Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.

Autoři nového výzkumu se podívali na záznamy o transakcích desítek tisíc amerických domácností. Z těchto masivních dat se jim podařilo zjistit, jak se mění utrácení lidí, kteří prošli léčbou pomocí léků, které se souhrnně nazývají „antagonisté receptoru GLP-1“. Nejznámějším z nich je Ozempic a spojuje je to, že ač byly původně vyvinuty proti cukrovce, používají se dnes hlavně na hubnutí.

Výsledky jsou jasně viditelné. Do šesti měsíců od zahájení léčby snížily domácnosti výdaje na potraviny v průměru o 5,3 procenta. U domácností s vyššími příjmy byl pokles ještě výraznější, a to více než osm procent. Výdaje v restauracích, rychlém občerstvení a kavárnách klesly přibližně o osm procent.

U domácností, které pokračovaly v užívání léku delší dobu, tyto nižší výdaje za potraviny vydržely nejméně rok, i když rozsah snížení se časem zmenšoval, popsali autoři výzkumu. „Data ukazují jasné změny ve výdajích za potraviny po zahájení užívání,“ uvedla hlavní autorka studie Sylvia Hristakeva z Cornellovy univerzity. „Po vysazení se účinky zmenšují a je těžší je odlišit od výdajových vzorců před zahájením užívání.“

Méně a zdravěji

Na rozdíl od předchozích studií, které se opíraly o údaje spotřebitelů o jejich stravovacích návycích, nová analýza vychází z údajů o nákupech shromážděných společností Numerator, která se zabývá průzkumem trhu a sledovala transakce v obchodech s potravinami a restauracích u reprezentativního vzorku přibližně 150 tisíc domácností v celé zemi. Vědci porovnali tyto záznamy s opakovanými průzkumy, v nichž se ptali členů domácností, jestli užívají léky GLP-1, kdy s nimi začali a proč.

Tato kombinace umožnila týmu porovnat uživatele léků s podobnými domácnostmi, které léky neužívaly, a soustředit se tak jen na změny, ke kterým došlo po zahájení léčby.

Měnila se nejen výše útrat, ale také to, co si lidé v nákupních košících odnášejí. Nejvýraznější pokles zaznamenaly ultrazpracované potraviny s vysokým obsahem kalorií, které jsou nejvíce spojovány s chutěmi. Výdaje na slané dobroty (jako jsou arašídy, brambůrky nebo tyčinky) klesly o desetinu, podobně velký pokles zaznamenaly sladkosti, pečivo a sušenky. Poklesla ale i spotřeba základních potravin, jako je chléb, maso a vejce.

Pouze u několika málo kategorií došlo k nárůstu. Nejvíce vzrostl prodej jogurtů, následovaný čerstvým ovocem a cereálními tyčinkami. „Hlavním trendem je snížení celkových nákupů potravin. Pouze u malého počtu kategorií došlo k nárůstu, který je však v porovnání s celkovým poklesem mírný,“ doplnila Hristakeva.

Účinky se projevily i mimo supermarkety. Výdaje v restauracích, jako jsou řetězce rychlého občerstvení a kavárny, také prudce poklesly.

Mladí a bohatí

Studie navíc poprvé ukázala, kdo v USA vlastně užívá léky na principu GLP-1. Podíl amerických domácností, které uvedly alespoň jednoho uživatele, vzrostl z přibližně jedenácti procent na konci roku 2023 na více než šestnáct procent v polovině roku 2024. Lidé, kteří užívají tyto léky za účelem hubnutí, jsou spíše mladší a bohatší, zatímco ti, kteří je užívají na cukrovku, jsou starší a rovnoměrněji rozložení napříč příjmovými skupinami.

Je pozoruhodné, že asi třetina uživatelů přestala léky během studie užívat. Když to udělali, jejich výdaje za potraviny se vrátily na úroveň před začátkem užívání léků a jejich nákupní košíky se staly o něco méně zdravými než předtím, částečně kvůli zvýšeným výdajům za kategorie jako cukrovinky a čokoláda.

Omezení a hubnutí v tabletách

Autoři studie upozorňují, že tento vývoj poukazuje na důležité omezení. Studie nemůže zcela oddělit biologické účinky léků od jiných změn životního stylu, které uživatelé mohou současně provádět. Důkazy z klinických studií v kombinaci s pozorovaným návratem výdajů po vysazení léku však naznačují, že potlačení chuti k jídlu je pravděpodobně klíčovým mechanismem stojícím za změnami ve výdajích.

Studie zdůrazňuje, že pro výrobce potravin, restaurace a maloobchodníky by široké přijetí blokátorů GLP-1 mohlo znamenat dlouhodobé změny v poptávce, zejména po rychlém občerstvení a mlsání.

Dá se přitom očekávat, že dopady těchto léků se velmi brzy násobně zvýší. Až doposud se totiž musely podávat injekčně, ale těsně před Vánocemi dala americká agentura FDA dárek všem, kdo mají o snižování hmotnosti zájem, když schválila přípravek Wegovy ve formě tabletek, což znamená, že teď bude přípravek pro většinu populace snesitelnější a přijatelnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 1 hhodinou

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 19 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...