Josef Mengele má na svědomí více než 400 tisíc životů

Brasília – Synonymem pokusů nacistických lékařů na vězních koncentračních táborů je jméno Josefa Mengeleho, který působil v koncentračním a vyhlazovacím komplexu Osvětim. „Anděl smrti“ či „Bílý anděl“ prováděl pokusy především na dvojčatech a osobně také rozhodoval o tom, kdo po příjezdu do Osvětimi půjde rovnou do plynové komory. Osobně měl na svědomí více než 400 tisíc lidských životů, převážně židovských. Po válce se Mengelemu podařilo uprchnout do Jižní Ameriky, kde také v roce 1979 zemřel v nedožitých 68 letech. Jeho ostatky byly exhumovány 6. června 1985, aby se později potvrdilo, že skutečně patřily tomuto zločinci.

Mengele se narodil 16. března 1911 v jihoněmeckém Günzburgu. Otec vlastnil továrnu na výrobu zemědělských strojů. V roce 1935 získal doktorát z antropologie na Mnichovské univerzitě a poté se stal asistentem v Institutu pro dědičnou a rasovou hygienu, který se zabýval výzkumem dvojčat. Doktorát medicíny získal Mengele v roce 1938.

Členem nacistické strany se stal v roce 1937 a v roce 1940 vstoupil do armády. Během působení na frontě byl několikrát vyznamenán, v roce 1942 byl zraněn a vrátil se do Německa. Po návratu pracoval v berlínském úřadu pro rasové otázky a migraci.

V květnu 1943 byl poslán do Osvětimi. Mengele na příjezdové rampě tábora osobně rozhodoval o tom, kdo půjde rovnou do plynové komory a kdo je způsobilý k práci či k jeho experimentům. Na židovských a romských vězních vykonával brutální experimenty a operace bez anestetik, zkoušel také například odolnost lidského organismu v ledové vodě nebo jak dlouho vydrží čerstvě narozené dítě bez matky.

Posedlý byl především různými genetickými vadami a výzkumem dvojčat. Zabýval se možností, jak uměle zvýšit pravděpodobnost, že žena porodí dvojčata. Tím se měla zvýšit populace „vyvolené“ árijské rasy.

Josef Mengele
Zdroj: ČT24/Wkipedia.org

Nacističtí lékaři trpěli zdvojením

„Byl to krásný chlap, s vytříbeným chováním. Všechny zdravil, každému vykal. My jsme se ho ale strašně báli,“ vzpomínal Artur Radvanský, který prošel několika koncentračními tábory. Dokázal si také hrát s dětmi, aby je za okamžik v rámci pseudovýzkumu usmrtil.

Podle amerického psychiatra Roberta Liftona, autora knihy Nacističtí lékaři - Medicínské zabíjení a psychologie genocidy, byl Mengele krajní antisemita, který uvěřil potřebě vyhladit Židy a ochránit tak od nich árijskou rasu. Podle Liftona Mengele a také další nacističtí lékaři trpěli zdvojením, což je podle slavného vědce „rozdělení vlastního já ve dva plně funkční celky, takže každé z obou dílčích já je celistvé, samostatné já“.

Po válce byl Mengele sice zajat, ale v létě 1945 byl omylem propuštěn na svobodu. Poté žil pod falešným jménem na zemědělské usedlosti v americké okupační zóně a v roce 1949 odletěl z Itálie do Argentiny.

Místo lékařských experimentů v Osvětimi
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Mossad o Mengelem věděl

Poté, co izraelští agenti vypátrali a unesli z Argentiny do Izraele hlavního architekta vyhlazování Židů Adolfa Eichmanna, se další domovinou Mengeleho stala Paraguay a poté Brazílie. Velitel operačního týmu Mossadu a bývalý ministr pro důchodce Rafi Ejtan v roce 2008 řekl, že Mossad o Mengelem věděl, ale možnosti ho dopadnout se vzdal, aby neohrozil zadržení Eichmanna. Když se pro něj po několika týdnech agenti Mossadu vrátili, Mengeleho stopa už vychladla. Celý život po Mengelem také pátral slavný „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal.

Mengele zemřel 7. února 1979 při koupání v Atlantiku v městečku Bertioga. Pravděpodobně dostal křeč nebo mrtvici a utopil se. Pohřben byl pod jménem Wolfgang Gerhard.

Zemřel bez výčitek

Po exhumaci v roce 1985 bylo v roce 1992 pomocí testů DNA potvrzeno, že se skutečně jedná o ostatky tohoto válečného zločince. Z později zveřejněných deníků a dopisů Mengeleho vyplynulo, že zemřel bez jakýchkoliv výčitek a že až do konce života věřil v nadřazenost a naopak podřadnost určitých ras a skupin lidí.

Mengeleho dům v Paraguayi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...