Lékaři velmi rychle podléhají závislosti na AI, naznačuje výzkum

Umělá inteligence rychle proniká do medicíny. Pomáhá zatím hlavně s diagnózami, které spočívají ve vizuálním odhalení příznaků. U některých druhů diagnóz je AI v odhalování podle prvních výzkumů už úspěšnější než lidé. Nová studie teď ale upozornila na problém: lékaři, kteří tyto systémy využívají, se na nich zřejmě rychle stávají závislými a přicházejí o schopnosti, které si celé roky osvojovali.

Výzkum vyšel v odborném časopise Lancet Gastroenterology and Hepatology a sledoval experty specializované na odhalování polypů a dalších abnormalit při kolonoskopiích. Výsledky ukazují, že doba, za jakou se odborníci mohou stát na pomoci AI až příliš závislými, je nečekaně krátká. „Docela nás to překvapilo,“ konstatoval hlavní autor studie Marcin Romańczyk z H-T Medical Center v Tychách v Polsku.

Zapnout, vypnout

Před několika lety čtyři kliniky v Polsku vyzkoušely systém AI pro detekci polypů a jiných abnormalit během kolonoskopií. Umělá inteligence v reálném čase vyhodnocuje obrazové informace z kamery, kterou má lékař zavedenou v tlustém střevě pacienta. Pokud odhalí něco podezřelého, oblast zeleně zvýrazní, aby si ji lékař mohl lépe prohlédnout.

Podle dat nemocnic byl systém docela úspěšný a opravdu lékařům pomáhal. Jenže to nebylo všechno, co z údajů vyplynulo. Ještě víc než úspěšnost lékařů, kteří si vypomáhali AI, vědce zaujal pokles úspěšnosti lékařů, když umělou inteligenci využívat nemohli, protože byla vypnutá.

Podle analýzy klesla po zavedení AI míra odhalení možných polypů z 28,4 procenta na 22,4 procenta, pokud byla umělá inteligence vypnutá. Zjednodušeně řečeno: vypadá to, že se lékaři stali během pouhých tří měsíců na AI tak závislými, že bez ní rychle přicházeli o schopnosti, jež si budovali celé desítky let.

Proč se to děje

„Podvědomě čekáme, až se objeví zelené políčko, které nám ukáže oblast, kde se polyp nachází, a nevěnujeme už tolik pozornosti obrazu,“ popsali jedno z možných vysvětlení autoři studie. Podobné výsledky se objevily už i v jiných, menších experimentech, kde se s AI v medicíně pracuje. Například u sledování snímků z mamografů byly výsledky velmi podobné – nicméně tam pokus probíhal s amatéry, kteří měli pátrat po náznacích nádorů.

Romańczyk věří, že tento pokles je skutečný – i když připouští, že studium AI v takovémto klinickém prostředí může být složité. Existuje mnoho proměnných, které výzkumníci nemohli ovlivnit. Vědec sám není proti využívání AI, protože umělá inteligence výsledky skutečně zlepšuje.

Chtěl by ale, aby se potvrzení nebo vyvrácení jeho výsledků věnovali i další vědci, protože to, co naznačuje, může být opravdu závažné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 41 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...