Naděje na existenci života na Europě klesla. Chybí klíčový faktor

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po mimozemském životě, protože se pod jeho ledovou krustou pravděpodobně skrývá rozlehlý podzemní oceán. Nový výzkum ale podle agentury Reuters vyvolává otázky, jestli Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.

Studie amerických astronomů Nature Communications se zaměřila na potenciál tektonické a vulkanické aktivity na dně oceánu Europy. V případě Země totiž tyto jevy umožňují interakci mezi horninami a mořskou vodou, která zase produkuje nezbytné živiny a chemickou energii pro život. V případě měsíce Jupiteru došli vědci za pomoci modelování k tomu, že skalnaté dno zdejšího oceánu je pravděpodobně mechanicky příliš pevné na to, aby taková činnost byla možná.

„Na zemi tektonická aktivita jako lámání a narušování hornin vystavuje čerstvé horniny prostředí, kde chemické reakce – převážně za účasti vody – vytvářejí látky, například metan, které mikrobiální život může využívat,“ uvedl planetární vědec a hlavní autor studie Paul Byrne z Washingtonovy univerzity v St. Louis. Bez tohoto jevu je podle něj o poznání nižší pravděpodobnost, že je na dně oceánu Europy život.

„Na základě našich zjištění by dno oceánu pravděpodobně neobsahovalo velká tektonická uskupení, jako jsou dlouhé hřbety nebo hluboké příkopy. Pravděpodobně by tam nebyly žádné podmořské sopky ani podmořské hory a neměli bychom tam žádnou hydrotermální aktivitu,“ doplnil spoluautor studie Christian Klimczak, geolog z Georgijské univerzity.

Naděje pro život

Europa je čtvrtým největším z 95 formálně uznávaných měsíců Jupiteru a s průměrem kolem 3100 kilometrů je o něco menší než Měsíc. Předpokládá se, že ledový povrch na Europě je patnáct až dvacet kilometrů hluboký a pod ním se nachází oceán hluboký 60 až 150 kilometrů.

Vědci Europu jako místo potenciálně vhodné pro mimozemský život zkoumají proto, že podle Byrneho splňuje tři základní předpoklady, které jsou podle dnešních poznatků zásadní. Jsou jimi tekutá voda, organické látky a energie.

„Podzemní oceán Europy splňuje první požadavek. Na vnější ledové krustě měsíce jsme identifikovali organické látky a podobné látky se mohou nacházet i uvnitř oceánu. To je druhý požadavek. A specifická oběžná dráha Europy znamená, že Jupiter vyvolává přílivové zahřívání na Europě – což je třetí požadavek,“ dodal Byrne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
před 1 hhodinou

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
před 2 hhodinami

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
před 3 hhodinami

Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.
před 5 hhodinami
Načítání...