Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně dvaadvacet lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V metropoli podle místních úřadů zahynulo nejméně patnáct lidí. Zraněných je dohromady osmdesát. Další lidé přišli podle Zelenského o život v Kyjevské oblasti. Náčelník tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk odpoledne informoval o šesti obětech. Ukrajina podle agentury Ukrinform požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
„Bohužel se počet obětí ruského útoku zvýšil na patnáct. Záchranáři vyprostili z trosek tělo ženy,“ oznámil šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Uvedl také, že zraněných v ukrajinské metropoli je 56.
V Kyjevské oblasti zemřelo při ruském útoku šest lidí, uvedl šéf tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk s tím, že zranění utrpělo 26 včetně dvou dětí. Dosud ukrajinské úřady hlásily z Kyjeva jedenáct mrtvých a tři další z Kyjevské oblasti.
Rusko podle šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkačenka zaútočilo balistickými raketami. Invazní armáda k úderu použila také bezpilotní letouny a řízené střely s plochou dráhou letu, píše agentura Reuters. V ukrajinské metropoli se ozvalo více než deset výbuchů a byl spuštěn letecký poplach, napsala agentura AFP s odvoláním na své reportéry na místě. „Nepřítel útočí balistickými raketami. Zůstaňte, prosím, v úkrytu,“ sdělil dříve v noci na pondělí Tkačenko. Informoval o poškození domu a garáží v Podilské čtvrti a padajících troskách v Holosijivské čtvrti.
Klyčko nedlouho po pondělním útoku uvedl, že v zasažené obytné budově v Podilské čtvrti zůstali uvězněni lidé mezi sedmým a devátým patrem. Záchranáři následně z částečně poničeného domu zachránili patnáct lidí, oznámil. Tři ženy a šest dětí evakuovali z horních pater. Celkově bylo podle Zelenského ve městě zachráněno nejméně šedesát lidí.
Agentura Reuters píše, že bylo zcela zničeno nebo poškozeno nejméně patnáct obytných budov, včetně devítipodlažní stavby v historické Podilské čtvrti, která byla od pátého podlaží výše prakticky úplně zničena. Dopady úderů jsou vidět i na videích zveřejněných na sociálních sítích. Podle ukrajinského prezidenta jsou škody ve městě na více než deseti místech.
Na úterý byl v Kyjevě vyhlášen den smutku za oběti ruského útoku, vlajky na obecních budovách budou staženy na půl žerdi. Úder přišel jen dny poté, co ve čtvrtek brzy ráno při dalším rozsáhlém ruském úderu na ukrajinskou metropoli zemřelo 31 lidí. Žádný jiný útok na Kyjev si letos nevyžádal tolik obětí.
Terčem ruských útoků se v noci stala také Oděsa, odkud je hlášen nejméně jeden zraněný. Agentura Ukrinform také napsala o ruském útoku na civilní auto v Chersonu, při němž v pondělí zemřeli dva muži a dvě ženy utrpěly zranění. Polsko kvůli útokům z preventivních důvodů krátce vyslalo do vzduchu stíhací letouny.
Na Dněpropetrovskou oblast Rusové během dne zaútočili téměř padesátkrát, uvedla v pondělí večer agentura Ukrinform s odkazem na šéfa tamní oblastní státní správy Oleksandra Hanžu.
Rusko vyslalo téměř sedmdesát raket a přes tři sta dronů
Rusko podle ukrajinského letectva v noci na pondělí zaútočilo na Ukrajinu 68 raketami a 351 drony. Ukrajinské protivzdušné obraně se podle něj podařilo zneškodnit 37 raket a 326 bezpilotních strojů. Údery přesto v šesti ukrajinských oblastech způsobily výpadky elektřiny.
Ruské ministerstvo obrany útok označilo za „masivní“ a uvedlo, že rakety a drony zasáhly vojenské a energetické cíle v Kyjevě a Kyjevské oblasti i vojenská letiště v několika dalších regionech. Podle agentury AP všechny ruské balistické rakety vypálené na Kyjev pronikly protivzdušnou obranou a zasáhly své cíle. To podle agentury poukazuje na prohlubující se nedostatek protiraketových střel pro systémy Patriot.
Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je ruská taktika v zásadě obdobná jako v minulosti. „Ukrajincům výrazně klesá počet raket, které ničí útočící balistické rakety,“ sdělil. Z poměru zničených cílů je podle něj zřejmé, že Ukrajinci dokáží dobře sestřelovat pomalé drony a mají velkou úspěšnost i v případě střel s plochou dráhou letu. „Ale v případě balistických střel typu Iskander nutně potřebují munici do Patriotů,“ konstatoval s tím, že Ukrajina to málo, co dostala, vystřílela.
Podobně situaci komentoval i analytik Jan Šír. „Při hodnocení těchto útoků je třeba brát do úvahy skutečnost, že mají kombinovanou povahu. A proti některým typům prostředků je Ukrajina vybavena a vycvičena velmi slušně. To se týká velkých útočných dronů a Ukrajinci mají i schopnosti si s velkou měrou úspěšnosti poradit se střelami s plochou dráhou letu. Ale kde mají kritickou zranitelnost, to je protiraketová obrana proti balistickým střelám,“ popsal.
Zelenskyj chce od summitu NATO lepší podporu ukrajinské protivzdušné obrany
Zelenskyj už v neděli na základě zpravodajských informací varoval, že Rusko chystá další velký útok na Ukrajinu. Spojence zároveň vyzval ke včasným dodávkám střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, pomohou podle něj chránit životy. Stejnou výzvu zopakoval i po pondělím útoku s tím, že chce systémů Patriot více. Je podle něj důležité, aby spojenci na summitu NATO přijali silná rozhodnutí na podporu ukrajinské protivzdušné obrany.
„Naši vojáci dnes (v pondělí) ukázali dobré výsledky při sestřelování dronů a střel s plochou dráhou letu, bohužel však nikoli ruských balistických raket. Důvodem jsou právě nedostatečné dodávky protiraketových střel,“ napsal ve svém příspěvku ukrajinský prezident. „Dokud rakety pro systémy Patriot zůstávají ve skladech spojenců, jen to Rusko povzbuzuje, aby dál ‚poráželo‘ obytné domy. Spojené státy a Evropa mají dost síly tento teror zastavit,“ poznamenal také.
Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavla Macka ale situace s raketami do systému Patriot není jednoduchá. „Viděli jsme, že velké množství raket do Patriotů se vystřílelo v oblasti Perského zálivu. Víme, že velké zásoby nemají ani západní státy a víme, že USA a jejich výrobci dokáží vyrábět zhruba 650 kusů ročně PAC-2 a 650 kusů PAC-3, což jsou různé verze,“ sdělil Macko, podle něhož je problémem reálná kapacita, která je nedostatečná. „Ukrajina by potřebovala vzhledem k ruské výrobní kapacitě minimálně patnáct set až dva tisíce takovýchto raket,“ doplnil.
Na ruský útok i Zelenského slova reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina podle ní naléhavě potřebuje další systémy protivzdušné obrany. Noční ruský útok označila za bezhlavý úder na civilisty. Dodala, že členské státy NATO budou o možnostech, jak posílit ochranu ukrajinského nebe, na nadcházejícím summitu jednat. Evropská unie podle ní také pracuje na dohodě ohledně jednadvacátého balíku protiruských sankcí. „Budeme nadále navyšovat tlak, dokud Rusko neukončí své krveprolití,“ zdůraznila. Nová omezení se zaměřují na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu.
K pomoci Ukrajině se v pondělí vyjádřil také slovenský prezident Peter Pellegrini. Ten po schůzce s premiérem Robertem Ficem a ministrem obrany Jurajem Blanárem (oba Smer) sdělil, že Bratislava sice podpoří závěry nadcházejícího summitu NATO, avšak do financování vojenské pomoci Ukrajině se nezapojí. Prezident nicméně uvedl, že Slovensko bude pokračovat v poskytování humanitární pomoci Ukrajině či v podpoře její energetické infrastruktury.
Ukrajinské drony zasáhly ruské rafinerie i přístavy
Údery byly hlášeny i z Ruska. Agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu informovala o tom, že drony napadené země v pondělí zasáhly největší ruskou rafinerii v Omské oblasti, která leží na Sibiři. Cíl útoku byl podle armády vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle Reuters tak šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku plnohodnotné ruské invaze. O napadení drony v pondělí informovaly i ruské regionální úřady.
Podle Reuters poškodily ukrajinské drony i ruské přístavy Vysock a Usť-Luga v Baltském moři. Přesná povaha škod v ruských přístavech ovšem není známa. Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko uvedl, že nad regionem bylo sestřeleno 62 ukrajinských dronů.
V přístavu Vysock, který leží asi 170 kilometrů severozápadně od Petrohradu u Finského zálivu, se nakládá ropa, zkapalněný zemní plyn, uhlí či obilí. Usť-Luga patří k největším ruským přístavům pro vývoz ropy a dalších produktů. Série ukrajinských útoků na ruské rafinerie vedla v Rusku v poslední době k nedostatku paliva, růstu cen a dlouhým frontám u čerpacích stanic.
Ukrajina podle webu The Kyiv Independent, který se odvolává na ruské telegramové kanály, v noci na pondělí podnikla také útok na rafinerii u ruského města Jaroslavl. Ukrajinská armáda to odpoledne potvrdila. Zařízení se stalo cílem ukrajinských úderů i dříve – naposledy na konci června. V Jaroslavské oblasti bylo podle tamních úřadů zničeno na sedmdesát dronů a dva lidé utrpěli zranění. V Kalužské oblasti byl zase zasažen průmyslový areál. Podle agentury Reuters Ukrajinci zasáhli i rafinerii v Leningradské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana v noci na pondělí zničila 613 ze 625 bezpilotních letounů, kterými Ukrajina zaútočila.
Moskvou dosazené úřady na Ruskem okupovaném Krymu v noci na pondělí uvedly, že největší město poloostrova, jímž je Sevastopol, je po ukrajinském útoku na okolní energetickou infrastrukturu bez elektřiny. Dodávky už se nicméně podařilo obnovit, ve veřejných zařízeních elektřinu dočasně zajišťovaly záložní systémy. Úřady na anektovaném Krymu také tvrdí, že při úderu na město Kerč na východě poloostrova zemřela žena. Ukrajinská armáda sdělila, že v Azovském moři zasáhla dvě plavidla patřící k ruské stínové flotile, která se podílí na vývozu sankcionované ruské ropy. Směřovala podle ní právě ke Krymu.
Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy také povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. V únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi do sousední země. Ukrajina se ruské armádě brání, přičemž součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran, které tvrdí, že se zaměřují na vojenské objekty nepřítele nebo jeho energetickou infrastrukturu, ale při útocích umírají i civilisté. Většinu zabitých či zraněných civilistů eviduje mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině v oblastech pod kontrolou ukrajinské vlády.
