Lékaři

Letní měsíce využívá řada nemocnic v Česku k opravám. Zavírají ambulance nebo i celá oddělení. Navíc si lékaři a sestry vybírají dovolenou, takže jich chybí více než jindy. Pro pacienty to znamená, že se prodlužují objednací lhůty. Na mnoha místech si musí počkat i na plánované operace.

Lékařská komora chce garantované platy na úrovni jednoho a půl až trojnásobku průměrné mzdy, a to bez přesčasové práce. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to odmítá. Dohoda podepsaná koncem loňska podle něj při takových příjmech zahrnuje i osm hodin přesčasů týdně. Její podpis ukončil protest části doktorů, kteří vypověděli práci navíc. Jednou z podmínek přitom bylo právě stanovení nových principů odměňování od začátku příštího roku.

Spolu s rostoucími teplotami a koncem školního roku záchranáři stále častěji vyjíždějí k tonoucím nebo k letním úrazům. Ordinace plní zvlášť o víkendech děti s pohmožděninami a zlomeninami. Nejobvyklejší příčinou jsou podle lékařů pády z kol a koloběžek, případně při jiných volnočasových aktivitách. Objevují se ale i závažnější případy. Skok do neznámé vody může podle odborníků vést k těžkému poranění páteře. U vody dochází i k těm nejhorším scénářům. Utonutí je v Česku u dětí druhým nejčastějším smrtelným úrazem.

V dohodovacím řízení s pojišťovnami o rozdělení 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění v roce 2025 se zřejmě dohodnou jen zubaři a gynekologové, řekl po jednání vedení ministerstva zdravotnictví s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem ředitel odboru regulace cen a úhrad resortu Tomáš Troch. Kubek kritizoval dubnové vládní usnesení, že systém má příští rok hospodařit vyrovnaně. Podle něj to neumožní pokrýt reálné náklady na péči.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

Praktičtí lékaři by mohli dostat možnost předepisovat i léky, které jsou zatím vyhrazeny pouze specialistům. Ministerstvo zdravotnictví chystá změnu, která se bude týkat například přípravků na cukrovku, ředění krve nebo kožní problémy. Zjednodušit jejich předepisování chce hlavně kvůli dlouhým objednacím lhůtám u ambulantních specialistů. Je přitom přesvědčeno, že praktičtí lékaři dokážou sami vyhodnotit, kde mají své limity, a při nejasnostech se obrátit na odborného lékaře. O tom však specialisté pochybují.

Desítkám rodin v Aši hrozí, že pro své děti nebudou mít pediatra. Dětská lékařka tam k poslednímu květnu končí. Náhradu hledá radnice i pojišťovna. Zatím marně. V podobné situaci jsou i v nedalekých Lubech, kde neordinuje dokonce vůbec žádný lékař. Někteří rodiče už dokonce hledají pomoc za hranicemi kraje. Podle odhadů nemá na Karlovarsku pediatra asi třináct procent dětí.

Do Česka dorazila druhá mimořádná dodávka vakcín proti černému kašli. Společnost Sanofi přivezla z Kanady dvacet tisíc dávek očkovací látky, která je primárně určená pro očkování dospělých. V tomto týdnu by měla dorazit mimořádná dodávka vakcín také z Francie, konkrétně 78 tisíc kusů. Kvůli vysokému počtu případů černého kašle se letos nechalo přeočkovat už víc než 45 tisíc lidí, loni jich bylo za celý rok zhruba 24 tisíc.

Zdravotní stav vážně nemocného Martina Zatloukala, který 1. února podstoupil ve Francii genovou terapii, se stále zlepšuje. Chlapec trpí vzácným genetickým syndromem. Léčbu, která vyjde na sto milionů korun, neproplácí pojišťovna. Lidé na ni vybrali peníze ve sbírce. Otec chlapce v úterý jednal na ministerstvu zdravotnictví, chce totiž pomoci zlepšit přístup pojišťoven.

Zkušení lékaři ve velkých jihokorejských nemocnicích začali podávat výpovědi na podporu několikatýdenní stávky mladých lékařů. Ti protestují proti vládnímu plánu zvýšit počet zájemců přijímaných na lékařské fakulty, což podle nich povede ke zhoršení úrovně zdravotnictví v zemi.

Jan Krkoška (ANO) rezignoval na funkci moravskoslezského hejtmana a vzdal se i mandátu krajského zastupitele. Učinil to krátce poté, co jej soud uznal vinným z uplácením lékařů v době, kdy pracoval ve farmaceutické firmě. Krkoška, který se na začátku jednání k uplácení lékařů doznal, dostal dvousettisícový peněžitý trest. Jeho konec pak začali požadovat spolustraníci i strany, které v Moravskoslezském kraji vládnou spolu s ANO v koalici. Krkošku by v čele kraje mohl nahradit havířovský primátor Josef Bělica (ANO), který řekl, že má nominaci svého zastupitelského klubu.

Moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO) půjde před soud. Upozornil na to Deník.cz. Obžaloba se netýká jeho politické činnosti, hejtman je jedním z aktérů v kauze uplácení lékařů farmaceutickými firmami. Kauza je stará dvanáct let, tehdy Krkoška působil ve společnosti Interchemia Praha, odkud podle obžaloby úplatky putovaly k lékařům.

Úterní Fokus Václava Moravce na téma Hranice medicíny se tentokrát snažil najít odpovědi mimo jiné na otázky, jaká léčba má budoucnost či zda dokáží lékaři zázraky. O tématu, které se dotýká v podstatě každého, diskutovali s moderátorem Václavem Moravcem v prostorách Masarykovy univerzity například fyzioterapeut Pavel Kolář, klinický psycholog Miroslav Světlák či onkolog Jaroslav Štěrba.

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Všech pět nemocnic Pardubického kraje se během ledna postupně vrátí k běžnému režimu. Vyjednávání o podobě nové kolektivní smlouvy sice zatím ukončené není, vedení se však podařilo s odborovými organizacemi domluvit na dodatku k dosud platné kolektivní smlouvě a zakotvit do interního dokumentu institut čtyřiadvacetihodinové přítomnosti na pracovišti, jak to vyžaduje novelizovaný zákoník práce. Podle novely musí s tímto krokem souhlasit také všichni zaměstnanci, jichž se tato provozní změna týká, řekla mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Většina pacientů, kterým nemocnice v prosinci odložily zákroky a vyšetření, už má náhradní termín. Těm zbývajícím ho lékaři dají vědět až po Novém roce, kdy se většina nemocnic plánuje vracet k běžnému provozu. Omezovat ho musely kvůli protestu šesti tisíc lékařů, kteří na začátku měsíce vypověděli přesčasy. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví výpovědi postupně stahují.

Získávat do měst a vesnic dětské lékaře zůstává v Česku oříškem. Pátrání po nich trvá často měsíce, někdy i roky. Ve Velké Bíteši na Vysočině se nově příchozímu pediatrovi rozhodli přispět milionem korun. Problémem se zabývá i ministerstvo zdravotnictví – na takzvaná rezidenční místa při ordinacích pediatrů přidělí víc než 820 milionů korun.

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

Vláda schválila změny v platech lékařů, zubařů a farmaceutů. Od ledna se doktoři po absolvování fakulty či po dalším specializačním vzdělávání přesunou do vyšších tříd v platových tabulkách. Základní výdělek se jim tak zvedne o několik tisíc korun. Stejně to bude i u zubařů a s vyššími třídami se počítá i u lékárníků. Nařízení, které mění takzvaný katalog prací s výčtem činností u jednotlivých profesí a platového ohodnocení, schválila vláda, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle resortu změny lépe zohledňují vazbu na vzdělání. Platovými tabulkami se řídí státní zařízení.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) skončil protest lékařů, dohodli se s vedením nemocnice. K plnému provozu by se měla FN HK začít vracet v lednu, vyplynulo z úterních sdělení zástupců protestu a vedení nemocnice. FN HK, ve které odvolaly souhlas s prací přesčas zhruba čtyři stovky lékařů z 900, částečně omezila plánovanou neakutní péči. Vedení FN HK a zástupci lékařských odborů se dříve shodli, že budou akceptovat celostátní dohodu.

Situace ve většině nemocnic se navzdory stahování výpovědí z přesčasů ze strany doktorů do konce prosince příliš nezmění. Stovky pacientů s odloženými termíny se k zákrokům dostanou nejdříve v lednu. Jedno z nejkomplikovanějších jednání probíhá ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Na čtyři sta lékařů tam v protestu pokračuje i přes dohodu na celostátní úrovni. Chtějí za přesčasy víc peněz.

Lékařské odbory podpoří dohodu, která má vést k odvolání protestu lékařů nespokojených s přesčasovou prací. Vyplývá to z usnesení, které Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) zveřejnil na svém Facebooku. Odvolání výpovědí z přesčasové práce, které lékaři od prosince podali, což znamenalo v některých nemocnicích výrazné omezení provozu, je ale podle nich individuálním rozhodnutím každého. Dohoda, k jejímuž podepsání má dojít v pátek, potvrdí navýšení odměňování v nemocnicích příští rok o 9,8 miliardy korun, lékařům o pět až patnáct tisíc korun měsíčně a ostatním pracovníkům o pět procent.