Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Amazonská jezera se mění v nádrže vody příliš teplé na to, aby v nich mohli žít jejich původní obyvatelé, a to včetně vzácných a ohrožených říčních delfínů. Příčinou jsou silné vlny veder a sucha, které tuto oblast zasahují s čím dál větší prudkostí a pravidelností.

Když v jezerech klesá hladina vody, sluneční paprsky ji snadněji prohřejí až na dno. Přesně to se stalo v brazilském jezeře Tefé, kde vědci naměřili při posledním výzkumu jen dva metry vody – nicméně její teplota dosáhla 41 stupňů Celsia. Běžné jsou přitom teploty do třicítky, na deset stupňů více se zvířata adaptovat nedokázala.

„Nemohli jsme do vody ani strčit prsty. Byla opravdu horká, a to nejen v horní části, ale až na dno,“ uvedl pro deník Guardian Ayan Fleischmann, vedoucí výzkumník z Institutu pro udržitelný rozvoj Mamirauá. „Dáte do ní prst a okamžitě ho vytáhnete, je to nesnesitelné.“

Extrémní vedro v jezeře vyvolalo hromadné úhyny běžných i vzácnějších ryb, ale také ohrožených amazonských říčních delfínů – žádný z druhů není na tak vysokou teplotu zvyklý, a tak v ní nemůže přežívat.

Výzkum probíhal v září roku 2023, kdy přírodovědce, kteří teď událost popsali v nové studii, do oblasti přivolal právě nález mrtvých delfínů. Delfínovců amazonských, jak se tito vodní savci jmenují, se našly na březích jezera asi dvě stovky. Všechny mrtvé, „uvařené“ za živa – jejich organismy nebyly v teplé vodě schopné zbavovat se přebytečného tepla.

Vědci na základě této tragédie začali zkoumat i další jezera v Amazonii. Podle jejich studie zaznamenala teploty nad 37 stupňů asi polovina z deseti jezer a jezírek v této oblasti.

Fenomén, který se opakoval

Už roku 2023 vědci konstatovali, že pro místní obyvatele byla tato událost něco neuvěřitelného. Nepamatovali si, že by se něco takového stalo za celé stovky let – o něčem takovém nejsou ani historické záznamy, ale ani to neobsahuje kolektivní paměť domorodců.

Jenže o rok později se situace opakovala, také tehdy tam vědci naměřili ve vodě čtyřicetistupňové teploty. Podle dlouhodobější analýzy se amazonská jezera v posledních přibližně třiceti letech oteplují rychlostí asi 0,3 až 0,8 stupně Celsia za deset let, což je více než celosvětový průměr. Zároveň se ale zmenšují: během sucha v roce 2024 ztratilo jezero Tefé asi 75 procent své plochy, jezero Badajós se zmenšilo dokonce o devadesát procent.

Právě doba sucha byla kritická pro to, kolik zvířat zahynulo. Většina ryb a delfínů se totiž obvykle rozmnožuje právě v období nízkého stavu vody. „Pokud se to bude opakovat, jejich populace a populace druhů, které jsou s nimi ekologicky propojeny, výrazně poklesnou,“ varují autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science.

Řešení tento problém nemá, změna teploty o deset stupňů je něco, nač se zvířata adaptovat nemohou, takže pokud se situace nezmění, přijdou o šanci se dál rozmnožovat. „Probíhající klimatické změny pravděpodobně způsobí více případů, kdy se teploty budou blížit nebo překračovat teplotní toleranci vodních organismů,“ varují autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 5 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 7 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 8 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 12 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 13 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...