Delfíni poznají kamarády podle chuti jejich moči. O čich je připravila evoluce

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Bruck došel ke svému zjištění prakticky náhodou. Původně si předsevzal zjistit, zda delfíni využívají své typické pískání při komunikaci stejným způsobem, jako lidé používají jména. Aby mohl učinit závěry o delfíním používání zvuku, potřeboval najít jiný způsob, kterým se savci navzájem rozeznávají. Jelikož delfíni skákaví evolučně přišli o čich, napadlo vědce zkusit štěstí s chutí.

Ke zjištění, že delfíni své blízké poznají i díky chuti jejich moči, došli vědci tak, že do bazénů s mořskou vodou nalili nejdříve chladnou vodu s ledem a sledovali, jak budou savci reagovat. Poté do bazénu nalili 20 mililitrů známé i neznámé moči. Známá moč pocházela od delfínů, kteří s těmi v experimentu strávili alespoň pět let.

Delfíni strávili prozkoumáváním známé moči nejméně trojnásobek času oproti té neznámé. Neznámé moči nevěnovali příliš pozornosti a ochutnávali ji jen tak dlouho, jako předtím ledovou vodu.

„Byli nadšení, že se pokusu účastní,“ řekl Bruck, který dodal, že savce neodměňovali jídlem. „Delfíni se při mých experimentech často nudí. Teď jsme ale zkoumali něco, co je přímou součástí jejich světa.“

Posledním krokem bylo zjistit, jestli k rozeznání svých přátel využívají kombinaci pískání a moči. K tomu využil Bruck způsob, který behaviorální ekologové nazývají „porušení očekávání“. Jinými slovy ukážou zvířatům něco, co nedává smysl, a pozorují, jak budou reagovat. U lidí by ekvivalentem bylo sledovat tvář nejlepšího přítele, která by mluvila cizím hlasem.

Delfíni chápou rodinu a přátele

Když se delfíni setkali se špatnou kombinací moči a pískání, nevěnovali tomu příliš pozornosti. „To je užitečná informace o divokém životě delfínů. V přirozeném prostředí se může snadno stát, že se setkají s neodpovídající kombinací pískání a moči,“ podotýká Bruck.

Ve chvíli, kdy se ale delfíni setkali se správnou kombinací, reagovali v průměru o deset sekund déle. Dva jednotlivci dokonce o 40 sekund, což je přesvědčivý důkaz toho, že rozeznávali své blízké.

Závěry této studie jsou prvním spolehlivým důkazem o tom, že zvířata rozeznávají své druhy pomocí chuti. K rozpoznávání jednotlivců také používají více indikátorů. Lze tedy říct, že delfíni mají souhrnné chápání rodiny a přátel, podobně jako lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 4 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 4 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.