V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vydaly tento týden společnou zprávu. Ta varovala, že vzorky dvou druhů bakterií odebraných od lidí i zemědělských zvířat byly velmi často odolné vůči celé řadě běžně používaných antibiotik. Důležité je, že tato odolnost se dotýká i antibiotik, která jsou základem moderní léčby.

Jedná o bakterie Salmonella a Campylobacter. Obě způsobují poměrně vážné zažívací nemoci, salmonelózu a kampylobakteriózu, které jsou zodpovědné jen v Česku za desítky tisíc nemocných ročně. Obecně platí, že právě tyto bakterie jsou dvě hlavní příčiny onemocnění z potravin. U obou může dojít i k závažnému průběhu, jenž se léčí hlavně pomocí antibiotik. Vzorky z let 2023–2024, o nichž evropské úřady informovaly, byly odolné vůči běžně používaným antibiotikům, včetně ampicilinu, tetracyklinu a sulfonamidů.

To by nebylo ještě tak špatné, protože lékaři mají (respektive měli) k dispozici i jiná antibiotika, která jsou účinná a široce využitelná. Tím hlavním je ciprofloxacin – bohužel právě na něj si jak lidé, tak i drůbež podle expertízy rovněž budují větší rezistenci. Vzhledem k úrovni této odolnosti už podle evropských úřadů nejde ciprofloxacin ani další podobná antibiotika používat k léčbě kampylobakteriózy u lidí.

Problém s E. coli

Zpráva také uvádí, že u zemědělských zvířat roste výskyt bakterie Escherichia coli (E. coli), která produkuje enzym karbapenemáza.

To je podle vědců zvlášť znepokojivé, protože právě tyto enzymy způsobují odolnost těchto bakterií na antibiotika jménem karbapenemy. Ta se vůbec nesmí používat ve veterinární medicíně, ale jsou poslední možností při léčbě závažných infekcí u lidí.

Pokud by se tato vlastnost šířila dál, představovalo by to závažný problém pro zdravotnické systémy po celém světě.

Dobré zprávy

Tato zpráva má ale i několik pozitivních závěrů. Ukazuje totiž, že několik evropských zemí zaznamenalo, že u tamních vzorků salmonely (jak u lidí, tak u zvířat) došlo k poklesu odolnosti vůči některým antibiotikům.

Mírně pozitivní zprávou je také fakt, že se u bakterií tyto odolnosti nehromadí: jen málo bakterií si totiž naštěstí vytvořilo rezistenci vůči více druhům antibiotik současně.

Úředníci ECDC uvedli, že jejich zpráva zdůrazňuje význam rozumného používání antibiotik v lidské i veterinární medicíně a při produkci potravin. Přesto by se měla situace u zvířat podle zprávy intenzivně sledovat, aby se odhalily případné rychlejší nebo nebezpečnější změny u bakterií.

Proč je to důležité

„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti. Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat,“ varuje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.

Každý den podle ní zažije přibližně sedm procent pacientů v evropských nemocnicích alespoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí. Z toho třetina těchto infekcí je způsobena právě bakteriemi rezistentními vůči důležitým antibiotikům, což omezuje možnosti léčby infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 16 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 19 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 21 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...