Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.

Konec letošního listopadu přinesl podprůměrné teploty, stejně jako poměrně vydatné sněžení, nejen do horských a vyšších poloh – a pro někoho třeba i naději na bílé Vánoce. Deset centimetrů sněhu leželo minulý čtvrtek například i na okrajích Prahy nebo Ostravy, v Liberci pak naměřili dokonce patnáct „čísel“ sněhu. Teploty pod nulou vedly řadu provozovatelů horských středisek k zahájení umělého zasněžování sjezdovek.

Nicméně se začátkem klimatologické zimy toto pondělí se do Česka vrátilo teplotně průměrné, místy až lehce nadprůměrné počasí. A výhled na následující dny není pro milovníky zimních sportů a sněhu ani lidi žijící ze zimního turismu příliš optimistický. Zatímco druhá polovina listopadu byla ve znamení převážně meandrujícího tryskového proudění, což znamenalo i opakovaný příliv chladného až studeného vzduchu, povětrnostní situace nad Evropou se v tomto týdnu začala výrazně měnit. 

V hlavní roli polární vír

Nezvykle brzké listopadové zhroucení polárního víru ve stratosféře (ve výškách zhruba kolem 25 až 30 kilometrů) se projevilo i v nižších vrstvách atmosféry vpády studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek, které se podle očekávání odehrávají především nad Severní Amerikou a částečně i Asií včetně severní Číny. První vlnu studeného počasí mají za sebou především obyvatelé severovýchodních a východních partií USA, přičemž jižně od Velkých jezer klesla pocitová teplota kvůli silnému větru až pod -30 stupňů Celsia. A další vpády studeného vzduchu se zejména na severu a východě Spojených států a v přilehlých oblastech Kanady očekávají během následujících dvou týdnů.

Východ USA zasáhl v posledních dnech příliv studeného arktického vzduchu (odchylka teploty vzduchu ve stupních Celsia v úterý 2. prosince od normálu)
Zdroj: tropicaltidbits.com

Jiná situace ale panuje nad severním Atlantikem a Evropou. Studený vzduch z Arktidy se nad oceánem setkává s teplým vzduchem ze subtropů, což pak vede k vývoji poměrně hlubokých cyklón, tedy tlakových níží s nízkým tlakem ve svém centru. Blokující tlaková výše nad východem kontinentu pak nutí tyto níže postupovat nad severní Evropu.

Důsledkem je převážně jižní proudění nad střední Evropou, které je ale zatím poměrně slabé. Kvůli tomu nízká oblačnost, případně mlhy, urputně setrvávají na většině území jak ve dne, tak v noci, přičemž zejména na západě toto počasí s sebou přináší nepříliš teplé dny. Ještě během víkendu bude proudění nad střední Evropou poměrně slabé, ale se začátkem nového týdne nejspíš přijde výraznější změna. Nad východním Atlantikem se v příštích dnech zvýrazní jihozápadní proudění, čemuž napomůže i přesun tlakové výše z oblasti Azorských ostrovů nad západní až centrální Středomoří.

Mezi touto výší a vznikajícími oblastmi nízkého tlaku vzduchu nad Atlantikem začne i do střední Evropy proudit teplý a vlhčí vzduch od jihozápadu, a to z oblastí s nadprůměrně teplou povrchovou vodou oceánu.

Předvánoční teplo

Už v pondělí teploty hlavně v Čechách přesáhnou deset stupňů, v nejteplejších lokalitách vyšplhají i ke 13 stupňům. O něco chladněji bude při slabším větru na Moravě a v částech Slezska – ale i zde maxima 5 °C vesměs přesáhnou. Podobně teplo bude zhruba do poloviny příštího týdne, přičemž i na horách lze čekat teploty výrazně nad nulou – na hřebenech by maxima mohla taky přesáhnout pět stupňů. Pokud se tyto předpovědi naplní, lze čekat, že sníh, který na horách ještě leží, postupně zcela roztaje. Kromě vysokých teplot tomu napomůže i déšť, zejména začátkem následujícího týdne.

Ve druhé polovině týdne by mělo jihozápadní proudění nad střední Evropou zeslábnout a změnit se více na jižní. To sice povede k mírnému snížení teplot, ty ale i tak zůstanou nadprůměrné – a to jak v nížinách, tak na horách. Celý příští týden proto bude s velkou pravděpodobností teplotně výrazně nadprůměrný, a to nejen v tuzemsku, ale v celé střední Evropě – což znamená, že obleva zasáhne i Alpy. Výrazně tepleji bude taky ve většině Skandinávie a v Pobaltí, částečně i v západní Evropě. 

Teplé Vánoce

Pro další týdny je samozřejmě už výhled zatížen podstatně větší nejistotou, proto je třeba ho brát spíše orientačně. Nicméně nadprůměrně teplé počasí nejspíš vydrží po zbytek adventu a také během samotného vánočního týdne. Pro konec roku se sice rýsuje ochlazení, ale to je časově opravdu příliš daleko. Z hlediska srážek nás čeká spíše chudší, vůči dlouhodobému normálu podprůměrné období. Příští týden to zatím na významnější déšť vypadá jen v pondělí, v dalších dnech zaprší nebo zamrholí zřejmě jen ojediněle.

Aktuálně tedy výhledy na prosinec štědrou nadílku sněhu neslibují, ale zima je teprve na začátku. Z minulosti známe případy, kdy po teplém počátku zimy přinesl leden nebo únor (případně i březen) vydatné sněžení. Ačkoliv sezonní modely zatím s příliš vydatným sněžením ani pro další zimní měsíce nepočítají, jejich předpovědní schopnost je omezená a navíc – i během teplé zimy se mohou objevit epizody s vydatným sněžením. I když mívají jen kratší trvání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 5 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 7 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 9 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...