Lékaři

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je dvacetkrát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.

Poslech hudby pacientem usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti, pacienti pak také rychleji nabudou vědomí a lépe zvládají rekonvalescenci.

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Lidé v Praze, Brně, Olomouci a Hradci Králové si budou moci příští týden nechat zdarma spirometrem vyšetřit funkci plic. Preventivní akci pořádají pneumologové, kteří budou hledat pacienty s takzvanou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V Česku podle nich žije skoro půl milionu lidí, kteří o diagnóze zatím nevědí. Vůbec nejčastěji to jsou kuřáci. Akce věkově cílí na čtyřicátníky a starší. Kromě nich a kuřáků ale lékaři doporučují dorazit i těm, kteří pracují třeba v zemědělství či chemickém průmyslu.

Sjezd znovu zvolil prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který ji vede devatenáct let. Ve druhém kole volby proti němu neuspěl Zdeněk Mrozek, který vede vědeckou radu komory. Z prvního kola nepostoupil Jan Přáda, který byl dosud viceprezidentem. Sjezd rozhodl, že jeho nástupce volit nebude, volbu odložil na příští rok. Členy ČLK jsou povinně všichni v Česku praktikující lékaři, je jich přes šedesát tisíc.

Ministerstvo spravedlnosti chce od příštího roku rozšířit počet věznic, kde bude ordinovat lékař na dálku prostřednictvím zdravotní sestry a počítače. Telemedicínu by měli nově spustit ve věznicích Rapotice, Rýnovice, Ostrov a Oráčov. Cílem je vyřešit akutní nedostatek praktických lékařů a zároveň šetřit veřejné prostředky. Pilotní projekt se už osvědčil ve Věznici Světlá nad Sázavou.

Nemocných žloutenkou typu A v Praze je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. Vyplývá to ze srovnání informací Státního zdravotního ústavu a pondělního údaje, který zveřejnila na sociální síti X Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Lékaři v metropoli k pondělí zachytili 939 nakažených, z toho 166 dětí. Za celý loňský rok bylo nemocných v metropoli 37, což je méně, než přibylo za poslední týden. Jedenáct lidí v Praze žloutence A podlehlo.

V loňském roce postihlo srdeční selhání v tuzemsku 52 tisíc lidí. Odborníci očekávají, že za pět let už jich může být přes šedesát tisíc ročně. Čeští lékaři proto chtějí takové pacienty lépe diagnostikovat a léčit. S tím jim pomáhá nový systém vysokofrekvenčního EKG, který vymysleli ve spolupráci s Akademií věd ČR. Šanci na uplatnění má i ve světovém měřítku. „Je úspěšný nejen v Evropě, nyní probíhá schvalování i u FDA. aby mohl na americký trh, takže to je skvělý úspěch,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Charles University Innovations Prague Zuzana Paulovics.

Rostou počty klientů domácí hospicové péče. České televizi to potvrdila oslovená centra domácí paliativní péče a data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Některá z center se potýkají s nedostatkem personálu, chybí hlavně všeobecné sestry, ale i lékaři. Poskytovatelé také upozorňují na správné načasování zahájení hospicové péče. Pacienti podle nich totiž často využívají služeb mobilních hospiců jen několik dní.

V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí, informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé České republice na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí jednadvacet.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je.

Experti z více zemí a různých institucí uklidňují veřejnost, že paracetamol není zdravotní hrozbou. Prezident USA Donald Trump totiž v pondělí oznámil, že vědci z ministerstva zdravotnictví měli najít viníka růstu případů autismu v USA, což má být údajně právě tento široce rozšířený lék používaný proti bolesti a teplotě.

Kniha nebo mobil držený na celou délku paže, mhouření na písmenka, která člověk ještě nedávno viděl dobře. Presbyopií neboli vetchozrakostí trpí mnoho lidí. Řešit to lze brýlemi, čočkami nebo operací, ale evropští vědci teď přišli s novým řešením.

Preventivní vyšetření tlustého střeva bude od příštího roku zdarma pro lidi už od pětačtyřiceti let. Umožní to nová vyhláška, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Dosud na něj mají nárok padesátníci a starší. Ročně screening odhalí tisíce nemocných.

Sdílení pouze vědecky ověřených informací, transparentnost ohledně placené spolupráce a profesionalita. Lékařská komora připravila po vzoru francouzských kolegů etický kodex pro své členy, kteří jsou aktivní na sociálních sítích. Zdravotníky nabádá třeba k tomu, aby neposkytovali informace mimo svoji odbornost a ctili GDPR. Zároveň upozorňuje, aby lidé informace o zdraví čerpali pouze od odborníků. „Primárním impulzem byla covidová pandemie, kdy se vyrojilo extrémní množství různých dezinformátorů,“ poznamenal prezident komory Milan Kubek.

Stetoskop vybavený umělou inteligencí (AI) by mohl podle vědců do několika sekund odhalit tři různá srdeční onemocnění. Britský tým uskutečnil studii s použitím moderní verze stetoskopu a zjistil, že zařízení dokáže téměř okamžitě odhalit srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní a nepravidelný srdeční rytmus. Současně ale také hledá až nečekaně často nemoci tam, kde nejsou.

Pracovat v nemocnicích coby praktická zdravotní sestra bude moci většina žáků a žaček oboru už po dvou letech studia namísto tří. Zkrátí se i doba pro studující na lékaře – ze čtyř let na tři. Resort zdravotnictví si od právní úpravy slibuje vyřešení dlouhodobého nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek sester teď pociťují například fakultní nemocnice napříč Českem. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče může do pěti let odejít do důchodu až dvanáct tisíc sester, tedy zhruba každá sedmá.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) a Iveta Štefanová (SPD) se v Otázkách Václava Moravce shodly, že zdravotnictví trápí zhoršená dostupnost primární péče. Zatímco Šebelová navrhla posílit kompetence zdravotních sester, Štefanová vidí možnou úlevu v omezení administrativy. Podle průzkumu společnosti Kantar pro ČT ale lidé za největší problém považují čekací doby na vyšetření a operace. Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v souvislosti s čekacími dobami upozornil, že Česko je vůbec neměří. Současný ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chce tuto situaci řešit zavedením e-žádanek, které mají být od roku 2026 povinné.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Umělá inteligence rychle proniká do medicíny. Pomáhá zatím hlavně s diagnózami, které spočívají ve vizuálním odhalení příznaků. U některých druhů diagnóz je AI v odhalování podle prvních výzkumů už úspěšnější než lidé. Nová studie teď ale upozornila na problém: lékaři, kteří tyto systémy využívají, se na nich zřejmě rychle stávají závislými a přicházejí o schopnosti, které si celé roky osvojovali.

Deprese tak těžké, že se pokusil opakovaně o sebevraždu. Selhání všech existujících metod léčby. A nakonec triumf vědy, která muži dokázala vrátit radost ze života.

Takzvané awake zákroky, kdy je pacient za lékařské operace celou dobu při vědomí, možná mnohé znepokojují, často se ale využívají hlavně při odstraňování nádorů na mozku. Neurochirurgové tak totiž můžou vyoperovat co nejvíc rakovinotvorných buněk, aniž by pacientovi zhoršili kvalitu života. Na samotné otevření lebky bývá pacient zpravidla pod vlivem léků, probouzí se až později na samotný zákrok. Doktoři si s ním pak během operace povídají a testují, kde přesně si smí dovolit operovat: životně důležitá centra má totiž každý člověk v hlavě někde trochu jinde. O lidském mozku se toho však ví pořád relativně málo. Je totiž nejsložitější strukturou ve známém vesmíru.

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.