bude utvářet naši budoucnost.
Leena Ylä-Mononenová, ředitelka EEA

„Ochrana přírodních zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a snižování znečištění zvýší odolnost životně důležitých společenských funkcí závislých na přírodě, jako jsou například potravinové zabezpečení, zabezpečení pitné vody a protipovodňová ochrana,“ upozornila EEA. Zpráva v této souvislosti vyzývá, aby státy urychlily opatření podporující dlouhodobou udržitelnost, která už byla schválena v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Co se daří

Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, protože od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech také došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.

„Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí,“ reagovala místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je „naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu“.

„Zpoždění nebo odložení plnění našich klimatických cílů by pouze zvýšilo náklady, prohloubilo nerovnosti a oslabilo naši odolnost,“ dodala Riberaová s tím, že ochrana přírody je investicí do konkurenceschopnosti, odolnosti a blahobytu občanů kontinentu.

Zpráva Česko i chválí

Česko podle této zprávy v posledních několika desetiletích dosáhlo významného pokroku v oddělení environmentálních tlaků od ekonomické aktivity. „Země ale zůstává jednou z nejvíce energeticky, uhlíkově a zdrojově náročných ekonomik v EU, a to především kvůli své silné průmyslové základně a značné závislosti na uhlí,“ uvádí se ale také v sekci věnované tuzemsku.

Zelená transformace podle zprávy přináší Česku řadu výzev, jež ještě zhoršuje ruská agresivní válka proti Ukrajině, která má na tuzemsko významný dopad. Navzdory těmto překážkám se země nadále zavazuje k dekarbonizaci své ekonomiky a pracuje na splnění cíle EU pro snížení emisí do roku 2030.

Mezi body, které jsou hodnocené pozitivně, patří fakt, že se zavádějí nové politiky na podporu udržitelné dopravy, renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti a investice do čistších a účinnějších zdrojů energie a recyklační infrastruktury.

„Plán obnovy a odolnosti Česka zahrnuje kapitolu repowerEU zaměřenou na postupné ukončení závislosti na ruských fosilních palivech, diverzifikaci dodávek energie a zvýšení výroby čisté energie v nadcházejících letech. Vzhledem k energetické krizi a současné geopolitické situaci jsou tyto iniciativy zásadní pro zajištění energetické nezávislosti Česka a pokrok v přechodu na ekologičtější technologie,“ konstatuje zpráva a dodává, že rozsáhlý tuzemský průmyslový sektor poskytuje příležitost těžit z ekologické transformace, přičemž je prý ale jasné, že budou nutné další investice do výzkumu a inovací v oblasti technologií čisté energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...