V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vydaly tento týden společnou zprávu. Ta varovala, že vzorky dvou druhů bakterií odebraných od lidí i zemědělských zvířat byly velmi často odolné vůči celé řadě běžně používaných antibiotik. Důležité je, že tato odolnost se dotýká i antibiotik, která jsou základem moderní léčby.

Jedná o bakterie Salmonella a Campylobacter. Obě způsobují poměrně vážné zažívací nemoci, salmonelózu a kampylobakteriózu, které jsou zodpovědné jen v Česku za desítky tisíc nemocných ročně. Obecně platí, že právě tyto bakterie jsou dvě hlavní příčiny onemocnění z potravin. U obou může dojít i k závažnému průběhu, jenž se léčí hlavně pomocí antibiotik. Vzorky z let 2023–2024, o nichž evropské úřady informovaly, byly odolné vůči běžně používaným antibiotikům, včetně ampicilinu, tetracyklinu a sulfonamidů.

To by nebylo ještě tak špatné, protože lékaři mají (respektive měli) k dispozici i jiná antibiotika, která jsou účinná a široce využitelná. Tím hlavním je ciprofloxacin – bohužel právě na něj si jak lidé, tak i drůbež podle expertízy rovněž budují větší rezistenci. Vzhledem k úrovni této odolnosti už podle evropských úřadů nejde ciprofloxacin ani další podobná antibiotika používat k léčbě kampylobakteriózy u lidí.

Problém s E. coli

Zpráva také uvádí, že u zemědělských zvířat roste výskyt bakterie Escherichia coli (E. coli), která produkuje enzym karbapenemáza.

To je podle vědců zvlášť znepokojivé, protože právě tyto enzymy způsobují odolnost těchto bakterií na antibiotika jménem karbapenemy. Ta se vůbec nesmí používat ve veterinární medicíně, ale jsou poslední možností při léčbě závažných infekcí u lidí.

Pokud by se tato vlastnost šířila dál, představovalo by to závažný problém pro zdravotnické systémy po celém světě.

Dobré zprávy

Tato zpráva má ale i několik pozitivních závěrů. Ukazuje totiž, že několik evropských zemí zaznamenalo, že u tamních vzorků salmonely (jak u lidí, tak u zvířat) došlo k poklesu odolnosti vůči některým antibiotikům.

Mírně pozitivní zprávou je také fakt, že se u bakterií tyto odolnosti nehromadí: jen málo bakterií si totiž naštěstí vytvořilo rezistenci vůči více druhům antibiotik současně.

Úředníci ECDC uvedli, že jejich zpráva zdůrazňuje význam rozumného používání antibiotik v lidské i veterinární medicíně a při produkci potravin. Přesto by se měla situace u zvířat podle zprávy intenzivně sledovat, aby se odhalily případné rychlejší nebo nebezpečnější změny u bakterií.

Proč je to důležité

„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti. Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat,“ varuje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.

Každý den podle ní zažije přibližně sedm procent pacientů v evropských nemocnicích alespoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí. Z toho třetina těchto infekcí je způsobena právě bakteriemi rezistentními vůči důležitým antibiotikům, což omezuje možnosti léčby infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 13 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 16 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 18 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 18 hhodinami
Načítání...