Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
Velkou část Evropy čeká v nadcházejících dnech intenzivní vlna veder. Na Pyrenejském poloostrovu a v jižní Francii začala už na přelomu týdne: projevila se mimo jiné mimořádně vysokými teplotami v Galicii, kde teplota na letišti v Coruñi dosáhla 37,7 stupně Celsia, čímž vyrovnala absolutní staniční rekord.
V dalších dnech se ale horký vzduch původem ze severoafrické Sahary postupně rozšíří dál k severovýchodu. Bude se tak dít po zadní straně mohutné tlakové výše, která bude ovlivňovat velkou část evropského kontinentu. Ve čtvrtek se začne projevovat v západní polovině střední Evropy, v pátek zasáhne i Polsko a Slovensko s Maďarskem, v sobotu přechodně pronikne až do Skandinávie. Tam půjde ale jen o krátké jedno až dvoudenní teplé intermezzo s letními teplotami.
Vedro v Česku...
Už v pátek čekají meteorologové v Česku až 34 stupňů, a v sobotu dokonce až 36 stupňů. Nedělní maxima budou podle předpovědi o tři stupně nižší, od pondělí by teploměry neměly ukazovat víc než třicet stupňů. Mírné ochlazení by mohlo přijít v polovině příštího týdne – v té době by se nejvyšší teploty přes den měly pohybovat kolem 25 stupňů.
Co se týče přeháněk, případně bouřek, tak ty se v pátek vyskytnou zřejmě jen výjimečně nebo ojediněle na horách. V sobotu a v neděli mají být přeháňky a bouřky častější, v sobotu hlavně v Čechách. Bouřky mohou být i silné, napršet v nich ojediněle může i 35 litrů vody na metr čtvereční. Zabouřit i silně může také v pondělí, od úterka počítá předpověď s přeháňkami a bouřkami opět jen ojediněle.
... i v celé Evropě
Ve střední Evropě bude délka období s tropickými teplotami různá – v severní polovině většinou od dvou do čtyř dnů, ukončit to mají v neděli přeháňky a bouřky. Mimochodem víkendové bouřky můžou být i v Česku silné, s kroupami a prudkým přívalovým deštěm, případně i silným větrem. Zatím je ale brzy říct, kde konkrétně je riziko výskytu silných bouřek největší.
Nejteplejším dnem ve střední Evropě bude většinou sobota, kdy teploty mohou ojediněle vyšplhat k 35 nebo 36 stupňům, na jihozápadě Německa dokonce k 38 stupňům. V jižní polovině střední Evropy – tedy v jižním Německu, Rakousku, Maďarsku a na jižním Slovensku – mají teploty nad tropickou třicítku šplhat i po neděli. Sice už většinou nepůjde o hodnoty blízké 35 stupňům, ale délka období s tropickými teplotami může v těchto oblastech přesáhnout deset dnů – modely totiž počítají s možným setrváním teplého vzduchu až do konce předpovědního období, což znamená téměř konec června.
Ve střední Evropě se dá sice čekat překonání teplotních rekordů, ale většinou to bude na denní úrovni. Zato v jihozápadní Evropě budou překonány i měsíční teplotní rekordy. Nejhůř zasaženou zemí bude Francie, kterou už v květnu postihla intenzivní vlna veder. Tentokrát budou teploty ale – vzhledem k roční době – ještě vyšší. Teploty nad 35 stupňů se zejména v centrálních a jižních částech země budou vyskytovat od čtvrtka.
Vrchol horkého počasí nastane zřejmě na přelomu tohoto a příštího týdne, kdy by teploty mohly lokálně vyšplhat dokonce na čtyřicet stupňů nebo i lehce nad tuto hranici. V mnoha oblastech v jižní polovině Francie se přitom teploty nad pětatřicet stupňů můžou vyskytovat souvisle i po deset dnů – například v Lyonu, v Toulouse a s případnou jednodenní pauzou rovněž v Bordeaux. Půjde o teploty, které budou o deset až patnáct, občas až dvacet stupňů nad obvyklými hodnotami pro druhou polovinu června. Francii kromě vysokých teplot čeká i další prohloubení sucha. To už je teď na mnoha místech zejména v jižní polovině země výrazné, do začátku příštího týdne se často zhorší až na extrémní. Hrozí i vysoké riziko vzniku přírodních požárů.
Horké dny čekají i většinu Pyrenejského poloostrova – teploty zejména ve vnitrozemí budou často šplhat na 33 až 38 stupňů, začátkem příštího týdne častěji i nad čtyřicet a výjimečně by mohly vyšplhat až ke 43 stupňům. Velmi teplo bude také v Itálii, zejména v severní polovině země – teploty v Pádské nížině i Toskánsku často přesáhnou 35 stupňů.
Kromě vysokých denních teplot budou nadcházející dny doprovázeny rovněž teplými nocemi. Ty budou tropické, tedy s minimy, která neklesnou pod dvacet stupňů Celsia, vedle Pyrenejského poloostrova ve většině Francie a občas i v jihozápadních regionech střední Evropy. Zejména ve větších městech se vlivem efektu městského tepelného ostrova můžou objevit i noci „supertropické“, kdy minima zůstanou dokonce nad 25 stupni. Takové teploty už představují značnou zátěž pro místní obyvatele, zejména v bytech bez klimatizace. Ostatně klimatizace poběží v příštích dnech naplno v mnoha zmiňovaných oblastech, což ale vyvolává také obavy z možného přetížení elektrické sítě a lokálních blackoutů.
Problémy pro ledovce
Do problémů mohou tyto vlny veder přivést alpské ledovce. Vedra totiž proniknou i do tamních údolí a i ve vyšších nadmořských výškách budou nadcházející dny mimořádně teplé. Hranice mrazu má stoupnout na více než 4500 metrů, což znamená výskyt mrazu jen na těch nejvyšších vrcholech.
I v nadmořské výšce kolem tří tisíc metrů totiž mají teploty dosahovat dvouciferných hodnot. Mnohé ledovcové jazyky sahají i do výšky dvou tisíc metrů, kde mohou teploty dosáhnout téměř dvaceti stupňů Celsia. Problém ještě zhoršuje fakt, že ledovce mají letos velmi malou ochranu. V celých Alpách je ve vyšších nadmořských výškách jen asi polovina sněhu ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Pod hranicí 2,5 tisíce až tři tisíce metrů jsou mnohé ledovcové jazyky už zcela bez sněhu.
Jakmile tato ochranná sněhová pokrývka zmizí, ledovcový led je přímo vystaven slunci a teplu. Během jediného teplého letního dne může dojít ke ztrátě až deseti centimetrů ledu.
Červnová horka nejsou výjimečná, vlny veder ano
Závěrem je vhodné zdůraznit, že výskyt tropických teplot v Česku není v červnu nic neobvyklého, ostatně nejvyšší teplota naměřená v tomto měsíci činí 39 stupňů a pochází z 19. června 2022, kdy byla naměřena v Husinci, Řeži severně od Prahy. Nicméně delší vlny veder jsou ve střední Evropě obvyklé až během července a srpna. Na druhé straně, probíhající změna klimatu, která zvyšuje teplotní úroveň, znamená i dřívější výskyt vln veder, tedy právě během června.
Jejich dopad přitom umocňuje dlouhý den, po který může svítit slunce, a vést tak k dlouhotrvajícímu, vícehodinovému období s vysokými teplotami například ve srovnání s druhou polovinou srpna, kdy je den asi o dvě hodiny kratší. Navíc během krátké noci se vzduch ochladí na příjemnější teplotu pro účinnější větrání ložnic často až k ránu. Důsledkem pak je často málo kvalitní spánek obyvatel v zasažené oblasti s možnými dalšími zdravotními dopady.
