Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.

Konec letošního listopadu přinesl podprůměrné teploty, stejně jako poměrně vydatné sněžení, nejen do horských a vyšších poloh – a pro někoho třeba i naději na bílé Vánoce. Deset centimetrů sněhu leželo minulý čtvrtek například i na okrajích Prahy nebo Ostravy, v Liberci pak naměřili dokonce patnáct „čísel“ sněhu. Teploty pod nulou vedly řadu provozovatelů horských středisek k zahájení umělého zasněžování sjezdovek.

Nicméně se začátkem klimatologické zimy toto pondělí se do Česka vrátilo teplotně průměrné, místy až lehce nadprůměrné počasí. A výhled na následující dny není pro milovníky zimních sportů a sněhu ani lidi žijící ze zimního turismu příliš optimistický. Zatímco druhá polovina listopadu byla ve znamení převážně meandrujícího tryskového proudění, což znamenalo i opakovaný příliv chladného až studeného vzduchu, povětrnostní situace nad Evropou se v tomto týdnu začala výrazně měnit. 

V hlavní roli polární vír

Nezvykle brzké listopadové zhroucení polárního víru ve stratosféře (ve výškách zhruba kolem 25 až 30 kilometrů) se projevilo i v nižších vrstvách atmosféry vpády studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek, které se podle očekávání odehrávají především nad Severní Amerikou a částečně i Asií včetně severní Číny. První vlnu studeného počasí mají za sebou především obyvatelé severovýchodních a východních partií USA, přičemž jižně od Velkých jezer klesla pocitová teplota kvůli silnému větru až pod -30 stupňů Celsia. A další vpády studeného vzduchu se zejména na severu a východě Spojených států a v přilehlých oblastech Kanady očekávají během následujících dvou týdnů.

Východ USA zasáhl v posledních dnech příliv studeného arktického vzduchu (odchylka teploty vzduchu ve stupních Celsia v úterý 2. prosince od normálu)
Zdroj: tropicaltidbits.com

Jiná situace ale panuje nad severním Atlantikem a Evropou. Studený vzduch z Arktidy se nad oceánem setkává s teplým vzduchem ze subtropů, což pak vede k vývoji poměrně hlubokých cyklón, tedy tlakových níží s nízkým tlakem ve svém centru. Blokující tlaková výše nad východem kontinentu pak nutí tyto níže postupovat nad severní Evropu.

Důsledkem je převážně jižní proudění nad střední Evropou, které je ale zatím poměrně slabé. Kvůli tomu nízká oblačnost, případně mlhy, urputně setrvávají na většině území jak ve dne, tak v noci, přičemž zejména na západě toto počasí s sebou přináší nepříliš teplé dny. Ještě během víkendu bude proudění nad střední Evropou poměrně slabé, ale se začátkem nového týdne nejspíš přijde výraznější změna. Nad východním Atlantikem se v příštích dnech zvýrazní jihozápadní proudění, čemuž napomůže i přesun tlakové výše z oblasti Azorských ostrovů nad západní až centrální Středomoří.

Mezi touto výší a vznikajícími oblastmi nízkého tlaku vzduchu nad Atlantikem začne i do střední Evropy proudit teplý a vlhčí vzduch od jihozápadu, a to z oblastí s nadprůměrně teplou povrchovou vodou oceánu.

Předvánoční teplo

Už v pondělí teploty hlavně v Čechách přesáhnou deset stupňů, v nejteplejších lokalitách vyšplhají i ke 13 stupňům. O něco chladněji bude při slabším větru na Moravě a v částech Slezska – ale i zde maxima 5 °C vesměs přesáhnou. Podobně teplo bude zhruba do poloviny příštího týdne, přičemž i na horách lze čekat teploty výrazně nad nulou – na hřebenech by maxima mohla taky přesáhnout pět stupňů. Pokud se tyto předpovědi naplní, lze čekat, že sníh, který na horách ještě leží, postupně zcela roztaje. Kromě vysokých teplot tomu napomůže i déšť, zejména začátkem následujícího týdne.

Ve druhé polovině týdne by mělo jihozápadní proudění nad střední Evropou zeslábnout a změnit se více na jižní. To sice povede k mírnému snížení teplot, ty ale i tak zůstanou nadprůměrné – a to jak v nížinách, tak na horách. Celý příští týden proto bude s velkou pravděpodobností teplotně výrazně nadprůměrný, a to nejen v tuzemsku, ale v celé střední Evropě – což znamená, že obleva zasáhne i Alpy. Výrazně tepleji bude taky ve většině Skandinávie a v Pobaltí, částečně i v západní Evropě. 

Teplé Vánoce

Pro další týdny je samozřejmě už výhled zatížen podstatně větší nejistotou, proto je třeba ho brát spíše orientačně. Nicméně nadprůměrně teplé počasí nejspíš vydrží po zbytek adventu a také během samotného vánočního týdne. Pro konec roku se sice rýsuje ochlazení, ale to je časově opravdu příliš daleko. Z hlediska srážek nás čeká spíše chudší, vůči dlouhodobému normálu podprůměrné období. Příští týden to zatím na významnější déšť vypadá jen v pondělí, v dalších dnech zaprší nebo zamrholí zřejmě jen ojediněle.

Aktuálně tedy výhledy na prosinec štědrou nadílku sněhu neslibují, ale zima je teprve na začátku. Z minulosti známe případy, kdy po teplém počátku zimy přinesl leden nebo únor (případně i březen) vydatné sněžení. Ačkoliv sezonní modely zatím s příliš vydatným sněžením ani pro další zimní měsíce nepočítají, jejich předpovědní schopnost je omezená a navíc – i během teplé zimy se mohou objevit epizody s vydatným sněžením. I když mívají jen kratší trvání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...