Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

AMOC. Tato čtyři písmena ještě před několika lety znali jen experti na oceánské proudy, dnes proniká i mezi běžné lidi. A také do politiky: Island teď označil možný kolaps tohoto oceánského proudění, které se celým názvem jmenuje Atlantická meridionální cirkulace, za existenciální hrozbu.

Podle agentury Reuters se zatím tato hrozba globálně spíše podceňuje, Island je první zemí, která ji vzala vážně – zejména proto, že je jí potenciálně nejvíc ohrožená.

Dálnice, teplovody a pásové přepravníky v jednom

Role oceánských proudů se nedá popsat snadno – už jen proto, kolik možných rolí ve skutečnosti mají. Tou základní je, že přenášejí teplo od rovníku do oblastí blíže u pólů, čímž umožňují existenci například evropské civilizace v podobě, v jaké ji známe.

Nebýt Golfského proudu, který je součástí AMOC, nedařilo by se v Evropě obilí, muselo by se topit většinu roku a z nebe by padal častěji sníh než déšť. Například v České republice by podmínky připomínaly spíš Kanadu než to, nač jsou lidé zvyklí. Potenciální kolaps AMOC by mohl na kontinentu vyvolat moderní dobu ledovou, při které by zimní teploty v severní Evropě klesly na nové extrémní hodnoty a přinesly mnohem více sněhu a ledu.

Čím severněji a blíž oceánu, tím větší je tento oteplovací efekt: a právě proto se Island tak moc obává toho, že by proud mohl vlivem klimatické změny zeslábnout, anebo dokonce úplně zkolabovat. Tato hrozba je podle expertů z této země natolik reálná, že Island pracuje na konkrétních plánech, co dělat v případě, že by tento scénář nastal.

Čím tepleji, tím chladněji

Vysvětlit, co je příčinou tohoto jevu, není úplně snadné, protože to může vypadat poměrně neintuitivně. K ochlazení Islandu totiž může přispívat jeho oteplování. Tající sladká a studená voda z ledovců na Islandu a v Grónsku totiž odtéká z pevniny do moře v takovém množství, že to proudění teoreticky může narušit – a podle některých studií se to už děje.

Zda dojde ke kolapsu proudění AMOC, zatím není jasné, vědci přinášejí argumenty pro i proti – zjednodušeně se dá ale říci, že zatímco donedávna byl případný kolaps tohoto proudění něčím velmi vzdáleným, v současné době přibývá důkazů, že by se to mohlo stát relativně rychle, tedy už v tomto století. Ví se ale, že AMOC už v minulosti kolaboval – zejména před poslední dobou ledovou, která skončila před asi 12 tisíci lety.

„Je to přímá hrozba pro naši národní odolnost a bezpečnost,“ uvedl islandský ministr pro klima Johann Pall Johannsson. „Toto je poprvé, kdy byl konkrétní jev související s klimatem formálně předložen Radě národní bezpečnosti jako potenciální existenční hrozba.“

Zvýšení významu této otázky znamená, že islandská ministerstva budou v pohotovosti a budou koordinovat reakci, uvedl Johannsson. Vláda posuzuje, jaké další výzkumy jsou zapotřebí, aby se jevu lépe porozumělo. A pracuje už také na plánech, které mají zvýšit připravenost na tuto případnou katastrofu. Hodnocená rizika se týkají celé řady oblastí, od energetické a potravinové bezpečnosti, až po infrastrukturu a mezinárodní dopravu.

Globální problém

Dopady tohoto kolapsu by podle současného stavu poznání měly největší dopad na sever Evropy, ale projevily by se nejspíš globálně. Kolaps Atlantického proudu by mohl mít důsledky daleko za hranicemi severní Evropy. Podle vědců by mohl destabilizovat dlouhodobé srážkové vzorce, na které se spoléhají drobní zemědělci v Africe, Indii a Jižní Americe.

Vychýlení teplé vody směrem k jihu by také přispělo k rychlejšímu oteplování Antarktidy, kde mořské ledy obklopující nejjižnější kontinent i ledové příkrovy na něm jsou už nyní ohrožené klimatickými změnami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 22 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...