Medicína

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.

Univerzita Palackého (UP) v Olomouci otevřela nový čtyřpodlažní kampus, který budou k výuce využívat studenti lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd. Jeho součástí jsou špičkové simulační centrum, kruhová aula, výzkumné laboratoře a menza. Stavba začala v létě 2023 a vyšla zhruba na 640 milionů korun. Téměř sedmdesát procent nákladů pokryla státní dotace.

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.

Univerzita Karlova otevřela v sousedství Fakultní nemocnice Hradec Králové nový kampus. Podle zástupců univerzity patří k nejmodernějším vysokoškolským areálům v Evropě. Mephared 2 za 7,2 miliardy korun je propojený s nemocnicí a na jednom místě soustřeďuje výuku, výzkum i zázemí Farmaceutické fakulty a Lékařské fakulty.

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.

Odborný časopis Science odhalil skandál v čínské vědě, kdy lékaři provedli experimentální genovou terapii u dítěte se vzácnou poruchou DNA. A to přesto, že věděli, že naděje na úspěch je malá.

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Malé nemocnice varují před reformou, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví. To chce více centralizovat zdravotní péči – specializovaná centra by v budoucnu měla poskytovat specializované zákroky. Podle vlády mají nejmodernější přístroje a proškolený a vysoce kvalifikovaný personál. Malé nemocnice se ale bojí o dostupnost péče. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským probrali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).

Malá Madlen, jejíž příběh loni vyvolal nebývalý zájem veřejnosti o dárcovství kostní dřeně, úspěšně dokončila léčbu. Tu lékaři dívce se vzácnou poruchou krvetvorby nasadili před rokem a v dalších měsících dávky medikace postupně snižovali. Poslední dávku imunosupresivní léčby Madlen dostala letos v květnu a nic jí tak už nebrání nástupu do mateřské školky. Díky příběhu Madlen byl loňský rok rekordní pro oba registry dárců kostní dřeně. Vstoupilo do nich přes 36 tisíc lidí, skoro třikrát víc než rok předtím. Do registru může vstoupit zdravý dospělý člověk vážící přes padesát kilo.

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.