David Miřejovský

Volby do Kongresu mohou ovlivnit některé nepopulární kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jako jsou třeba jeho spory se sousední Kanadou. Zhoršující se vztahy se severním sousedem těžce nesou například lidé v Michiganu, kde je americko-kanadská ekonomika vzájemně provázaná. Tamní republikáni se proto snaží od prezidentových kroků v této oblasti distancovat. Pokud Trumpova politika zůstane delší dobu bez změny, může to ohrozit na 180 tisíc kanadských pracovních míst. Politici v Ottawě však mají podporu společnosti, aby nátlaku z USA neustupovali, a negativa pociťují lidé na obou stranách hranice.

Velkou šanci proniknut do amerického Senátu má vůbec poprvé muslim. Abdul El-Sayed z levicově progresivního křídla Demokratů kandiduje v Michiganu, kde žije největší arabská komunita v USA – více než 400 tisíc lidí s kořeny v arabských zemích. Právě ta může rozhodnout vyrovnaný souboj mezi El-Sayedem a republikánským kandidátem Mikem Rogersem. Před dvěma lety v prezidentských volbách se muslimové často přikláněli k republikánu Donaldu Trumpovi. „Hlavním tématem je Palestina a práva Palestinců. Na to myslí vždy, když jdou k volbám. Pro letošní hlasování však průzkumy ukazují, že lidé nejčastěji zmiňují vysoké životní náklady,“ sdělil Matt Stiffler z Národní rady pro arabsko-americké komunity.

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí, uvedlo v neděli na základě předběžné bilance ministerstvo vnitra. Zranění utrpělo 53 členů bezpečnostních složek, vyrabováno bylo 24 obchodů a v 75 případech zasahovali hasiči či bezpečnostní složky u požárů. Informovala o tom agentura AFP. Noc byla podle ministerstva klidná.

Chování Ruska vůči Ukrajině je v pořádku, prohlásil dle médií americký prezident Donald Trump v pondělí v komentáři k případnému setkání lídrů USA, Ruska a Číny. To by se podle něj ovšem nekonalo kvůli Ukrajině. „Upřímně řečeno, Rusko se vůči Ukrajině chová v pořádku. Moc toho nedělá,“ pronesl doslova Trump ve stejný den, kdy ruský útok v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti. Předchozí noc Moskva zaútočila na Kyjev a důležitá energetická zařízení po celé zemi. Trump se však k ničemu z toho nevyjádřil, poznamenal portál The Kyiv Independent.

Ruský dronový útok na park v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti, uvedl šéf tamní správy Oleh Syněhubov. Ten dříve informoval o třech dětských obětech. Moskva se nevyjádřila. Agresor udeřil i v noci, v Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zahynula 21letá dívka, sdělil starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Mimo Kyjev útoky zabily ještě nejméně dva lidi.

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.

Čtyřicet let seděl v cele smrti v americkém Utahu, nyní ho z ní zatím podmínečně propustili. Douglas Carter dostal nejvyšší trest za vraždu ženy z roku 1985, nová analýza vzorku DNA z místa činu ale dnes jednasedmdesátiletého muže se zločinem nespojila. V jeho případu tak začne nový proces. Na vykonání nejvyššího trestu nyní v USA čeká 1932 mužů a 45 žen. Odpůrci absolutního trestu upozorňují, že za posledních pět desetiletí osvobodily soudy přes dvě stě lidí původně odsouzených k smrti.

V některých regionech Etiopie se v poslední době rozhořely tvrdé boje. Na severu v Tigraji povstalci obsadili letiště, v oblasti nefunguje mobilní síť a internet. Místní se obávají, že opět vypukne občanská válka. Rozložení sil je přitom tentokrát jiné.

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada od 8. září zavede odvetná cla ve stejném objemu, oznámil kanadský premiér Mark Carney podle agentury AP. Ani na poslední chvíli se podle něj nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu, a proto se rozhodl další vyjednávání pozastavit.

Maďaři si ve čtvrtek večer připomněli vznik své státnosti, kterou počítají od úmrtí svatého krále Štěpána. Letos od něj uplynulo 988 let. Před 20. srpnem také uplynulo 100 dní od nástupu do úřadu nového premiéra země Petera Magyara. Pro něj i voliče proto byl sváteční den vhodnou příležitostí k prvnímu bilancování práce nové vlády.

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.

Jako naprosto zkreslené odmítl americký ministr obrany Pete Hegseth zprávy o podmínkách osazenstva letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Rodiny části posádky přesto apelují na velení námořnictva i politiky, aby situaci urychleně řešili. Vystrašily je zprávy o sebevražedných pokusech mezi námořníky.

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně dvaadvacet lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V metropoli podle místních úřadů zahynulo nejméně patnáct lidí. Zraněných je dohromady osmdesát. Další lidé přišli podle Zelenského o život v Kyjevské oblasti. Náčelník tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk odpoledne informoval o šesti obětech. Ukrajina podle agentury Ukrinform požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Za uplynulá dvě a půl století vzniklo ve Spojených státech nepřeberné množství vynálezů, zboží, služeb a myšlenek, které zásadně, ať už pozitivně či negativně, ovlivnily celý svět. V Kongresu mají vzor mnohé dvoukomorové parlamenty, díky síle hospodářství a dolaru pak dominují USA ekonomicky. Dlouhodobě také přitahují nejlepší mozky světa. Dominantní světový jazyk udělal z angličtiny americký kulturní vliv. Spojené státy také představují největší vojenskou mocnost, kterou z nich dělá počet zbraní, včetně jaderných, a globální dosah. Mnohé americké vojenské intervence a politické zásahy ale vyvolávají odpor a kritiku.

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.

Ruské okupační úřady tvrdí, že v krymském městě Sevastopol přestala po útoku proudit elektřina. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev z útoku bez poskytnutí důkazů obvinil Kyjev. Poloostrov Krym, který od roku 2014 protiprávně anektovalo Rusko, se rovněž potýká s nedostatkem pohonných hmot. Místní úřady hlásí sestřel ukrajinských dronů i nad průmyslovým zařízením v ruském Orenburgu. V noci pokračovaly také ruské údery na Ukrajinu.

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.

Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.