Prasata

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Takzvaná nemoc modrých oušek poškozuje už desítky let chovatele prasat a ani v dnešní době se stále nedá dobře léčit. Vědci ale teď našli řešení, které spočívá v úpravě genomu vepřů.

Chovatelé by mohli získat příspěvek na vakcinaci prasat. Návrh na dotaci na vakcinaci připravilo ministerstvo zemědělství, má za sebou připomínkové řízení. Očkování má omezit používání antibiotik u těchto zvířat. Oproti léčbě antibiotiky je vakcinace dražší, ale podle ředitele Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Jiřího Bureše je šetrnější. Antibiotika se v některých chovech podávají i preventivně, ale jejich nadměrné užívání způsobuje, že se k nim bakterie stávají rezistentní.

Chovatelé prasat budou moci čerpat speciální dotace a zálohy, ministerstvo zemědělství pro ně vyčlenilo navíc až 100 milionů korun. Na jedno ustájovací místo úřad v novém dotačním programu poskytne až 80 tisíc korun. Zároveň si chovatelé prasat a drůbeže budou moct požádat o mimořádné zálohy až 70 procent u dalších programů podpory.

Krátce po svém opožděném vstupu do funkce musí ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) řešit protesty proti změnám v dotacích. V Interview ČT24 prohlásil, že se podle něj zemědělci pomocí demonstrací vlamují do otevřených dveří a jejich forma komunikace je „nešťastná“. Podle něj ke změnám v dotační politice musí dojít kvůli tlaku Evropské unie.

Zhruba polovina chovatelů prasat plánuje v následujících devíti letech uzavřít své chovy. Třicet procent se k tomuto kroku chystá už příští rok. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory mezi českými zemědělci. Chov prasat se podle tuzemských sedláků přestává vyplácet, nízké výkupní ceny totiž nepokryjí náklady na výkrm. Česko by se tak stalo ještě víc závislé na dovozech masa ze zahraničí. Už teď tuzemské vepřové pokryje jen zhruba polovinu spotřeby Čechů.

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny, například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na tělo zesnulého a sledovali její fungování. Jak uvedla agentura AP, jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Velká Británie se v posledních týdnech potýká s nedostatkem pracovníků, od řidičů nákladních aut až po pracovníky v zemědělství nebo masokombinátech. Situace dospěla tak daleko, že čerpacím stanicím docházel benzin a nafta a u těch zásobovaných stály dlouhé fronty. I když se na evropském kontinentu může zdát, že Británie se dostala do problémů kvůli brexitu, profesor práva na Cardiff University Jiří Přibáň takové zjednodušení odmítá. Na vině je hned několik faktorů a žádný sentiment po Unii v Británii nepanuje, řekl v Interview ČT24.