Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.

Do testování látky lenakapavir se podle studie zveřejněné v odborném časopise Lancet zapojilo čtyřicet osob bez HIV. Po aplikaci injekce se podle vědců nedostavily žádné vážné vedlejší příznaky ani jiná zdravotní rizika. Látka se v tělech účastníků studie vyskytovala i po 56 týdnech. Testy nadějné léčivé látky tedy mohou pokračovat v další fázi, kdy se do studie bude moci zapojit větší množství lidí.

Injekce je další formou prevence proti HIV známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). PreP se doposud podával pomocí tabletek, které se musely brát každý den, případně se člověk musel nechal co osm týdnů přeočkovat. Funguje podobně jako očkování, někdy se používá i jako srovnání s kondomem: tableta obsahuje dvě léčiva, která brání usazení viru HIV v těle. PrEP se musí užít před tím, než k riziku dojde, tedy primárně před pohlavním stykem.

Metoda má sice vysokou účinnost, až 99 procent, ale problémem je právě to, jak uživatelsky nepříjemné je to, kdy se musí brát.

Dosavadní léčba funguje, ale nová je lepší

„PrEP ve formě denních tablet je při boji proti HIV přelomová,“ uvedl podle BBC Richard Angell z britské charitativní organizace Terrence Higgins Trust. „Je úžasné vidět tyto první výsledky naznačující, že injekce PrEP by mohly mít účinnost až dvanáct měsíců. Musíme se nyní připravit na jejich zavedení,“ řekl Angell.

Zároveň podotkl, že dostupnost přípravku PrEP ve formě denních tablet je ale stále omezená. „Pilulka nadále není dostupná ve věznicích, na internetu či v lékárnách,“ řekl.

Lék podávaný jednou za rok by mohl pomoci snadněji zvládat třeba i situace, kdy dojde k výpadku financování nebo nějaké krizi, která by mohla způsobit výpadky zásobování.

Vědecký tým vyvíjející látky proti HIV a jiným virům vede ve společnosti Gilead Sciences na pozici viceprezidenta pro virologii český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. V době pandemie covidu-19 se podílel na vývoji léku remdesivir. V roce 2020 se stal laureátem Mimořádné ceny Neuron pro nejlepší české vědce a vědkyně.

Ve světě je podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) virem HIV nakažených asi 39,9 milionu lidí. Cílem iniciativ WHO a přidružených institucí je ukončit pandemii viru do roku 2030, což zahrnuje i zlepšení přístupu k preventivním lékům jako PrEP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...