Změny klimatu

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Počet obětí záplav v Thajsku vzrostl na 145, napsala v pátek s odvoláním na prohlášení vlády agentura Reuters. Předchozí bilance činila 87 obětí. Na indonéském ostrově Sumatra vzrostla bilance obětí záplav a sesuvů půdy na 174 z předchozích devadesáti. Úřady pohřešují desítky dalších lidí. Na Srí Lance vzrostl počet obětí povodní a sesuvů ze 46 na 56.

Nejméně sedmnáct mrtvých, šest pohřešovaných a více než padesát zraněných si vyžádaly povodně a sesuvy půdy, které postihly indonéský ostrov Sumatra. O novém počtu obětí a zraněných informovala agentura AP. Velká voda přinesla oběti také v Thajsku a Malajsii.

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Před dvaceti lety zasáhla Evropu vlna veder a stála životy dvacet tisíc lidí. Pokud by stejná přišla znovu, dopady by byly ještě daleko horší. Odhaduje to nový model amerických epidemiologů. Autoři spočítali, že počet úmrtí za týden by se mohl vyšplhat na úroveň zaznamenanou během nejhorších fází pandemie covidu-19.

Jihoafrická republika odmítá podle mluvčí Bílého domu usnadnit bezproblémové předání předsednictví skupiny G20 Spojeným státům. V sobotu to podle agentury Reuters uvedla mluvčí Anna Kellyová poté, co lídři velkých světových ekonomik na summitu v Johannesburgu bez účasti USA přijali deklaraci, která zdůrazňuje závažnost klimatických změn.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Kvůli záplavám a prudkým dešťům zahynulo ve Vietnamu od konce minulého týdne 55 lidí a dalších třináct se pohřešuje. Uvádí to v sobotu agentura AFP s odkazem na údaje ministerstva životního prostředí. Záchranáři se stále snaží pomoci lidem, kteří uvázli na střechách či v korunách stromů.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

V brazilském městě Belém, kde se právě koná klimatická konference COP30, se v sobotu uskutečnil velký pochod za klima, do kterého se zapojily tisíce původních obyvatel Brazílie i ochránců klimatu z celého světa.

Evropská agentura pro životní prostředí vydala velkou zprávu, která hodnotí, jak se vyvíjí životní prostředí členských zemí Unie. Co říká o stavu Česka?

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

Nová studie vnesla další odborný pohled na jedinečnost krajiny takzvaného Soutoku, o které se nyní hojně diskutuje v souvislosti s vyhlášením CHKO.

Iráčtí úředníci bijí na poplach. Varují, že jedny z nejstarších památek v kolébce lidské civilizace jsou ohrožené. Tisíce let historie mohou podle nich zaniknout, protože starověká jižní města Iráku čelí erozi v důsledku klimatických změn.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Hurikán Melissa, který prochází Karibikem, má extrémní vlastnosti. Protože odebírá energii z výjimečně teplé mořské vody, má rekordní sílu i rychlost větru. To může mít na karibských ostrovech ničivé dopady.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.