Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.

Konec letošního listopadu přinesl podprůměrné teploty, stejně jako poměrně vydatné sněžení, nejen do horských a vyšších poloh – a pro někoho třeba i naději na bílé Vánoce. Deset centimetrů sněhu leželo minulý čtvrtek například i na okrajích Prahy nebo Ostravy, v Liberci pak naměřili dokonce patnáct „čísel“ sněhu. Teploty pod nulou vedly řadu provozovatelů horských středisek k zahájení umělého zasněžování sjezdovek.

Nicméně se začátkem klimatologické zimy toto pondělí se do Česka vrátilo teplotně průměrné, místy až lehce nadprůměrné počasí. A výhled na následující dny není pro milovníky zimních sportů a sněhu ani lidi žijící ze zimního turismu příliš optimistický. Zatímco druhá polovina listopadu byla ve znamení převážně meandrujícího tryskového proudění, což znamenalo i opakovaný příliv chladného až studeného vzduchu, povětrnostní situace nad Evropou se v tomto týdnu začala výrazně měnit. 

V hlavní roli polární vír

Nezvykle brzké listopadové zhroucení polárního víru ve stratosféře (ve výškách zhruba kolem 25 až 30 kilometrů) se projevilo i v nižších vrstvách atmosféry vpády studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek, které se podle očekávání odehrávají především nad Severní Amerikou a částečně i Asií včetně severní Číny. První vlnu studeného počasí mají za sebou především obyvatelé severovýchodních a východních partií USA, přičemž jižně od Velkých jezer klesla pocitová teplota kvůli silnému větru až pod -30 stupňů Celsia. A další vpády studeného vzduchu se zejména na severu a východě Spojených států a v přilehlých oblastech Kanady očekávají během následujících dvou týdnů.

Východ USA zasáhl v posledních dnech příliv studeného arktického vzduchu (odchylka teploty vzduchu ve stupních Celsia v úterý 2. prosince od normálu)
Zdroj: tropicaltidbits.com

Jiná situace ale panuje nad severním Atlantikem a Evropou. Studený vzduch z Arktidy se nad oceánem setkává s teplým vzduchem ze subtropů, což pak vede k vývoji poměrně hlubokých cyklón, tedy tlakových níží s nízkým tlakem ve svém centru. Blokující tlaková výše nad východem kontinentu pak nutí tyto níže postupovat nad severní Evropu.

Důsledkem je převážně jižní proudění nad střední Evropou, které je ale zatím poměrně slabé. Kvůli tomu nízká oblačnost, případně mlhy, urputně setrvávají na většině území jak ve dne, tak v noci, přičemž zejména na západě toto počasí s sebou přináší nepříliš teplé dny. Ještě během víkendu bude proudění nad střední Evropou poměrně slabé, ale se začátkem nového týdne nejspíš přijde výraznější změna. Nad východním Atlantikem se v příštích dnech zvýrazní jihozápadní proudění, čemuž napomůže i přesun tlakové výše z oblasti Azorských ostrovů nad západní až centrální Středomoří.

Mezi touto výší a vznikajícími oblastmi nízkého tlaku vzduchu nad Atlantikem začne i do střední Evropy proudit teplý a vlhčí vzduch od jihozápadu, a to z oblastí s nadprůměrně teplou povrchovou vodou oceánu.

Předvánoční teplo

Už v pondělí teploty hlavně v Čechách přesáhnou deset stupňů, v nejteplejších lokalitách vyšplhají i ke 13 stupňům. O něco chladněji bude při slabším větru na Moravě a v částech Slezska – ale i zde maxima 5 °C vesměs přesáhnou. Podobně teplo bude zhruba do poloviny příštího týdne, přičemž i na horách lze čekat teploty výrazně nad nulou – na hřebenech by maxima mohla taky přesáhnout pět stupňů. Pokud se tyto předpovědi naplní, lze čekat, že sníh, který na horách ještě leží, postupně zcela roztaje. Kromě vysokých teplot tomu napomůže i déšť, zejména začátkem následujícího týdne.

Ve druhé polovině týdne by mělo jihozápadní proudění nad střední Evropou zeslábnout a změnit se více na jižní. To sice povede k mírnému snížení teplot, ty ale i tak zůstanou nadprůměrné – a to jak v nížinách, tak na horách. Celý příští týden proto bude s velkou pravděpodobností teplotně výrazně nadprůměrný, a to nejen v tuzemsku, ale v celé střední Evropě – což znamená, že obleva zasáhne i Alpy. Výrazně tepleji bude taky ve většině Skandinávie a v Pobaltí, částečně i v západní Evropě. 

Teplé Vánoce

Pro další týdny je samozřejmě už výhled zatížen podstatně větší nejistotou, proto je třeba ho brát spíše orientačně. Nicméně nadprůměrně teplé počasí nejspíš vydrží po zbytek adventu a také během samotného vánočního týdne. Pro konec roku se sice rýsuje ochlazení, ale to je časově opravdu příliš daleko. Z hlediska srážek nás čeká spíše chudší, vůči dlouhodobému normálu podprůměrné období. Příští týden to zatím na významnější déšť vypadá jen v pondělí, v dalších dnech zaprší nebo zamrholí zřejmě jen ojediněle.

Aktuálně tedy výhledy na prosinec štědrou nadílku sněhu neslibují, ale zima je teprve na začátku. Z minulosti známe případy, kdy po teplém počátku zimy přinesl leden nebo únor (případně i březen) vydatné sněžení. Ačkoliv sezonní modely zatím s příliš vydatným sněžením ani pro další zimní měsíce nepočítají, jejich předpovědní schopnost je omezená a navíc – i během teplé zimy se mohou objevit epizody s vydatným sněžením. I když mívají jen kratší trvání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 21 mminutami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 2 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 3 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 7 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 8 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...