Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
Morová rána, která zasáhla Evropu kolem poloviny 14. století, se považuje za jednu z největších katastrof, jaké lidstvo zažilo v předmoderní éře. V některých částech kontinentu v letech 1347 až 1353 zemřelo až 60 procent obyvatel. Epidemie měla dlouhodobé demografické, ekonomické, politické, kulturní a politické dopady na Evropu i širší oblast Středomoří.
Vědci teď na základě výzkumu letokruhů stromů, analýzy ledových jader z Grónska a Antarktidy či studia dobových písemných záznamů zjistili, že plyny a prach z vulkanické erupce okolo roku 1345 způsobily extrémní pokles teploty. A tím i špatnou úrodu.
Lidnaté italské státy, jako byly například Benátská nebo Janovská republika, neměly dost potravin na to, aby nasytily svou populaci, a tak musely začít dovážet víc obilí z oblastí kolem Černého a Azovského moře. Obyvatelstvo se sice podařilo zachránit před hladomorem, do středomořských přístavů se ale dostaly společně s obilím také krysy. A na jejich kůži žily blechy, které byly nakažené bakterií moru yersinia pestis.
Vládci těchto italských měst byli hrdí na to, že se jim podařilo zajistit potravu pro obyvatele i nově příchozí, které odjinud přitáhl dostatek jídla, popsal Martin Bauch z lipského Leibnitzova institutu pro dějiny a kulturu východní Evropy. „Nemohli ale mít tušení, jaké nebezpečí to s sebou neslo,“ dodal.
„Bakterie moru infikují blechy a ty vyhledávají hostitele, které mají nejraději – krysy a další hlodavce. Když tito hlodavci kvůli nemoci uhynou, obrátí se blechy na jiné savce, včetně lidí,“ popsal Bauch, jeden z autorů zmíněné studie.
Klimatické změny mají dopad na všechno
Americká televize NBC na svém webu uvádí, že tento výzkum je příkladem toho, jak změny klimatu mohou nepředvídatelně přeměnit lidské společnosti a jaké to může mít následky. Badatelé už desítky let zkoumají podrobnosti původu epidemie moru a jeho šíření, tato studie je ale první, která za původního hybatele událostí ze 14. století označuje vulkanické erupce. Není sice jasné, kde přesně k nim docházelo, podle vědců to ale bylo v tropické oblasti.
Experti upozorňují, že tato katastrofa, která byla výsledkem klimatického šoku, hladu a obchodu, je připomínkou toho, jak se nemoci mohou objevovat a šířit v globalizovaném a teplejším světě. „Ačkoliv souhra faktorů, které přispěly k černé smrti, je vzácná, v době, kdy se klima mění a svět se globalizoval, se pravděpodobnost objevení nemocí přenášených ze zvířat na člověka a jejich přerůstání v pandemie zvyšuje,“ upozornil Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity, další autor výzkumu. „Toto je obzvláště relevantní vzhledem k naší nedávné zkušenosti s covidem-19,“ dodal.
