Ozempic může výjimečně způsobovat ztrátu zraku, naznačuje několik studií

Vědci v Dánsku našli spojení mezi populárním lékem na cukrovku Ozempic dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk a vzácným očním onemocněním, které může způsobit ztrátu zraku. Dánské úřady uvedly, že požádají evropský orgán pro regulaci léčiv, aby výsledky dvou dánských studií přezkoumal.

Už v létě naznačil výzkum vědců z Harvardovy univerzity, že Ozempic může způsobovat zdravotní potíže spočívající ve ztrátě zraku.

Dvě studie provedené Univerzitou Jižního Dánska teď (SDU) zjistily, že Ozempic více než zdvojnásobuje riziko vzniku onemocnění s názvem nearteritická forma přední ischemické neuropatie zrakového nervu (NAION) u pacientů s cukrovkou druhého typu.

NAION je nevyléčitelné onemocnění, které vzniká v důsledku nedostatečného prokrvení zrakového nervu a může způsobit náhlou nebolestivou ztrátu zraku a poruchy zorného pole. Studie zkoumaly možné nežádoucí účinky semaglutida, účinné látky léku Ozempic.

Otázka na regulátora

Dánská agentura pro léčivé přípravky uvedla, že požádá Farmakovigilanční výbor pro posuzování rizik léčiv Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), aby výsledky studií přezkoumal. Závěry studií by mohly přispět ke znepokojení ohledně léku Ozempic, které vyvolala americká studie zveřejněná na začátku tohoto roku, poznamenala agentura Reuters.

Počet případů onemocnění NAION se v Dánsku od uvedení přípravku Ozempic na dánský trh v roce 2018 zvýšil, tvrdí Jakob Grauslund, profesor očních chorob na SDU. „Podle naší studie je počet zasažených naštěstí nižší, než ukazuje americká studie, ale i tak se počet případů NAION zdvojnásobil u lidí, kteří Ozempic užívají ,“ řekl Grauslund. Vědci odhadují, že na deset tisíc léčených osob může připadat 1,5 až 2,5 nových případů za rok.

První studie vycházela z údajů získaných od 424 tisíc diabetiků druhého typu, z nichž čtvrtina byla léčena přípravkem Ozempic a zbytek jinými léky na cukrovku. Druhá studie zkoumala vzorek 44 517 dánských diabetiků, kteří užívali lék Ozempic v letech 2018 až 2024, a 16 860 Norů, kteří jej užívali v letech 2018 až 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.