Lék

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Češi si letos v zahraničí vyzvedli léky prostřednictvím eReceptů výrazně častěji než v minulém roce. České televizi informaci sdělila Gréta Rakašová z tiskového oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Možnosti vyzvednutí léků pomocí eReceptů mohou Češi využívat od června 2023 v šesti zemích Evropské unie, konkrétně v Polsku, Chorvatsku, Lotyšsku, Estonsku, Španělsku a Řecku. eRecepty jsou populární zejména během letních dovolených.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Po pěti letech zkoumání se českým vědcům podařilo objevit model léku, který má v laboratorních podmínkách slibné výsledky léčby genetického onemocnění zvaného Angelmanův syndrom. Aktuálně je s nemocí diagnostikováno 80 lidí v Česku a celosvětově jím trpí asi půl milionu lidí. Asociace genové terapie (Asgent) vyhlásila veřejnou sbírku, která má shromáždit peníze na dokončení výzkumu.

Lidem s nemocí motýlích křídel by do budoucna mohla pomáhat buněčná terapie. Čeští vědci pokračují v další fázi testování léčby, která využívá tukové buňky. Inovativní postup zkoušejí i u dětských pacientů. Vzácné genetické onemocnění způsobuje puchýře a otevřené rány na kůži i sliznici.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie vyvinuli novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku. Její využití by mohlo přispět k řešení rovnou dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby – obezity a Alzheimerovy choroby.

Lék, který se požívá proti nemoci mpox (dříve opičí neštovice), ve skutečnosti nemá účinnost vyšší než placebo. Ukázala to studie, která současně potvrdila, že je toto léčivo alespoň bezpečné a nemá vážnější vedlejší účinky.

Velkou vlnu pomoci vyvolal další příběh rodiny usilující o genovou terapii v zahraničí. Podpořili ji i někteří odborníci. Nyní sbírka pro ročního Viléma dosáhla potřebných dvaceti milionů. Tím roste šance, že hoch trpící vzácnou nemocí získá lék v Austrálii. „Teď jsou ve fázi přípravy klinické studie. Pokud se rozběhne, tak Vilík bude mít šanci se do studie zapojit. Vývoj je komplikovaný a nákladný. Australská klinika potřebuje přispět na konkrétní díl výzkumu,“ nastínila lékařka Regina Demlová. Vilém by mohl lék dostat příští rok na jaře.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Od června bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti v systému e-recept a lékaři ve stejném systému nebo svém lékařském softwaru. Náměstek ministerstva Jakub Dvořáček uvedl, že takových léků mohou být desítky či nízké stovky z asi 9 tisíc léčivých přípravků označených kódem SÚKL.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

Další země rozhodla, že lék montelukast musí být opatřený výrazným varováním před možnými vedlejšími účinky. Přistoupila k tomu Velká Británie poté, co úřady zveřejnily informace o potenciálně negativně zasažených dětech. Přípravek se používá i v Česku, i když podle všeho ne příliš často. Na možná rizika medikamentu upozorňuje i tuzemský lékový regulátor.

Výpadky léků pokračují. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší problém s výrobcem, který chce výrazně omezit dodávky jednoho léčiva na předpis pro chronicky nemocné. Měsíčně se ho v Česku spotřebuje 60 tisíc balení. O jaký lék přesně jde, ale resort tají. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) téma otevřel na jednání rady ministrů v Bruselu. Požaduje, aby státy výrobcům neustupovaly a v lékové politice postupovaly koordinovaně.

Pacientů, kteří užívají nejmodernější léky ve specializovaných centrech, přibývá. Loni se jimi léčilo přes 120 tisíc lidí, což je o devadesát tisíc víc než v roce 2010. Pojišťovny za ně vydaly přes třicet miliard korun. Jde tak o nejrychleji rostoucí položku v rozpočtu zdravotního systému a do budoucna jejich potřeba ještě poroste.

Brněnská nemocnice u svaté Anny začala prodávat vlastní léčebné konopí. Je to první zdravotnické zařízení v Česku, které je v poskytování konopných přípravků kompletně soběstačné. Tedy od šlechtění a pěstování až po předepisování pacientům. Léčebné konopí získávají pacienti ve formě tobolek.

I čeští pacienti už používají lék, který vnesl revoluci jak do boje proti diabetu druhého typu, tak proti obezitě. Tento přípravek se stal jedním ze světově nejúspěšnějších léčiv, což s sebou přináší ale i problémy – v Evropě se objevují jeho falešné kopie.

Několik týdnů budou na trhu chybět kapky na křeče v břiše Algifen Neo, které si každý měsíc v lékárně vyzvedává asi šedesát tisíc lidí, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Lék se používá při různých kolikách žlučníku či žaludku nebo menstruačních bolestech. Podle odborníků existují alternativy, které mohou lékaři předepsat. Musí je ale předepsat rovnou, není možná záměna až v lékárně. Současná situace na trhu s léky je podle většiny lékárníků, které ČT oslovila, lepší, než byla před pár měsíci. Stále ale některé medikamenty chybí.

Ministři zdravotnictví, financí i průmyslu a obchodu si přejí návrat výroby penicilinu do Česka a uvažují o vybudování nové továrny. Návrhem se teď zabývá Evropská komise. Pokud ho notifikuje, začne stavba hned. Linka by se tak rozjela do roka a půl.

Rodiny nemocných a specialisté se snaží dostat do Česka lék proti Friedreichově ataxii, který nově schválila Evropská léková agentura. Vzácná choroba poškozuje nervový systém pacienta. V tuzemsku jí potvrzeně trpí asi padesát osob, celkem jich ale může být kolem dvou set. Léků na vzácné nemoci přibývá.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Nastavit lidem správnou medikaci pomáhají stále častěji kliničtí farmaceuti, na které se můžou obrátit praktičtí lékaři i sami nemocní. Zatím se odborníci starají především o pacienty v nemocnicích. Postupně ale začínají přijímat i zájemce zvenčí.

Čekárny lékařů, zejména pediatrů, se v posledních dnech znovu plní. Mezi nejčastější příznaky patří horečky, zvracení nebo bolesti hlavy. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je dětských pacientů o pětinu víc než týden předtím. Výrazně narostl hlavně počet lidí s chřipkou, a to o více než 80 procent. Podle SZÚ by se mohla rozvinout v epidemii.