Lék

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Jestli v současné době existuje nějaký opravdu obávaný druh rakoviny, pak je to karcinom slinivky břišní. Zatímco oproti jiným typům rakoviny se léčba stále zlepšuje, u něj se to stále nedaří. Až do tohoto týdne. V pondělí totiž vyšly údaje ze třetí fáze klinické studie léku jménem daraxonrasib. A jsou velmi pozitivní.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.

Lidi v tuzemsku tloustnou – a nejen lékaři si kladou otázku, jak to zvrátit. Například v pražském IKEMu půl roku sledovali stovku pacientů, kteří hubli za pomoci čím dál populárnějších antiobezitik. Klinika uvádí, že každý shodil nejméně devět kilogramů. Moderní léky na obezitu má podle lékařů předepsáno až 80 tisíc Čechů. Léčbu, která vyjde měsíčně zhruba na tři až deset tisíc korun, si pacienti platí sami. Podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena (za Motoristy) by se to ale mohlo v budoucnu změnit. Aktuálně vzniká pracovní skupina – ta by měla určit, kterým pacientům by mohla medikamenty hradit pojišťovna.

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.

Běžně dostupné léčivo proti bolestem a teplotě může při špatném dávkování způsobit vážné zdravotní potíže. Paracetamolem se loni v Česku otrávilo 299 lidí, což je nejvíc za poslední tři roky. Toxikologické informační středisko (TIS) zároveň řešilo rekordní počet konzultací. České televizi to sdělila vedoucí lékařka TIS Kateřina Kotíková.

Nepříjemné překvapení zažili mniši Benediktinského arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty na pražském Břevnově. E-mailem se na ně obrátil muž, aby si prověřil preparát prodávaný on-line, který měli vyrábět právě v tomto klášteře. Díky dotazu se tak řeholníci dozvěděli, že se na ně bez jejich vědomí odkazují internetoví podvodníci.

Nový život, se kterým už ani nepočítali. Tak mluví pacienti s cystickou fibrózou o přínosech moderní léčby. Vrozená nemoc postihuje především dýchání a trávení. Dřív se tito lidé dožívali pětadvaceti let, dnes zakládají rodiny a budují kariéry. Jejich příběhy připomíná charitativní kalendář pacientské organizace. Upozorňuje i na ty, pro které účinné léky zatím nejsou.

Podle zářijových dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v současné době všech předepisujících lékařů 296. Jde jak o specialisty, tak od dubna i o praktické lékaře. Ti mohou léčebné konopí předepisovat díky nové vyhlášce ministerstva zdravotnictví, platné právě od 1. dubna 2025. Za prvních devět měsíců letošního roku vydali všichni lékaři celkem 41 008 receptů na léčebné konopí v celkové hmotnosti přes 314 kilogramů. Za stejnou dobu loňského roku to bylo přibližně o 6 tisíc receptů méně.

Pro pacienty se zatím neléčitelnou Huntingtonovou chorobou přichází naděje. Britští vědci tvrdí, že jejich lék nástup nemoci zpomaluje o 75 procent.

Kniha nebo mobil držený na celou délku paže, mhouření na písmenka, která člověk ještě nedávno viděl dobře. Presbyopií neboli vetchozrakostí trpí mnoho lidí. Řešit to lze brýlemi, čočkami nebo operací, ale evropští vědci teď přišli s novým řešením.

Evropská komise udělila registraci dvakrát ročně podávané injekci na prevenci viru HIV od americké společnosti Gilead Sciences, na jejímž vývoji se podílel český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. Minulý měsíc lék doporučila schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), podle které je přípravek vysoce účinný.

V lékárnictví bublá spor, kterým se budou tento týden zabývat senátoři. Některé lékárny jsou podle petice s tisícovkami podpisů léčivy zásobeny dostatečně, jiné ale léky nemohou sehnat – a když už je dostanou, tak za mnohem horších podmínek než velké řetězce. Před pacienty vypadáme jako zloději, tvrdí někteří lékárníci, kteří si stěžují na podmínky distribuce léčiv. Nemohou navíc konkurovat franšízám, které často odpouštějí doplatek.

Vedra mohou mít neblahý dopad na některá léčiva. Nejcitlivější jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ty v kapalné formě, biologické přípravky či injekce, u nichž horko nejčastěji snižuje účinnost. Při přepravě přípravků z lékárny i na dovolenou doporučují odborníci používat chladicí obaly. Léky by také neměly zůstávat v rozpáleném autě ani v zavazadlovém prostoru letadla.

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

Švýcarské úřady schválily vůbec první lék vhodný pro léčbu malárie u novorozeňat a kojenců. Až dosud byl pro tuto věkovou skupinu používán přípravek určený pro starší děti, při jehož použití ale malým dětem hrozilo riziko předávkování.

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.