Lékaři strana 2 z 5

Úhradová vyhláška tak, jak ji navrhuje pro lékaře ministerstvo zdravotnictví, je „veliká chiméra“, prohlásil v pořadu Události, komentáře prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) se již podařilo najít shodu ve velké řadě jiných sporných míst, například v otázce náplně práce. Další jednání budou pokračovat 13. listopadu.

Nemocnice se připravují na možnost, že jim v prosinci bude chybět personál. Lékaři chtějí na protest proti pracovním podmínkám a výši platů přestat sloužit přesčasy. V nemocnicích je vypověděla asi polovina. Toho, co se stane v prosinci, se obávají také pacienti. Nejsou si jisti, zda jim nepropadne platnost předoperačních vyšetření a zda vůbec na jejich plánované zákroky dojde.

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Ani po pátečním jednání se zástupci vlády nebudou lékaři stahovat výpovědi z přesčasů. Přes šest tisíc z nich je chce přestat sloužit od prosince, pokud kabinet nezlepší jejich pracovní podmínky. Ministři práce a zdravotnictví odpoledne oznámili, že vyhoví požadavku lékařů na snížení zákonného limitu přesčasových hodin, které mohou vykonávat, a umožní jim legálně odpracovat čtyřiadvacetihodinové směny. Na způsobu odměňování se ale strany neshodly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil 6,8 miliardy navíc na platy lékařů, ti však chtějí přidat v základu.

Počet doktorů, kteří od prosince přestanou sloužit dobrovolné přesčasy, narostl na 5600, oznámila Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Lékaři výpověďmi přesčasů protestují proti novele zákoníku práce, která umožňuje nařídit dvojnásobek přesčasů. Nemocnice tvrdí, že výpovědi neohrožují provoz nemocnic, a ministr zdravotnictví slibuje, že zákon vrátí do původní podoby. To ale lékařům nestačí.

Zhruba 4,9 tisíce lékařů během prosince vypovědělo přesčasovou práci. Na Facebooku o tom informovala Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK). Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2021 je asi 22,6 tisíce lékařských úvazků v akutní péči, jedná se zejména o práci v nemocnicích.

Česku se v Evropské komisi podařilo vyjednat výjimku ze zákazu čtyřiadvacetihodinové pracovní doby, řekl ČT lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Zákoník práce od října umožňuje plánovat v nemocnicích směny maximálně na dvanáct hodin. Návrat celodenních služeb chce koalice schválit v novele, která zruší i kritizované zvýšení přesčasů. Změny by mohly platit od ledna příštího roku.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Jedním z důvodů, proč lékaři v Česku pracují tak dlouho, je dle předsedy spolku Mladí lékaři množství práce, kterou dělají, ačkoliv by ji mohl vykonávat někdo jiný. Lékař Tomáš Hauer považuje za nutnou i změnu v přístupu k čerpání zdravotní péče, aby se dostala především k těm, kdo ji opravdu potřebuji. O problémech zdravotnictví v Česku a o přesčasové práci diskutovali lékaři v Událostech, komentářích.

Úpravy programu schůze zabraly sněmovně více než šest a půl hodiny úterního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku úterního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla. Sněmovna pak ve večerních hodinách znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, která budí spory. Jednání sněmovny pak bylo v jedenáct hodin večer přerušeno, pokračovat bude ve středu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nepředpokládá, že by se ještě měnila novela zákoníku práce týkající se mimo jiné přesčasové práce lékařů. V pondělí před jednáním se zástupci lékařů, kteří změnu odmítají, a ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) řekl, že zákon obsahuje i další změny, které je potřeba schválit. Sněmovna se k tomu má znovu vrátit v úterý. Problematiku přesčasů může znovu otevřít další novela zákoníku práce, sdělil Jurečka.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzývá politiky, aby sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o tisíc hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda v pondělí řekl, že do výzvy se zapojily čtyři tisíce z 20 tisíc lékařů sloužících v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je připravený se s nespokojenými lékaři sejít.

Letecká záchranná služba by mohla začít fungovat v Karlovarském kraji v příštím roce. Sídlo by měla na karlovarském letišti a provozovat by ji měla zřejmě armáda. Kraj by ji mohl zajistit do půlroku od chvíle, kdy bude znát přesné podmínky, což by mohlo být do dvou týdnů. Na Karlovarsku je i nedostatek dalších zdravotníků, zejména praktických lékařů a pediatrů.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost pozůstalých po ženě, kterou zdravotníci ve svitavské nemocnici po srdeční zástavě neresuscitovali. Zohlednili její základní diagnózu a četné související nemoci, stejně jako dříve vydaný pokyn lékařů „Do Not Resuscitate“, tedy neprovádět resuscitaci. Pozůstalí žádali odškodnění od společnosti Nemocnice Pardubického kraje, která zařízení ve Svitavách provozuje. Podle ÚS měl zdravotní personál s pacientkou a jejími blízkými více komunikovat, případně jim dát možnost předem vyslovit přání ohledně resuscitace. K porušení práva na život však v kauze nedošlo, uvedl ÚS.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

Fakultní nemocnice Ostrava dokončila rekonstrukci popáleninové jednotky intenzivní péče.  Je jedním z pouhých tří pracovišť popáleninové medicíny v Česku, její součástí je operační sál a šest jednolůžkových boxů. První pacienty po svém znovuotevření přijme v srpnu.

Česká lékařská komora upozorňuje na nedostatek lékařů. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Toma Philipa (KDU-ČSL) jich je téměř šedesát tisíc, což je v rámci Evropské unie průměr. V některých státech Unie ale možná nejsou zatíženi tolika administrativními úkony, a tak mají více času na pacienty, míní. Dle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára počet lékařů v Česku dokonce stoupá, ubývá ale pediatrů, což může být v některých regionech brzy problém. Typický student lékařství navíc pochází z velkého města, kde chce zůstat. „Musí se podporovat vzdělávání lékařů. (…) pokud na to nebude dost peněz, nikdy jich nemůže být dostatek,“ míní člen zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO). Uvedli to v pořadu Události, komentáře.

Mladí lékaři Psychiatrické nemocnice v Kroměříži se přidali ke kritice ředitele nemocnice Pavla Poláka. V otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a řediteli nemocnice napsali, že v Poláka nemají důvěru a za jedinou reálnou možnost považují jeho odvolání.

Praktičtí lékaři navrhli ministerstvu zdravotnictví, aby mohli nově předepisovat asi dvě stovky léků, které dosud spadají pod kontrolu specialistů. Resort souhlasí, změny chce zavést od podzimu. Část pacientů by pak mohla ušetřit cestu k některým odborným lékařům.

Z Psychiatrické nemocnice Kroměříž chce odejít kvůli sporu s ředitelem část lékařů – ve středu podali výpovědi. Ředitele Pavla Poláka viní, že neodborně zasahuje do léčebného procesu, jeho přístup k psychiatrii označili za přímé ohrožení péče o pacienty. Ministerstvo zdravotnictví se chce situací v Kroměříži zabývat a vyřešit ji v horizontu několika dnů.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Podle dat Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (SAKL) se loni zvyšoval počet pacientů i množství receptů a gramů léčebného konopí vydaného skrze lékárny, a to více než o 30 procent. Přibylo i předepisujících lékařů s povolením od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Většinou indikovali konopí na chronickou neztišitelnou bolest. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) upozornilo, že konopí pro samoléčebné účely užívá násobně více lidí, opatřují si ho však i jinými způsoby než na lékařský předpis.