Naděje na existenci života na Europě klesla. Chybí klíčový faktor

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po mimozemském životě, protože se pod jeho ledovou krustou pravděpodobně skrývá rozlehlý podzemní oceán. Nový výzkum ale podle agentury Reuters vyvolává otázky, jestli Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.

Studie amerických astronomů Nature Communications se zaměřila na potenciál tektonické a vulkanické aktivity na dně oceánu Europy. V případě Země totiž tyto jevy umožňují interakci mezi horninami a mořskou vodou, která zase produkuje nezbytné živiny a chemickou energii pro život. V případě měsíce Jupiteru došli vědci za pomoci modelování k tomu, že skalnaté dno zdejšího oceánu je pravděpodobně mechanicky příliš pevné na to, aby taková činnost byla možná.

„Na zemi tektonická aktivita jako lámání a narušování hornin vystavuje čerstvé horniny prostředí, kde chemické reakce – převážně za účasti vody – vytvářejí látky, například metan, které mikrobiální život může využívat,“ uvedl planetární vědec a hlavní autor studie Paul Byrne z Washingtonovy univerzity v St. Louis. Bez tohoto jevu je podle něj o poznání nižší pravděpodobnost, že je na dně oceánu Europy život.

„Na základě našich zjištění by dno oceánu pravděpodobně neobsahovalo velká tektonická uskupení, jako jsou dlouhé hřbety nebo hluboké příkopy. Pravděpodobně by tam nebyly žádné podmořské sopky ani podmořské hory a neměli bychom tam žádnou hydrotermální aktivitu,“ doplnil spoluautor studie Christian Klimczak, geolog z Georgijské univerzity.

Naděje pro život

Europa je čtvrtým největším z 95 formálně uznávaných měsíců Jupiteru a s průměrem kolem 3100 kilometrů je o něco menší než Měsíc. Předpokládá se, že ledový povrch na Europě je patnáct až dvacet kilometrů hluboký a pod ním se nachází oceán hluboký 60 až 150 kilometrů.

Vědci Europu jako místo potenciálně vhodné pro mimozemský život zkoumají proto, že podle Byrneho splňuje tři základní předpoklady, které jsou podle dnešních poznatků zásadní. Jsou jimi tekutá voda, organické látky a energie.

„Podzemní oceán Europy splňuje první požadavek. Na vnější ledové krustě měsíce jsme identifikovali organické látky a podobné látky se mohou nacházet i uvnitř oceánu. To je druhý požadavek. A specifická oběžná dráha Europy znamená, že Jupiter vyvolává přílivové zahřívání na Europě – což je třetí požadavek,“ dodal Byrne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 5 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
včera v 15:33

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...