Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Amazonská jezera se mění v nádrže vody příliš teplé na to, aby v nich mohli žít jejich původní obyvatelé, a to včetně vzácných a ohrožených říčních delfínů. Příčinou jsou silné vlny veder a sucha, které tuto oblast zasahují s čím dál větší prudkostí a pravidelností.

Když v jezerech klesá hladina vody, sluneční paprsky ji snadněji prohřejí až na dno. Přesně to se stalo v brazilském jezeře Tefé, kde vědci naměřili při posledním výzkumu jen dva metry vody – nicméně její teplota dosáhla 41 stupňů Celsia. Běžné jsou přitom teploty do třicítky, na deset stupňů více se zvířata adaptovat nedokázala.

„Nemohli jsme do vody ani strčit prsty. Byla opravdu horká, a to nejen v horní části, ale až na dno,“ uvedl pro deník Guardian Ayan Fleischmann, vedoucí výzkumník z Institutu pro udržitelný rozvoj Mamirauá. „Dáte do ní prst a okamžitě ho vytáhnete, je to nesnesitelné.“

Extrémní vedro v jezeře vyvolalo hromadné úhyny běžných i vzácnějších ryb, ale také ohrožených amazonských říčních delfínů – žádný z druhů není na tak vysokou teplotu zvyklý, a tak v ní nemůže přežívat.

Výzkum probíhal v září roku 2023, kdy přírodovědce, kteří teď událost popsali v nové studii, do oblasti přivolal právě nález mrtvých delfínů. Delfínovců amazonských, jak se tito vodní savci jmenují, se našly na březích jezera asi dvě stovky. Všechny mrtvé, „uvařené“ za živa – jejich organismy nebyly v teplé vodě schopné zbavovat se přebytečného tepla.

Vědci na základě této tragédie začali zkoumat i další jezera v Amazonii. Podle jejich studie zaznamenala teploty nad 37 stupňů asi polovina z deseti jezer a jezírek v této oblasti.

Fenomén, který se opakoval

Už roku 2023 vědci konstatovali, že pro místní obyvatele byla tato událost něco neuvěřitelného. Nepamatovali si, že by se něco takového stalo za celé stovky let – o něčem takovém nejsou ani historické záznamy, ale ani to neobsahuje kolektivní paměť domorodců.

Jenže o rok později se situace opakovala, také tehdy tam vědci naměřili ve vodě čtyřicetistupňové teploty. Podle dlouhodobější analýzy se amazonská jezera v posledních přibližně třiceti letech oteplují rychlostí asi 0,3 až 0,8 stupně Celsia za deset let, což je více než celosvětový průměr. Zároveň se ale zmenšují: během sucha v roce 2024 ztratilo jezero Tefé asi 75 procent své plochy, jezero Badajós se zmenšilo dokonce o devadesát procent.

Právě doba sucha byla kritická pro to, kolik zvířat zahynulo. Většina ryb a delfínů se totiž obvykle rozmnožuje právě v období nízkého stavu vody. „Pokud se to bude opakovat, jejich populace a populace druhů, které jsou s nimi ekologicky propojeny, výrazně poklesnou,“ varují autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science.

Řešení tento problém nemá, změna teploty o deset stupňů je něco, nač se zvířata adaptovat nemohou, takže pokud se situace nezmění, přijdou o šanci se dál rozmnožovat. „Probíhající klimatické změny pravděpodobně způsobí více případů, kdy se teploty budou blížit nebo překračovat teplotní toleranci vodních organismů,“ varují autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 22 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...