V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vydaly tento týden společnou zprávu. Ta varovala, že vzorky dvou druhů bakterií odebraných od lidí i zemědělských zvířat byly velmi často odolné vůči celé řadě běžně používaných antibiotik. Důležité je, že tato odolnost se dotýká i antibiotik, která jsou základem moderní léčby.

Jedná o bakterie Salmonella a Campylobacter. Obě způsobují poměrně vážné zažívací nemoci, salmonelózu a kampylobakteriózu, které jsou zodpovědné jen v Česku za desítky tisíc nemocných ročně. Obecně platí, že právě tyto bakterie jsou dvě hlavní příčiny onemocnění z potravin. U obou může dojít i k závažnému průběhu, jenž se léčí hlavně pomocí antibiotik. Vzorky z let 2023–2024, o nichž evropské úřady informovaly, byly odolné vůči běžně používaným antibiotikům, včetně ampicilinu, tetracyklinu a sulfonamidů.

To by nebylo ještě tak špatné, protože lékaři mají (respektive měli) k dispozici i jiná antibiotika, která jsou účinná a široce využitelná. Tím hlavním je ciprofloxacin – bohužel právě na něj si jak lidé, tak i drůbež podle expertízy rovněž budují větší rezistenci. Vzhledem k úrovni této odolnosti už podle evropských úřadů nejde ciprofloxacin ani další podobná antibiotika používat k léčbě kampylobakteriózy u lidí.

Problém s E. coli

Zpráva také uvádí, že u zemědělských zvířat roste výskyt bakterie Escherichia coli (E. coli), která produkuje enzym karbapenemáza.

To je podle vědců zvlášť znepokojivé, protože právě tyto enzymy způsobují odolnost těchto bakterií na antibiotika jménem karbapenemy. Ta se vůbec nesmí používat ve veterinární medicíně, ale jsou poslední možností při léčbě závažných infekcí u lidí.

Pokud by se tato vlastnost šířila dál, představovalo by to závažný problém pro zdravotnické systémy po celém světě.

Dobré zprávy

Tato zpráva má ale i několik pozitivních závěrů. Ukazuje totiž, že několik evropských zemí zaznamenalo, že u tamních vzorků salmonely (jak u lidí, tak u zvířat) došlo k poklesu odolnosti vůči některým antibiotikům.

Mírně pozitivní zprávou je také fakt, že se u bakterií tyto odolnosti nehromadí: jen málo bakterií si totiž naštěstí vytvořilo rezistenci vůči více druhům antibiotik současně.

Úředníci ECDC uvedli, že jejich zpráva zdůrazňuje význam rozumného používání antibiotik v lidské i veterinární medicíně a při produkci potravin. Přesto by se měla situace u zvířat podle zprávy intenzivně sledovat, aby se odhalily případné rychlejší nebo nebezpečnější změny u bakterií.

Proč je to důležité

„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti. Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat,“ varuje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.

Každý den podle ní zažije přibližně sedm procent pacientů v evropských nemocnicích alespoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí. Z toho třetina těchto infekcí je způsobena právě bakteriemi rezistentními vůči důležitým antibiotikům, což omezuje možnosti léčby infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 5 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 22 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 23 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.