Antibiotika

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Stačila jedna studie, aby se zvedla vlna zájmu o přípravek hydroxychlorochin. Ten se měl stát na počátku pandemie téměř zázračným lékem proti covidu – jenže po něm zbyla hlavně pachuť, protože se ukázalo, že je neúčinný. A teď, po čtyřech a půl letech, byla zmíněná studie stažena redakční radou časopisu, kde původně vyšla. Tu přitom vedou vědci.

Zemědělci na začátku jednadvacátého století omezili využívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Důvodem byla ochrana před vznikem bakterií, které by byly před antibiotiky odolné a škodily by jak zvířatům, tak i lidem. Vědci tehdy přišli s řešením, které nahradilo antibiotika zinkem. Dle nové studie ale zinek představuje podobně velký problém jako samotná antibiotika.

Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve spolupráci s Mikrobiologickým a Biotechnologickým ústavem. Podařilo se jim popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Spolupráce vědců z Olomouce, Ostravy a Číny otevřela cestu k antibiotikům nové generace. Ta v testech prokázala, že jsou účinná i proti těm bakteriím, jež nejvíc odolávají současným běžným antibiotikům.

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.

Rozšířená bakterie je stále odolnější vůči těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se šíři více, než jsou si lékařské orgány vědomé. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyzývá k posílení dohledu nad tímto mikroorganismem.

Objevit látky, které umí ničit bakterie, je věc buď náhody – jako tomu bylo u penicilinu – anebo desítek let nesmírně náročné práce. Vědci teď našli třetí cestu: využili umělou inteligenci. A uspěli.

Několik týdnů budou na trhu chybět kapky na křeče v břiše Algifen Neo, které si každý měsíc v lékárně vyzvedává asi šedesát tisíc lidí, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Lék se používá při různých kolikách žlučníku či žaludku nebo menstruačních bolestech. Podle odborníků existují alternativy, které mohou lékaři předepsat. Musí je ale předepsat rovnou, není možná záměna až v lékárně. Současná situace na trhu s léky je podle většiny lékárníků, které ČT oslovila, lepší, než byla před pár měsíci. Stále ale některé medikamenty chybí.

V parném létě roku 2017 se na dětském oddělení nemocnice Omori v Tokiu rozšířily bakterie, které byly odolné vůči antibiotikům. Přes veškerou snahu se je nedařilo z nemocničního prostředí dostat pryč. Sebelepší hygienická opatření nefungovala skoro půl roku, bakteriemi se nakazily další a další děti – až do podzimu.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda se potýká s černým kašlem. Polemiku vyvolalo, že se s onemocněním a bez respirátoru účastnil jak některých setkání s lidmi, tak i jednání sněmovního zdravotního výboru – s argumentem, že bere antibiotika a už není infekční. Debata o vhodnosti, nebo nepřijatelnosti takového jednání se mezitím rozproudila na magistrátu hlavního města mezi politiky pražské radniční koalice a opozice. Ta bude chtít téma otevřít v příštím týdnu na jednání zastupitelstva hlavního města.

Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.

Afričtí mravenci dokáží u svých zraněných bojovníků odhalit bakteriální infekci. A potom na ni aplikují účinná antibiotika, která snižují smrtnost z devadesáti procent na dvacet, popsala nová studie.

Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá slibný objev nové třídy antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi. O výsledcích studie léku s názvem Zosurabalpin informoval časopis Nature. Podle odborníků nová látka dokáže ničit bakterie Acinetobacter baumannii, které si vypěstovaly rezistenci proti mnoha známým a obvykle užívaným antibiotikům, a jsou proto považovány za velkou hrozbu.

Umělá inteligence dokázala prověřit miliony chemických sloučenin a najít mezi nimi rychle skupinu antibiotik schopných zabíjet dva různé typy bakterií, které jsou odolné vůči existujícím antibiotikům.

Příští týden dorazí do Česka další dodávka antibiotických sirupů, následující pak ministerstvo zdravotnictví očekává v prosinci a lednu. Tabletových antibiotik je podle resortu dostatek a budou se nadále pravidelně dodávat. Řekl to náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Chybět mohou některá antidepresiva a antipsychotika, lékaři se jejich uživatele budou snažit převádět na jiný lék.

Australští mravenci jsou dokonalým zdrojem velmi účinného antibiotika, ukázala studie vědců ze Sydneyské univerzity. Ke stejnému účelu je stovky generací využívali i původní obyvatelé tohoto světadílu – Austrálci.

V lékárnách pořád chybí léky, například některé dětské sirupy, léky na zažívání nebo antibiotika. Těch přitom do Česka přišlo nejvíc za pět let. Důvodem výpadku léků jsou problémy v dodavatelských řetězcích, ale i vysoká nemocnost a s ní související vyšší spotřeba.