Lékaři velmi rychle podléhají závislosti na AI, naznačuje výzkum

Umělá inteligence rychle proniká do medicíny. Pomáhá zatím hlavně s diagnózami, které spočívají ve vizuálním odhalení příznaků. U některých druhů diagnóz je AI v odhalování podle prvních výzkumů už úspěšnější než lidé. Nová studie teď ale upozornila na problém: lékaři, kteří tyto systémy využívají, se na nich zřejmě rychle stávají závislými a přicházejí o schopnosti, které si celé roky osvojovali.

Výzkum vyšel v odborném časopise Lancet Gastroenterology and Hepatology a sledoval experty specializované na odhalování polypů a dalších abnormalit při kolonoskopiích. Výsledky ukazují, že doba, za jakou se odborníci mohou stát na pomoci AI až příliš závislými, je nečekaně krátká. „Docela nás to překvapilo,“ konstatoval hlavní autor studie Marcin Romańczyk z H-T Medical Center v Tychách v Polsku.

Zapnout, vypnout

Před několika lety čtyři kliniky v Polsku vyzkoušely systém AI pro detekci polypů a jiných abnormalit během kolonoskopií. Umělá inteligence v reálném čase vyhodnocuje obrazové informace z kamery, kterou má lékař zavedenou v tlustém střevě pacienta. Pokud odhalí něco podezřelého, oblast zeleně zvýrazní, aby si ji lékař mohl lépe prohlédnout.

Podle dat nemocnic byl systém docela úspěšný a opravdu lékařům pomáhal. Jenže to nebylo všechno, co z údajů vyplynulo. Ještě víc než úspěšnost lékařů, kteří si vypomáhali AI, vědce zaujal pokles úspěšnosti lékařů, když umělou inteligenci využívat nemohli, protože byla vypnutá.

Podle analýzy klesla po zavedení AI míra odhalení možných polypů z 28,4 procenta na 22,4 procenta, pokud byla umělá inteligence vypnutá. Zjednodušeně řečeno: vypadá to, že se lékaři stali během pouhých tří měsíců na AI tak závislými, že bez ní rychle přicházeli o schopnosti, jež si budovali celé desítky let.

Proč se to děje

„Podvědomě čekáme, až se objeví zelené políčko, které nám ukáže oblast, kde se polyp nachází, a nevěnujeme už tolik pozornosti obrazu,“ popsali jedno z možných vysvětlení autoři studie. Podobné výsledky se objevily už i v jiných, menších experimentech, kde se s AI v medicíně pracuje. Například u sledování snímků z mamografů byly výsledky velmi podobné – nicméně tam pokus probíhal s amatéry, kteří měli pátrat po náznacích nádorů.

Romańczyk věří, že tento pokles je skutečný – i když připouští, že studium AI v takovémto klinickém prostředí může být složité. Existuje mnoho proměnných, které výzkumníci nemohli ovlivnit. Vědec sám není proti využívání AI, protože umělá inteligence výsledky skutečně zlepšuje.

Chtěl by ale, aby se potvrzení nebo vyvrácení jeho výsledků věnovali i další vědci, protože to, co naznačuje, může být opravdu závažné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.