Naděje na existenci života na Europě klesla. Chybí klíčový faktor

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po mimozemském životě, protože se pod jeho ledovou krustou pravděpodobně skrývá rozlehlý podzemní oceán. Nový výzkum ale podle agentury Reuters vyvolává otázky, jestli Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.

Studie amerických astronomů Nature Communications se zaměřila na potenciál tektonické a vulkanické aktivity na dně oceánu Europy. V případě Země totiž tyto jevy umožňují interakci mezi horninami a mořskou vodou, která zase produkuje nezbytné živiny a chemickou energii pro život. V případě měsíce Jupiteru došli vědci za pomoci modelování k tomu, že skalnaté dno zdejšího oceánu je pravděpodobně mechanicky příliš pevné na to, aby taková činnost byla možná.

„Na zemi tektonická aktivita jako lámání a narušování hornin vystavuje čerstvé horniny prostředí, kde chemické reakce – převážně za účasti vody – vytvářejí látky, například metan, které mikrobiální život může využívat,“ uvedl planetární vědec a hlavní autor studie Paul Byrne z Washingtonovy univerzity v St. Louis. Bez tohoto jevu je podle něj o poznání nižší pravděpodobnost, že je na dně oceánu Europy život.

„Na základě našich zjištění by dno oceánu pravděpodobně neobsahovalo velká tektonická uskupení, jako jsou dlouhé hřbety nebo hluboké příkopy. Pravděpodobně by tam nebyly žádné podmořské sopky ani podmořské hory a neměli bychom tam žádnou hydrotermální aktivitu,“ doplnil spoluautor studie Christian Klimczak, geolog z Georgijské univerzity.

Naděje pro život

Europa je čtvrtým největším z 95 formálně uznávaných měsíců Jupiteru a s průměrem kolem 3100 kilometrů je o něco menší než Měsíc. Předpokládá se, že ledový povrch na Europě je patnáct až dvacet kilometrů hluboký a pod ním se nachází oceán hluboký 60 až 150 kilometrů.

Vědci Europu jako místo potenciálně vhodné pro mimozemský život zkoumají proto, že podle Byrneho splňuje tři základní předpoklady, které jsou podle dnešních poznatků zásadní. Jsou jimi tekutá voda, organické látky a energie.

„Podzemní oceán Europy splňuje první požadavek. Na vnější ledové krustě měsíce jsme identifikovali organické látky a podobné látky se mohou nacházet i uvnitř oceánu. To je druhý požadavek. A specifická oběžná dráha Europy znamená, že Jupiter vyvolává přílivové zahřívání na Europě – což je třetí požadavek,“ dodal Byrne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 10 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 12 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 16 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 17 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.