Lékaři velmi rychle podléhají závislosti na AI, naznačuje výzkum

Umělá inteligence rychle proniká do medicíny. Pomáhá zatím hlavně s diagnózami, které spočívají ve vizuálním odhalení příznaků. U některých druhů diagnóz je AI v odhalování podle prvních výzkumů už úspěšnější než lidé. Nová studie teď ale upozornila na problém: lékaři, kteří tyto systémy využívají, se na nich zřejmě rychle stávají závislými a přicházejí o schopnosti, které si celé roky osvojovali.

Výzkum vyšel v odborném časopise Lancet Gastroenterology and Hepatology a sledoval experty specializované na odhalování polypů a dalších abnormalit při kolonoskopiích. Výsledky ukazují, že doba, za jakou se odborníci mohou stát na pomoci AI až příliš závislými, je nečekaně krátká. „Docela nás to překvapilo,“ konstatoval hlavní autor studie Marcin Romańczyk z H-T Medical Center v Tychách v Polsku.

Zapnout, vypnout

Před několika lety čtyři kliniky v Polsku vyzkoušely systém AI pro detekci polypů a jiných abnormalit během kolonoskopií. Umělá inteligence v reálném čase vyhodnocuje obrazové informace z kamery, kterou má lékař zavedenou v tlustém střevě pacienta. Pokud odhalí něco podezřelého, oblast zeleně zvýrazní, aby si ji lékař mohl lépe prohlédnout.

Podle dat nemocnic byl systém docela úspěšný a opravdu lékařům pomáhal. Jenže to nebylo všechno, co z údajů vyplynulo. Ještě víc než úspěšnost lékařů, kteří si vypomáhali AI, vědce zaujal pokles úspěšnosti lékařů, když umělou inteligenci využívat nemohli, protože byla vypnutá.

Podle analýzy klesla po zavedení AI míra odhalení možných polypů z 28,4 procenta na 22,4 procenta, pokud byla umělá inteligence vypnutá. Zjednodušeně řečeno: vypadá to, že se lékaři stali během pouhých tří měsíců na AI tak závislými, že bez ní rychle přicházeli o schopnosti, jež si budovali celé desítky let.

Proč se to děje

„Podvědomě čekáme, až se objeví zelené políčko, které nám ukáže oblast, kde se polyp nachází, a nevěnujeme už tolik pozornosti obrazu,“ popsali jedno z možných vysvětlení autoři studie. Podobné výsledky se objevily už i v jiných, menších experimentech, kde se s AI v medicíně pracuje. Například u sledování snímků z mamografů byly výsledky velmi podobné – nicméně tam pokus probíhal s amatéry, kteří měli pátrat po náznacích nádorů.

Romańczyk věří, že tento pokles je skutečný – i když připouští, že studium AI v takovémto klinickém prostředí může být složité. Existuje mnoho proměnných, které výzkumníci nemohli ovlivnit. Vědec sám není proti využívání AI, protože umělá inteligence výsledky skutečně zlepšuje.

Chtěl by ale, aby se potvrzení nebo vyvrácení jeho výsledků věnovali i další vědci, protože to, co naznačuje, může být opravdu závažné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...