Lékaři

Slovenská vláda v pátek schválila dohodu s lékařským odborovým sdružením LOZ. Kabinet předpokládá, že situace ve zdravotnictví by se díky ní mohla uklidnit do konce února. K ujednání, které má třicet stran, došlo i přesto, že o něm nejednal parlament, což požadovali právě lékařští odboráři, píše Denník N. Podle něj to znamená, že ke změnám zákonů se vláda jen zavazuje.

Na Slovensku lékařské odbory dál jednaly se zástupci vlády, jak vyřešit financování tamního zdravotního systému a předejít stovkám výpovědí, které na protest podali slovenští lékaři. Podle komentátora Seznam Zpráv Martina Čabana se situace může obdobným způsobem vyhrotit i v Česku. O paralelách mezi oběma zeměmi debatovali hosté čtvrtečních Událostí, komentářů.

Menší porodnost i nedostatek lékařů ovlivňuje chod regionálních porodnic. Více než dvacítka jich už teď nesplňuje jedno z doporučení České gynekologické a porodnické společnosti, a to počet narozených dětí. Z hlediska bezpečí matky i novorozence je podle ní vhodné alespoň šest set porodů za rok a samozřejmostí je i dostatek akreditovaných lékařů. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak zřejmě dojde k uzavření zhruba pěti oddělení v Česku.

Slovenská vláda stále hledá řešení ve sporu s tamními lékaři. Bezmála tři a půl tisíce z nich už avizovalo, že chtějí do konce roku odejít. Požadují, aby kabinet Roberta Fica (Smer–SD) splnil své původní sliby – třeba jasnější financování nebo vyšší růst mezd. Slovenský parlament v prvním čtení projednává možnost nakázat lékařům, aby ve službě zůstali i se začátkem nového roku. Ministerstvo zdravotnictví navzdory tomu tvrdí, že většině požadavků vyhovělo, s tím však odbory nesouhlasí.

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.

Někteří lékaři a zdravotní sestry ve své ordinaci využívají virtuální sestru – hlasovou asistentku, která jim zjednodušuje komunikaci s pacienty, laboratořemi nebo jinými lékaři. Dokáže přijímat hovory, telefonovat, pomáhá s objednáváním termínů anebo předpisem léků na chronická onemocnění. Funguje ve formě voicebota i aplikace. Podle spoluzakladatele prvního z několika projektů Ondřeje Sobotky v Česku aplikace fungující na podobném principu používá přibližně 1500 lékařů. Nejčastěji se jedná o praktiky, pediatry, neurology, gynekology anebo stomatology.

Ne všechny ze stovek žen, které Česko i po roce 1989 protiprávně sterilizovalo, mají podle platných pravidel nárok na omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Resort zdravotnictví totiž uznává jen žádosti žen s lékařskou dokumentací. Ta ale často chybí a nedá se už ani získat. I soudy přitom na ministerstvo apelují, aby uznávalo i jiné důkazy a vycházelo poškozeným ženám vstříc. Ty se zatím ocitají v nekonečném koloběhu čekání a zpochybňování. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Klíčoví aktéři na ministerstvu pro místní rozvoj podepsali financování programu Dostupné bydlení. O podporu při stavbě nebo rekonstrukci cenově dostupných nájemních bytů žádají starostové a firmy od října. K pátému listopadu se sešly žádosti přibližně za dvě miliardy korun. Do roku 2026 by se mělo začít s výstavbou více než 3,5 tisíce bytů s dostupným nájemným.

Zdravotnické záchranné služby (ZZS), které zřizují kraje, v současné době doplácejí svým zaměstnancům peníze, které souvisejí s covidovými odměnami. Celkem jde o stovky milionů korun, u každého v průměru 43 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že odměny měly ZZS započítat do průměrného výdělku, z něhož se odvíjejí peníze za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Na pondělní tiskové konferenci to uvedli zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Ordinace v úterý a ve středu příští týden nezavřou ani ambulantní specialisté, dohodli se s resortem zdravotnictví a pojišťovnami, potvrdili ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Praktičtí lékaři, kteří původně se stávkou na protest proti příliš nízkému nárůstu úhrad za péči na příští rok přišli, protest po navýšení úhrad odvolali už před týdnem.

Všichni lékaři Rehabilitačního ústavu Hrabyně na Opavsku podali hromadně výpověď. Postavili se tak proti dlouholeté ředitelce Andree Ruprichové, kterou obviňují z manažerských selhání a bossingu. Ta nařčení odmítá. Situaci chce příští týden řešit ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), píše iDNES.cz.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti odvolali svůj protest, který plánovali na konec října. Resort zdravotnictví upraví úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze na rok 2025, podle jejich požadavků, oznámil po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. S ambulantními specialisty budou zástupci resortu jednat v úterý.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jednání úterkem skončila, další návrh resort nepředloží. Další kroky chce ČLK představit ve středu. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu. Protest zvažují i ambulantní specialisté.

Zářijová povodeň zdemolovala na severu Moravy a ve Slezsku desítky ordinací. Mnozí lékaři museli ambulance přestěhovat nebo lidi ošetřují v provizoriu. Někteří dokonce ještě ani neotevřeli, takže bez dostupné péče v nejpostiženějších oblastech zůstávají tisíce pacientů. Vážná je situace třeba na Jesenicku nebo na Bruntálsku.

Šance na přežití dětí s brániční kýlou se díky pokročilým operacím v děloze zvyšují. Jednu z nejzávažnějších vývojových vad, která často končí smrtí novorozenců, tak dokážou lékaři nyní řešit už během těhotenství. Čeští specialisté provedli první úspěšné operace pomocí nové metody, která podporuje růst plic nenarozených dětí. Předtím jezdili k podobným výkonům do Belgie, kde asistovali. První samostatnou operaci provedl tým v pražském Podolí letos v červenci.

Protesty zdravotníků v nemocnicích hrozí i po čtvrtečním jednání odborů se šéfem resortu Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle lékařských odborů ministerstvo neplní dohodu z loňského prosince. Spor obě strany vedou zejména kvůli výdělkům. Zdravotníci se s Válkem už dříve shodli na tom, že nový zákon začne platit v lednu příštího roku. Lékaři ale mají pochybnosti, protože shoda nad jeho parametry zatím není.

Drama bez konce zažívají v krnovské nemocnici v Moravskoslezském kraji. Tamní personál ani během povodně, která vyplavila část budov, nepřestal pečovat o dvě stovky pacientů. V sobotu se dokonce nemocnice potýkala s kritickým výpadkem proudu. Samotní zdravotníci nyní po směně vyklízejí lékařské sály naplněné bahnem a sutí. Škody na zdravotnickém zařízení půjdou do vyšších desítek milionů.

Lékařské odbory a Česká lékařská komora vyzvaly lékaře, aby k 31. říjnu podali výpověď z přesčasových hodin. Chtějí tím dosáhnout změny v odměňování, kterou podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Resort v reakci uvedl, že dohodu z loňského prosince plní. Další jednání s odbory má naplánované na 26. září. Naopak Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR) plánovaný protest před Úřadem vlády zrušil. Příslib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o záruce růstu platů po další tři roky považuje jeho předsednictvo za „první konkrétní a uchopitelné minimum“.

Konopí k samoléčbě užívá v Česku přes čtvrt milionu lidí. Do lékáren si pro něj chodí ale jen tři procenta pacientů. Důvodem je dle odborníků nedostatek lékařů, kteří konopí předepisují, i lékáren, které ho vydávají. Cestu vidí v zavedení regulovaného trhu. Poslanci v tom ale jednotní nejsou, vládní koalice se shoduje spíše na legalizaci pěstování pro vlastní potřebu.