Studie

V posledních dvou desetiletích došlo v USA k výrazným změnám a přesunům obyvatelstva. Vnitřní i vnější migrace upravuje vliv jednotlivých částí Spojených států, což díky tamnímu volebnímu systému způsobuje i proměnu toho, jak důležité jsou ohledně prezidentských voleb.

V Americe podle nově zveřejněné studie stoupá počet potratů. Platí to i pro většinu států, které po zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství před dvěma lety zavedly jejich zákaz. Jde přitom o klíčové téma kampaně demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. Tento týden chce na volebních mítincích zdůraznit, že pokud vyhraje, bude navrácení těchto zdravotních práv její prioritou. Naopak republikánský exprezident Donald Trump je proti.

Archeologové z univerzity v Tel Avivu a Národního muzea v Kodani analyzovali 450 keramických nádob vyrobených v Tel Hamě, městě na okraji království Ebla, jednoho z nejvýznamnějších syrských království ve starší době bronzové, tedy z doby před přibližně 4500 lety. Zjistili, že dvě třetiny keramických nádob vyrobily děti ve věku od sedmi do osmi let.

Studie zahrnující téměř 400 tisíc vědců z 38 zemí zjistila, že třetina z nich opustí vědu do pěti let od napsání své první práce a téměř polovina do deseti let. Výzkum vychází z analýzy studií, které vědci publikují – právě ty jsou totiž tím nejlepším odrazem toho, co dotyční badatelé dělají.

Podle nového mezinárodního výzkumu by se měly přepsat geologické pojmy pro označení věků. Studie přináší nové argumenty pro to, že v padesátých letech dvacátého století nastal nový věk – antropocén. Jeho hlavním činitelem už nejsou přírodní vlivy, ale člověk a jeho aktivita.

Tým japonských a španělských odborníků na klima, zdraví a atmosféru zjistil, že vysoko v zemské atmosféře se nachází velké množství živých hub a bakterií. Ve své studii zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences skupina odebrala vzorky vzduchu z nadmořských výšek tisíc až tři tisíce metrů.

Lokalita Dolní Lutyně na Karvinsku je podle odborných studií vhodná pro stavbu nové gigafactory. Případná povodňová rizika v místě nezhorší, naopak by mohla nastartovat pozitivní změny v regionu, jako jsou růst mezd nebo zastavení úbytku obyvatel. Uvedli to autoři analýz společně se zástupci investora a ministerstva průmyslu a obchodu. Místní s vybudováním továrny nesouhlasí a v referendu většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo.

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Moderní zemědělství se bez pesticidů obejde jen těžko. Jsou nutné pro dostatečně velké výnosy, které lidstvo potřebuje pro své nasycení – respektive ještě nikdo nepřišel s konkurenceschopným řešením. Tyto chemikálie ale mohou mít také negativní dopady na rostliny i živočichy, a tedy i lidi, kteří jsou jim vystaveni.

Roklanská chata v nepřístupné části Národního parku Šumava se nebude bourat, zatím se zakonzervují dochované autentické části. Park zadá projekt, který posoudí, jak se konzervace udělá. O konečném osudu chaty se pak může rozhodnout až za deset či dvacet let, sdělil v pátek v Modravě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zchátralou chatu z 30. let minulého století chtěl loni park zbourat. Ministr demolici zastavil a rozhodl o vypracování tří studií. Posuzovaly stav chaty, prověřovala se i její historie.

Společnost ČEZ zahájila jednání s korejskou firmou KHNP o smlouvě na stavbu dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Podpis dohody očekává do konce března příštího roku. Půjde o největší zakázku od vzniku České republiky. Výrazný vliv bude mít i na přilehlé obce, ve kterých přibudou tisíce nových obyvatel. Třeba v Ivančicích na Brněnsku pro ně chystají nový bytový komplex, rozšiřovat se budou také silnice.

Sociální prostředí a styl výchovy mohou mít poměrně velký vliv na to, jak často děti lžou. Ukázaly to výsledky studie vědců z univerzit ve Würzburgu, Bonnu a Oxfordu, kteří vyzpovídali více než šestnáct set rodin a zkoumali chování školních dětí a jejich rodičů. Děti se mohou naučit být upřímnější, když kolem sebe mají bezpečné prostředí a zažijí přijetí. O výsledcích výzkumu informovala agentura DPA.

Když dva britští lékaři před sedmdesáti lety jako první popsali souvislost rakoviny s kouřením cigaret, reagovali jejich výrobci masivní kampaní, která tvrdila, že tabák je zcela neškodný. A to přesto, že jejich interní výzkum prokazoval, že souvislost existuje.

Lidé zasažení tornádem na jihu Moravy před třemi lety podle studie nejvíce ocenili práci záchranných složek, uvítali by ale zlepšení komunikace. Jednu z klíčovou rolí sehráli dobrovolníci. Tornádo zasáhlo jih Moravy v červnu 2021.

Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil americký výzkumný ústav Health Effects Institute (HEI). Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let.

Ulovit antilopu pomocí stopování a číhání může trvat až dvě hodiny. Zdatný běžec ji ale uštve během čtvrtiny tohoto času. Podle nového výzkumu takto kořist získávali lidé po celém světě a stopy této adaptace jsou součástí našich těl dodnes.

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Mnoho žen uvádí, že jsou během menstruace unavené a pomalé, jejich reakce jsou ale ve skutečnosti rychlejší, napsal list The Times s odkazem na studii, která doplňuje souvislosti mezi menstruačním cyklem a fyzickou a duševní výkonností.

Medicína starověkých Egypťanů byla ještě pokročilejší, než se předpokládalo. A byla takovou dokonce ještě dříve, než vědci tušili. Ukazují to nové důkazy o tom, jak se lékaři ze země sfing a pyramid pokoušeli odstranit mozkové nádory.

Pochybnosti, ale i úzkosti, deprese a strach ze selhání. Řada lidí zažívá takové pocity, ale nemluví o nich. Bojí se, že budou „odhaleni“. Mají takzvaný syndrom podvodníka (imposter syndrom). Mohou přitom působit sebevědomě, jsou inteligentní či talentování. Dokonce mohou mít i řadu obdivovatelů nebo fanoušků a jsou uznávání po celém světě, přesto úspěch necítí. Patří mezi ně i bývalá první dáma USA Michelle Obamová, hvězda filmové ságy Harry Potter Emma Watsonová či představitel Forresta Gumpa Tom Hanks. Podle studií až sedmdesát procent lidí během svého života mělo příznaky, které odpovídají syndromu podvodníka.

Orli, jejichž migrační cesty vedou přes Ukrajinu, změnili své trasy. Snaží se vyhnout oblastem postiženým konfliktem. Prokázala to data z GPS, která ornitologové detailně prostudovali a analyzovali. Od začátku plnohodnotné ruské invaze se orli tomuto území nejen více vyhýbali, ale současně tam i omezili zastávky k odpočinku.

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety, píše agentura AP.

V italské lidové pohádce se dřevěný, ale inteligentní panáček Pinocchio vyznačoval tím, že byl velmi špatný lhář. Pokaždé, když řekl nějakou nepravdu, o něco mu povyrostl nos. Dnešní umělé inteligence takový problém nemají. Za několik posledních let dosáhly obrovského pokroku ve všech oblastech. Včetně právě lhaní, upozornila nová studie.

Norští epidemiologové zkoumali, jestli může očkování proti koronaviru nějak snížit pravděpodobnost vzniku takzvaného dlouhého covidu. Výsledky studie provedené na celé populaci severské země ukázaly, že v tomto ohledu pomáhá už jedna dávka vakcíny.