Jeden z největších ledovců se rozpadá

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Ledovec A23a byl větší než Karlovarský kraj. V době své největší slávy zabíral plochu asi 3672 kilometrů čtverečních a vážil kolem bilionu tun. Vědci ho sledují už čtyřicet let, když se odlomil od antarktického ledového šelfu. Celé roky držel rekord největšího ledovce planety, ale v současné době se od něj odlamují kusy ledu tak často, že už klesl na druhé místo.

V současné době se zmenšil asi na polovinu původní velikosti a podle předpovědí glaciologů se bude jeho rozpad i dál zrychlovat. A také se tím zvyšuje pravděpodobnost, že ho mořské proudy odnesou někam, kde může způsobit škody. Studená voda, jež z něj odtéká, může ovlivnit řadu ekosystémů, náraz ledovce může ohrozit populace žijící u pobřeží.

Dokud byl ledovec ještě velký, byl desítky let zaražený o dno Weddelova moře, ale jak se zmenšoval, snížila se jeho hmotnost natolik, že se uvolnil a začal se pohybovat. Občas narazí na nějakou mělčinu, která ho na čas zastaví, ale pak se dá znovu do pohybu.

Ledovec se dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy

Oceánograf Andrew Meijers z BAS pro stanici CNN uvedl, že ledovec se nyní rychle rozpadá a odlamují se z něj velké kusy ledu. Tomuto procesu pomáhá jeho pohyb, kdy se v březnu letošního roku dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy. Ten ho nese směrem na severovýchod, kde se může potkávat s teplejším vzduchem i vodou, což může jeho rozpad zrychlovat.

Dráha ledovce A23a:

Podle Meijerse čeká tento ledovec podobný osud jako jiné velké ledovce, například A68 v roce 2021 a A76 v roce 2023, které se také rozpadly kolem Jižní Georgie, britského zámořského území v jižním Atlantském oceánu. Rozpadu pomáhá také to, že na jižní polokouli teď začíná jaro.

Odlamování ledovců je přirozený proces a podle Meijerse zatím není dostatek takových odtržených velkých ledovců, aby vědci mohli zjistit, jestli se jejich počet s oteplováním planety zvyšuje. Jasné ale je, že ledové šelfy ztratily v posledních několika desetiletích biliony tun ledu v důsledku zvýšené tvorby ledovců a tání, což je z velké části způsobeno oteplováním oceánské vody a změnami v oceánských proudech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...