Lékaři

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Klíčoví aktéři na ministerstvu pro místní rozvoj podepsali financování programu Dostupné bydlení. O podporu při stavbě nebo rekonstrukci cenově dostupných nájemních bytů žádají starostové a firmy od října. K pátému listopadu se sešly žádosti přibližně za dvě miliardy korun. Do roku 2026 by se mělo začít s výstavbou více než 3,5 tisíce bytů s dostupným nájemným.

Zdravotnické záchranné služby (ZZS), které zřizují kraje, v současné době doplácejí svým zaměstnancům peníze, které souvisejí s covidovými odměnami. Celkem jde o stovky milionů korun, u každého v průměru 43 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že odměny měly ZZS započítat do průměrného výdělku, z něhož se odvíjejí peníze za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Na pondělní tiskové konferenci to uvedli zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Ordinace v úterý a ve středu příští týden nezavřou ani ambulantní specialisté, dohodli se s resortem zdravotnictví a pojišťovnami, potvrdili ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Praktičtí lékaři, kteří původně se stávkou na protest proti příliš nízkému nárůstu úhrad za péči na příští rok přišli, protest po navýšení úhrad odvolali už před týdnem.

Všichni lékaři Rehabilitačního ústavu Hrabyně na Opavsku podali hromadně výpověď. Postavili se tak proti dlouholeté ředitelce Andree Ruprichové, kterou obviňují z manažerských selhání a bossingu. Ta nařčení odmítá. Situaci chce příští týden řešit ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), píše iDNES.cz.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti odvolali svůj protest, který plánovali na konec října. Resort zdravotnictví upraví úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze na rok 2025, podle jejich požadavků, oznámil po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. S ambulantními specialisty budou zástupci resortu jednat v úterý.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jednání úterkem skončila, další návrh resort nepředloží. Další kroky chce ČLK představit ve středu. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu. Protest zvažují i ambulantní specialisté.

Zářijová povodeň zdemolovala na severu Moravy a ve Slezsku desítky ordinací. Mnozí lékaři museli ambulance přestěhovat nebo lidi ošetřují v provizoriu. Někteří dokonce ještě ani neotevřeli, takže bez dostupné péče v nejpostiženějších oblastech zůstávají tisíce pacientů. Vážná je situace třeba na Jesenicku nebo na Bruntálsku.

Šance na přežití dětí s brániční kýlou se díky pokročilým operacím v děloze zvyšují. Jednu z nejzávažnějších vývojových vad, která často končí smrtí novorozenců, tak dokážou lékaři nyní řešit už během těhotenství. Čeští specialisté provedli první úspěšné operace pomocí nové metody, která podporuje růst plic nenarozených dětí. Předtím jezdili k podobným výkonům do Belgie, kde asistovali. První samostatnou operaci provedl tým v pražském Podolí letos v červenci.

Protesty zdravotníků v nemocnicích hrozí i po čtvrtečním jednání odborů se šéfem resortu Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle lékařských odborů ministerstvo neplní dohodu z loňského prosince. Spor obě strany vedou zejména kvůli výdělkům. Zdravotníci se s Válkem už dříve shodli na tom, že nový zákon začne platit v lednu příštího roku. Lékaři ale mají pochybnosti, protože shoda nad jeho parametry zatím není.

Drama bez konce zažívají v krnovské nemocnici v Moravskoslezském kraji. Tamní personál ani během povodně, která vyplavila část budov, nepřestal pečovat o dvě stovky pacientů. V sobotu se dokonce nemocnice potýkala s kritickým výpadkem proudu. Samotní zdravotníci nyní po směně vyklízejí lékařské sály naplněné bahnem a sutí. Škody na zdravotnickém zařízení půjdou do vyšších desítek milionů.

Lékařské odbory a Česká lékařská komora vyzvaly lékaře, aby k 31. říjnu podali výpověď z přesčasových hodin. Chtějí tím dosáhnout změny v odměňování, kterou podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Resort v reakci uvedl, že dohodu z loňského prosince plní. Další jednání s odbory má naplánované na 26. září. Naopak Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR) plánovaný protest před Úřadem vlády zrušil. Příslib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o záruce růstu platů po další tři roky považuje jeho předsednictvo za „první konkrétní a uchopitelné minimum“.

Konopí k samoléčbě užívá v Česku přes čtvrt milionu lidí. Do lékáren si pro něj chodí ale jen tři procenta pacientů. Důvodem je dle odborníků nedostatek lékařů, kteří konopí předepisují, i lékáren, které ho vydávají. Cestu vidí v zavedení regulovaného trhu. Poslanci v tom ale jednotní nejsou, vládní koalice se shoduje spíše na legalizaci pěstování pro vlastní potřebu.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v prvních nemocnicích testuje nový způsob plateb za péči. Jejich výši ovlivní i to, jak pacienti hodnotí svůj stav před výkonem a po něm. Pokud by například bylo nutné po dvou letech opakovat výměnu velkého kloubu, mohlo by zařízení o peníze přijít úplně. Zatím se pilotní projekt využívá v ortopedii a kardiologii.

Ročně chodí na pravidelné dárcovské odběry krve zhruba čtvrt milionu lidí, bylo by jich ale potřeba mnohem víc. To platí i v případě krvetvorných buněk. S tím se snaží pomoct projekt s názvem „I tobě v žilách koluje naše krev!“. V jeho rámci přesvědčují policisté, hasiči a záchranáři své kolegy i veřejnost k darování krve nebo vstupu do registru dárců kostní dřeně.

Letní měsíce využívá řada nemocnic v Česku k opravám. Zavírají ambulance nebo i celá oddělení. Navíc si lékaři a sestry vybírají dovolenou, takže jich chybí více než jindy. Pro pacienty to znamená, že se prodlužují objednací lhůty. Na mnoha místech si musí počkat i na plánované operace.

Lékařská komora chce garantované platy na úrovni jednoho a půl až trojnásobku průměrné mzdy, a to bez přesčasové práce. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to odmítá. Dohoda podepsaná koncem loňska podle něj při takových příjmech zahrnuje i osm hodin přesčasů týdně. Její podpis ukončil protest části doktorů, kteří vypověděli práci navíc. Jednou z podmínek přitom bylo právě stanovení nových principů odměňování od začátku příštího roku.

Spolu s rostoucími teplotami a koncem školního roku záchranáři stále častěji vyjíždějí k tonoucím nebo k letním úrazům. Ordinace plní zvlášť o víkendech děti s pohmožděninami a zlomeninami. Nejobvyklejší příčinou jsou podle lékařů pády z kol a koloběžek, případně při jiných volnočasových aktivitách. Objevují se ale i závažnější případy. Skok do neznámé vody může podle odborníků vést k těžkému poranění páteře. U vody dochází i k těm nejhorším scénářům. Utonutí je v Česku u dětí druhým nejčastějším smrtelným úrazem.

V dohodovacím řízení s pojišťovnami o rozdělení 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění v roce 2025 se zřejmě dohodnou jen zubaři a gynekologové, řekl po jednání vedení ministerstva zdravotnictví s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem ředitel odboru regulace cen a úhrad resortu Tomáš Troch. Kubek kritizoval dubnové vládní usnesení, že systém má příští rok hospodařit vyrovnaně. Podle něj to neumožní pokrýt reálné náklady na péči.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.