Delfíni

Vědci už roky předpokládají, že mořští kytovci nemají rádi sonar. Podle řady výzkumů by měl mít negativní dopad na jejich chování. Dokonce bývá někdy spojován s chováním sebevražedným, kdy velryby a delfíni končí mrtví na pobřeží. Celý fenomén je ale zatím nedostatečně prozkoumaný. Změnit se to teď pokusili přírodovědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.

Ukrajinská Oděsa se i přes probíhající válku snaží nalákat do města turisty. Mimo známé památky jako chrám Proměnění Páně či národní divadlo opery a baletu tu vždy bylo vyhlášené místní delfinárium. To musí od války čelit mnoha problémům. Například v červnu museli kvůli hrozícímu nebezpečí přesunout do španělské Valencie dvě běluhy, jejichž případná evakuace by byla složitá. O delfináriu a jeho problémech natáčela se štábem ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Způsob, jakým vznikla lidská schopnost komunikovat pomocí slov a vět, stále není rozluštěn. Vědci teď ale našli nečekanou podobnost v komunikaci lidí a delfínů, která by mohla pomoci vysvětlit některé ze základních stavebních kamenů jazyka.

Každý někdy zažil frustraci, když se snažil vést rozhovor v hlasité restauraci. Vědci nyní prokázali, že podobný scénář znají i delfíni, kteří na sebe v hlučném prostředí „křičí“, aby se dorozuměli. Výzkum posílil obavy z dopadů hluku, který vytvářejí lidé, na mořské živočichy. Například kytovcům hluk ztěžuje komunikaci a spolupráci.

Delfíní samci vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali, hlavně při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podobné jednání bylo podle autorů zatím pozorováno pouze u lidí.

Ruská válka dopadá drtivě nejen na ukrajinské obyvatele, ale i na přírodu v celém regionu. Právě vojenské aktivity ruské flotily silně ovlivňují křehký ekosystém Černého moře. Moskva navíc blokuje ukrajinské přístavy a zcela znemožňuje práci vědcům a ochranářům. V Oděse natáčel zpravodaj ČT Pavel Polák.

Po mnohaleté snaze o stabilizaci delfíní populace jsou kytovci opět v ohrožení. Válka na Ukrajině způsobuje podmořský hluk, kvůli kterému roste počet mrtvých zvířat na černomořských plážích. S problémy se potýkají i delfíni v zajetí. Ti z Charkova museli být složitě evakuováni do delfinária v Oděse. I když jsou tam v relativním bezpečí, kvůli vibracím spojeným s výbuchy a sirénami neprospívají.

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Biologové pozorovali skupinu ohrožených jihoamerických delfínů, jak si v řece hrají s tělem velké anakondy. Je to poprvé, co takovou interakci věda zdokumentovala. Pokusy o její vysvětlení ale přináší více otázek než odpovědí. Své dosavadní závěry přírodovědci shrnuli ve studii otištěné odborným časopisem Ecology.

Samice delfínů jsou sexuálně velice aktivní a podle nového zjištění vědců se věnují sexu nejen kvůli rozmnožování, ale hlavně pro vlastní potěšení. Vyplývá to ze zkoumání klitorisů u samic delfínů skákavých, které ukázalo, že tento orgán je u nich plně funkční.

Více než čtrnáct set delfínů na Faerských ostrovech o víkendu padlo za oběť tradičnímu lovu kytovců, při kterém jsou tato zvířata nahnána na mělčinu a usmrcena kvůli masu a tuku. Zvyk  z odlehlého ostrovního území patřícího Dánsku znovu vyvolal debatu a kritiku.

V japonské vesnici Taidži ve středu rybáři zahájili každoroční lov delfínů. Část mořských savců prodávají do delfinárií, zbytek krutým způsobem zabíjejí na maso. Sezona lovu trvá do března. Japonsko omezuje výlov kvótami, ochranáři ale upozorňují, že jsou nastavené tak vysoko, že nefungují.

U břehů novozélandských Chathamských ostrovů uhynula stovka kulohlavců a delfínů, kteří tam o víkendu hromadně uvázli. Záchrana zvířat byla zkomplikována odlehlostí souostroví, které se nachází zhruba 800 kilometrů od východního pobřeží Nového Zélandu, informovala agentura Reuters.

Ve vodách mezi Hongkongem a Macaem se prohání výrazně více delfínů, než se do nich odvážilo dříve. Troufají si tam, protože pandemie onemocnění covid-19 omezila lodní dopravu, rušné vody jsou tak klidnější a ke kytovcům přívětivější. Od března se počet delfínů v oblasti zvýšil o třicet procent.

Nejméně 17 mrtvých delfínů se našlo na mauricijském pobřeží, u něhož před měsícem havarovala loď vlastněná japonskou společností, píše BBC. Smrt delfínů podle environmentalistů zavinilo palivo uniklé z plavidla nebo rozhodnutí úřadů nechat klesnout příď rozlomené lodi k mořskému dnu. Kromě oblíbených savců bylo u pobřeží nalezeno také mnoho mrtvých ryb a krabů.

Zatímco v lidské populaci je asi 90 procent praváků, mezi delfíny je jich zřejmě ještě více. Naznačila to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Royal Society Open Science.

Delfíni žijící v Lamanšském průlivu jsou vystaveni směsici chemických látek, které se usazují v jejich tělech. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnili vědci po analýze vzorků z více než osmi desítek delfínů skákavých, informovala agentura AFP. V tělech mořských savců žijících u francouzského pobřeží se našla především zvýšená hladina rtuti a polychlorovaných bifenylů (PCB).