Medicína

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Stačila jedna studie, aby se zvedla vlna zájmu o přípravek hydroxychlorochin. Ten se měl stát na počátku pandemie téměř zázračným lékem proti covidu – jenže po něm zbyla hlavně pachuť, protože se ukázalo, že je neúčinný. A teď, po čtyřech a půl letech, byla zmíněná studie stažena redakční radou časopisu, kde původně vyšla. Tu přitom vedou vědci.

Téměř všechny přední velké jazykové modely neboli chatboty vykazují známky mírné kognitivní poruchy. Prokázalo se to v testech, které se běžně používají k rozpoznání prvních příznaků demence, popsal britský vědecký žurnál.

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga.

Vědci v Dánsku našli spojení mezi populárním lékem na cukrovku Ozempic dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk a vzácným očním onemocněním, které může způsobit ztrátu zraku. Dánské úřady uvedly, že požádají evropský orgán pro regulaci léčiv, aby výsledky dvou dánských studií přezkoumal.

První zprávy z Číny zasažené koronavirem tvrdily, že žádný ze známých léků proti němu nefunguje. A tak začali vědci i doktoři hledat jehlu v kupce sena – mezi tisícovkami známých léčivých látek zkoušeli najít nějakou, která by byla účinná i proti viru SARS-CoV-2.

Kongo zaznamenalo během listopadu 143 úmrtí na nemoc, kterou zatím lékaři nedokázali identifikovat. Má příznaky podobné chřipce a zřejmě je značně smrtící. Světová zdravotnická organizace (WHO) už se situací zabývá.

Vitamin E v elektronických cigaretách poškozuje ochrannou vrstvu plic. Deformuje a oslabuje jejich takzvanou ochrannou lipidovou vrstvu, zjistili vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (AV ČR) ve spolupráci s Helsinskou univerzitou. Zkoumali, proč je vitamin E v plicích škodlivý, zatímco při jiném způsobu užívání je zdraví prospěšný.

Před čtvrtstoletím se podařilo stopadesátičlennému týmu vědců popsat poprvé chromozom. Pomohlo to při léčbě desítek nemocí, ale pravý potenciál se teprve rozvíjí.

Jeden z nejslavnějších mikrobiologů Evropy Didier Raoult porušoval při svém výzkumu pravidla vědecká i etická. Dospěly k tomu analýzy jeho prací. Množství a závažnost jeho odborných „hříchů“ jsou tak velká, že je expert v současné době trestně vyšetřován.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější než obdobné látky využívané současnou medicínou při léčbě nádorů nebo jako kontrastní látky pro magnetickou rezonanci. Našli totiž nový způsob, jak bezpečně vázat kovové prvky v molekulách léčiv.

Lékaři a virologové upozorňují, že případ kanadského teenagera infikovaného kmenem vysoce nakažlivé ptačí chřipky je znepokojivý rovnou z několika důvodů. Především proto, že se nepovedlo zjistit, jakým způsobem došlo k přenosu nákazy, ale současně proto, že u viru se vyskytly změny, které mu umožňují snadněji infikovat člověka.

Lékaři poprvé narazili v Africe na případy, kdy malárie odolává léku artemisininu u dětí s vážným onemocněním. Je to problém především proto, že právě toto léčivo je tím hlavním v boji proti smrtící nemoci.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Lidem s nevyléčitelnou nemocí medicína zatím nedokáže účinně pomoci. Pacienti jsou odkázáni na paliativní péči, která jim pomáhá žít plnohodnotný život navzdory nejasné budoucnosti. Zora Šťastná je jednou z těch, kteří ukazují, že i s těžkou diagnózou je možné být aktivní. Před třemi lety jí lékaři dávali půl roku života, přesto teď spolu s cyklistou Martinem Součkem plánuje projet na kole napříč Českem.

Letošní rok znamená velký zlom v návratu pijavic do medicíny. Londýnské zoologické zahradě se podařilo poprvé odchovat v zajetí pijavici lékařskou. Na svět tam přišlo a dospělo čtyřicet zvířat. Tvor tak získal nejen šanci vrátit se do přírody, kde ho dramaticky ubývá,⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale také začít znovu zachraňovat lidské životy.

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Tým mikrobiologů a virologů z univerzity ve Wu-chanu ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Washingtonské univerzity zjistil, že je možné použít geny koronavirů k vytvoření receptorů, které lze přidat do lidských nebo zvířecích buněk. Cílem je urychlit výzkum ochrany před těmito nebezpečnými viry.

Vědci pomocí forenzních metod analyzovali slavný obraz Potopa. Je na něm totiž postava ženy, které diagnostikovali smrtelnou chorobu. Otevírá to podle nich rovnou několik dalších rovin výkladu tohoto výjimečného výtvarného díla.

Nová varianta nemoci mpox se poprvé přenesla mezi lidmi v Evropě, konkrétně v Británii, potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO). Oba nakažení variantou označovanou jako clade Ib sdílí domácnost s pacientem, jemuž byl mpox potvrzen po návratu z Afriky. Je to první zdokumentovaný případ přenosu mimo Afriku.

Pokud děti v prvních tisíci dnech svého života jedí méně cukru, může to u nich snížit riziko vzniku závažných onemocnění v dospělosti. Naznačuje to výzkum, o kterém na svých internetových stránkách informuje britská stanice BBC. Jeho autoři zkoumali dopady, jaké mělo v Británii ukončení přídělů na cukr v letech po druhé světové válce.

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.