Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.

Do testování látky lenakapavir se podle studie zveřejněné v odborném časopise Lancet zapojilo čtyřicet osob bez HIV. Po aplikaci injekce se podle vědců nedostavily žádné vážné vedlejší příznaky ani jiná zdravotní rizika. Látka se v tělech účastníků studie vyskytovala i po 56 týdnech. Testy nadějné léčivé látky tedy mohou pokračovat v další fázi, kdy se do studie bude moci zapojit větší množství lidí.

Injekce je další formou prevence proti HIV známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). PreP se doposud podával pomocí tabletek, které se musely brát každý den, případně se člověk musel nechal co osm týdnů přeočkovat. Funguje podobně jako očkování, někdy se používá i jako srovnání s kondomem: tableta obsahuje dvě léčiva, která brání usazení viru HIV v těle. PrEP se musí užít před tím, než k riziku dojde, tedy primárně před pohlavním stykem.

Metoda má sice vysokou účinnost, až 99 procent, ale problémem je právě to, jak uživatelsky nepříjemné je to, kdy se musí brát.

Dosavadní léčba funguje, ale nová je lepší

„PrEP ve formě denních tablet je při boji proti HIV přelomová,“ uvedl podle BBC Richard Angell z britské charitativní organizace Terrence Higgins Trust. „Je úžasné vidět tyto první výsledky naznačující, že injekce PrEP by mohly mít účinnost až dvanáct měsíců. Musíme se nyní připravit na jejich zavedení,“ řekl Angell.

Zároveň podotkl, že dostupnost přípravku PrEP ve formě denních tablet je ale stále omezená. „Pilulka nadále není dostupná ve věznicích, na internetu či v lékárnách,“ řekl.

Lék podávaný jednou za rok by mohl pomoci snadněji zvládat třeba i situace, kdy dojde k výpadku financování nebo nějaké krizi, která by mohla způsobit výpadky zásobování.

Vědecký tým vyvíjející látky proti HIV a jiným virům vede ve společnosti Gilead Sciences na pozici viceprezidenta pro virologii český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. V době pandemie covidu-19 se podílel na vývoji léku remdesivir. V roce 2020 se stal laureátem Mimořádné ceny Neuron pro nejlepší české vědce a vědkyně.

Ve světě je podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) virem HIV nakažených asi 39,9 milionu lidí. Cílem iniciativ WHO a přidružených institucí je ukončit pandemii viru do roku 2030, což zahrnuje i zlepšení přístupu k preventivním lékům jako PrEP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...