Japonští vědci měnili za války antrax na zbraň. Studie přinesla nové důkazy

Čínští vědci našli nové důkazy o tom, jak japonská Jednotka 731 prováděla pokusy na lidech. Na vězních během druhé světové války testovala smrtící bakterie antraxu.

O zločinných pokusech, které prováděl německý lékař Josef Mengele s židovskými vězni v Osvětimi, se ví už desítky let. Podobné pokusy ale za druhé světové války prováděli i na druhé straně světa, v Japonsku, které bylo spojencem nacistického Německa.

Na válečných zločinech tohoto typu se tam například podílela Jednotka 731, která fungovala v tajném vojenském táboře u Charbinu, což bylo tehdy největší město japonského loutkového státu Mandžukuo. Podle několika málo dobových svědectví, která se dochovala, prováděli na lidech ještě krutější pokusy než v Evropě nacisté.

O tom, jak výzkum probíhal, se ale ví jen málo. Japonci popravili všechny přeživší z laboratoře, historici jsou tak odkázaní hlavně na nepřímá svědectví. Nyní ale skupina čínských expertů z Akademie vojenských lékařských věd v Pekingu potvrdila, že vědci v Jednotce 731 záměrně infikovali vězně antraxem, aby tak testovali biologické zbraně. Důkazy našli v půdě. Popsali to v odborném časopise Emerging Infectious Diseases.

Nahrávám video

Nelidský výzkum

Antrax je nemoc známá i jako sněť slezinná nebo „uhlák“, dá snadno množit, je vysoce nakažlivá a spory, jimiž se přenáší, mají vysokou odolnost a smrtnost. Zabíjí nejen člověka, ale také hospodářská zvířata, takže může nepříteli způsobovat rozsáhlé škody.

„Bacillus anthracis se považuje za jednu z nejzávažnějších a nejhrozivějších látek pro vedení biologických zbraní nebo bioterorismu,“ napsali vědci ve studii. „Záznamy naznačují, že Bacillus anthracis byl za druhé světové války používán k biologickým zbraním, ale důkazy zůstávají omezené,“ dodali.

V předchozí studii našel stejný tým antrax ve třech vzorcích půdy z míst, kde fungovala Jednotka 731. A nyní potvrdili přítomnost této bakterie tím, že ze vzorků izolovali její genetický materiál a analyzovali tak její fyzikální, biochemické a genetické vlastnosti. Dokonce sekvenovali její genom, identifikovali klíčové geny a zařadili ji do evolučního rámce.

Dům, kde sídlila Jednotka 731
Zdroj: Wikimedia Commons/松岡明芳

Vědci odebrali i další dvě desítky vzorků z různých míst v blízkosti laboratoře. Žádný z nich neobsahoval žádné stopy antraxu. To naznačuje, že bakterie v předchozích pozitivních vzorcích pravděpodobně nepocházely z přirozeného místního prostředí, ale přímo z laboratoře, kde se zkoumaly.

„Analýzou distribuce pozitivních vzorků, vlastností izolovaného kmene a historických dokumentů jsme vytvořili řetězec důkazů podporujících hypotézu, že Bacillus anthracis byl zneužit k nelidským lékařským pokusům a pravděpodobně i k vývoji biologických zbraní během druhé světové války,“ dodali vědci.

Kde skončili členové Jednotky 731

Americké úřady, včetně generála Douglase MacArthura, který dohlížel na poválečnou okupaci Japonska, udělily některým vědcům z Jednotky 731 imunitu výměnou za lékařské informace, které se z pokusů dozvěděly. Samy Spojené státy pak pokračovaly ve výzkumu antraxu i po válce, a to až do jeho zákazu v roce 1975.

Stejně tak pokračovaly experimenty s touto biologickou zbraní v Sovětském svazu. Vzhledem k menší opatrnosti při práci se vzorky se značně menším úspěchem než v USA. Došlo tak například k roky utajované tragédii, které se přezdívá „biologický Černobyl“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 15 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 21 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 22 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 23 hhodinami
Načítání...