Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.

Do testování látky lenakapavir se podle studie zveřejněné v odborném časopise Lancet zapojilo čtyřicet osob bez HIV. Po aplikaci injekce se podle vědců nedostavily žádné vážné vedlejší příznaky ani jiná zdravotní rizika. Látka se v tělech účastníků studie vyskytovala i po 56 týdnech. Testy nadějné léčivé látky tedy mohou pokračovat v další fázi, kdy se do studie bude moci zapojit větší množství lidí.

Injekce je další formou prevence proti HIV známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). PreP se doposud podával pomocí tabletek, které se musely brát každý den, případně se člověk musel nechal co osm týdnů přeočkovat. Funguje podobně jako očkování, někdy se používá i jako srovnání s kondomem: tableta obsahuje dvě léčiva, která brání usazení viru HIV v těle. PrEP se musí užít před tím, než k riziku dojde, tedy primárně před pohlavním stykem.

Metoda má sice vysokou účinnost, až 99 procent, ale problémem je právě to, jak uživatelsky nepříjemné je to, kdy se musí brát.

Dosavadní léčba funguje, ale nová je lepší

„PrEP ve formě denních tablet je při boji proti HIV přelomová,“ uvedl podle BBC Richard Angell z britské charitativní organizace Terrence Higgins Trust. „Je úžasné vidět tyto první výsledky naznačující, že injekce PrEP by mohly mít účinnost až dvanáct měsíců. Musíme se nyní připravit na jejich zavedení,“ řekl Angell.

Zároveň podotkl, že dostupnost přípravku PrEP ve formě denních tablet je ale stále omezená. „Pilulka nadále není dostupná ve věznicích, na internetu či v lékárnách,“ řekl.

Lék podávaný jednou za rok by mohl pomoci snadněji zvládat třeba i situace, kdy dojde k výpadku financování nebo nějaké krizi, která by mohla způsobit výpadky zásobování.

Vědecký tým vyvíjející látky proti HIV a jiným virům vede ve společnosti Gilead Sciences na pozici viceprezidenta pro virologii český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. V době pandemie covidu-19 se podílel na vývoji léku remdesivir. V roce 2020 se stal laureátem Mimořádné ceny Neuron pro nejlepší české vědce a vědkyně.

Ve světě je podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) virem HIV nakažených asi 39,9 milionu lidí. Cílem iniciativ WHO a přidružených institucí je ukončit pandemii viru do roku 2030, což zahrnuje i zlepšení přístupu k preventivním lékům jako PrEP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.