Japonští vědci měnili za války antrax na zbraň. Studie přinesla nové důkazy

Čínští vědci našli nové důkazy o tom, jak japonská Jednotka 731 prováděla pokusy na lidech. Na vězních během druhé světové války testovala smrtící bakterie antraxu.

O zločinných pokusech, které prováděl německý lékař Josef Mengele s židovskými vězni v Osvětimi, se ví už desítky let. Podobné pokusy ale za druhé světové války prováděli i na druhé straně světa, v Japonsku, které bylo spojencem nacistického Německa.

Na válečných zločinech tohoto typu se tam například podílela Jednotka 731, která fungovala v tajném vojenském táboře u Charbinu, což bylo tehdy největší město japonského loutkového státu Mandžukuo. Podle několika málo dobových svědectví, která se dochovala, prováděli na lidech ještě krutější pokusy než v Evropě nacisté.

O tom, jak výzkum probíhal, se ale ví jen málo. Japonci popravili všechny přeživší z laboratoře, historici jsou tak odkázaní hlavně na nepřímá svědectví. Nyní ale skupina čínských expertů z Akademie vojenských lékařských věd v Pekingu potvrdila, že vědci v Jednotce 731 záměrně infikovali vězně antraxem, aby tak testovali biologické zbraně. Důkazy našli v půdě. Popsali to v odborném časopise Emerging Infectious Diseases.

3 minuty
Jednotka 731 jako symbol japonských válečných zvěrstev (13. 8. 2015)
Zdroj: ČT24

Nelidský výzkum

Antrax je nemoc známá i jako sněť slezinná nebo „uhlák“, dá snadno množit, je vysoce nakažlivá a spory, jimiž se přenáší, mají vysokou odolnost a smrtnost. Zabíjí nejen člověka, ale také hospodářská zvířata, takže může nepříteli způsobovat rozsáhlé škody.

„Bacillus anthracis se považuje za jednu z nejzávažnějších a nejhrozivějších látek pro vedení biologických zbraní nebo bioterorismu,“ napsali vědci ve studii. „Záznamy naznačují, že Bacillus anthracis byl za druhé světové války používán k biologickým zbraním, ale důkazy zůstávají omezené,“ dodali.

V předchozí studii našel stejný tým antrax ve třech vzorcích půdy z míst, kde fungovala Jednotka 731. A nyní potvrdili přítomnost této bakterie tím, že ze vzorků izolovali její genetický materiál a analyzovali tak její fyzikální, biochemické a genetické vlastnosti. Dokonce sekvenovali její genom, identifikovali klíčové geny a zařadili ji do evolučního rámce.

Dům, kde sídlila Jednotka 731
Zdroj: Wikimedia Commons/松岡明芳

Vědci odebrali i další dvě desítky vzorků z různých míst v blízkosti laboratoře. Žádný z nich neobsahoval žádné stopy antraxu. To naznačuje, že bakterie v předchozích pozitivních vzorcích pravděpodobně nepocházely z přirozeného místního prostředí, ale přímo z laboratoře, kde se zkoumaly.

„Analýzou distribuce pozitivních vzorků, vlastností izolovaného kmene a historických dokumentů jsme vytvořili řetězec důkazů podporujících hypotézu, že Bacillus anthracis byl zneužit k nelidským lékařským pokusům a pravděpodobně i k vývoji biologických zbraní během druhé světové války,“ dodali vědci.

Kde skončili členové Jednotky 731

Americké úřady, včetně generála Douglase MacArthura, který dohlížel na poválečnou okupaci Japonska, udělily některým vědcům z Jednotky 731 imunitu výměnou za lékařské informace, které se z pokusů dozvěděly. Samy Spojené státy pak pokračovaly ve výzkumu antraxu i po válce, a to až do jeho zákazu v roce 1975.

Stejně tak pokračovaly experimenty s touto biologickou zbraní v Sovětském svazu. Vzhledem k menší opatrnosti při práci se vzorky se značně menším úspěchem než v USA. Došlo tak například k roky utajované tragédii, které se přezdívá „biologický Černobyl“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...