Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
Katalánští policisté konkrétně „navštívili“ laboratoře IRTA-CReSA v obci Cerdanyola del Vallès. Se soudním příkazem zde provedli domovní prohlídku: cílem bylo prověřit, jestli tato laboratoř není zdrojem nákazy, která španělský region letos na podzim zasáhla.
Během listopadu se totiž v Katalánsku rozšířil mezi divoce žijícími prasaty virus afrického moru prasat. Nemoc se mezi nimi rychle přenášela, zemřelo na ni nejméně 26 zvířat. Jenže na epidemii bylo něco zvláštního – nebylo totiž jasné, jak se populace divočáků vlastně mohla nakazit.
Když vědci z Centra pro výzkum zdraví zvířat (CISA-INIA), což je referenční laboratoř Evropské unie nedaleko Madridu, analyzovali vzorky krve těchto zvířat, našli největší shodu s virem, který se rozšířil mezi prasaty před osmnácti lety v Gruzii. Tedy v zemi, která od aktuálního ohniska nákazy leží velmi daleko – v podstatě na opačné straně kontinentu.
Vědci z CISA-INIA měli nicméně rychle jasno: stejný kmen, který se objevil před necelými dvěma desetiletími v Gruzii, se totiž běžně používá v experimentálních studiích a při vývoji vakcín.
Podezřelá laboratoř
Protože první nakažení divočáci byli nalezeni v blízkosti zařízení IRTA-CReSA, stala se právě tato laboratoř rychle hlavním podezřelým. Jedná se ale jen o jedno z pěti podobných výzkumných center, která se nacházejí do 20 kilometrů od místa, kde byla nákaza poprvé zaznamenána. Prověřit tak bylo třeba všechna pracoviště.
Epidemie na Katalánsko těžce dopadla – v části regionu musela být zavedena omezení, která zasáhla chovatele hospodářských zvířat. Africký mor prasat totiž sice nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví, může ale úplně zlikvidovat komerční chovy prasat a mít tak vážné ekonomické dopady na živočišnou výrobu.
Katalánská regionální vláda zadala nezávislý audit IRTA-CReSA, aby zjistila, jestli mohl virus pocházet z některého z blízkých výzkumných zařízení.
Společný vyšetřovací tým složený z příslušníků několika vládních agentur nyní zjišťuje, jestli a případně jak mohl virus z laboratoře uniknout. Vyšetřování stále probíhá a úřady k němu nyní odmítají poskytovat další informace.
Laboratorní úniky jsou výjimečné, ale vyloučit se nedají
Situace poukazuje na důležitost kvalitního zabezpečení takových laboratoří. Pokud z nich uniknou potenciálně nebezpečné vzorky, může dojít nejen k šíření příslušného viru, ale potenciálně může být narušena důvěra v systém a účinnost tohoto zabezpečení.
V minulosti už několikrát k podobným incidentům došlo. Zřejmě nejznámější případ, kde je souvislost jasně prokázaná, je z Číny. V roce 2004 došlo k několika případům nákazy virem SARS od infikovaných laboratorních zvířat. Tento incident měl sice jen omezený dosah, ale ukázal, jak nebezpečná může manipulace s koronaviry být.
K podobné, ale rozsahem ještě větší katastrofě došlo už roku 1967 v Německu. Tehdy se při práci s laboratorními kočkodany obecnými nakazilo virem, který dostal později jméno marburg, pětadvacet lidí, sedm z nich zemřelo. Výsledky vyšetřování ukázaly, že opice dorazily do Evropy už nakažené z Ugandy.
Další podobný případ se odehrál ve městě Reston ve Virginii v USA. Roku 1989 se tam mezi kočkodany chovanými pro laboratorní účely začala rychle šířit neznámá nemoc, která zvířata zároveň extrémně rychle zabíjela – smrtnost dosahovala takřka sta procent. Testy ukázaly, že se jedná o ebolu. Když se zjistilo, že viru byli vystavení i lidé a někteří začínají projevovat příznaky chřipky, vypukla panika. Následně se ale naštěstí zjistilo, že kočkodany zabíjel do té doby neznámý kmen eboly, který dostal jméno ebola Renton. Jde o jedinou známou variantu tohoto viru, která nenapadá člověka.
Všechny tři výše popsané případy vedly k zavádění nových pravidel i technologií, jejichž cílem je snížit rizika přenosu „laboratorních“ virů na člověka. Tato pravidla také zpřísnila podmínky v těchto zařízeních a nastavila lepší mezinárodní kontrolu jejich dodržování.
S možným laboratorním únikem je opakovaně spojován také původ nového koronaviru SARS-CoV-2 před několika lety. Nejsou pro to ale dostatečné důkazy. Některé tajné služby se sice k této eventualitě přiklánějí, vědci ale stále upozorňují, že více náznaků ukazuje na přírodní původ tohoto viru, který následně zasáhl celou planetu.
