Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Nahrávám video

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.

„Vidíme razantní nárůst tempa odtávání ledovců,“ uvedl Mayer. „Rychlost mizení ledovců se v posledních letech zdvojnásobila,“ dodal. Německo podle nového výzkumu přijde o ledovce do třicátých let tohoto století. Status ledovce už v roce 2022 ztratil Jižní Schneeferner v Bavorských Alpách, protože nesplnil definici „samostatně se pohybující masy ledu“.

Ledovce jsou podle definice velké masy převážně sněhu, firnu (přechodné stádium mezi sněhem a ledem) a ledu, které obvykle pomalu sestupují z hor směrem do údolí. Ledovci se nazývají pouze tělesa, která se pohybují samostatně. Většina těch dnes existujících vznikla během poslední doby ledové před zhruba 15 tisíci lety.

Ledovce vznikají dlouholetou kompresí sněhu, kdy napadaný sníh z uplynulé zimy během léta nestačí odtát. Pokud je hromadění sněhu rychlejší než odtávání, ledovec sílí. V uplynulých desetiletích, kdy rostla průměrná teplota, je ale akumulace pomalejší než tání, což vede ke zmenšování plochy i mocnosti německých ledovců.

V Německu zůstávají už jenom poslední čtyři ledovce, jsou jimi Severní Schneeferner, Höllentalferner, Watzmann a Blaueis. Ledovce Blaueis a Watzmann ztratily mezi lety 2023 a 2025 zhruba 45 procent své plochy a zmizet mohou podle studie prakticky kdykoli. Klimatická krize podle vědců silně doléhá také na Severní Schneeferner, který podle propočtů do konce tohoto desetiletí zmizí.

Plocha severní části Schneeferneru pod nejvyšší německou horou Zugspitze se zmenšila mezi lety 1980 a 2023 o více než polovinu, nyní se tempo rozpadu výrazně zrychlilo, a to o čtvrtinu za dva roky. DPA poznamenala, že tání tohoto ledovce už dolehlo na lyžařský provoz, stávající vlek musí být demontován. Úbytek masy totiž zapříčinil výraznou proměnu povrchu, který se stal příliš strmým. V pátek v 17:00 po skončení provozu technici přeříznou lana. V nadcházejících týdnech pak odstraní pilíře.

Za nejstabilnější ledovec vědci považují Höllentalferner, který je rovněž u Zugspitze. Tento ledovec, který ztratil devět procent své plochy, získává svou hmotu díky lavinám. Výhody mu přináší i jeho poloha, neboť okolní vysoké skalní stěny ho chrání před slunečními paprsky. I tak se ale odborníci domnívají, že o status ledovce by mohl přijít v příštím desetiletí.

Alpy bez ledovců

Podobná situace jako v Německu je rovněž v Rakousku. Také tamní ledovce se zmenšují rekordním tempem. Z nejnovější zprávy Rakouského alpského spolku (OeAV) za roky 2024–2025 vyplývá, že z 96 sledovaných ledovců ustoupily prakticky všechny – průměrně o více než dvacet metrů. Nejdramatičtější ztráty zaznamenaly Alpeiner Ferner v Tyrolsku a Stubacher Sonnblickkees v Salcbursku, každý s ústupem přes sto metrů. Také největší rakouský ledovec pod Grossglocknerem Pasterze se rozpadá a zpřístupňuje stále větší plochy holé, šedivě zbarvené horniny.

Nahrávám video

Tento proces ztráty ledu se zrychluje od průmyslové revoluce. Analýza publikovaná v časopise Nature Communications vyčíslila, že alpské ledovce jako celek ztrácejí přibližně 1,3 miliardy tun ledu ročně, což odpovídá asi 1,2 procenta jejich celkového objemu každý rok.

Klimatologické modely předpovídají, že většina rakouských ledovců zmizí ještě v průběhu tohoto století. Pokud globální oteplení nepřekročí 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, část z nich by mohla přežít – problém je, že teploty v Evropě rostou rychleji než globální průměr. „Rakouské ledovce už zachránit nelze, systémy jsou příliš setrvačné,“ komentovali realitu rakouští glaciologové pro web Euronews. Zásoby ledu z minulosti se jednoduše spotřebovávají rychleji, než se stačí doplňovat. A to znamená jedno: Evropané se musí připravit na Alpy bez ledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 6 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 7 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 8 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 8 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 12 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...