Jeden z největších ledovců se rozpadá

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Ledovec A23a byl větší než Karlovarský kraj. V době své největší slávy zabíral plochu asi 3672 kilometrů čtverečních a vážil kolem bilionu tun. Vědci ho sledují už čtyřicet let, když se odlomil od antarktického ledového šelfu. Celé roky držel rekord největšího ledovce planety, ale v současné době se od něj odlamují kusy ledu tak často, že už klesl na druhé místo.

V současné době se zmenšil asi na polovinu původní velikosti a podle předpovědí glaciologů se bude jeho rozpad i dál zrychlovat. A také se tím zvyšuje pravděpodobnost, že ho mořské proudy odnesou někam, kde může způsobit škody. Studená voda, jež z něj odtéká, může ovlivnit řadu ekosystémů, náraz ledovce může ohrozit populace žijící u pobřeží.

Dokud byl ledovec ještě velký, byl desítky let zaražený o dno Weddelova moře, ale jak se zmenšoval, snížila se jeho hmotnost natolik, že se uvolnil a začal se pohybovat. Občas narazí na nějakou mělčinu, která ho na čas zastaví, ale pak se dá znovu do pohybu.

Ledovec se dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy

Oceánograf Andrew Meijers z BAS pro stanici CNN uvedl, že ledovec se nyní rychle rozpadá a odlamují se z něj velké kusy ledu. Tomuto procesu pomáhá jeho pohyb, kdy se v březnu letošního roku dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy. Ten ho nese směrem na severovýchod, kde se může potkávat s teplejším vzduchem i vodou, což může jeho rozpad zrychlovat.

Dráha ledovce A23a:

Podle Meijerse čeká tento ledovec podobný osud jako jiné velké ledovce, například A68 v roce 2021 a A76 v roce 2023, které se také rozpadly kolem Jižní Georgie, britského zámořského území v jižním Atlantském oceánu. Rozpadu pomáhá také to, že na jižní polokouli teď začíná jaro.

Odlamování ledovců je přirozený proces a podle Meijerse zatím není dostatek takových odtržených velkých ledovců, aby vědci mohli zjistit, jestli se jejich počet s oteplováním planety zvyšuje. Jasné ale je, že ledové šelfy ztratily v posledních několika desetiletích biliony tun ledu v důsledku zvýšené tvorby ledovců a tání, což je z velké části způsobeno oteplováním oceánské vody a změnami v oceánských proudech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 22 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 23 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...