Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

AMOC. Tato čtyři písmena ještě před několika lety znali jen experti na oceánské proudy, dnes proniká i mezi běžné lidi. A také do politiky: Island teď označil možný kolaps tohoto oceánského proudění, které se celým názvem jmenuje Atlantická meridionální cirkulace, za existenciální hrozbu.

Podle agentury Reuters se zatím tato hrozba globálně spíše podceňuje, Island je první zemí, která ji vzala vážně – zejména proto, že je jí potenciálně nejvíc ohrožená.

Dálnice, teplovody a pásové přepravníky v jednom

Role oceánských proudů se nedá popsat snadno – už jen proto, kolik možných rolí ve skutečnosti mají. Tou základní je, že přenášejí teplo od rovníku do oblastí blíže u pólů, čímž umožňují existenci například evropské civilizace v podobě, v jaké ji známe.

Nebýt Golfského proudu, který je součástí AMOC, nedařilo by se v Evropě obilí, muselo by se topit většinu roku a z nebe by padal častěji sníh než déšť. Například v České republice by podmínky připomínaly spíš Kanadu než to, nač jsou lidé zvyklí. Potenciální kolaps AMOC by mohl na kontinentu vyvolat moderní dobu ledovou, při které by zimní teploty v severní Evropě klesly na nové extrémní hodnoty a přinesly mnohem více sněhu a ledu.

Čím severněji a blíž oceánu, tím větší je tento oteplovací efekt: a právě proto se Island tak moc obává toho, že by proud mohl vlivem klimatické změny zeslábnout, anebo dokonce úplně zkolabovat. Tato hrozba je podle expertů z této země natolik reálná, že Island pracuje na konkrétních plánech, co dělat v případě, že by tento scénář nastal.

Čím tepleji, tím chladněji

Vysvětlit, co je příčinou tohoto jevu, není úplně snadné, protože to může vypadat poměrně neintuitivně. K ochlazení Islandu totiž může přispívat jeho oteplování. Tající sladká a studená voda z ledovců na Islandu a v Grónsku totiž odtéká z pevniny do moře v takovém množství, že to proudění teoreticky může narušit – a podle některých studií se to už děje.

Zda dojde ke kolapsu proudění AMOC, zatím není jasné, vědci přinášejí argumenty pro i proti – zjednodušeně se dá ale říci, že zatímco donedávna byl případný kolaps tohoto proudění něčím velmi vzdáleným, v současné době přibývá důkazů, že by se to mohlo stát relativně rychle, tedy už v tomto století. Ví se ale, že AMOC už v minulosti kolaboval – zejména před poslední dobou ledovou, která skončila před asi 12 tisíci lety.

„Je to přímá hrozba pro naši národní odolnost a bezpečnost,“ uvedl islandský ministr pro klima Johann Pall Johannsson. „Toto je poprvé, kdy byl konkrétní jev související s klimatem formálně předložen Radě národní bezpečnosti jako potenciální existenční hrozba.“

Zvýšení významu této otázky znamená, že islandská ministerstva budou v pohotovosti a budou koordinovat reakci, uvedl Johannsson. Vláda posuzuje, jaké další výzkumy jsou zapotřebí, aby se jevu lépe porozumělo. A pracuje už také na plánech, které mají zvýšit připravenost na tuto případnou katastrofu. Hodnocená rizika se týkají celé řady oblastí, od energetické a potravinové bezpečnosti, až po infrastrukturu a mezinárodní dopravu.

Globální problém

Dopady tohoto kolapsu by podle současného stavu poznání měly největší dopad na sever Evropy, ale projevily by se nejspíš globálně. Kolaps Atlantického proudu by mohl mít důsledky daleko za hranicemi severní Evropy. Podle vědců by mohl destabilizovat dlouhodobé srážkové vzorce, na které se spoléhají drobní zemědělci v Africe, Indii a Jižní Americe.

Vychýlení teplé vody směrem k jihu by také přispělo k rychlejšímu oteplování Antarktidy, kde mořské ledy obklopující nejjižnější kontinent i ledové příkrovy na něm jsou už nyní ohrožené klimatickými změnami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.