Ve světě výrazně přibývá rakoviny tlustého střeva a konečníku

Výskyt časných stadií rakoviny trávicího traktu se celosvětově dramaticky zvyšuje. Hlavně u mladých lidí, tvrdí rozsáhlá analýza, která detailně popsala stav této nemoci ve světě.

Výsledky mohou na první pohled vypadat optimisticky. Ve Spojených státech se totiž věkově standardizovaná míra výskytu kolorektálního karcinomu (tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku) snížila z 66,2 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 1985 na 35,7 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2018.

Jenže to není celý obrázek. Protože u časného kolorektálního karcinomu naopak došlo ve Spojených státech od poloviny devadesátých let dvacátého století k výraznému nárůstu. A to jak u mužů, tak u žen, a to z 5,9 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2000 na 8,4 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2017. Týká se zejména mladých: ve srovnání s dospělými narozenými v roce 1950 je u osob narozených v roce 1990 dvakrát vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a čtyřikrát vyšší riziko vzniku rakoviny konečníku.

Znepokojivá data

A podle dat této studie to není zdaleka jen problém Ameriky. Výskyt časného kolorektálního karcinomu se totiž zvyšuje po celém světě, a to zejména v těch nejbohatších zemích. Studie provedená ve dvaceti evropských státech odhalila výrazný nárůst výskytu časného kolorektálního karcinomu v letech 2004 až 2016, přičemž u osob ve věku 20–29, 30–39 a 40–49 let došlo k nárůstu o 7,9 procenta, 4,9 procenta a 1,6 procenta. I zde tedy jasně přibývá nádorů u té nejmladší skupiny.

V České republice se kolorektální karcinom vyskytuje velmi často: každý rok je diagnostikován u více než sedmi tisíc lidí, více než tři tisíce pacientů na toto onemocnění každoročně umírá. Největší šance na úplné uzdravení je při brzkém objevení nádoru v časném stadiu (klinické stadium I a II). Důležitá jsou proto preventivní vyšetření v rámci screeningového programu, která jsou určena pro občany nad 50 let a jsou bezplatná.

Zdroj: NZIP

Kvůli těmto znepokojivě rostoucím číslům se časný kolorektální karcinom stal ve Spojených státech hlavní příčinou úmrtí na rakovinu u mužů mladších padesáti let a druhou hlavní příčinou u stejně starých žen.

Nemoc postihuje v nepřiměřené míře černochy, Hispánce, původní obyvatele Ameriky a Asiaty. Analýza Národního onkologického institutu z let 1973 až 2009 ukázala, že rozdíl mezi těmito skupinami a bělošskou americkou populací je více než dvojnásobný.

Příčin je více

Změna je poměrně výrazná, a to tak, že na ni nejsou připravení ani lékaři. Ani oni, ani samotní pacienti nemají podezření na rakovinu, takže stoupá pravděpodobnost nekvalitního vyšetření, případně pozdní diagnózy, což zase snižuje naději na vyléčení.

Mladším pacientům se také mnohdy doporučuje agresivnější léčba, ale ta jim podle dat nepřináší výhodu v přežití.

Co se týká přímo příčin vzniku této nemoci, tak vědci upozorňují, že mezi rizikové faktory spojené se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny trávicího traktu s časným nástupem patří obezita, strava západního typu, nealkoholické ztukovatění jater, kouření a také pití alkoholu.

Obezita, zejména v dětském a adolescentním věku, ve Spojených státech i v Evropě stále přibývá a je jednou z hlavních teorií zvyšujícího se výskytu některých časných stadií rakoviny trávicího traktu. Důkazem je například výzkum z roku 2019 ve Spojených státech na 85 256 ženách – u těch s BMI nad 30 bylo téměř dvojnásobné riziko vzniku časného kolorektálního karcinomu ve srovnání s ženami s nižším BMI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 17 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...