Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.

Autoři nového výzkumu se podívali na záznamy o transakcích desítek tisíc amerických domácností. Z těchto masivních dat se jim podařilo zjistit, jak se mění utrácení lidí, kteří prošli léčbou pomocí léků, které se souhrnně nazývají „antagonisté receptoru GLP-1“. Nejznámějším z nich je Ozempic a spojuje je to, že ač byly původně vyvinuty proti cukrovce, používají se dnes hlavně na hubnutí.

Výsledky jsou jasně viditelné. Do šesti měsíců od zahájení léčby snížily domácnosti výdaje na potraviny v průměru o 5,3 procenta. U domácností s vyššími příjmy byl pokles ještě výraznější, a to více než osm procent. Výdaje v restauracích, rychlém občerstvení a kavárnách klesly přibližně o osm procent.

U domácností, které pokračovaly v užívání léku delší dobu, tyto nižší výdaje za potraviny vydržely nejméně rok, i když rozsah snížení se časem zmenšoval, popsali autoři výzkumu. „Data ukazují jasné změny ve výdajích za potraviny po zahájení užívání,“ uvedla hlavní autorka studie Sylvia Hristakeva z Cornellovy univerzity. „Po vysazení se účinky zmenšují a je těžší je odlišit od výdajových vzorců před zahájením užívání.“

Méně a zdravěji

Na rozdíl od předchozích studií, které se opíraly o údaje spotřebitelů o jejich stravovacích návycích, nová analýza vychází z údajů o nákupech shromážděných společností Numerator, která se zabývá průzkumem trhu a sledovala transakce v obchodech s potravinami a restauracích u reprezentativního vzorku přibližně 150 tisíc domácností v celé zemi. Vědci porovnali tyto záznamy s opakovanými průzkumy, v nichž se ptali členů domácností, jestli užívají léky GLP-1, kdy s nimi začali a proč.

Tato kombinace umožnila týmu porovnat uživatele léků s podobnými domácnostmi, které léky neužívaly, a soustředit se tak jen na změny, ke kterým došlo po zahájení léčby.

Měnila se nejen výše útrat, ale také to, co si lidé v nákupních košících odnášejí. Nejvýraznější pokles zaznamenaly ultrazpracované potraviny s vysokým obsahem kalorií, které jsou nejvíce spojovány s chutěmi. Výdaje na slané dobroty (jako jsou arašídy, brambůrky nebo tyčinky) klesly o desetinu, podobně velký pokles zaznamenaly sladkosti, pečivo a sušenky. Poklesla ale i spotřeba základních potravin, jako je chléb, maso a vejce.

Pouze u několika málo kategorií došlo k nárůstu. Nejvíce vzrostl prodej jogurtů, následovaný čerstvým ovocem a cereálními tyčinkami. „Hlavním trendem je snížení celkových nákupů potravin. Pouze u malého počtu kategorií došlo k nárůstu, který je však v porovnání s celkovým poklesem mírný,“ doplnila Hristakeva.

Účinky se projevily i mimo supermarkety. Výdaje v restauracích, jako jsou řetězce rychlého občerstvení a kavárny, také prudce poklesly.

Mladí a bohatí

Studie navíc poprvé ukázala, kdo v USA vlastně užívá léky na principu GLP-1. Podíl amerických domácností, které uvedly alespoň jednoho uživatele, vzrostl z přibližně jedenácti procent na konci roku 2023 na více než šestnáct procent v polovině roku 2024. Lidé, kteří užívají tyto léky za účelem hubnutí, jsou spíše mladší a bohatší, zatímco ti, kteří je užívají na cukrovku, jsou starší a rovnoměrněji rozložení napříč příjmovými skupinami.

Je pozoruhodné, že asi třetina uživatelů přestala léky během studie užívat. Když to udělali, jejich výdaje za potraviny se vrátily na úroveň před začátkem užívání léků a jejich nákupní košíky se staly o něco méně zdravými než předtím, částečně kvůli zvýšeným výdajům za kategorie jako cukrovinky a čokoláda.

Omezení a hubnutí v tabletách

Autoři studie upozorňují, že tento vývoj poukazuje na důležité omezení. Studie nemůže zcela oddělit biologické účinky léků od jiných změn životního stylu, které uživatelé mohou současně provádět. Důkazy z klinických studií v kombinaci s pozorovaným návratem výdajů po vysazení léku však naznačují, že potlačení chuti k jídlu je pravděpodobně klíčovým mechanismem stojícím za změnami ve výdajích.

Studie zdůrazňuje, že pro výrobce potravin, restaurace a maloobchodníky by široké přijetí blokátorů GLP-1 mohlo znamenat dlouhodobé změny v poptávce, zejména po rychlém občerstvení a mlsání.

Dá se přitom očekávat, že dopady těchto léků se velmi brzy násobně zvýší. Až doposud se totiž musely podávat injekčně, ale těsně před Vánocemi dala americká agentura FDA dárek všem, kdo mají o snižování hmotnosti zájem, když schválila přípravek Wegovy ve formě tabletek, což znamená, že teď bude přípravek pro většinu populace snesitelnější a přijatelnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 21 hhodinami

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
31. 1. 2026

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...