Alpy

Budovaný železniční Brennerský úpatní tunel se nachází v srdci rakouských Alp. Po dokončení bude mít tunelový komplex mezi rakouským Innsbruckem a italským městem Fortezza 55 kilometrů. V současné době musí vlaky jezdit po strmé a klikaté 150 let staré železnici přes Brennerský průsmyk. Tato trasa není vhodná pro těžké a dlouhé nákladní vlaky. Tunel se stane součástí skandinávsko-středomořského koridoru (Scan-Med), propojí tak severní a jižní část starého kontinentu.

Švýcarské ledovce se letos potýkají s obrovskou mírou tání, kvůli dopadům globálního oteplování ztratily tři procenta svého objemu, uvedla glaciologická síť GLAMOS, která sleduje ubývání ledovců ve švýcarských Alpách. Jedná se podle ní o čtvrtý nejvyšší roční úbytek v historii měření. Za posledních deset let se ledovce v nejvyšším evropském pohoří zmenšily o čtvrtinu.

Švýcarské úřady chtějí do čtyř let obnovit alpskou vesnici Blatten, kterou v květnu zavalil sesuv ledovce. První obyvatelé by se mohli do svých domovů vrátit už příští rok. Podle odhadů bude rekonstrukce obce a údolí stát v přepočtu nejméně deset miliard korun, většina částky půjde na pojištění proti dalším pohybům svahu.

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.

Švýcarské úřady připravují obyvatele z okolí zavalené vesnice Blatten na možné evakuace. Po sesuvu půdy a ledu, které přehradily tamní řeku Lonza, hrozí v této části Bernských Alp záplavy. Trosky z přehrazené řeky záchranáři s podporou armády odstranit nemohou, masa je totiž nestabilní. I kvůli tomu úřady zastavily pátrání po dosud pohřešovaném muži, který byl v oblasti navzdory varování ještě před sesuvem. Podle předběžných odhadů by zřícenina mohla naplnit přes 36 tisíc nákladních železničních vagónů.

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a sesuv svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.

Nepříznivé počasí si v Itálii a Francii vyžádalo nejméně čtyři mrtvé. V severní Itálii zahynuli otec se synem, jejichž auto strhla přívalová voda, ve Francii pak zemřel člověk, kterého ve čtvrtek zasypala lavina, napsala v pátek agentura AFP. Do Itálie se přihnal i silný vítr a zřejmě způsobil zřícení turistické lanovky nedaleko Neapole. Pád si vyžádal čtyři oběti.

Deset let od tragédie, která změnila pravidla leteckých společností. V roce 2015 pilot aerolinek Germanwings, který trpěl psychickými problémy, navedl stroj se 150 lidmi na palubě v plné rychlosti do horského masivu. Od té doby musí posádky pravidelně procházet pečlivými psychologickými testy a v kabině nesmí nikdy být jen jeden z pilotů.

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.

Vzdušný prostor nad švýcarskou vesnicí Château-d'Oex křižovaly stovky horkovzdušných balonů. Festival, který se koná už pětačtyřicátým rokem, pomohl tradičnímu balonovému létání stát se významnou součástí tamní kultury. Akce se koná vždy na přelomu ledna a února, kdy je počasí ve vyšších oblastech Alp stabilní a pro let ideální. Festival se stal s postupem let jedním z nejvýznamnějších mezinárodních setkání balonových letců.

Jednodenní lyžařské zájezdy si stále drží oblibu mezi českými lyžaři. České televizi to potvrdila více než desítka cestovních kanceláří a agentur, které tyto zájezdy organizují. Kromě tradičních tuzemských destinací se jejich nabídka stále častěji rozšiřuje o zahraniční střediska. Jednodenní výlety lákají mimo jiné i tím, že odpadá nutnost řešit ubytování, což znamená úsporu nákladů.

Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze třetího století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Amulet archeologové našli u kostry v hrobě na archeologickém nalezišti ve Frankfurtu nad Mohanem.

Místo českých hor rakouské nebo italské Alpy. Kvůli nejistým sněhovým podmínkám v Česku se stále více škol přesouvá se svými lyžařskými kurzy do zahraničí. České televizi to potvrdily jak oslovené školy, tak i organizátoři kurzů. Ne všichni rodiče si ale kvůli ceně mohou „lyžák“ dovolit.

V Alpách za sto let ubyla třetina sněhu, píše rakouská tisková agentura APA. Upozorňuje na to studie společnosti Eurac Research v Bolzanu. Výrazný pokles byl zaznamenán od 80. let minulého století, což se shoduje s výrazným nárůstem teploty, uvedl autor výzkumu a environmentální meteorolog Michele Bozzoli.

Několik stovek klientů týdně vyšlou tuto zimu české cestovní kanceláře na lyže do Bulharska nebo Turecka. Prodeje těchto leteckých zájezdů podle oslovených kanceláří pozvolna rostou. Tamní horské areály jsou totiž podle nich cenově dostupnější alternativou k tradičním lyžařským destinacím. Cestovní kanceláře klienty lákají právě na rychlé letecké spojení a srovnatelnou úroveň služeb. Hlavním cílem českých lyžařů ale zůstávají tuzemská a alpská horská střediska.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Před vydatnými dešti varují i meteorologové v sousedních zemích. Německo vyhlásilo nejvyšší stupeň výstrahy v patnácti okresech, Rakousko by měly zasáhnout bouřky i sněžení. V Polsku hrozí záplavy na jihu a v jihozápadní části státu, na Slovensku se nejhorší situace čeká v povodí řeky Moravy na západě země.

Českobudějovický soud uložil podmíněné tresty dvěma mužům za usmrcení dvou žen z nedbalosti. Turistky zahynuly v rakouských Alpách při výstupech, které muži podle kriminalistů vedli nelegálně. Obžalovaným Daliboru Urbanovi uložil soud podmíněný trest na tři roky s odkladem na pět let a Janu Linhartovi podmíněný trest na dvacet měsíců s odkladem na tři roky. Oběma zakázal činnost spojenou s pořádáním podobných aktivit. Rozsudek není pravomocný, oba obžalovaní si ponechali lhůtu na rozmyšlenou, zda se odvolají. Státní zástupkyně se k možnosti odvolání nevyjádřila.

Největší ledovec ve Francii byl ještě nedávno pro turisty snadno dostupný, to se ale kvůli jeho tání rychle mění. Francouzské úřady proto zprovoznily novou lanovku, která přístup k ledovému moři pod Mont Blancem usnadní. Chtějí tak návštěvníkům zblízka ukázat dopady změn klimatu. Za poslední dva roky totiž ubylo třicet metrů ledovce, za třicet let pak ztratil čtvrtinu svého objemu. A ani dlouhodobé vyhlídky nejsou optimističtější. Pokud oteplení planety překročí dva stupně Celsia, může v příštím století zmizet úplně – stejně jako devadesát procent alpských ledovců.

Dva čeští občané přišli v pondělí o život při nehodě raftu ve francouzských Alpách, informovala stanice BFM TV a následně to potvrdilo české ministerstvo zahraničí. První oběť byla prohlášena za mrtvou na místě, druhá zemřela v nemocnici. Podle dalších francouzských médií bylo oběma zhruba šedesát let.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Rakousko bude kolem roku 2070 bez ledovců, tvrdí experti z tamního geografického institutu a z Rakouského alpského spolku (ÖAV). Dobrovolníci spolku měří velikost alpských ledovců, upozornili, že v posledním roce se zmenšilo 92 z 93 sledovaných. Velmi výrazný je podle nich úbytek ledovce na úpatí Grossglockneru.