Nemoc

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.

Na Tenerife v pondělí večer skončila evakuace cestujících a části posádky z lodě MV Hondius, kterou zasáhl hantavirus. Od neděle plavidlo opustilo přes 120 lidí z 23 zemí, uvedla španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. Poslední z evakuovaných vystoupili kolem 19:30 SELČ a zhruba o hodinu a půl později odletěli do Nizozemska. Přístav na Tenerife již opustila i samotná loď, která směřuje do Rotterdamu. Na její palubě zůstali lidé nezbytní pro její obsluhu. U některých evakuovaných se po odchodu z lodi projevily příznaky nemoci.

Pasažéři a někteří členové posádky výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, se podle agentury Reuters evakuují do svých zemí. Proces začal v neděli ráno zakotvením u přístavu Granadilla španělského ostrova Tenerife a má trvat až do pondělí. V neděli kolem 19. hodiny byla evakuace do dalšího dne přerušena. Na palubu nejprve vstoupili zdravotničtí činitelé, aby provedli finální kontrolu, později agentury informovaly o zahájení transferu lidí, které vyzvedávají repatriační letouny. Španělské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že loď opustilo 94 lidí. U jednoho se projevily příznaky.

Bezmála dva týdny po smrti prvního z celkem tří dosud zemřelých cestujících, kteří se nakazili hantavirem, opustily výletní loď během plavby v jižním Atlantiku tři desítky lidí nejméně 12 národností. Úřady po celém světě se je snaží najít. Píší to tiskové agentury s odvoláním na nizozemské úřady a provozovatele lodi MV Hondius. V Amsterdamu byla nově hospitalizována žena s příznaky hantaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ubezpečuje, že šíření viru nepředstavuje počátek nové pandemie.

Významné budovy ve velkých českých městech pomáhaly šířit osvětu o plicní hypertenzi. Jedním z příznaků nemoci je modrání rtů a konečků prstů, proto organizátoři zvolili modré nasvícení staveb. Správná diagnóza plicní hypertenze trvá i dva roky. Tato vážná nemoc, která může vést až k selhání srdce, postupuje plíživě. Před charakteristickým modráním se projevuje jako řada běžnějších chorob.

Dušnost, bolest na hrudi, únava, nízká fyzická výkonnost, v pokročilých stádiích promodralé rty nebo konečky prstů. Plicní hypertenze může vést až k selhání srdce. Na začátku se projevuje stejně jako řada běžnějších chorob, například jako astma. Lékaři proto varují, že jenom včasné odhalení příčiny potíží a správná léčba zabrání závažným zdravotním komplikacím. Na rizika upozorňují odborníci u příležitosti Světového dne plicní hypertenze, který každoročně připadá na 5. května.

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.

Řadu žen trápí bolestivá nebo nepravidelná menstruace. V některých případech se může jednat o příznaky onemocnění, jako jsou syndrom polycystických ovarií (PCOS) nebo endometrióza. Právě ta podle odhadu trápí jednu z deseti žen v produktivním věku. V tuzemsku se tak může týkat až čtvrt milionu žen, ty ale často o svém onemocnění vůbec nemusí vědět. Přitom může být i příčinou neplodnosti. Lékaři proto apelují na včasnou diagnostiku. Právě březen je měsícem osvěty o endometrióze. Jednou z akcí, kde se ženy o tomto onemocnění mohou dozvědět více, je také festival v Brně, na kterém během soboty vystoupí řada odborníků.

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.

Ve společnosti se podle expertů objevuje čím dál více nadměrný optimismus, který ale potlačuje skutečné emoce. Tento fenomén i kvůli sociálním sítím představuje zátěž, která může mít i vážné důsledky. Před takzvanou toxickou pozitivitou odborníci varují nejen na internetu, ale také v práci nebo ve vztazích. Nejde jen o pozitivní fráze, ale také videa, fotografie a povrchní příspěvky, které ovlivňují každodenní život, mnohdy zakrývají nepříjemné věci na úkor emoční hloubky a spíš sledují materiální prospěch.

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.

Mnohé rodiny nevědí, kde hledat pomoc během vyčerpávající péče o dlouhodobě nemocné. Ta přitom může mít mnoho podob – jak ukazuje třeba příběh dvanáctileté Ronji, kterou ve sbírce podporují dárci i radnice. Ronja má dětskou mozkovou obrnu, těžkou skoliózu, spánkovou apnoi a chronické plicní onemocnění. Rodiče se o dceru většinou nepřetržitě starají sami. Péče je ale stále náročnější a po dvanácti letech jim došly síly i peníze. „Ronja je výjimečná v objemu pomoci, kterou potřebuje, aby rodina byla schopná o ni udržitelně a dlouhodobě pečovat,“ přiblížil starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Doporučil, aby se rodiny v podobné situaci ozývaly samy.