Nemoc

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga.

Přes sedm tisíc nových pacientů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku, která patří mezi ty nejčastější. Od roku 2008 klesla úmrtnost v Česku o třetinu i díky novým lékům. Pacientka Hana například měla mít trvalou stomii, pomohla jí však inovativní léčba. Odborníci apelují, aby lidé nezanedbávali prevenci.

Kongo zaznamenalo během listopadu 143 úmrtí na nemoc, kterou zatím lékaři nedokázali identifikovat. Má příznaky podobné chřipce a zřejmě je značně smrtící. Světová zdravotnická organizace (WHO) už se situací zabývá.

Před čtvrtstoletím se podařilo stopadesátičlennému týmu vědců popsat poprvé chromozom. Pomohlo to při léčbě desítek nemocí, ale pravý potenciál se teprve rozvíjí.

Projekt Naděje na kolech se snaží lidem splnit jejich poslední přání, těm s nevyléčitelnou nemocí často jen pár dní před smrtí. Nezisková organizace jich splnila už jedenáct, pomáhá od konce srpna. Legislativa k tomu podle autora projektu Libora Poslušného v Česku neexistuje, aktivitu tak provozují jako „normální přepravu osob“. Peníze na plnění snů shánějí manželé Poslušní z darů, přání je však stále více, proto chtějí rozšířit tým dobrovolníků. Díky Naději na kolech si své poslední přání – vidět lenochoda – mohla splnit i Lenka Žlebková.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Lidem s nevyléčitelnou nemocí medicína zatím nedokáže účinně pomoci. Pacienti jsou odkázáni na paliativní péči, která jim pomáhá žít plnohodnotný život navzdory nejasné budoucnosti. Zora Šťastná je jednou z těch, kteří ukazují, že i s těžkou diagnózou je možné být aktivní. Před třemi lety jí lékaři dávali půl roku života, přesto teď spolu s cyklistou Martinem Součkem plánuje projet na kole napříč Českem.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

Vzorky odpadních vod pomáhají vědcům dopředu naznačit, jak se bude vyvíjet počet pacientů s různými virovými nemocemi. Pravidelně testují třeba přítomnost koronaviru. Například v Praze byl nárůst aktivních případů začátkem srpna díky datům z odpadních vod patrný už o měsíc dříve. A data ukazují, že teď je v pražských odpadních vodách viru nejvíce od začátku roku. „Když se někdo nakazí a začne mít klinické příznaky, anebo je ještě ani nemá, tak už má ve své moči a stolici stopy viru,“ vysvětluje Jan Bartáček z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha. Vědci tak i díky tomuto předvídání trendů dokáží včas varovat zdravotníky před nástupem případné vlny nemoci.

Každý rok se přibližně tři tisíce lidí v Česku od lékařů dozví, že trpí revmatoidní artritidou. Ta způsobuje nejen bolesti kloubů, ale také vyšší riziko zlomených kostí, plicní embolie nebo infekcí. Podle lékaře Pavla Horáka z České revmatologické společnosti se nemoc může objevit v jakémkoliv věku, dokonce i u dětí. Při jejím vzniku hraje roli řada faktorů. Horák zmiňuje genetické predispozice, virová onemocnění či kouření, které má negativní vliv i v pasivní formě.

„Znepokojivá zpráva to zatím není,“ říká hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková k rostoucímu počtu lidí nakažených covidem. Nárůst sice letos přišel o trochu dřív, ale pohybuje se ve stejných číslech jako loni a nevypadá to, že by se situace měla zhoršit. Nejvíce nemocní jsou lidé z ohrožených skupin, hlavně starší lidé. Před vážným průběhem ochrání včasné očkování, připomíná Macková.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Lidem s nemocí motýlích křídel by do budoucna mohla pomáhat buněčná terapie. Čeští vědci pokračují v další fázi testování léčby, která využívá tukové buňky. Inovativní postup zkoušejí i u dětských pacientů. Vzácné genetické onemocnění způsobuje puchýře a otevřené rány na kůži i sliznici.

Zájem o vyšetření, která umí včas rozpoznat rakovinu, roste. Letos by podle propočtů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mělo na preventivní prohlídky přijít o desetinu více lidí než před pandemií covidu, během níž návštěvnost takzvaných screeningů výrazně klesla. Například na kolonoskopii se letos hlásí o desetinu více lidí, podobně by tomu mělo být i u mamografu.

Onkologičtí pacienti kromě své nemoci bojují někdy také s úřady. Organizace i lékaři s těmito pacienty musejí stále častěji řešit pobírání invalidních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na přítomnost metastáz v posudcích bere ohled, zároveň dodává, že rozhodující není diagnóza, ale pokles pracovní schopnosti. Podle odborníků by se důchody měly snižovat nebo odebírat až ve chvíli, kdy je jisté, že je pacient stabilizovaný.

Léto sice ještě neskončilo, netopýři však už teď hledají teplejší útočiště. Každý rok koncem srpna se tito savci snaží dostat do bytů, domů či kanceláří a zahnízdit tam na zimní období. Lidé jim to navíc usnadňují, stačí totiž jenom na štěrbinu pootevřené okno. Na pomoc často vyjíždějí posádky ze záchranných stanic. Odborníci upozorňují, aby se lidé nesnažili netopýry sami odchytit, můžou totiž přenášet řadu nemocí.

Konzumace zpracovaného nebo červeného masa zvyšuje riziko cukrovky, přičemž pouhé dva plátky šunky denně zvyšují riziko tohoto onemocnění o patnáct procent. Na základě rozsáhlé studie, které se účastnily na dva miliony lidí po celém světě, to uvádí vědecký tým vedený výzkumníky z Cambridgeské univerzity.

Dělníci v těchto dnech dokončují hrubou stavbu Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku. Stavba skoro za tři čtvrtě miliardy korun je tak zhruba ve své třetině. Rehabilitační ústav má zajistit chybějící péči o pacienty třeba po cévních mozkových příhodách nebo těžkých úrazech. První lidé by mohli jeho služeb využít začátkem roku 2026.

Parazité mají obrovský dopad na zdraví lidí i zvířat. Vědci však možná našli způsob, jak z pacientů s mozkovými onemocněními a běžného parazita, který tento orgán napadá, udělat „přátele“.

Zemřel legendární francouzský herec a producent Alain Delon, bylo mu 88 let. Agentuře AFP to sdělily jeho tři děti. Zemřel obklopen rodinou ve svém domě v Douchy asi sto kilometrů jižně od Paříže. Ve své době byl považován za ikonu a lamače srdcí a zároveň za egocentrického a arogantního muže. Jeho kariéru charakterizovaly především role ledově chladných osamělých bojovníků s pronikavým pohledem. V noirových filmech zemřel téměř třicetkrát. „Jsem ponurý hrdina,“ říkal smířlivě. Z pohledného mladíka se postupem věku stal pochybující muž, který se ale nikdy nedokázal vyrovnat s traumaty, která utrpěl v dětství.