Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Amazonská jezera se mění v nádrže vody příliš teplé na to, aby v nich mohli žít jejich původní obyvatelé, a to včetně vzácných a ohrožených říčních delfínů. Příčinou jsou silné vlny veder a sucha, které tuto oblast zasahují s čím dál větší prudkostí a pravidelností.

Když v jezerech klesá hladina vody, sluneční paprsky ji snadněji prohřejí až na dno. Přesně to se stalo v brazilském jezeře Tefé, kde vědci naměřili při posledním výzkumu jen dva metry vody – nicméně její teplota dosáhla 41 stupňů Celsia. Běžné jsou přitom teploty do třicítky, na deset stupňů více se zvířata adaptovat nedokázala.

„Nemohli jsme do vody ani strčit prsty. Byla opravdu horká, a to nejen v horní části, ale až na dno,“ uvedl pro deník Guardian Ayan Fleischmann, vedoucí výzkumník z Institutu pro udržitelný rozvoj Mamirauá. „Dáte do ní prst a okamžitě ho vytáhnete, je to nesnesitelné.“

Extrémní vedro v jezeře vyvolalo hromadné úhyny běžných i vzácnějších ryb, ale také ohrožených amazonských říčních delfínů – žádný z druhů není na tak vysokou teplotu zvyklý, a tak v ní nemůže přežívat.

Výzkum probíhal v září roku 2023, kdy přírodovědce, kteří teď událost popsali v nové studii, do oblasti přivolal právě nález mrtvých delfínů. Delfínovců amazonských, jak se tito vodní savci jmenují, se našly na březích jezera asi dvě stovky. Všechny mrtvé, „uvařené“ za živa – jejich organismy nebyly v teplé vodě schopné zbavovat se přebytečného tepla.

Vědci na základě této tragédie začali zkoumat i další jezera v Amazonii. Podle jejich studie zaznamenala teploty nad 37 stupňů asi polovina z deseti jezer a jezírek v této oblasti.

Fenomén, který se opakoval

Už roku 2023 vědci konstatovali, že pro místní obyvatele byla tato událost něco neuvěřitelného. Nepamatovali si, že by se něco takového stalo za celé stovky let – o něčem takovém nejsou ani historické záznamy, ale ani to neobsahuje kolektivní paměť domorodců.

Jenže o rok později se situace opakovala, také tehdy tam vědci naměřili ve vodě čtyřicetistupňové teploty. Podle dlouhodobější analýzy se amazonská jezera v posledních přibližně třiceti letech oteplují rychlostí asi 0,3 až 0,8 stupně Celsia za deset let, což je více než celosvětový průměr. Zároveň se ale zmenšují: během sucha v roce 2024 ztratilo jezero Tefé asi 75 procent své plochy, jezero Badajós se zmenšilo dokonce o devadesát procent.

Právě doba sucha byla kritická pro to, kolik zvířat zahynulo. Většina ryb a delfínů se totiž obvykle rozmnožuje právě v období nízkého stavu vody. „Pokud se to bude opakovat, jejich populace a populace druhů, které jsou s nimi ekologicky propojeny, výrazně poklesnou,“ varují autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science.

Řešení tento problém nemá, změna teploty o deset stupňů je něco, nač se zvířata adaptovat nemohou, takže pokud se situace nezmění, přijdou o šanci se dál rozmnožovat. „Probíhající klimatické změny pravděpodobně způsobí více případů, kdy se teploty budou blížit nebo překračovat teplotní toleranci vodních organismů,“ varují autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 14 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 18 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...