Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.
Veterináři nemoc prokázali tento týden v Lechoticích na Kroměřížsku u uhynulého zajíce. Problém je, že nemusí zůstat u ušáků, ale relativně se tato bakteriemi přenášená nemoc může přenést i na člověka. Veterináři v části regionu proto už vymezili ochranné pásmo, v němž platí mimořádná opatření pro uživatele honiteb. Pravidla se týkají hlavně odlovu a zacházení s mrtvými zvířaty.
Kilometrové ochranné pásmo platí kromě Lechotic také pro Ludslavice, Miškovice, Zahnašovice na Kroměřížsku a Mysločovice na Zlínsku. „Platí zabezpečení a odevzdání všech dohledaných uhynulých zajíců za účelem buď vyvrácení, nebo potvrzení výskytu nákazy a preventivní opatření za účelem minimalizace šíření nákazy. To znamená aplikace dezinfekce na vše, co přišlo do kontaktu s podezřelými nebo odlovenými zajíci,“ řekl ředitel Krajské veterinární správy Michal Kamarád.
U zajíců se nemoc brucelóza projevuje mimo jiné apatií, špatnou vyživeností, podkožními abscesy a záněty pohlavních orgánů. Lidé, kteří by našli uhynulého zajíce, by na něj podle veterinářů neměli sahat a měli by kontaktovat myslivce. Měli by si rovněž hlídat psy. Kromě nich se nákaza může rozšířit například i na kozy, koně či prasata.
Ve vyspělých zemích ojedinělé onemocnění
Tato choroba se může přenést i na člověka. Ve vyspělých zemích je to sice velmi výjimečné, nicméně v rozvojových zemích dost běžné – celosvětový výskyt se pohybuje kolem pěti set tisíc případů ročně.
Ve vyspělých zemích včetně Česka byla brucelóza u hospodářských zvířat vymýcena před desítkami let účinnými veterinárními programy. „V minulosti se v českých zemích vyskytovala i lidská onemocnění vyvolaná Brucella abortus, kdy zdrojem nákazy byl hovězí dobytek,“ popisuje Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Po druhé světové válce byl ale nakažený dobytek vyhuben, proto se v současnosti v Česku výskyt humánní brucelózy omezuje jen na ojedinělé případy. Některé typy bakterií brucel se v Česku vyskytují v populacích divokých zvířat, hlavně zajíců, žádné lidské onemocnění ale z těchto zdrojů hlášeno nebylo, dodává SZÚ.
Brucelóza a člověk
Na člověka se nemoc může přenést přes drobná zranění i přes kůži. „K přenosu brucelózy může dojít potřísněním kožní oděrky nebo oční spojivky exkrety nebo tělními tekutinami nemocných zvířat, vdechnutím kontaminovaného aerosolu, požitím syrového mléka nemocných zvířat nebo nepasterizovaných výrobků z něho připravených,“ vyjmenovává SZÚ.
„Maso obsahuje nízký počet mikrobů, proto není jeho konzumace tak nebezpečná. Profesionální brucelózou jsou ohroženi veterináři, řezníci, ošetřovatelé dobytka a osoby manipulující s kulturami živých mikroorganismů v laboratořích,“ doplňuje ústav. Přenos mezi lidmi je podle něj výjimečný, k přenosu může dojít z matky na dítě při porodu (bakterie jsou totiž přítomny v porodních cestách), nebo sexuálním stykem.
Onemocnění u lidí vypadá podobně jako angína se střídavými vysokými teplotami, liší se ale podle toho, jaká forma bakterie nákazu způsobila. Onemocnění začíná někdy pozvolna, jindy prudce, s výraznými, ale nespecifickými obtížemi – horečkou, vylučováním páchnoucího potu, pachutěmi v ústech, nechutenstvím, malátností, bolestmi hlavy a celkovou ochablostí. U mužů bývá častý zánět varlete.
Nemoc může mít lehký až závažný průběh, s komplikacemi ale může způsobovat i dlouhodobé problémy. Nemoc je u lidí bohužel obtížně léčitelná. Základ představuje podávání antibiotik. Po prodělání infekce navíc nevzniká solidní imunita, proto může dojít i k opakovaným nákazám.
