Nemoc

Od začátku roku se v Nemocnici Jihlava nakazilo chřipkou pětadvacet lidí, dva pacienti v souvislosti s tím zemřeli. Podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové se nakazili od návštěv, proto je nemocnice na všech lůžkových odděleních zakázala. Nejhorší situace, co se týče počtu akutních respiračních infekcí, je podle hygieniků na jihu Moravy, nejlépe je na tom Praha.

Prvorozený syn manželů Hajgajdových Oliver se narodil s vážným genetickým onemocněním, na které v tuto chvíli neexistuje léčba. I když jim samotným už to zřejmě nepomůže, rozhodli se svůj čas a energii věnovat vývoji nového léku. Manželé Lenka a Radoslav proto založili asociaci, která podporuje české vědce zkoumající Angelmanův syndrom, který způsobuje těžkou mentální retardaci. A úspěch přišel – vědcům se před pár měsíci podařilo v laboratorních podmínkách připravit návrh terapie. Teď potřebují lék testovat na myších modelech. Postoupit do další fáze můžou díky podpoře široké veřejnosti – ve sbírce, kterou zorganizovali rodiče Olivera, se vybralo přes dvacet milionů korun. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Kateřina Poláková.

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Téma eutanazie či asistované sebevraždy nevyléčitelně nemocných lidí dál rozděluje společnost. Na zákonu, který by v Česku některou z těchto možností zavedl, se neshodnou v Poslanecké sněmovně ani v Senátu. Zákonodárci chtějí nejdříve zahájit širokou debatu. O mimořádně citlivé zkušenosti teď promluvila právnička a spisovatelka Hana Frištenská.

Lékařské pohotovosti se teď plní lidmi s virózami a výjimkou není ani jihočeská on-line pohotovost. Za vánoční prázdniny se s lékaři takto na dálku spojilo téměř tisíc nemocných. V Jihočeském kraji funguje on-line pohotovost jako první v Česku od léta. Letos ji chtějí zavést i na západě Čech. Někteří lékaři ale považují vyšetření on-line za riziko, hlavně u dětí.

Pacienti po operacích, nemocné děti i senioři potřebují péči hlavně doma. Terénní pracovníci jim pomáhají například s měřením tlaku nebo podávají léky. Zájem o asistenci a terénní zdravotnické služby roste i o svátcích. Jenže na některých místech je takových možností málo. Organizace proto hledají další pomocníky.

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Přes sedm tisíc nových pacientů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku, která patří mezi ty nejčastější. Od roku 2008 klesla úmrtnost v Česku o třetinu i díky novým lékům. Pacientka Hana například měla mít trvalou stomii, pomohla jí však inovativní léčba. Odborníci apelují, aby lidé nezanedbávali prevenci.

Kongo zaznamenalo během listopadu 143 úmrtí na nemoc, kterou zatím lékaři nedokázali identifikovat. Má příznaky podobné chřipce a zřejmě je značně smrtící. Světová zdravotnická organizace (WHO) už se situací zabývá.

Před čtvrtstoletím se podařilo stopadesátičlennému týmu vědců popsat poprvé chromozom. Pomohlo to při léčbě desítek nemocí, ale pravý potenciál se teprve rozvíjí.

Projekt Naděje na kolech se snaží lidem splnit jejich poslední přání, těm s nevyléčitelnou nemocí často jen pár dní před smrtí. Nezisková organizace jich splnila už jedenáct, pomáhá od konce srpna. Legislativa k tomu podle autora projektu Libora Poslušného v Česku neexistuje, aktivitu tak provozují jako „normální přepravu osob“. Peníze na plnění snů shánějí manželé Poslušní z darů, přání je však stále více, proto chtějí rozšířit tým dobrovolníků. Díky Naději na kolech si své poslední přání – vidět lenochoda – mohla splnit i Lenka Žlebková.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Lidem s nevyléčitelnou nemocí medicína zatím nedokáže účinně pomoci. Pacienti jsou odkázáni na paliativní péči, která jim pomáhá žít plnohodnotný život navzdory nejasné budoucnosti. Zora Šťastná je jednou z těch, kteří ukazují, že i s těžkou diagnózou je možné být aktivní. Před třemi lety jí lékaři dávali půl roku života, přesto teď spolu s cyklistou Martinem Součkem plánuje projet na kole napříč Českem.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

Vzorky odpadních vod pomáhají vědcům dopředu naznačit, jak se bude vyvíjet počet pacientů s různými virovými nemocemi. Pravidelně testují třeba přítomnost koronaviru. Například v Praze byl nárůst aktivních případů začátkem srpna díky datům z odpadních vod patrný už o měsíc dříve. A data ukazují, že teď je v pražských odpadních vodách viru nejvíce od začátku roku. „Když se někdo nakazí a začne mít klinické příznaky, anebo je ještě ani nemá, tak už má ve své moči a stolici stopy viru,“ vysvětluje Jan Bartáček z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha. Vědci tak i díky tomuto předvídání trendů dokáží včas varovat zdravotníky před nástupem případné vlny nemoci.

Každý rok se přibližně tři tisíce lidí v Česku od lékařů dozví, že trpí revmatoidní artritidou. Ta způsobuje nejen bolesti kloubů, ale také vyšší riziko zlomených kostí, plicní embolie nebo infekcí. Podle lékaře Pavla Horáka z České revmatologické společnosti se nemoc může objevit v jakémkoliv věku, dokonce i u dětí. Při jejím vzniku hraje roli řada faktorů. Horák zmiňuje genetické predispozice, virová onemocnění či kouření, které má negativní vliv i v pasivní formě.

„Znepokojivá zpráva to zatím není,“ říká hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková k rostoucímu počtu lidí nakažených covidem. Nárůst sice letos přišel o trochu dřív, ale pohybuje se ve stejných číslech jako loni a nevypadá to, že by se situace měla zhoršit. Nejvíce nemocní jsou lidé z ohrožených skupin, hlavně starší lidé. Před vážným průběhem ochrání včasné očkování, připomíná Macková.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Lidem s nemocí motýlích křídel by do budoucna mohla pomáhat buněčná terapie. Čeští vědci pokračují v další fázi testování léčby, která využívá tukové buňky. Inovativní postup zkoušejí i u dětských pacientů. Vzácné genetické onemocnění způsobuje puchýře a otevřené rány na kůži i sliznici.

Zájem o vyšetření, která umí včas rozpoznat rakovinu, roste. Letos by podle propočtů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mělo na preventivní prohlídky přijít o desetinu více lidí než před pandemií covidu, během níž návštěvnost takzvaných screeningů výrazně klesla. Například na kolonoskopii se letos hlásí o desetinu více lidí, podobně by tomu mělo být i u mamografu.