Jeden z největších ledovců se rozpadá

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Ledovec A23a byl větší než Karlovarský kraj. V době své největší slávy zabíral plochu asi 3672 kilometrů čtverečních a vážil kolem bilionu tun. Vědci ho sledují už čtyřicet let, když se odlomil od antarktického ledového šelfu. Celé roky držel rekord největšího ledovce planety, ale v současné době se od něj odlamují kusy ledu tak často, že už klesl na druhé místo.

V současné době se zmenšil asi na polovinu původní velikosti a podle předpovědí glaciologů se bude jeho rozpad i dál zrychlovat. A také se tím zvyšuje pravděpodobnost, že ho mořské proudy odnesou někam, kde může způsobit škody. Studená voda, jež z něj odtéká, může ovlivnit řadu ekosystémů, náraz ledovce může ohrozit populace žijící u pobřeží.

Dokud byl ledovec ještě velký, byl desítky let zaražený o dno Weddelova moře, ale jak se zmenšoval, snížila se jeho hmotnost natolik, že se uvolnil a začal se pohybovat. Občas narazí na nějakou mělčinu, která ho na čas zastaví, ale pak se dá znovu do pohybu.

Ledovec se dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy

Oceánograf Andrew Meijers z BAS pro stanici CNN uvedl, že ledovec se nyní rychle rozpadá a odlamují se z něj velké kusy ledu. Tomuto procesu pomáhá jeho pohyb, kdy se v březnu letošního roku dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy. Ten ho nese směrem na severovýchod, kde se může potkávat s teplejším vzduchem i vodou, což může jeho rozpad zrychlovat.

Dráha ledovce A23a:

Podle Meijerse čeká tento ledovec podobný osud jako jiné velké ledovce, například A68 v roce 2021 a A76 v roce 2023, které se také rozpadly kolem Jižní Georgie, britského zámořského území v jižním Atlantském oceánu. Rozpadu pomáhá také to, že na jižní polokouli teď začíná jaro.

Odlamování ledovců je přirozený proces a podle Meijerse zatím není dostatek takových odtržených velkých ledovců, aby vědci mohli zjistit, jestli se jejich počet s oteplováním planety zvyšuje. Jasné ale je, že ledové šelfy ztratily v posledních několika desetiletích biliony tun ledu v důsledku zvýšené tvorby ledovců a tání, což je z velké části způsobeno oteplováním oceánské vody a změnami v oceánských proudech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.