Těla francouzských delfínů jsou plná chemikálií a rtuti, popsali vědci

Delfíni žijící v Lamanšském průlivu jsou vystaveni směsici chemických látek, které se usazují v jejich tělech. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnili vědci po analýze vzorků z více než osmi desítek delfínů skákavých, informovala agentura AFP. V tělech mořských savců žijících u francouzského pobřeží se našla především zvýšená hladina rtuti a polychlorovaných bifenylů (PCB).

V Lamanšském průlivu žije podle odhadů asi 400 delfínů skákavých, podle AFP jde o jednu z posledních oblastí v Evropě, v níž tito chytří kytovci žijí v tak velkém množství.

Vědci v rámci studie odebrali vzorky kůže a tuku 82 jedinců žijících u břehů Bretaně a Normandie a testovali je na přítomnost chemických látek. Z výsledků zveřejněných v časopise Scientific Reports vyplývá, že je v kůži delfínů vysoká koncentrace rtuti, v tuku naměřili výzkumníci vysokou koncentraci polychlorovaných bifenylů. V tuku navíc našli další průmyslové chemikálie, jako jsou dioxiny a různé druhy pesticidů.

Zakázané látky z přírody jen tak nezmizí

Polychlorované bifenyly (PCB) se využívaly u kondenzátorů a v hydraulických mechanismech nebo jako přísady do barev a maziv. Postupně se ale od jejich používání v 70. a 80. letech ustoupilo. Například v někdejším Československu byly zakázány v roce 1984.

PCB se ale dále nacházejí v životním prostředí. Dřívější studie ukázaly, že mláďata delfínů mají kvůli těmto látkám menší šanci na to, že přežijí první rok života, uvedla AFP.

Vědci na základě své studie vyzvali k boji s „neviditelným“ problémem znečištění světových oceánů. Kvůli populaci delfínů skákavých by se měla podle nich zvlášť chránit také oblast u pobřeží Bretaně a Normandie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...