Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Nahrávám video
Časosběr s využitím historických událostí ukazuje změny ledovců Pasterze, Dachstein a Gepatsch za sto let
Zdroj: KI Gletscheranimation (c)

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.

„Vidíme razantní nárůst tempa odtávání ledovců,“ uvedl Mayer. „Rychlost mizení ledovců se v posledních letech zdvojnásobila,“ dodal. Německo podle nového výzkumu přijde o ledovce do třicátých let tohoto století. Status ledovce už v roce 2022 ztratil Jižní Schneeferner v Bavorských Alpách, protože nesplnil definici „samostatně se pohybující masy ledu“.

Ledovce jsou podle definice velké masy převážně sněhu, firnu (přechodné stádium mezi sněhem a ledem) a ledu, které obvykle pomalu sestupují z hor směrem do údolí. Ledovci se nazývají pouze tělesa, která se pohybují samostatně. Většina těch dnes existujících vznikla během poslední doby ledové před zhruba 15 tisíci lety.

Ledovce vznikají dlouholetou kompresí sněhu, kdy napadaný sníh z uplynulé zimy během léta nestačí odtát. Pokud je hromadění sněhu rychlejší než odtávání, ledovec sílí. V uplynulých desetiletích, kdy rostla průměrná teplota, je ale akumulace pomalejší než tání, což vede ke zmenšování plochy i mocnosti německých ledovců.

V Německu zůstávají už jenom poslední čtyři ledovce, jsou jimi Severní Schneeferner, Höllentalferner, Watzmann a Blaueis. Ledovce Blaueis a Watzmann ztratily mezi lety 2023 a 2025 zhruba 45 procent své plochy a zmizet mohou podle studie prakticky kdykoli. Klimatická krize podle vědců silně doléhá také na Severní Schneeferner, který podle propočtů do konce tohoto desetiletí zmizí.

Plocha severní části Schneeferneru pod nejvyšší německou horou Zugspitze se zmenšila mezi lety 1980 a 2023 o více než polovinu, nyní se tempo rozpadu výrazně zrychlilo, a to o čtvrtinu za dva roky. DPA poznamenala, že tání tohoto ledovce už dolehlo na lyžařský provoz, stávající vlek musí být demontován. Úbytek masy totiž zapříčinil výraznou proměnu povrchu, který se stal příliš strmým. V pátek v 17:00 po skončení provozu technici přeříznou lana. V nadcházejících týdnech pak odstraní pilíře.

Za nejstabilnější ledovec vědci považují Höllentalferner, který je rovněž u Zugspitze. Tento ledovec, který ztratil devět procent své plochy, získává svou hmotu díky lavinám. Výhody mu přináší i jeho poloha, neboť okolní vysoké skalní stěny ho chrání před slunečními paprsky. I tak se ale odborníci domnívají, že o status ledovce by mohl přijít v příštím desetiletí.

Alpy bez ledovců

Podobná situace jako v Německu je rovněž v Rakousku. Také tamní ledovce se zmenšují rekordním tempem. Z nejnovější zprávy Rakouského alpského spolku (OeAV) za roky 2024–2025 vyplývá, že z 96 sledovaných ledovců ustoupily prakticky všechny – průměrně o více než dvacet metrů. Nejdramatičtější ztráty zaznamenaly Alpeiner Ferner v Tyrolsku a Stubacher Sonnblickkees v Salcbursku, každý s ústupem přes sto metrů. Také největší rakouský ledovec pod Grossglocknerem Pasterze se rozpadá a zpřístupňuje stále větší plochy holé, šedivě zbarvené horniny.

Nahrávám video
Časosběrné video ukazuje proměny ledovce Kleinfleißkees v průběhu jednoho roku
Zdroj: ÖAV Gletschermessdienst/Christian Lieb

Tento proces ztráty ledu se zrychluje od průmyslové revoluce. Analýza publikovaná v časopise Nature Communications vyčíslila, že alpské ledovce jako celek ztrácejí přibližně 1,3 miliardy tun ledu ročně, což odpovídá asi 1,2 procenta jejich celkového objemu každý rok.

Klimatologické modely předpovídají, že většina rakouských ledovců zmizí ještě v průběhu tohoto století. Pokud globální oteplení nepřekročí 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, část z nich by mohla přežít – problém je, že teploty v Evropě rostou rychleji než globální průměr. „Rakouské ledovce už zachránit nelze, systémy jsou příliš setrvačné,“ komentovali realitu rakouští glaciologové pro web Euronews. Zásoby ledu z minulosti se jednoduše spotřebovávají rychleji, než se stačí doplňovat. A to znamená jedno: Evropané se musí připravit na Alpy bez ledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 1 hhodinou

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 14 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 17 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 20 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 21 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
včera v 07:33
Načítání...