NASA má další důkaz, že na Jupiterově měsíci Europa je možná voda

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) má patrně další důkaz o tom, že na Jupiterově měsíci Europa je voda. Záběry pořízené díky Hubbleovu teleskopu odhalily možné vodní gejzíry. Podle NASA teleskop zjistil příslušný jev na jižním pólu Europy, kde podle přesvědčení vědců existuje pod ledovou vrstvou celý oceán. V roce 2012 Hubbleův teleskop ve stejné oblasti zjistil přítomnost páry.

Podle výzkumníků se tak zvyšuje pravděpodobnost, že případná mise na Europu by umožnila nasbírat vzorky vody z prasklin v ledu, místo aby bylo nutné se celou krustou pracně provrtávat, jak se doposud myslelo. „Oceán Europy je považován za jedno z nejslibnějších míst ve sluneční soustavě, které by mohly obsahovat život,“ řekl Geoff Yoder z NASA.

„Tyto gejzíry mohou, v případě že skutečně existují, nabídnout jiný způsob podpovrchového průzkumu Europy,“ dodal Yoder.

Europa, měsíc s velkým potenciálem

Europa je v pořadí šestým měsícem planety Jupiter a je jedním z nejpravděpodobnějších kandidátů na místo, kde by se v naší sluneční soustavě mohl nacházet život.

Okolo Europy se vyskytuje slabá atmosféra tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k hypotéze, že se pod ledovým povrchem nachází oceán kapalné vody, který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému mimozemskému životu.

Předpokládaná vnitřní stavba Europy: Uprostřed je malé železné jádro, okolo horninový plášť, dále oceán kapalné vody a na povrcchu několik kilometrů silná ledová krusta.
Zdroj: NASA

Všechny tyto poznatky, které NASA zveřejnila, budou velmi důležité pro další velkou misi k Europě. Ta by měla odstartovat roku 2020 a provedou ji společně NASA a ESA. Mise Europa Jupiter System Mission by měla pomocí dvou sond zaměřit svou pozornost především na to, zda má Jupiterovo okolí podmínky pro život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 41 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 51 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...