Medicína

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.

Olomoucký krajský soud začal projednávat jeden z prvních tuzemských případů úmrtí z předávkování fentanylem. V loňském listopadu zemřela po užití této nebezpečné drogy dvacetiletá dívka. Látku jí měl podle obžaloby podat její kamarád, kterému nyní hrozí až 18 let vězení. Fentanyl se používá v medicíně k tlumení silných bolestí, zároveň ale patří k nejnebezpečnějším drogám.

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.

Plastický chirurg z Plzně Jan Bouda kvůli nepovedeným operacím prohrál soudy s několika pacientkami, má jim zaplatit vysoké odškodné. To ale zatím neudělal a dál operuje. Reportéři ČT o případu natáčeli už na jaře. Nyní zjistili, že stejné problémy s ním měly i pacientky z Německa. A že pochybil, už i v tomto případě potvrdil soud. Vyšetřuje jej také policie. Oběti hovoří o ignorování předoperačního vyšetření či nekróze při převazech. O současném působení lékaře natáčela Jevhenija Vachničenko.

ECMO, tedy mimotělní oběh, dočasně nahrazuje funkci srdce i plic. Tento přístroj pomohl u nás v posledních patnácti letech přežít stovce dětí, jedním z nich je Jakub, kterému budou v březnu 2026 tři roky. Jeho matka Klára Brichtová ho musela porodit císařským řezem, protože si lokl plodové vody a začaly mu selhávat plíce a poté i srdce. ECMO mu tehdy úspěšně pomohl s bojem o život. Nejde však o jednoduchou proceduru.

Nový život, se kterým už ani nepočítali. Tak mluví pacienti s cystickou fibrózou o přínosech moderní léčby. Vrozená nemoc postihuje především dýchání a trávení. Dřív se tito lidé dožívali pětadvaceti let, dnes zakládají rodiny a budují kariéry. Jejich příběhy připomíná charitativní kalendář pacientské organizace. Upozorňuje i na ty, pro které účinné léky zatím nejsou.

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Evropa si v říjnu každoročně připomíná důležitost dárcovství orgánů. V Česku je nejčastěji transplantovaným orgánem ledvina a tuzemské zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Překážkou často bývají pacienti, kteří se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými nebo s lékaři. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom v jejich cestě ke kvalitnějšímu životu bez dialýzy.

V loňském roce postihlo srdeční selhání v tuzemsku 52 tisíc lidí. Odborníci očekávají, že za pět let už jich může být přes šedesát tisíc ročně. Čeští lékaři proto chtějí takové pacienty lépe diagnostikovat a léčit. S tím jim pomáhá nový systém vysokofrekvenčního EKG, který vymysleli ve spolupráci s Akademií věd ČR. Šanci na uplatnění má i ve světovém měřítku. „Je úspěšný nejen v Evropě, nyní probíhá schvalování i u FDA. aby mohl na americký trh, takže to je skvělý úspěch,“ vysvětluje předsedkyně správní rady Charles University Innovations Prague Zuzana Paulovics.

Švédský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři vědci za své objevy týkající se takzvané periferní imunitní tolerance.

Česko se potýká s nedostatkem zubařů, a to hlavně v regionech. Chybějící lékaře zčásti nahrazují stomatologové ze zahraničí. To samo o sobě není problém. Ne všichni ale mají v Česku povolení vykonávat lékařskou praxi a než ho získají, měli by být pod odborným dohledem. Zdaleka nejde o formalitu. Angažování lékařů bez povolení je velký byznys. Přibývá případů, kdy do jiných ordinací následně přicházejí pacienti po neodborných zákrocích. Pro Reportéry + o tom natáčeli v regionech i skrytou kamerou Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Nástroje umělé inteligence (AI) používané v medicíně mohou vést k horším výsledkům u žen a etnických menšin. Ve své analýze to uvedl deník Financial Times (FT). Upozornil na studie amerických a britských univerzit, které ukazují, že takzvané velké jazykové modely (LLM) často podceňují příznaky pacientek a projevují méně empatie vůči černošským a asiatským pacientům. Kopírují tak už existující předsudky.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Stetoskop vybavený umělou inteligencí (AI) by mohl podle vědců do několika sekund odhalit tři různá srdeční onemocnění. Britský tým uskutečnil studii s použitím moderní verze stetoskopu a zjistil, že zařízení dokáže téměř okamžitě odhalit srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní a nepravidelný srdeční rytmus. Současně ale také hledá až nečekaně často nemoci tam, kde nejsou.

Umělá inteligence rychle proniká do medicíny. Pomáhá zatím hlavně s diagnózami, které spočívají ve vizuálním odhalení příznaků. U některých druhů diagnóz je AI v odhalování podle prvních výzkumů už úspěšnější než lidé. Nová studie teď ale upozornila na problém: lékaři, kteří tyto systémy využívají, se na nich zřejmě rychle stávají závislými a přicházejí o schopnosti, které si celé roky osvojovali.

Deprese tak těžké, že se pokusil opakovaně o sebevraždu. Selhání všech existujících metod léčby. A nakonec triumf vědy, která muži dokázala vrátit radost ze života.

Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší škrtne pět set milionů dolarů (10,5 miliardy korun), které měly směřovat do vývoje vakcín. Oznámil to v úterý jeho úřad, podle něhož bude zrušeno dvaadvacet projektů nových vakcín například proti covidu-19 či chřipce. Známý odpůrce očkování Kennedy prohlásil, že ministerstvo podporuje účinné vakcíny, nikoli však očkování na bázi mRNA. Jejich vývoj přitom výrazně pomohl v boji proti covidové pandemii.

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.

Výskyt časných stadií rakoviny trávicího traktu se celosvětově dramaticky zvyšuje. Hlavně u mladých lidí, tvrdí rozsáhlá analýza, která detailně popsala stav této nemoci ve světě.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.