Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
Macinka si velvyslankyni předvolal poté, co Německo oficiálně přisoudilo Rusku odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle. Německá zjištění označil ministr ve středu za alarmující a avizoval, že o nich chce jednat také s tuzemskými zpravodajskými službami.
Vysvětlení Ponomarevové Macinka odmítl na základě informací poskytnutých německou stranou, ale také na základě zjištění dvou českých tajných služeb. Ministr apeloval na deeskalaci situace a vyzval Rusko, aby iniciativně přišlo s návrhy, které povedou k míru.
Macinka míní, že reciproční opatření povedou k vyrovnání se s režimem, kterému již nyní podléhají čeští diplomaté v Rusku, tedy například povinností dopředu oznamovat své cesty a zasílání nót. „Nejde přitom o nejpřísnější variantu, kterou nám umožňuje evropská legislativa,“ řekl ve čtvrtek ministr novinářům před Úřadem vlády ČR, kde jednal se zástupci vládního hnutí ANO o rozpočtu. Na úpravě se podle něj pracovalo delší dobu mimo jiné i ve spolupráci s tajnými službami tak, aby byly s výsledkem také spokojené.
Opatření se tvoří na úrovni ministerstva a nemusí se dostat na jednání vlády, přesto o nich chce Macinka s členy kabinetu ještě hovořit. Nová pravidla by mohla začít platit v horizontu několika dní až týdnů, tedy již v průběhu září.
Ruské velvyslanectví v České republice ve svém vyjádření na facebooku napsalo, že Macinka „tlumočil společný postoj Evropské unie k zmiňovanému incidentu“. Velvyslankyně obvinění důrazně odmítá a přirovnává je mimo jiné k české kauze Vrbětice, kterou podle ní Evropané svého času využili k podněcování rusofobie a ničení vztahů s Ruskem.
České úřady v dubnu 2021 oznámily, že do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Podle čtvrtečního vyjádření velvyslanectví ale ruská stopa nebyla prokázána.
Sabotáže po celé Evropě
Rusko je podle německého ministerstva vnitra zodpovědné za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě, včetně srpnového dronového incidentu na letišti Lipsko/Halle. Německé úřady jej označují za součást známého vzorce ruských hybridních operací.
Útok podle resortu provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány. Německo kvůli útoku přijme řadu bezpečnostních opatření, mimo jiné uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová naopak obvinila německé úřady, že si vymyslely záminku, aby generální konzulát a Ruský dům mohly zavřít. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak oznámil, že uzavřou německé Goetheho instituty v Rusku.
Ruská velvyslankyně Ponomarevová oficiálně zahájila působení v Česku v červnu. Vystřídala Alexandra Zmejevského, kterého šéf Kremlu Vladimir Putin z postu oficiálně odvolal loni v prosinci.
