Válečné zločiny

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v podzemní škole v obci Komyšuvacha v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl na nejméně 53, oznámila oblastní správa. Další lidé se pohřešují. Za letošek jde o ruský útok s největším počtem obětí na životech. Moskva pokračovala v úderech na ukrajinské civilisty a energetickou infrastrukturu také v noci na pátek. Na jihu Ruska pak vypukl po dronovém útoku požár v rafinerii.

Rusko útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podniká v souladu se svojí politikou, jejímž záměrem je připravit civilní obyvatelstvo o nezbytné dodávky energie a způsobit mu utrpení, uvádí vyšetřovací komise pro Ukrajinu Rady OSN pro lidská práva. Úmyslnými útoky na civilní objekty se ruské úřady podle zprávy vyšetřovací komise dopouštějí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Se začátkem nové topné sezony ruská armáda útoky na energetické objekty na Ukrajině zesílila.

Harry Arnstein se narodil v Brně do židovské rodiny, před nacisty uprchl s rodinou do Jugoslávie a později skončil v italském koncentračním táboře. Po osvobození britskou armádou se přidal k Československé samostatné obrněné brigádě. Jako sedmnáctiletý chlapec bojoval proti Němcům u francouzského Dunkerku. Po válce se na krátkou dobu vrátil do Československa. Záhy odešel za rodiči do Spojených států, kde žije devětadevadesátiletý válečný veterán dodnes.

V severoněmeckém Hamburku ve středu za velkého zájmu médií začal soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Informovala o tom agentura DPA, podle které se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se ale nejdříve v roce 2027, neboť přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.

Demonstranti se v pondělí večer střetli s policií před budovami kosovského parlamentu a vlády v Prištině. Požadovali schválení změn zákona, které by omezily pravomoci Zvláštních senátů pro Kosovo se sídlem v Haagu. Policie proti davu použila slzný plyn a vodní děla, část protestujících házela kameny a pyrotechniku. Podle agentury Reuters utrpělo zranění nejméně sedmnáct lidí včetně šesti policistů. Protesty následovaly po zářijovém odsouzení čtyř bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny, včetně někdejšího prezidenta Hashima Thaçiho.

V některých regionech Etiopie se v poslední době rozhořely tvrdé boje. Na severu v Tigraji povstalci obsadili letiště, v oblasti nefunguje mobilní síť a internet. Místní se obávají, že opět vypukne občanská válka. Rozložení sil je přitom tentokrát jiné.

V Kosovu se rozšířily protesty proti rozsudku nad bývalými členy Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Vedle metropole Prištiny se během pátku konaly i v dalších kosovských městech, uvedla agentura AFP. V polovině září zvláštní tribunál pro Kosovo uložil kosovskému exprezidentovi Hashimu Thaçimu 25 let vězení za válečné zločiny. Tresty dostali i další vrcholní představitelé skupiny.

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.

V Petrohradu při čtvrtečním výbuchu nálože nastražené v autě zahynul ruský vojenský pilot Sergej Sečkov z vrtulníkového pluku, který ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) obvinila z válečných zločinů, informoval v pátek server Agenstvo. Dodal, že Sečkovův otec mu potvrdil, že syn zahynul při výbuchu. Informaci převzala i další média, včetně serveru BBC News.

Ve vězení v nizozemském Haagu ve čtvrtek zemřel čtyřiaosmdesátiletý válečný zločinec Ratko Mladić. Uvedly to tiskové agentury s odvoláním na srbská média, informaci následně potvrdil činitel Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) i právník odsouzeného. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v devadesátých letech. Podle AFP zemřel ve vězeňské nemocnici poté, co v posledních měsících prodělal několik mrtvic.

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.

Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Khan, který obvinění odmítá, se bude proti svému odvolání bránit veškerými právními prostředky, sdělil v prohlášení na síti X jeho právník.

Ruský raketový útok na výstavu zbraní v soukromém výcvikovém prostoru si v Kyjevské oblasti podle generálního prokurátora Ruslana Kravčenka vyžádal nejméně deset mrtvých a více než sto zraněných. Při útoku zahynul i zástupce polské zbrojovky, napsal polský web Defence24. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj původně informoval o šesti mrtvých a desítkách zraněných. Spolu s dopoledním úderem na východoukrajinský Slovjansk, kde zahynulo nejméně pět lidí, si páteční ruské útoky na Ukrajinu vyžádaly životy už patnácti osob.

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně dvaadvacet lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V metropoli podle místních úřadů zahynulo nejméně patnáct lidí. Zraněných je dohromady osmdesát. Další lidé přišli podle Zelenského o život v Kyjevské oblasti. Náčelník tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk odpoledne informoval o šesti obětech. Ukrajina podle agentury Ukrinform požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.

Moskevský soud poslal na sedm let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko politika Maxima Kruglova za dva příspěvky na sociální síti o ruské válce proti Ukrajině. Jabloko je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Prokurátorka navrhovala, aby si Kruglov odpykal osm let za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě, uvedl ve středu server Meduza.

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.

Maďarští poslanci ve středu odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz v dubnu prohrála volby. V premiérském úřadu Orbána nahradil šéf uskupení Tisza Péter Magyar. Návrh zákona nyní zamíří k podpisu prezidenta Tamáse Sulyoka, jenž je Orbánovým spojencem.