Ledovec

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou skvěle přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Jejich jednotlivé populace naznačují, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum českých vědců ale odhalil, že právě tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.

Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.

Největší ledovec ve Francii byl ještě nedávno pro turisty snadno dostupný, to se ale kvůli jeho tání rychle mění. Francouzské úřady proto zprovoznily novou lanovku, která přístup k ledovému moři pod Mont Blancem usnadní. Chtějí tak návštěvníkům zblízka ukázat dopady změn klimatu. Za poslední dva roky totiž ubylo třicet metrů ledovce, za třicet let pak ztratil čtvrtinu svého objemu. A ani dlouhodobé vyhlídky nejsou optimističtější. Pokud oteplení planety překročí dva stupně Celsia, může v příštím století zmizet úplně – stejně jako devadesát procent alpských ledovců.

Jeden člověk zemřel a jeden utrpěl zranění poté, co se na Islandu částečně propadla ledová jeskyně. Záchranáři od neděle pátrali po dvou pohřešovaných, následně se ale ukázalo, že skupina zahraničních turistů na prohlídce ledovce Breidamerkurjökull na jihu země neměla 25 členů, ale jen 23, napsala agentura DPA. Další pátrání tak záchranáři ukončili.

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Rakousko bude kolem roku 2070 bez ledovců, tvrdí experti z tamního geografického institutu a z Rakouského alpského spolku (ÖAV). Dobrovolníci spolku měří velikost alpských ledovců, upozornili, že v posledním roce se zmenšilo 92 z 93 sledovaných. Velmi výrazný je podle nich úbytek ledovce na úpatí Grossglockneru.

Pozemní měřicí zařízení a letecký radar provozovaný na severovýchodě Grónska ukazují, kolik ledu ztrácí tamní ledovec. Podle měření provedených Institutem Alfreda Wegenera se jeho tloušťka od roku 1998 snížila o více než 160 metrů. Teplá oceánská voda proudící pod ním totiž rozpouští led zespodu.

Největší ledovec světa se dal do pohybu poté, co byl přes tři desítky let usazen na mořském dně. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř čtyř tisíc kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce ho však voda začala unášet značnou rychlostí pryč a teď se blíží hranicím vod Antarktidy.

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Švýcarské ledovce tají stále rychleji. Za poslední dva roky se podle Švýcarské akademie přírodních věd zmenšily o celou desetinu. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Proces tání probíhá od šedesátých let minulého století. Nejvíc ledu ubylo loni, a to šest procent.

Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další klimatický rekord. Množství antarktického mořského ledu kleslo na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, píše CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha odpovídající rozloze Argentiny.

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

Změna klimatu ohrožuje rakouské ledovce. Rok od roku ustupují – a podle nové zprávy se vloni tempo tohoto ústupu opět zvýšilo. Příčinou jsou vysoké teploty. Experti očekávají, že úplně bez ledu mohou být rakouské Alpy do roku 2075.

Od antarktického Bruntova ledovce poblíž britské polární stanice Halley se v neděli večer odlomila ledová kra o rozloze 1550 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek plochy Prahy. Při přílivu voda pronikla do praskliny v ledovci a dokončila několik let trvající proces, který nesouvisí se změnami klimatu. Uvedli to vědci z v (BAS), kteří zmíněnou výzkumnou stanici spravují.

Změna klimatu s sebou v Evropě přináší menší nutnost topit. Vyšší teploty ale současně mají negativní dopad na lyžařský průmysl. V Alpách je podle současných studií jeho budoucnost neveselá.

Největší ledový příkrov na světě by mohl podle britské studie v průběhu staletí způsobit několikametrové zvýšení hladiny moří, pokud se globální teplota zvýší o více než dva stupně Celsia. Studie nicméně poznamenala, že nejhorší předpokládané scénáře jsou velmi nepravděpodobné. Analýza byla zveřejněna ve vědeckém časopise Nature.

Letošní opakované vlny veder se výrazně projevily na stavu horských ledovců v Alpách. Velehory nejspíš přijdou o padesát procent víc ledovců než v dlouhodobém průměru. To překračuje statistiky za poslední dekády. Mnohé ledovce přišly až o tři metry své tloušťky, v oblasti ledovcových splazů a jazyků až o deset metrů. Sezona tání přitom nekončí, úbytek může pokračovat až do druhé poloviny října.

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

V Itálii objevili tělo poslední osoby pohřešované po nedělním sesuvu ledovce na hoře Marmolada. Nalezeno tak bylo všech jedenáct obětí tragédie. Podle místních úřadů je tento počet konečný, napsala italská agentura ANSA. Mezi mrtvými jsou dva Češi.

Český horolezec zemřel ve středu brzy ráno v italských Alpách při výstupu na horu Ortles (německy Ortler). Spadl zřejmě z výšky čtyř set metrů. Ministerstvo zahraničí potvrdilo původní spekulace italských médií, že jde o českého občana. V horách byl se skupinou lidí, ostatní jsou v pořádku.

Při nedělním sesuvu části ledovce na hoře Marmolada zemřeli dva muži z České republiky, potvrdilo to ministerstvo zahraničních věcí, které je už v kontaktu s jejich rodinami. Pátrání v Dolomitech pokračuje, z původních třinácti pohřešovaných nyní hovoří úřady o pěti. Podle odborníků je šance na přežití minimální. Za hlavní příčinu neštěstí označují vysoké teploty, na vrcholu hory bylo v minulých dnech i deset stupňů nad nulou.

Jedna z obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách je z Česka, napsaly deník Il Messaggero a agentura AGI. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho je obětí celkem sedm. Osmá oběť, o které hovořila média, je v kritickém stavu, ale stále žije, uvedla veřejnoprávní televize RAI. Záchranáři už našli čtyři pohřešované, není ale jasné, jaké jsou národnosti. České ministerstvo zahraničí zatím informace italských médií o českých obětech či pohřešovaných nepotvrdilo.