Medicína

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Malé nemocnice varují před reformou, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví. To chce více centralizovat zdravotní péči – specializovaná centra by v budoucnu měla poskytovat specializované zákroky. Podle vlády mají nejmodernější přístroje a proškolený a vysoce kvalifikovaný personál. Malé nemocnice se ale bojí o dostupnost péče. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským probrali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).

Malá Madlen, jejíž příběh loni vyvolal nebývalý zájem veřejnosti o dárcovství kostní dřeně, úspěšně dokončila léčbu. Tu lékaři dívce se vzácnou poruchou krvetvorby nasadili před rokem a v dalších měsících dávky medikace postupně snižovali. Poslední dávku imunosupresivní léčby Madlen dostala letos v květnu a nic jí tak už nebrání nástupu do mateřské školky. Díky příběhu Madlen byl loňský rok rekordní pro oba registry dárců kostní dřeně. Vstoupilo do nich přes 36 tisíc lidí, skoro třikrát víc než rok předtím. Do registru může vstoupit zdravý dospělý člověk vážící přes padesát kilo.

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.

Obezita zkracuje život, ničí orgány a zhoršuje dopady mnoha dalších nemocí. Jenže vědci stále neznají přesný systémový dopad na konkrétní místa v těle. Nyní by tomu mohly pomoci nové technologie.

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.

Obavy z hantaviru se šíří Evropou kvůli událostem na výletní lodi, kde se tento virus rozšířil a nejméně tři osoby připravil o život. Počet nakažených virem s vysokou smrtností od té doby dále roste. Tito vnitrobuněční parazité se vyskytují i v Česku, jen nejsou ani zdaleka tak nebezpeční jako jejich příbuzní z výletního plavidla.

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.