Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

AMOC. Tato čtyři písmena ještě před několika lety znali jen experti na oceánské proudy, dnes proniká i mezi běžné lidi. A také do politiky: Island teď označil možný kolaps tohoto oceánského proudění, které se celým názvem jmenuje Atlantická meridionální cirkulace, za existenciální hrozbu.

Podle agentury Reuters se zatím tato hrozba globálně spíše podceňuje, Island je první zemí, která ji vzala vážně – zejména proto, že je jí potenciálně nejvíc ohrožená.

Dálnice, teplovody a pásové přepravníky v jednom

Role oceánských proudů se nedá popsat snadno – už jen proto, kolik možných rolí ve skutečnosti mají. Tou základní je, že přenášejí teplo od rovníku do oblastí blíže u pólů, čímž umožňují existenci například evropské civilizace v podobě, v jaké ji známe.

Nebýt Golfského proudu, který je součástí AMOC, nedařilo by se v Evropě obilí, muselo by se topit většinu roku a z nebe by padal častěji sníh než déšť. Například v České republice by podmínky připomínaly spíš Kanadu než to, nač jsou lidé zvyklí. Potenciální kolaps AMOC by mohl na kontinentu vyvolat moderní dobu ledovou, při které by zimní teploty v severní Evropě klesly na nové extrémní hodnoty a přinesly mnohem více sněhu a ledu.

Čím severněji a blíž oceánu, tím větší je tento oteplovací efekt: a právě proto se Island tak moc obává toho, že by proud mohl vlivem klimatické změny zeslábnout, anebo dokonce úplně zkolabovat. Tato hrozba je podle expertů z této země natolik reálná, že Island pracuje na konkrétních plánech, co dělat v případě, že by tento scénář nastal.

Čím tepleji, tím chladněji

Vysvětlit, co je příčinou tohoto jevu, není úplně snadné, protože to může vypadat poměrně neintuitivně. K ochlazení Islandu totiž může přispívat jeho oteplování. Tající sladká a studená voda z ledovců na Islandu a v Grónsku totiž odtéká z pevniny do moře v takovém množství, že to proudění teoreticky může narušit – a podle některých studií se to už děje.

Zda dojde ke kolapsu proudění AMOC, zatím není jasné, vědci přinášejí argumenty pro i proti – zjednodušeně se dá ale říci, že zatímco donedávna byl případný kolaps tohoto proudění něčím velmi vzdáleným, v současné době přibývá důkazů, že by se to mohlo stát relativně rychle, tedy už v tomto století. Ví se ale, že AMOC už v minulosti kolaboval – zejména před poslední dobou ledovou, která skončila před asi 12 tisíci lety.

„Je to přímá hrozba pro naši národní odolnost a bezpečnost,“ uvedl islandský ministr pro klima Johann Pall Johannsson. „Toto je poprvé, kdy byl konkrétní jev související s klimatem formálně předložen Radě národní bezpečnosti jako potenciální existenční hrozba.“

Zvýšení významu této otázky znamená, že islandská ministerstva budou v pohotovosti a budou koordinovat reakci, uvedl Johannsson. Vláda posuzuje, jaké další výzkumy jsou zapotřebí, aby se jevu lépe porozumělo. A pracuje už také na plánech, které mají zvýšit připravenost na tuto případnou katastrofu. Hodnocená rizika se týkají celé řady oblastí, od energetické a potravinové bezpečnosti, až po infrastrukturu a mezinárodní dopravu.

Globální problém

Dopady tohoto kolapsu by podle současného stavu poznání měly největší dopad na sever Evropy, ale projevily by se nejspíš globálně. Kolaps Atlantického proudu by mohl mít důsledky daleko za hranicemi severní Evropy. Podle vědců by mohl destabilizovat dlouhodobé srážkové vzorce, na které se spoléhají drobní zemědělci v Africe, Indii a Jižní Americe.

Vychýlení teplé vody směrem k jihu by také přispělo k rychlejšímu oteplování Antarktidy, kde mořské ledy obklopující nejjižnější kontinent i ledové příkrovy na něm jsou už nyní ohrožené klimatickými změnami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...