Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.

Autoři nového výzkumu se podívali na záznamy o transakcích desítek tisíc amerických domácností. Z těchto masivních dat se jim podařilo zjistit, jak se mění utrácení lidí, kteří prošli léčbou pomocí léků, které se souhrnně nazývají „antagonisté receptoru GLP-1“. Nejznámějším z nich je Ozempic a spojuje je to, že ač byly původně vyvinuty proti cukrovce, používají se dnes hlavně na hubnutí.

Výsledky jsou jasně viditelné. Do šesti měsíců od zahájení léčby snížily domácnosti výdaje na potraviny v průměru o 5,3 procenta. U domácností s vyššími příjmy byl pokles ještě výraznější, a to více než osm procent. Výdaje v restauracích, rychlém občerstvení a kavárnách klesly přibližně o osm procent.

U domácností, které pokračovaly v užívání léku delší dobu, tyto nižší výdaje za potraviny vydržely nejméně rok, i když rozsah snížení se časem zmenšoval, popsali autoři výzkumu. „Data ukazují jasné změny ve výdajích za potraviny po zahájení užívání,“ uvedla hlavní autorka studie Sylvia Hristakeva z Cornellovy univerzity. „Po vysazení se účinky zmenšují a je těžší je odlišit od výdajových vzorců před zahájením užívání.“

Méně a zdravěji

Na rozdíl od předchozích studií, které se opíraly o údaje spotřebitelů o jejich stravovacích návycích, nová analýza vychází z údajů o nákupech shromážděných společností Numerator, která se zabývá průzkumem trhu a sledovala transakce v obchodech s potravinami a restauracích u reprezentativního vzorku přibližně 150 tisíc domácností v celé zemi. Vědci porovnali tyto záznamy s opakovanými průzkumy, v nichž se ptali členů domácností, jestli užívají léky GLP-1, kdy s nimi začali a proč.

Tato kombinace umožnila týmu porovnat uživatele léků s podobnými domácnostmi, které léky neužívaly, a soustředit se tak jen na změny, ke kterým došlo po zahájení léčby.

Měnila se nejen výše útrat, ale také to, co si lidé v nákupních košících odnášejí. Nejvýraznější pokles zaznamenaly ultrazpracované potraviny s vysokým obsahem kalorií, které jsou nejvíce spojovány s chutěmi. Výdaje na slané dobroty (jako jsou arašídy, brambůrky nebo tyčinky) klesly o desetinu, podobně velký pokles zaznamenaly sladkosti, pečivo a sušenky. Poklesla ale i spotřeba základních potravin, jako je chléb, maso a vejce.

Pouze u několika málo kategorií došlo k nárůstu. Nejvíce vzrostl prodej jogurtů, následovaný čerstvým ovocem a cereálními tyčinkami. „Hlavním trendem je snížení celkových nákupů potravin. Pouze u malého počtu kategorií došlo k nárůstu, který je však v porovnání s celkovým poklesem mírný,“ doplnila Hristakeva.

Účinky se projevily i mimo supermarkety. Výdaje v restauracích, jako jsou řetězce rychlého občerstvení a kavárny, také prudce poklesly.

Mladí a bohatí

Studie navíc poprvé ukázala, kdo v USA vlastně užívá léky na principu GLP-1. Podíl amerických domácností, které uvedly alespoň jednoho uživatele, vzrostl z přibližně jedenácti procent na konci roku 2023 na více než šestnáct procent v polovině roku 2024. Lidé, kteří užívají tyto léky za účelem hubnutí, jsou spíše mladší a bohatší, zatímco ti, kteří je užívají na cukrovku, jsou starší a rovnoměrněji rozložení napříč příjmovými skupinami.

Je pozoruhodné, že asi třetina uživatelů přestala léky během studie užívat. Když to udělali, jejich výdaje za potraviny se vrátily na úroveň před začátkem užívání léků a jejich nákupní košíky se staly o něco méně zdravými než předtím, částečně kvůli zvýšeným výdajům za kategorie jako cukrovinky a čokoláda.

Omezení a hubnutí v tabletách

Autoři studie upozorňují, že tento vývoj poukazuje na důležité omezení. Studie nemůže zcela oddělit biologické účinky léků od jiných změn životního stylu, které uživatelé mohou současně provádět. Důkazy z klinických studií v kombinaci s pozorovaným návratem výdajů po vysazení léku však naznačují, že potlačení chuti k jídlu je pravděpodobně klíčovým mechanismem stojícím za změnami ve výdajích.

Studie zdůrazňuje, že pro výrobce potravin, restaurace a maloobchodníky by široké přijetí blokátorů GLP-1 mohlo znamenat dlouhodobé změny v poptávce, zejména po rychlém občerstvení a mlsání.

Dá se přitom očekávat, že dopady těchto léků se velmi brzy násobně zvýší. Až doposud se totiž musely podávat injekčně, ale těsně před Vánocemi dala americká agentura FDA dárek všem, kdo mají o snižování hmotnosti zájem, když schválila přípravek Wegovy ve formě tabletek, což znamená, že teď bude přípravek pro většinu populace snesitelnější a přijatelnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 8 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 11 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 11 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 15 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...