Naděje na existenci života na Europě klesla. Chybí klíčový faktor

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po mimozemském životě, protože se pod jeho ledovou krustou pravděpodobně skrývá rozlehlý podzemní oceán. Nový výzkum ale podle agentury Reuters vyvolává otázky, jestli Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.

Studie amerických astronomů Nature Communications se zaměřila na potenciál tektonické a vulkanické aktivity na dně oceánu Europy. V případě Země totiž tyto jevy umožňují interakci mezi horninami a mořskou vodou, která zase produkuje nezbytné živiny a chemickou energii pro život. V případě měsíce Jupiteru došli vědci za pomoci modelování k tomu, že skalnaté dno zdejšího oceánu je pravděpodobně mechanicky příliš pevné na to, aby taková činnost byla možná.

„Na zemi tektonická aktivita jako lámání a narušování hornin vystavuje čerstvé horniny prostředí, kde chemické reakce – převážně za účasti vody – vytvářejí látky, například metan, které mikrobiální život může využívat,“ uvedl planetární vědec a hlavní autor studie Paul Byrne z Washingtonovy univerzity v St. Louis. Bez tohoto jevu je podle něj o poznání nižší pravděpodobnost, že je na dně oceánu Europy život.

„Na základě našich zjištění by dno oceánu pravděpodobně neobsahovalo velká tektonická uskupení, jako jsou dlouhé hřbety nebo hluboké příkopy. Pravděpodobně by tam nebyly žádné podmořské sopky ani podmořské hory a neměli bychom tam žádnou hydrotermální aktivitu,“ doplnil spoluautor studie Christian Klimczak, geolog z Georgijské univerzity.

Naděje pro život

Europa je čtvrtým největším z 95 formálně uznávaných měsíců Jupiteru a s průměrem kolem 3100 kilometrů je o něco menší než Měsíc. Předpokládá se, že ledový povrch na Europě je patnáct až dvacet kilometrů hluboký a pod ním se nachází oceán hluboký 60 až 150 kilometrů.

Vědci Europu jako místo potenciálně vhodné pro mimozemský život zkoumají proto, že podle Byrneho splňuje tři základní předpoklady, které jsou podle dnešních poznatků zásadní. Jsou jimi tekutá voda, organické látky a energie.

„Podzemní oceán Europy splňuje první požadavek. Na vnější ledové krustě měsíce jsme identifikovali organické látky a podobné látky se mohou nacházet i uvnitř oceánu. To je druhý požadavek. A specifická oběžná dráha Europy znamená, že Jupiter vyvolává přílivové zahřívání na Europě – což je třetí požadavek,“ dodal Byrne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.