Antibiotika

Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve spolupráci s Mikrobiologickým a Biotechnologickým ústavem. Podařilo se jim popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Spolupráce vědců z Olomouce, Ostravy a Číny otevřela cestu k antibiotikům nové generace. Ta v testech prokázala, že jsou účinná i proti těm bakteriím, jež nejvíc odolávají současným běžným antibiotikům.

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.

Rozšířená bakterie je stále odolnější vůči těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se šíři více, než jsou si lékařské orgány vědomé. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyzývá k posílení dohledu nad tímto mikroorganismem.

Objevit látky, které umí ničit bakterie, je věc buď náhody – jako tomu bylo u penicilinu – anebo desítek let nesmírně náročné práce. Vědci teď našli třetí cestu: využili umělou inteligenci. A uspěli.

Několik týdnů budou na trhu chybět kapky na křeče v břiše Algifen Neo, které si každý měsíc v lékárně vyzvedává asi šedesát tisíc lidí, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Lék se používá při různých kolikách žlučníku či žaludku nebo menstruačních bolestech. Podle odborníků existují alternativy, které mohou lékaři předepsat. Musí je ale předepsat rovnou, není možná záměna až v lékárně. Současná situace na trhu s léky je podle většiny lékárníků, které ČT oslovila, lepší, než byla před pár měsíci. Stále ale některé medikamenty chybí.

V parném létě roku 2017 se na dětském oddělení nemocnice Omori v Tokiu rozšířily bakterie, které byly odolné vůči antibiotikům. Přes veškerou snahu se je nedařilo z nemocničního prostředí dostat pryč. Sebelepší hygienická opatření nefungovala skoro půl roku, bakteriemi se nakazily další a další děti – až do podzimu.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda se potýká s černým kašlem. Polemiku vyvolalo, že se s onemocněním a bez respirátoru účastnil jak některých setkání s lidmi, tak i jednání sněmovního zdravotního výboru – s argumentem, že bere antibiotika a už není infekční. Debata o vhodnosti, nebo nepřijatelnosti takového jednání se mezitím rozproudila na magistrátu hlavního města mezi politiky pražské radniční koalice a opozice. Ta bude chtít téma otevřít v příštím týdnu na jednání zastupitelstva hlavního města.

Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.

Afričtí mravenci dokáží u svých zraněných bojovníků odhalit bakteriální infekci. A potom na ni aplikují účinná antibiotika, která snižují smrtnost z devadesáti procent na dvacet, popsala nová studie.

Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá slibný objev nové třídy antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi. O výsledcích studie léku s názvem Zosurabalpin informoval časopis Nature. Podle odborníků nová látka dokáže ničit bakterie Acinetobacter baumannii, které si vypěstovaly rezistenci proti mnoha známým a obvykle užívaným antibiotikům, a jsou proto považovány za velkou hrozbu.

Umělá inteligence dokázala prověřit miliony chemických sloučenin a najít mezi nimi rychle skupinu antibiotik schopných zabíjet dva různé typy bakterií, které jsou odolné vůči existujícím antibiotikům.

Příští týden dorazí do Česka další dodávka antibiotických sirupů, následující pak ministerstvo zdravotnictví očekává v prosinci a lednu. Tabletových antibiotik je podle resortu dostatek a budou se nadále pravidelně dodávat. Řekl to náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Chybět mohou některá antidepresiva a antipsychotika, lékaři se jejich uživatele budou snažit převádět na jiný lék.

Australští mravenci jsou dokonalým zdrojem velmi účinného antibiotika, ukázala studie vědců ze Sydneyské univerzity. Ke stejnému účelu je stovky generací využívali i původní obyvatelé tohoto světadílu – Austrálci.

V lékárnách pořád chybí léky, například některé dětské sirupy, léky na zažívání nebo antibiotika. Těch přitom do Česka přišlo nejvíc za pět let. Důvodem výpadku léků jsou problémy v dodavatelských řetězcích, ale i vysoká nemocnost a s ní související vyšší spotřeba.

V lékárnách by měl ještě zhruba měsíc chybět penicilin, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že dodávky se pravděpodobně stabilizují v polovině května. Důvodů nedostatku zásob je podle odborníků víc – firmy špatně odhadly spotřebu, mají problémy ve výrobě a zároveň je víc nemocných než dřív.

Některé léky v Česku stále chybí. Třeba antibiotika s penicilinem, ale problém je stále třeba i se sirupy a dětskými čípky. Ministerstvo zdravotnictví dál vyjednává o mimořádných dodávkách. Příští týden oznámí, kolik balení zajistilo na příští měsíce. Na podzim navíc resort slibuje statisíce balení od výrobců z Jižní Koreje.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček sdělil, že farmaceutický průmysl není schopný zareagovat na zvýšenou poptávku po konkrétních lécích, podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jde výrobcům pouze o zisk. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že EU má přísné regulace a že se výrobcům nahromadily problémy. Tři muži se v pořadu Události, komentáře bavili i o možných dodávkách léků do Česka z Jižní Koreje.

Nedostatek některých léčiv bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) trvat do letních prázdnin. Ministerstvo medikamenty pro podzimní chřipkovou vlnu prý shání i v zahraničí. S výpadky některých léků, zejména antibiotik nebo léků proti horečce včetně dětských sirupů, se Česko i další země Evropské unie potýkají od loňského prosince.

Situace v dodávkách léků se od ledna zlepšila, i tak pořád některé přípravky chybí. Třeba antibiotické sirupy pro děti či antibiotika – hlavně penicilin. Je za tím více nemocných, pokulhávající výroba i to, že někteří nakupují léky do zásoby.

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze. Ministerstvo chce problémy s dodávkami léčiv řešit změnou zákona, platit by mohla začít už letos.

Vláda na své středeční schůzi schválila úhradu prvních sto tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která se očekává v lednu a únoru. Předjednaných je celkem 800 tisíc kusů, upřesnil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc.

Chřipkou nebo jiným respiračním onemocněním se minulý týden nakazilo o něco méně lidí než na začátku roku. V dalších dnech by mohla nemocnost podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nadále klesat.  A do prvních lékáren už přišla antibiotika z mimořádné dodávky.