Lékaři velmi rychle podléhají závislosti na AI, naznačuje výzkum

Umělá inteligence rychle proniká do medicíny. Pomáhá zatím hlavně s diagnózami, které spočívají ve vizuálním odhalení příznaků. U některých druhů diagnóz je AI v odhalování podle prvních výzkumů už úspěšnější než lidé. Nová studie teď ale upozornila na problém: lékaři, kteří tyto systémy využívají, se na nich zřejmě rychle stávají závislými a přicházejí o schopnosti, které si celé roky osvojovali.

Výzkum vyšel v odborném časopise Lancet Gastroenterology and Hepatology a sledoval experty specializované na odhalování polypů a dalších abnormalit při kolonoskopiích. Výsledky ukazují, že doba, za jakou se odborníci mohou stát na pomoci AI až příliš závislými, je nečekaně krátká. „Docela nás to překvapilo,“ konstatoval hlavní autor studie Marcin Romańczyk z H-T Medical Center v Tychách v Polsku.

Zapnout, vypnout

Před několika lety čtyři kliniky v Polsku vyzkoušely systém AI pro detekci polypů a jiných abnormalit během kolonoskopií. Umělá inteligence v reálném čase vyhodnocuje obrazové informace z kamery, kterou má lékař zavedenou v tlustém střevě pacienta. Pokud odhalí něco podezřelého, oblast zeleně zvýrazní, aby si ji lékař mohl lépe prohlédnout.

Podle dat nemocnic byl systém docela úspěšný a opravdu lékařům pomáhal. Jenže to nebylo všechno, co z údajů vyplynulo. Ještě víc než úspěšnost lékařů, kteří si vypomáhali AI, vědce zaujal pokles úspěšnosti lékařů, když umělou inteligenci využívat nemohli, protože byla vypnutá.

Podle analýzy klesla po zavedení AI míra odhalení možných polypů z 28,4 procenta na 22,4 procenta, pokud byla umělá inteligence vypnutá. Zjednodušeně řečeno: vypadá to, že se lékaři stali během pouhých tří měsíců na AI tak závislými, že bez ní rychle přicházeli o schopnosti, jež si budovali celé desítky let.

Proč se to děje

„Podvědomě čekáme, až se objeví zelené políčko, které nám ukáže oblast, kde se polyp nachází, a nevěnujeme už tolik pozornosti obrazu,“ popsali jedno z možných vysvětlení autoři studie. Podobné výsledky se objevily už i v jiných, menších experimentech, kde se s AI v medicíně pracuje. Například u sledování snímků z mamografů byly výsledky velmi podobné – nicméně tam pokus probíhal s amatéry, kteří měli pátrat po náznacích nádorů.

Romańczyk věří, že tento pokles je skutečný – i když připouští, že studium AI v takovémto klinickém prostředí může být složité. Existuje mnoho proměnných, které výzkumníci nemohli ovlivnit. Vědec sám není proti využívání AI, protože umělá inteligence výsledky skutečně zlepšuje.

Chtěl by ale, aby se potvrzení nebo vyvrácení jeho výsledků věnovali i další vědci, protože to, co naznačuje, může být opravdu závažné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.