Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.

Konec letošního listopadu přinesl podprůměrné teploty, stejně jako poměrně vydatné sněžení, nejen do horských a vyšších poloh – a pro někoho třeba i naději na bílé Vánoce. Deset centimetrů sněhu leželo minulý čtvrtek například i na okrajích Prahy nebo Ostravy, v Liberci pak naměřili dokonce patnáct „čísel“ sněhu. Teploty pod nulou vedly řadu provozovatelů horských středisek k zahájení umělého zasněžování sjezdovek.

Nicméně se začátkem klimatologické zimy toto pondělí se do Česka vrátilo teplotně průměrné, místy až lehce nadprůměrné počasí. A výhled na následující dny není pro milovníky zimních sportů a sněhu ani lidi žijící ze zimního turismu příliš optimistický. Zatímco druhá polovina listopadu byla ve znamení převážně meandrujícího tryskového proudění, což znamenalo i opakovaný příliv chladného až studeného vzduchu, povětrnostní situace nad Evropou se v tomto týdnu začala výrazně měnit. 

V hlavní roli polární vír

Nezvykle brzké listopadové zhroucení polárního víru ve stratosféře (ve výškách zhruba kolem 25 až 30 kilometrů) se projevilo i v nižších vrstvách atmosféry vpády studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek, které se podle očekávání odehrávají především nad Severní Amerikou a částečně i Asií včetně severní Číny. První vlnu studeného počasí mají za sebou především obyvatelé severovýchodních a východních partií USA, přičemž jižně od Velkých jezer klesla pocitová teplota kvůli silnému větru až pod -30 stupňů Celsia. A další vpády studeného vzduchu se zejména na severu a východě Spojených států a v přilehlých oblastech Kanady očekávají během následujících dvou týdnů.

Východ USA zasáhl v posledních dnech příliv studeného arktického vzduchu (odchylka teploty vzduchu ve stupních Celsia v úterý 2. prosince od normálu)
Zdroj: tropicaltidbits.com

Jiná situace ale panuje nad severním Atlantikem a Evropou. Studený vzduch z Arktidy se nad oceánem setkává s teplým vzduchem ze subtropů, což pak vede k vývoji poměrně hlubokých cyklón, tedy tlakových níží s nízkým tlakem ve svém centru. Blokující tlaková výše nad východem kontinentu pak nutí tyto níže postupovat nad severní Evropu.

Důsledkem je převážně jižní proudění nad střední Evropou, které je ale zatím poměrně slabé. Kvůli tomu nízká oblačnost, případně mlhy, urputně setrvávají na většině území jak ve dne, tak v noci, přičemž zejména na západě toto počasí s sebou přináší nepříliš teplé dny. Ještě během víkendu bude proudění nad střední Evropou poměrně slabé, ale se začátkem nového týdne nejspíš přijde výraznější změna. Nad východním Atlantikem se v příštích dnech zvýrazní jihozápadní proudění, čemuž napomůže i přesun tlakové výše z oblasti Azorských ostrovů nad západní až centrální Středomoří.

Mezi touto výší a vznikajícími oblastmi nízkého tlaku vzduchu nad Atlantikem začne i do střední Evropy proudit teplý a vlhčí vzduch od jihozápadu, a to z oblastí s nadprůměrně teplou povrchovou vodou oceánu.

Předvánoční teplo

Už v pondělí teploty hlavně v Čechách přesáhnou deset stupňů, v nejteplejších lokalitách vyšplhají i ke 13 stupňům. O něco chladněji bude při slabším větru na Moravě a v částech Slezska – ale i zde maxima 5 °C vesměs přesáhnou. Podobně teplo bude zhruba do poloviny příštího týdne, přičemž i na horách lze čekat teploty výrazně nad nulou – na hřebenech by maxima mohla taky přesáhnout pět stupňů. Pokud se tyto předpovědi naplní, lze čekat, že sníh, který na horách ještě leží, postupně zcela roztaje. Kromě vysokých teplot tomu napomůže i déšť, zejména začátkem následujícího týdne.

Ve druhé polovině týdne by mělo jihozápadní proudění nad střední Evropou zeslábnout a změnit se více na jižní. To sice povede k mírnému snížení teplot, ty ale i tak zůstanou nadprůměrné – a to jak v nížinách, tak na horách. Celý příští týden proto bude s velkou pravděpodobností teplotně výrazně nadprůměrný, a to nejen v tuzemsku, ale v celé střední Evropě – což znamená, že obleva zasáhne i Alpy. Výrazně tepleji bude taky ve většině Skandinávie a v Pobaltí, částečně i v západní Evropě. 

Teplé Vánoce

Pro další týdny je samozřejmě už výhled zatížen podstatně větší nejistotou, proto je třeba ho brát spíše orientačně. Nicméně nadprůměrně teplé počasí nejspíš vydrží po zbytek adventu a také během samotného vánočního týdne. Pro konec roku se sice rýsuje ochlazení, ale to je časově opravdu příliš daleko. Z hlediska srážek nás čeká spíše chudší, vůči dlouhodobému normálu podprůměrné období. Příští týden to zatím na významnější déšť vypadá jen v pondělí, v dalších dnech zaprší nebo zamrholí zřejmě jen ojediněle.

Aktuálně tedy výhledy na prosinec štědrou nadílku sněhu neslibují, ale zima je teprve na začátku. Z minulosti známe případy, kdy po teplém počátku zimy přinesl leden nebo únor (případně i březen) vydatné sněžení. Ačkoliv sezonní modely zatím s příliš vydatným sněžením ani pro další zimní měsíce nepočítají, jejich předpovědní schopnost je omezená a navíc – i během teplé zimy se mohou objevit epizody s vydatným sněžením. I když mívají jen kratší trvání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
před 10 hhodinami

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
před 11 hhodinami

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
před 16 hhodinami

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
před 21 hhodinami

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
2. 2. 2026

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
2. 2. 2026

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
2. 2. 2026

Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.
2. 2. 2026
Načítání...