Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Amazonská jezera se mění v nádrže vody příliš teplé na to, aby v nich mohli žít jejich původní obyvatelé, a to včetně vzácných a ohrožených říčních delfínů. Příčinou jsou silné vlny veder a sucha, které tuto oblast zasahují s čím dál větší prudkostí a pravidelností.

Když v jezerech klesá hladina vody, sluneční paprsky ji snadněji prohřejí až na dno. Přesně to se stalo v brazilském jezeře Tefé, kde vědci naměřili při posledním výzkumu jen dva metry vody – nicméně její teplota dosáhla 41 stupňů Celsia. Běžné jsou přitom teploty do třicítky, na deset stupňů více se zvířata adaptovat nedokázala.

„Nemohli jsme do vody ani strčit prsty. Byla opravdu horká, a to nejen v horní části, ale až na dno,“ uvedl pro deník Guardian Ayan Fleischmann, vedoucí výzkumník z Institutu pro udržitelný rozvoj Mamirauá. „Dáte do ní prst a okamžitě ho vytáhnete, je to nesnesitelné.“

Extrémní vedro v jezeře vyvolalo hromadné úhyny běžných i vzácnějších ryb, ale také ohrožených amazonských říčních delfínů – žádný z druhů není na tak vysokou teplotu zvyklý, a tak v ní nemůže přežívat.

Výzkum probíhal v září roku 2023, kdy přírodovědce, kteří teď událost popsali v nové studii, do oblasti přivolal právě nález mrtvých delfínů. Delfínovců amazonských, jak se tito vodní savci jmenují, se našly na březích jezera asi dvě stovky. Všechny mrtvé, „uvařené“ za živa – jejich organismy nebyly v teplé vodě schopné zbavovat se přebytečného tepla.

Vědci na základě této tragédie začali zkoumat i další jezera v Amazonii. Podle jejich studie zaznamenala teploty nad 37 stupňů asi polovina z deseti jezer a jezírek v této oblasti.

Fenomén, který se opakoval

Už roku 2023 vědci konstatovali, že pro místní obyvatele byla tato událost něco neuvěřitelného. Nepamatovali si, že by se něco takového stalo za celé stovky let – o něčem takovém nejsou ani historické záznamy, ale ani to neobsahuje kolektivní paměť domorodců.

Jenže o rok později se situace opakovala, také tehdy tam vědci naměřili ve vodě čtyřicetistupňové teploty. Podle dlouhodobější analýzy se amazonská jezera v posledních přibližně třiceti letech oteplují rychlostí asi 0,3 až 0,8 stupně Celsia za deset let, což je více než celosvětový průměr. Zároveň se ale zmenšují: během sucha v roce 2024 ztratilo jezero Tefé asi 75 procent své plochy, jezero Badajós se zmenšilo dokonce o devadesát procent.

Právě doba sucha byla kritická pro to, kolik zvířat zahynulo. Většina ryb a delfínů se totiž obvykle rozmnožuje právě v období nízkého stavu vody. „Pokud se to bude opakovat, jejich populace a populace druhů, které jsou s nimi ekologicky propojeny, výrazně poklesnou,“ varují autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science.

Řešení tento problém nemá, změna teploty o deset stupňů je něco, nač se zvířata adaptovat nemohou, takže pokud se situace nezmění, přijdou o šanci se dál rozmnožovat. „Probíhající klimatické změny pravděpodobně způsobí více případů, kdy se teploty budou blížit nebo překračovat teplotní toleranci vodních organismů,“ varují autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 1 hhodinou

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
před 20 hhodinami

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
před 20 hhodinami

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
včera v 10:49

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
včera v 06:00

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
2. 2. 2026

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
2. 2. 2026

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
2. 2. 2026
Načítání...