Ve světě výrazně přibývá rakoviny tlustého střeva a konečníku

Výskyt časných stadií rakoviny trávicího traktu se celosvětově dramaticky zvyšuje. Hlavně u mladých lidí, tvrdí rozsáhlá analýza, která detailně popsala stav této nemoci ve světě.

Výsledky mohou na první pohled vypadat optimisticky. Ve Spojených státech se totiž věkově standardizovaná míra výskytu kolorektálního karcinomu (tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku) snížila z 66,2 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 1985 na 35,7 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2018.

Jenže to není celý obrázek. Protože u časného kolorektálního karcinomu naopak došlo ve Spojených státech od poloviny devadesátých let dvacátého století k výraznému nárůstu. A to jak u mužů, tak u žen, a to z 5,9 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2000 na 8,4 případu na 100 tisíc obyvatel v roce 2017. Týká se zejména mladých: ve srovnání s dospělými narozenými v roce 1950 je u osob narozených v roce 1990 dvakrát vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a čtyřikrát vyšší riziko vzniku rakoviny konečníku.

Znepokojivá data

A podle dat této studie to není zdaleka jen problém Ameriky. Výskyt časného kolorektálního karcinomu se totiž zvyšuje po celém světě, a to zejména v těch nejbohatších zemích. Studie provedená ve dvaceti evropských státech odhalila výrazný nárůst výskytu časného kolorektálního karcinomu v letech 2004 až 2016, přičemž u osob ve věku 20–29, 30–39 a 40–49 let došlo k nárůstu o 7,9 procenta, 4,9 procenta a 1,6 procenta. I zde tedy jasně přibývá nádorů u té nejmladší skupiny.

V České republice se kolorektální karcinom vyskytuje velmi často: každý rok je diagnostikován u více než sedmi tisíc lidí, více než tři tisíce pacientů na toto onemocnění každoročně umírá. Největší šance na úplné uzdravení je při brzkém objevení nádoru v časném stadiu (klinické stadium I a II). Důležitá jsou proto preventivní vyšetření v rámci screeningového programu, která jsou určena pro občany nad 50 let a jsou bezplatná.

Zdroj: NZIP

Kvůli těmto znepokojivě rostoucím číslům se časný kolorektální karcinom stal ve Spojených státech hlavní příčinou úmrtí na rakovinu u mužů mladších padesáti let a druhou hlavní příčinou u stejně starých žen.

Nemoc postihuje v nepřiměřené míře černochy, Hispánce, původní obyvatele Ameriky a Asiaty. Analýza Národního onkologického institutu z let 1973 až 2009 ukázala, že rozdíl mezi těmito skupinami a bělošskou americkou populací je více než dvojnásobný.

Příčin je více

Změna je poměrně výrazná, a to tak, že na ni nejsou připravení ani lékaři. Ani oni, ani samotní pacienti nemají podezření na rakovinu, takže stoupá pravděpodobnost nekvalitního vyšetření, případně pozdní diagnózy, což zase snižuje naději na vyléčení.

Mladším pacientům se také mnohdy doporučuje agresivnější léčba, ale ta jim podle dat nepřináší výhodu v přežití.

Co se týká přímo příčin vzniku této nemoci, tak vědci upozorňují, že mezi rizikové faktory spojené se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny trávicího traktu s časným nástupem patří obezita, strava západního typu, nealkoholické ztukovatění jater, kouření a také pití alkoholu.

Obezita, zejména v dětském a adolescentním věku, ve Spojených státech i v Evropě stále přibývá a je jednou z hlavních teorií zvyšujícího se výskytu některých časných stadií rakoviny trávicího traktu. Důkazem je například výzkum z roku 2019 ve Spojených státech na 85 256 ženách – u těch s BMI nad 30 bylo téměř dvojnásobné riziko vzniku časného kolorektálního karcinomu ve srovnání s ženami s nižším BMI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 7 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.