Japonští vědci měnili za války antrax na zbraň. Studie přinesla nové důkazy

Čínští vědci našli nové důkazy o tom, jak japonská Jednotka 731 prováděla pokusy na lidech. Na vězních během druhé světové války testovala smrtící bakterie antraxu.

O zločinných pokusech, které prováděl německý lékař Josef Mengele s židovskými vězni v Osvětimi, se ví už desítky let. Podobné pokusy ale za druhé světové války prováděli i na druhé straně světa, v Japonsku, které bylo spojencem nacistického Německa.

Na válečných zločinech tohoto typu se tam například podílela Jednotka 731, která fungovala v tajném vojenském táboře u Charbinu, což bylo tehdy největší město japonského loutkového státu Mandžukuo. Podle několika málo dobových svědectví, která se dochovala, prováděli na lidech ještě krutější pokusy než v Evropě nacisté.

O tom, jak výzkum probíhal, se ale ví jen málo. Japonci popravili všechny přeživší z laboratoře, historici jsou tak odkázaní hlavně na nepřímá svědectví. Nyní ale skupina čínských expertů z Akademie vojenských lékařských věd v Pekingu potvrdila, že vědci v Jednotce 731 záměrně infikovali vězně antraxem, aby tak testovali biologické zbraně. Důkazy našli v půdě. Popsali to v odborném časopise Emerging Infectious Diseases.

Nahrávám video

Nelidský výzkum

Antrax je nemoc známá i jako sněť slezinná nebo „uhlák“, dá snadno množit, je vysoce nakažlivá a spory, jimiž se přenáší, mají vysokou odolnost a smrtnost. Zabíjí nejen člověka, ale také hospodářská zvířata, takže může nepříteli způsobovat rozsáhlé škody.

„Bacillus anthracis se považuje za jednu z nejzávažnějších a nejhrozivějších látek pro vedení biologických zbraní nebo bioterorismu,“ napsali vědci ve studii. „Záznamy naznačují, že Bacillus anthracis byl za druhé světové války používán k biologickým zbraním, ale důkazy zůstávají omezené,“ dodali.

V předchozí studii našel stejný tým antrax ve třech vzorcích půdy z míst, kde fungovala Jednotka 731. A nyní potvrdili přítomnost této bakterie tím, že ze vzorků izolovali její genetický materiál a analyzovali tak její fyzikální, biochemické a genetické vlastnosti. Dokonce sekvenovali její genom, identifikovali klíčové geny a zařadili ji do evolučního rámce.

Dům, kde sídlila Jednotka 731
Zdroj: Wikimedia Commons/松岡明芳

Vědci odebrali i další dvě desítky vzorků z různých míst v blízkosti laboratoře. Žádný z nich neobsahoval žádné stopy antraxu. To naznačuje, že bakterie v předchozích pozitivních vzorcích pravděpodobně nepocházely z přirozeného místního prostředí, ale přímo z laboratoře, kde se zkoumaly.

„Analýzou distribuce pozitivních vzorků, vlastností izolovaného kmene a historických dokumentů jsme vytvořili řetězec důkazů podporujících hypotézu, že Bacillus anthracis byl zneužit k nelidským lékařským pokusům a pravděpodobně i k vývoji biologických zbraní během druhé světové války,“ dodali vědci.

Kde skončili členové Jednotky 731

Americké úřady, včetně generála Douglase MacArthura, který dohlížel na poválečnou okupaci Japonska, udělily některým vědcům z Jednotky 731 imunitu výměnou za lékařské informace, které se z pokusů dozvěděly. Samy Spojené státy pak pokračovaly ve výzkumu antraxu i po válce, a to až do jeho zákazu v roce 1975.

Stejně tak pokračovaly experimenty s touto biologickou zbraní v Sovětském svazu. Vzhledem k menší opatrnosti při práci se vzorky se značně menším úspěchem než v USA. Došlo tak například k roky utajované tragédii, které se přezdívá „biologický Černobyl“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 52 mminutami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 20 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 22 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 23 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled