Japonští vědci měnili za války antrax na zbraň. Studie přinesla nové důkazy

Čínští vědci našli nové důkazy o tom, jak japonská Jednotka 731 prováděla pokusy na lidech. Na vězních během druhé světové války testovala smrtící bakterie antraxu.

O zločinných pokusech, které prováděl německý lékař Josef Mengele s židovskými vězni v Osvětimi, se ví už desítky let. Podobné pokusy ale za druhé světové války prováděli i na druhé straně světa, v Japonsku, které bylo spojencem nacistického Německa.

Na válečných zločinech tohoto typu se tam například podílela Jednotka 731, která fungovala v tajném vojenském táboře u Charbinu, což bylo tehdy největší město japonského loutkového státu Mandžukuo. Podle několika málo dobových svědectví, která se dochovala, prováděli na lidech ještě krutější pokusy než v Evropě nacisté.

O tom, jak výzkum probíhal, se ale ví jen málo. Japonci popravili všechny přeživší z laboratoře, historici jsou tak odkázaní hlavně na nepřímá svědectví. Nyní ale skupina čínských expertů z Akademie vojenských lékařských věd v Pekingu potvrdila, že vědci v Jednotce 731 záměrně infikovali vězně antraxem, aby tak testovali biologické zbraně. Důkazy našli v půdě. Popsali to v odborném časopise Emerging Infectious Diseases.

Nahrávám video
Jednotka 731 jako symbol japonských válečných zvěrstev (13. 8. 2015)
Zdroj: ČT24

Nelidský výzkum

Antrax je nemoc známá i jako sněť slezinná nebo „uhlák“, dá snadno množit, je vysoce nakažlivá a spory, jimiž se přenáší, mají vysokou odolnost a smrtnost. Zabíjí nejen člověka, ale také hospodářská zvířata, takže může nepříteli způsobovat rozsáhlé škody.

„Bacillus anthracis se považuje za jednu z nejzávažnějších a nejhrozivějších látek pro vedení biologických zbraní nebo bioterorismu,“ napsali vědci ve studii. „Záznamy naznačují, že Bacillus anthracis byl za druhé světové války používán k biologickým zbraním, ale důkazy zůstávají omezené,“ dodali.

V předchozí studii našel stejný tým antrax ve třech vzorcích půdy z míst, kde fungovala Jednotka 731. A nyní potvrdili přítomnost této bakterie tím, že ze vzorků izolovali její genetický materiál a analyzovali tak její fyzikální, biochemické a genetické vlastnosti. Dokonce sekvenovali její genom, identifikovali klíčové geny a zařadili ji do evolučního rámce.

Dům, kde sídlila Jednotka 731
Zdroj: Wikimedia Commons/松岡明芳

Vědci odebrali i další dvě desítky vzorků z různých míst v blízkosti laboratoře. Žádný z nich neobsahoval žádné stopy antraxu. To naznačuje, že bakterie v předchozích pozitivních vzorcích pravděpodobně nepocházely z přirozeného místního prostředí, ale přímo z laboratoře, kde se zkoumaly.

„Analýzou distribuce pozitivních vzorků, vlastností izolovaného kmene a historických dokumentů jsme vytvořili řetězec důkazů podporujících hypotézu, že Bacillus anthracis byl zneužit k nelidským lékařským pokusům a pravděpodobně i k vývoji biologických zbraní během druhé světové války,“ dodali vědci.

Kde skončili členové Jednotky 731

Americké úřady, včetně generála Douglase MacArthura, který dohlížel na poválečnou okupaci Japonska, udělily některým vědcům z Jednotky 731 imunitu výměnou za lékařské informace, které se z pokusů dozvěděly. Samy Spojené státy pak pokračovaly ve výzkumu antraxu i po válce, a to až do jeho zákazu v roce 1975.

Stejně tak pokračovaly experimenty s touto biologickou zbraní v Sovětském svazu. Vzhledem k menší opatrnosti při práci se vzorky se značně menším úspěchem než v USA. Došlo tak například k roky utajované tragédii, které se přezdívá „biologický Černobyl“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 9 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...