Japonští vědci měnili za války antrax na zbraň. Studie přinesla nové důkazy

Čínští vědci našli nové důkazy o tom, jak japonská Jednotka 731 prováděla pokusy na lidech. Na vězních během druhé světové války testovala smrtící bakterie antraxu.

O zločinných pokusech, které prováděl německý lékař Josef Mengele s židovskými vězni v Osvětimi, se ví už desítky let. Podobné pokusy ale za druhé světové války prováděli i na druhé straně světa, v Japonsku, které bylo spojencem nacistického Německa.

Na válečných zločinech tohoto typu se tam například podílela Jednotka 731, která fungovala v tajném vojenském táboře u Charbinu, což bylo tehdy největší město japonského loutkového státu Mandžukuo. Podle několika málo dobových svědectví, která se dochovala, prováděli na lidech ještě krutější pokusy než v Evropě nacisté.

O tom, jak výzkum probíhal, se ale ví jen málo. Japonci popravili všechny přeživší z laboratoře, historici jsou tak odkázaní hlavně na nepřímá svědectví. Nyní ale skupina čínských expertů z Akademie vojenských lékařských věd v Pekingu potvrdila, že vědci v Jednotce 731 záměrně infikovali vězně antraxem, aby tak testovali biologické zbraně. Důkazy našli v půdě. Popsali to v odborném časopise Emerging Infectious Diseases.

3 minuty
Jednotka 731 jako symbol japonských válečných zvěrstev (13. 8. 2015)
Zdroj: ČT24

Nelidský výzkum

Antrax je nemoc známá i jako sněť slezinná nebo „uhlák“, dá snadno množit, je vysoce nakažlivá a spory, jimiž se přenáší, mají vysokou odolnost a smrtnost. Zabíjí nejen člověka, ale také hospodářská zvířata, takže může nepříteli způsobovat rozsáhlé škody.

„Bacillus anthracis se považuje za jednu z nejzávažnějších a nejhrozivějších látek pro vedení biologických zbraní nebo bioterorismu,“ napsali vědci ve studii. „Záznamy naznačují, že Bacillus anthracis byl za druhé světové války používán k biologickým zbraním, ale důkazy zůstávají omezené,“ dodali.

V předchozí studii našel stejný tým antrax ve třech vzorcích půdy z míst, kde fungovala Jednotka 731. A nyní potvrdili přítomnost této bakterie tím, že ze vzorků izolovali její genetický materiál a analyzovali tak její fyzikální, biochemické a genetické vlastnosti. Dokonce sekvenovali její genom, identifikovali klíčové geny a zařadili ji do evolučního rámce.

Dům, kde sídlila Jednotka 731
Zdroj: Wikimedia Commons/松岡明芳

Vědci odebrali i další dvě desítky vzorků z různých míst v blízkosti laboratoře. Žádný z nich neobsahoval žádné stopy antraxu. To naznačuje, že bakterie v předchozích pozitivních vzorcích pravděpodobně nepocházely z přirozeného místního prostředí, ale přímo z laboratoře, kde se zkoumaly.

„Analýzou distribuce pozitivních vzorků, vlastností izolovaného kmene a historických dokumentů jsme vytvořili řetězec důkazů podporujících hypotézu, že Bacillus anthracis byl zneužit k nelidským lékařským pokusům a pravděpodobně i k vývoji biologických zbraní během druhé světové války,“ dodali vědci.

Kde skončili členové Jednotky 731

Americké úřady, včetně generála Douglase MacArthura, který dohlížel na poválečnou okupaci Japonska, udělily některým vědcům z Jednotky 731 imunitu výměnou za lékařské informace, které se z pokusů dozvěděly. Samy Spojené státy pak pokračovaly ve výzkumu antraxu i po válce, a to až do jeho zákazu v roce 1975.

Stejně tak pokračovaly experimenty s touto biologickou zbraní v Sovětském svazu. Vzhledem k menší opatrnosti při práci se vzorky se značně menším úspěchem než v USA. Došlo tak například k roky utajované tragédii, které se přezdívá „biologický Černobyl“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 16 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 18 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 18 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
6. 11. 2025
Načítání...