Válečné zločiny

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila program, který dokumentuje možné ruské válečné zločiny, včetně hromadných únosů ukrajinských dětí do Ruska. Píše o tom list The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele obeznámené s opatřením. Krok znemožnil předávání důkazů prokurátorům, kteří vedou řadu trestních řízení, včetně případu u Mezinárodního trestního soudu (ICC).

Skoro tříletý Žeňa nezná život bez sirén a ostřelování. Narodil se během ruské okupace města Buča. Jeho matka vzpomíná, že cestou do porodnice viděla těla zabitých civilistů přikrytá dekami. Následující den se po nemocnici pohybovali ruští vojáci.

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Čínští vědci našli nové důkazy o tom, jak japonská Jednotka 731 prováděla pokusy na lidech. Na vězních během druhé světové války testovala smrtící bakterie antraxu.

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa za údajné válečné zločiny. ICC zamítl izraelské námitky proti žádosti o vydání zatykače, který Netanjahuova kancelář označila za antisemitský a absurdní. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. ICC dosud obvinil přes 65 lidí, je mezi nimi i ruský vůdce Vladimir Putin.

Ukrajinské úřady prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili šestnáct vzdávajících se ukrajinských vojáků, oznámili ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin a ombudsman Dmytro Lubinec. Odvolávají se mimo jiné na video kolující po sociálních sítích, které se však některá média rozhodla z etických důvodů nezveřejnit. Podle Kostina jde o dosud nejrozsáhlejší takový případ. Nově zveřejněná zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva potvrdila, že Rusové ukrajinské válečné zajatce systematicky mučí.

Sedm mrtvých a nejméně 77 zraněných si v pátek vyžádal ruský úder v Charkově. Řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště, mezi obětmi je i čtrnáctiletá dívka. Terčem ruského ostřelování se v Charkově stávají i školy. Tamní děti proto začátkem září neusednou do lavic, ale budou pokračovat v on-line výuce. Město jako první na světě otevřelo také školu v podzemí.

Ve středu zveřejněná zpráva expertů Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) tvrdí, že Hamás i Izrael se během současné války dopustily válečných zločinů a Izrael také zločinů proti lidskosti a „vyhlazování“. Ženevské zastoupení Izraele, který s komisí odmítl spolupracovat, zprávu tvrdě kritizovalo.

Více než třetina rukojmí, která jsou stále v zajetí palestinských teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na úterní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters. V pondělí izraelská armáda potvrdila smrt dalších čtyř rukojmí, jejichž těla jsou s dalšími sto dvaceti rukojmími držena v tunelech pod Pásmem Gazy. Jejich příběh je krátce shrnut v článku níže.

Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který vyjádřil mínění, že aktivity invazních vojsk v tomto sektoru bojiště spíše odpovídají snaze vytvořit u hranic v regionu určitou nárazníkovou zónu než proniknout hlouběji do Charkovské oblasti. Moskva tvrdí, že v Charkovské oblasti dobyla další dvě obce. Uvedla také, že ovládla Robotyne v Záporožské oblasti, což ukrajinští vojáci popřeli. Rusové dál útočí na civilisty, dva mrtvé hlásí Dnipro.

Dřívější silnicí smrti nyní pulzuje nový život. Vznikl i nový park, kde lidé vzpomínají na oběti, které tenkrát ležely na asfaltu. Ukrajina si nyní připomíná dva roky od osvobození města Buča. A zároveň od chvil, kdy byly objeveny válečné zločiny, které zde Rusové spáchali.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 padlo 31 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil na tiskové konferenci v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Velikost celkových ukrajinských ztrát oznámil vůbec poprvé. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl nepřátelům důležité informace. Rusů podle Zelenského padlo 180 tisíc a až 500 tisíc jich bylo zraněno. Už dříve ukrajinský lídr tvrdil, že ztráty nepřítele jsou pětkrát vyšší než ukrajinské. Podobná tvrzení nelze v probíhající válce nezávisle ověřit.

Soud ve čtvrtek opět nepravomocně osvobodil bývalou češtinářku pražské základní školy Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Soudkyně Klára Jantošová stejně jako už dříve rozhodla, že učitelčino jednání nebylo trestným činem. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal, podle něj soud nesplnil pokyny odvolacího senátu. Bednářová vinu od počátku odmítá.

Za veřejné schvalování válečných zločinů Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na 2,5 roku. Trestného činu se podle nepravomocného rozsudku dopustil tím, že měl na květnové protivládní demonstraci na Václavském náměstí na batohu nášivku s logem ruské Wagnerovy skupiny. Jašek se středečního jednání nezúčastnil. Za nošení nášivky byl souzen i v minulosti, i tehdy ho soud potrestal podmínkou. Odvolací soud ale tehdejší rozsudek zrušil a případ vrátil policii k došetření.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci v pondělí odvolací Městský soud v Praze potvrdil Jaroslavu Popelkovi čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a půl. Stvrdil mu také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Popelka se pondělního jednání nezúčastnil, v červnu u soudu uvedl, že podle jeho názoru jde nanejvýš o přestupek.