Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Nahrávám video

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.

„Vidíme razantní nárůst tempa odtávání ledovců,“ uvedl Mayer. „Rychlost mizení ledovců se v posledních letech zdvojnásobila,“ dodal. Německo podle nového výzkumu přijde o ledovce do třicátých let tohoto století. Status ledovce už v roce 2022 ztratil Jižní Schneeferner v Bavorských Alpách, protože nesplnil definici „samostatně se pohybující masy ledu“.

Ledovce jsou podle definice velké masy převážně sněhu, firnu (přechodné stádium mezi sněhem a ledem) a ledu, které obvykle pomalu sestupují z hor směrem do údolí. Ledovci se nazývají pouze tělesa, která se pohybují samostatně. Většina těch dnes existujících vznikla během poslední doby ledové před zhruba 15 tisíci lety.

Ledovce vznikají dlouholetou kompresí sněhu, kdy napadaný sníh z uplynulé zimy během léta nestačí odtát. Pokud je hromadění sněhu rychlejší než odtávání, ledovec sílí. V uplynulých desetiletích, kdy rostla průměrná teplota, je ale akumulace pomalejší než tání, což vede ke zmenšování plochy i mocnosti německých ledovců.

V Německu zůstávají už jenom poslední čtyři ledovce, jsou jimi Severní Schneeferner, Höllentalferner, Watzmann a Blaueis. Ledovce Blaueis a Watzmann ztratily mezi lety 2023 a 2025 zhruba 45 procent své plochy a zmizet mohou podle studie prakticky kdykoli. Klimatická krize podle vědců silně doléhá také na Severní Schneeferner, který podle propočtů do konce tohoto desetiletí zmizí.

Plocha severní části Schneeferneru pod nejvyšší německou horou Zugspitze se zmenšila mezi lety 1980 a 2023 o více než polovinu, nyní se tempo rozpadu výrazně zrychlilo, a to o čtvrtinu za dva roky. DPA poznamenala, že tání tohoto ledovce už dolehlo na lyžařský provoz, stávající vlek musí být demontován. Úbytek masy totiž zapříčinil výraznou proměnu povrchu, který se stal příliš strmým. V pátek v 17:00 po skončení provozu technici přeříznou lana. V nadcházejících týdnech pak odstraní pilíře.

Za nejstabilnější ledovec vědci považují Höllentalferner, který je rovněž u Zugspitze. Tento ledovec, který ztratil devět procent své plochy, získává svou hmotu díky lavinám. Výhody mu přináší i jeho poloha, neboť okolní vysoké skalní stěny ho chrání před slunečními paprsky. I tak se ale odborníci domnívají, že o status ledovce by mohl přijít v příštím desetiletí.

Alpy bez ledovců

Podobná situace jako v Německu je rovněž v Rakousku. Také tamní ledovce se zmenšují rekordním tempem. Z nejnovější zprávy Rakouského alpského spolku (OeAV) za roky 2024–2025 vyplývá, že z 96 sledovaných ledovců ustoupily prakticky všechny – průměrně o více než dvacet metrů. Nejdramatičtější ztráty zaznamenaly Alpeiner Ferner v Tyrolsku a Stubacher Sonnblickkees v Salcbursku, každý s ústupem přes sto metrů. Také největší rakouský ledovec pod Grossglocknerem Pasterze se rozpadá a zpřístupňuje stále větší plochy holé, šedivě zbarvené horniny.

Nahrávám video

Tento proces ztráty ledu se zrychluje od průmyslové revoluce. Analýza publikovaná v časopise Nature Communications vyčíslila, že alpské ledovce jako celek ztrácejí přibližně 1,3 miliardy tun ledu ročně, což odpovídá asi 1,2 procenta jejich celkového objemu každý rok.

Klimatologické modely předpovídají, že většina rakouských ledovců zmizí ještě v průběhu tohoto století. Pokud globální oteplení nepřekročí 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, část z nich by mohla přežít – problém je, že teploty v Evropě rostou rychleji než globální průměr. „Rakouské ledovce už zachránit nelze, systémy jsou příliš setrvačné,“ komentovali realitu rakouští glaciologové pro web Euronews. Zásoby ledu z minulosti se jednoduše spotřebovávají rychleji, než se stačí doplňovat. A to znamená jedno: Evropané se musí připravit na Alpy bez ledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...