Změny klimatu

Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod deset stupňů Celsia a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002.

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím.

Těžební plošinu v Severním moři by měla částečně pohánět větrná turbína. Jedná se o pilotní projekt, který by měl být v případě úspěchu rozšířený na další místa. Má ale také kritiky.

V Pákistánu stále více rodin, které kvůli rekordnímu monzunu přišly o svou půdu, nutí své dcery ke sňatkům. Svatby často velmi mladých dívek totiž rodinám přinesou peníze, které jsou poslední možností, jak nakrmit zbytek rodiny, píše Le Monde.

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování – takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times.

Evropa se změní, ať už se vlády budou snažit energetiku přeměnit na bezuhlíkovou, nebo ne, říká v rozhovoru špičkový německý chemik Robert Schlögl. Větší roli v přerodu energetiky může podle něj mít i Česko.

Bristolská kapela Massive Attack se nebojí odvážných hudebních projektů, ale ani nepříjemných politických témat. A už roky také upozorňuje na hrozbu klimatických změn. Její poslední koncert byl první, který se řídil přesně stanovenými pravidly, jež měla masivně snížit jeho uhlíkovou stopu.

Všichni velcí výrobci nákladních automobilů jdou do baterií, protože to je nejrychlejší řešení – jednodušší než řešit vodík nebo se snažit přizpůsobit změnám emisních pravidel klasických motorů, říká člen představenstva Tatra Trucks Radomír Smolka, který už roky vede vývoj tatrovek. Emise a normy řeší celý svět, nejen Evropa, zdůrazňuje v rozhovoru, v němž se zamýšlí i nad čínským vzestupem na poli automobilismu, rolí Indie nebo autonomním řízením.

Když se řekne Sahara, vybaví se zpravidla nekonečné písečné pláně největší pouště světa. Různé její části mají podstatně pestřejší podobu, ale základním rysem regionu jsou především minimální srážky. Podle předpovědí bude v dalších týdnech nad Saharou pršet výjimečně silně. Příčiny i následky vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Potenciál vodíku jako bezuhlíkového paliva vyvolává nekonečné nadšení. Od pouští v Austrálii a v Namibii až po větrem ošlehané úžiny Patagonie firmy a vlády po celém světě plánují postavit skoro 1600 závodů na jeho produkci. Plyn lze vyrábět čistě, pomocí elektřiny z větru nebo slunce, v rámci procesu, při kterém se rozdělí molekuly vody na vodík a kyslík. Je zde ale jeden problém – naprostá většina těchto projektů nemá jediného zákazníka, který by si toto palivo koupil, napsala agentura Bloomberg.

V souvislosti s vysokými teplotami ryby nejvíce ohrožuje nedostatek kyslíku. Jeho rozpustnost ve vodě s teplotou klesá a spotřeba rybami se zvyšuje. Klasické přehřátí organismu, jak ho lidé znají u teplokrevných živočichů, u ryb nehrozí. Teplo ale poškozuje ryby jinak, například jsou zranitelnější vůči parazitům. Každý rybí druh přitom začne reagovat při jiné teplotě.

Před necelým rokem zasáhla východní pobřeží Grónska megatsunami. Obří vlna, kterou způsobil rozsáhlý sesuv půdy v neobydleném fjordu Dickson, dosáhla výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze. Vědci teď varují, že k podobným událostem by vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohlo do budoucna docházet častěji.

Počet úmrtí v důsledku veder se může v Evropě do konce století ztrojnásobit. Počty budou disproporčně růst v zemích na jihu Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, zjistila nová studie.

Teplota povrchové vody Středozemního moře dosáhla v uplynulých dnech nového rekordu za dobu měření. Podle údajů agentury Copernicus Marine průměr pro 15. srpen dosáhl hodnoty 28,47 stupně Celsia. Hodnotu přes 28 stupňů mělo Středomoří už od 6. srpna, což znamená taky nejdelší řadu s tak vysokými teplotami. Horká voda má řadu důsledků pro mořský život, jevy v atmosféře i dovolené na plážích.

Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Jejich úhyn je však zřejmě jen jedním z důsledků masivního přechodu, který se v regionu odehrává, uvedli vědci v nové studii. Části Beringova moře se podle výzkumu kvůli oteplování stávají méně arktickými.

Megasucho, ke kterému došlo před 4200 lety, mělo katastrofální dopady, které mohly vést k zániku starověkých říší a rozsáhlým změnám po celém světě. Bylo tak významné, že dokonce znamenalo zlom v geologické historii Země, tvrdili historici. Nový výzkum ale tuto hypotézu vyvrací.

Letošek se může stát nejteplejším rokem od počátků měření. Klimatolog Tomáš Halenka z katedry fyziky a atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty UK sdělil, že v případě naplnění nejhorších možných scénářů může počet tropických dnů dosáhnout až stovky. V Interview ČT24 uvedl, že Evropa a USA mohou být vůdčí silou ve snižování emisí, protože od počátku průmyslové revoluce jich vyemitovaly podstatnou část.

Mokřady v Česku mizí hlavně kvůli lidské činnosti. Přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn, mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší nebo přežití přírodních ekosystémů, shodli se odborníci oslovení ČTK. Podle nich jsou mnohé mokřady vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí nebo zástavbám, které zároveň zhoršují jejich vysychání, protože okrádají krajinu o vlhkost.

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Tento týden bude zatím nejteplejším v tomto roce. Horko představuje největší hrozbu pro seniory, protože mimo jiné zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. Nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.

Největší město Indonésie, Jakarta, ztratí podle plánu v polovině srpna svůj titul hlavního města tohoto ostrovního státu. Jeho roli má nově zaujmout Nusantara, město budované v džungli u východního pobřeží ostrova Borneo, jehož výstavba bude stát asi 32 miliard dolarů a které má být dvakrát větší než americký New York. Důvodem pro tak významnou změnu je fakt, že se kvůli zvedající se hladině oceánů Jakarta ocitne z větší části do několika desetiletí pod vodou. Projekt Nusantary ale provázejí komplikace a zdržení.

Letošní léto je v Česku ve znamení nadprůměrně vysokých teplot. Občas se sice objeví dny s teplotou pod dlouhodobým normálem, jednoznačně ale převažují dny teplejší. Červen jako celek za republiku skončil na sedmém místě od roku 1961. A teplejší než obvykle budou i dny následující, kdy teploty na většině území překonají tropickou třicítku.

Experti z různých vědních oborů jsou silně znepokojeni změnou klimatu. Řada z nich už změnila svůj životní styl nebo se zapojili do propagace a protestů a ještě více z nich je ochotno tak učinit v budoucnu. Ukázal to unikátní výzkum.