David Miřejovský

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.

Thajsko a Kambodža se od neděle ostřelují na společné sporné hranici a vzájemně se obviňují z porušování příměří. Kambodža nasadila tanky a Thajsko v reakci zahájilo vzdušné údery. Média píší o mrtvém thajském vojákovi a osmi zraněných, Kambodža hlásí nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných civilistů. V Thajsku se evakuuje přes 385 tisíc lidí, své domovy v pohraničí opustily i desetitisíce osob na kambodžské straně.

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.

Současná americká administrativa prezentuje vojenskou operaci v Karibiku namířenou proti plavidlům, která Washington označuje za pašerácká, jako „velký úspěch“. Od září potopilo námořnictvo USA nejméně 22 lodí, pravděpodobně při tom zabilo 83 lidí. Vedení Spojených států má za to, že takto likviduje členy narkokartelů, kteří prý do USA pašují drogy. Těm prezident Donald Trump vyhlásil válku. „Doma“ ale paradoxně represivní složky dostaly jiné úkoly. A narkotika přímo v amerických ulicích tak podle všeho potírají výrazně méně než dřív.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní. Trump to oznámil poté, co ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici. Trumpovo nařízení je odklonem od dlouholeté americké politiky v oblasti jaderných zbraní. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Rusko, Ukrajina a její spojenci překotně vyvíjejí nové modely dronů a strategii jejich nasazení. Dříve proces trval roky nebo měsíce a dnes je okolnostmi urychlen na týdny. Rusko-ukrajinská válka navíc neustále dokazuje, že bezpilotní letouny se staly zcela neoddělitelnou součástí moderních konfliktů. Krok s nejnovějšími trendy drží i vývojáři z české aerorozvědky. Díky kontaktům s frontovými jednotkami disponují zkušenostmi, které jim umožňují stavět konkurenceschopné stroje. Zóna ČT24 nahlédla přímo do vývojové laboratoře nejnovějších modelů české aerorozvědky.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek Trumpovi zavolal ruský vládce Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) začala stíhat prominentní exilové kritiky režimu Vladimira Putina. Jde o Michaila Chodorkovského a další známá jména, která založila ruskou protiválečnou komisi. FSB je viní z terorismu s cílem vyvolat v Rusku převrat. Moskva trestním stíháním i jinou úřední šikanou dokáže nepohodlným lidem, kteří utekli za hranice, výrazně znepříjemnit život. Pocítili to už mnozí politici, advokáti, podnikatelé, novináři nebo umělci.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Američtí vyšetřovatelé zjistili, že muž, kterého úřady viní ze založení jednoho z nejničivějších požárů posledních let v USA, nechal umělou inteligenci (AI) kreslit plameny spalující město. Těsně po nahlášení ohně navíc AI položil dotaz, zda je člověk vinen, pokud požár vznikne od jeho cigarety. Muž bude stíhán na federální úrovni, hrozí mu až dvacet let vězení.

Na tibetských svazích Mount Everestu uvěznila sněhová bouře asi dvě stě lidí v horolezeckých táborech, jeden člověk zemřel na podchlazení. V okolí východní strany hory probíhají záchranné práce, napsala stanice BBC s odvoláním na čínská média. Stovky místních vesničanů a záchranné týmy byly nasazeny k odklízení sněhu, který blokuje přístup do oblasti v nadmořské výšce přes 4900 metrů. Podle místních médií bylo prozatím zachráněno 350 lidí.

Už v pátek začínají volby, ve kterých Češi vyberou nové poslance. Kandidátů je 4463. Míst ve sněmovně jsou dvě stovky. Volit lidé mohou kromě pátku také v sobotu, kompletně sečteno by mělo být v sobotu v podvečer. Už nyní prezident Petr Pavel řekl České televizi, že se chce se zástupci nejúspěšnějších stran sejít hned v neděli. Ptát se hodlá mimo jiné na jejich představy ohledně možných koalic.

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Polsko v sobotu ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Při ruských útocích na Ukrajinu během noci z pátku na sobotu byli nejméně tři lidé zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda píše, že Ukrajina v noci zasáhla přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.

Vražda aktivisty Charlieho Kirka a reakce na ni, především ta od populárního moderátora Jimmyho Kimmela, rozvířila v USA debaty o svobodě slova. Po nedávném ohlášení konce pořadu Stephena Colberta a aktuálním stažení Kimmelovy show z obrazovek jsou kritici administrativy prezidenta Donalda Trumpa přesvědčeni, že jeho lidé tlačí na vysílatele a ti jim kvůli záchraně vlastních zisků ustupují. Trumpovi spojenci odmítají, že by byl jeho postup nestandardní.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu, uvedlo vedení Ukrajinských drah. Tento měsíc jde už o několikátý podobný úder. Kyjev oznámil, že zasáhl ruská vojenská velitelství v okupované Doněcké oblasti, pod která spadají jednotky operující u Pokrovsku.

Masivní požár v ukrajinském Dnipru zničil centrální sklad Člověka v tísni. Nezisková organizace v těchto prostorách skladovala pomoc na celou zimu a plánovala ji postupně předat lidem na frontové linii. Šlo například o brikety, stavební materiál na opravu domů či hygienické potřeby. Škody organizace odhaduje na dvacet milionů korun. Příčina požáru není známá, má ji odhalit probíhající vyšetřování. Nešlo však o ruský útok. Úřady odmítly oficiálně situaci komentovat, podle zdrojů štábu ČT však Ukrajinci v místě skladovali i vojenský materiál, který mohl oheň způsobit.

Rusko od začátku září zpřísnilo zákon o zahraničních agentech. Nově považuje kremelský režim práci každého s tímto označením za „ohrožení pro vzdělávání dětí a mládeže“. Například knihy takto nálepkovaných autorů se sice smí dále prodávat, musí být ovšem výrazně označeny. Pro knihkupce to už začíná být problém.

O pozici nejbohatšího člověka na světě se od středy přetahují zakladatel firmy Tesla Elon Musk a spolumajitel softwarového gigantu Oracle Larry Ellison. Vítězí ten, jehož společnosti si v dané chvíli lépe vedou na burze. Zatímco Musk se s Donaldem Trumpem lidsky rozešel, druhý miliardář si blízký vztah s prezidentem zachoval. Ellison spoluzaložil Oracle, dnes jednoho z globálních lídrů ve vývoji a správě softwarových databází, v roce 1977. Podnikatel minulý měsíc oslavil 81. narozeniny.