Jeden z největších ledovců se rozpadá

Jeden z největších ledovců na světě se rychle rozpadá, uvedli vědci z Britské antarktické služby (BAS). Může úplně zaniknout během pouhých několika týdnů.

Ledovec A23a byl větší než Karlovarský kraj. V době své největší slávy zabíral plochu asi 3672 kilometrů čtverečních a vážil kolem bilionu tun. Vědci ho sledují už čtyřicet let, když se odlomil od antarktického ledového šelfu. Celé roky držel rekord největšího ledovce planety, ale v současné době se od něj odlamují kusy ledu tak často, že už klesl na druhé místo.

V současné době se zmenšil asi na polovinu původní velikosti a podle předpovědí glaciologů se bude jeho rozpad i dál zrychlovat. A také se tím zvyšuje pravděpodobnost, že ho mořské proudy odnesou někam, kde může způsobit škody. Studená voda, jež z něj odtéká, může ovlivnit řadu ekosystémů, náraz ledovce může ohrozit populace žijící u pobřeží.

Dokud byl ledovec ještě velký, byl desítky let zaražený o dno Weddelova moře, ale jak se zmenšoval, snížila se jeho hmotnost natolik, že se uvolnil a začal se pohybovat. Občas narazí na nějakou mělčinu, která ho na čas zastaví, ale pak se dá znovu do pohybu.

Ledovec se dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy

Oceánograf Andrew Meijers z BAS pro stanici CNN uvedl, že ledovec se nyní rychle rozpadá a odlamují se z něj velké kusy ledu. Tomuto procesu pomáhá jeho pohyb, kdy se v březnu letošního roku dostal do jednoho ze silných proudů u Antarktidy. Ten ho nese směrem na severovýchod, kde se může potkávat s teplejším vzduchem i vodou, což může jeho rozpad zrychlovat.

Dráha ledovce A23a:

Podle Meijerse čeká tento ledovec podobný osud jako jiné velké ledovce, například A68 v roce 2021 a A76 v roce 2023, které se také rozpadly kolem Jižní Georgie, britského zámořského území v jižním Atlantském oceánu. Rozpadu pomáhá také to, že na jižní polokouli teď začíná jaro.

Odlamování ledovců je přirozený proces a podle Meijerse zatím není dostatek takových odtržených velkých ledovců, aby vědci mohli zjistit, jestli se jejich počet s oteplováním planety zvyšuje. Jasné ale je, že ledové šelfy ztratily v posledních několika desetiletích biliony tun ledu v důsledku zvýšené tvorby ledovců a tání, což je z velké části způsobeno oteplováním oceánské vody a změnami v oceánských proudech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...