Nemoc strana 2 z 5

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.

Nevyléčitelně nemocným dětem a jejich rodinám se často nedostává pomoci. Deset let usilují specialisté z dětské paliativní péče o propojení služeb a o jejich rozšiřování do regionů. Chtějí tak dětem navzdory diagnóze umožnit, aby prožily život kvalitně. Podle odhadů je v Česku zhruba čtrnáct tisíc dětí, pro které by tato péče byla vhodná. Nově některé rodiny provázejí těžkým obdobím koordinátoři. Tématu se věnuje dokument Dětská paliativní péče, který odvysílala ČT2. Natočila jej Lea Surovcová.

Virtuální realita pomáhá léčit závratě. Lékaři v pražské motolské nemocnici ji využívají u lidí po operacích mozkových nádorů. „Pacienti se mohou projít obchodním centrem, umožníme sáhnout si pro věci, vybrat si něco do nákupního košíku,“ popisuje výkonný ředitel společnosti VR Medical Konstantin Novikov. Výhodou této technologie je, že může urychlit rehabilitaci. Virtuální realitu mohou pacienti využívat už na lůžku, brýle si nasazují zhruba na třicet minut denně. Do budoucna by mohla být vhodná i pro další pacienty. S různými poruchami rovnováhy se potýká až patnáct procent populace.

Chřipková epidemie v Česku se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pravděpodobně nachází na vrcholu. Proti předcházejícímu týdnu nemocnost v tom minulém poklesla o 1,4 procenta na 2219 nemocných na sto tisíc obyvatel, informoval v pondělí SZÚ. Nemocných ubývá mezi dětmi a mladými dospělými, ve starších věkových skupinách jejich počet stále mírně roste.

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest dál přibývá. Proti minulému týdnu je jich o třicet procent víc, přičemž řada z nich se nakazila při cestování hromadnou dopravou. Aby pomohly epidemii zbrzdit, začaly některé dopravní podniky vozy důkladněji čistit a dezinfikovat. V Karlovarském kraji k dezinfekci vozů používají i ozonizéry, které hubí veškeré mikroorganismy a bakterie a viry. Odborníci přesto vyzývají, aby cestující nezapomínali na základy hygieny – umývali si ruce a případně si nasadili roušku.

Kvůli rostoucí nemocnosti mezi žáky a učiteli vyhlašují školy, které epidemie zasáhla nejvíce, ředitelská volna. Od prodloužení pololetních prázdnin očekávají, že se šíření chřipky podaří zpomalit, potvrdily České televizi oslovené základní školy. V případě, že se situace nezlepší, uvažují ředitelé po pololetních prázdninách přejít na distanční výuku.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest za týden přibylo o třicet procent, minulý týden jich bylo 1940 na sto tisíc obyvatel. Ještě více stoupl počet dětských pacientů ve školním věku, za týden o polovinu. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku tak podle něj dál pokračuje celoplošná epidemie, přibývá hlavně nemocných s chřipkou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl asi o pětinu také počet záchytů covidu-19, případů bylo asi 540 za týden. Výrazně ale zároveň přibylo testovaných.

Lidé se stále obávají hospicové péče. Pokud ale rodiny službu na konci života svého blízkého využijí, chválí si ji. Podle výzkumu paliativních odborníků víc než čtvrtina oslovených pojem hospic ovšem ani nezná.

Od začátku roku se v Nemocnici Jihlava nakazilo chřipkou pětadvacet lidí, dva pacienti v souvislosti s tím zemřeli. Podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové se nakazili od návštěv, proto je nemocnice na všech lůžkových odděleních zakázala. Nejhorší situace, co se týče počtu akutních respiračních infekcí, je podle hygieniků na jihu Moravy, nejlépe je na tom Praha.

Prvorozený syn manželů Hajgajdových Oliver se narodil s vážným genetickým onemocněním, na které v tuto chvíli neexistuje léčba. I když jim samotným už to zřejmě nepomůže, rozhodli se svůj čas a energii věnovat vývoji nového léku. Manželé Lenka a Radoslav proto založili asociaci, která podporuje české vědce zkoumající Angelmanův syndrom, který způsobuje těžkou mentální retardaci. A úspěch přišel – vědcům se před pár měsíci podařilo v laboratorních podmínkách připravit návrh terapie. Teď potřebují lék testovat na myších modelech. Postoupit do další fáze můžou díky podpoře široké veřejnosti – ve sbírce, kterou zorganizovali rodiče Olivera, se vybralo přes dvacet milionů korun. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Kateřina Poláková.

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.

Téma eutanazie či asistované sebevraždy nevyléčitelně nemocných lidí dál rozděluje společnost. Na zákonu, který by v Česku některou z těchto možností zavedl, se neshodnou v Poslanecké sněmovně ani v Senátu. Zákonodárci chtějí nejdříve zahájit širokou debatu. O mimořádně citlivé zkušenosti teď promluvila právnička a spisovatelka Hana Frištenská.

Lékařské pohotovosti se teď plní lidmi s virózami a výjimkou není ani jihočeská on-line pohotovost. Za vánoční prázdniny se s lékaři takto na dálku spojilo téměř tisíc nemocných. V Jihočeském kraji funguje on-line pohotovost jako první v Česku od léta. Letos ji chtějí zavést i na západě Čech. Někteří lékaři ale považují vyšetření on-line za riziko, hlavně u dětí.

Pacienti po operacích, nemocné děti i senioři potřebují péči hlavně doma. Terénní pracovníci jim pomáhají například s měřením tlaku nebo podávají léky. Zájem o asistenci a terénní zdravotnické služby roste i o svátcích. Jenže na některých místech je takových možností málo. Organizace proto hledají další pomocníky.

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Přes sedm tisíc nových pacientů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku, která patří mezi ty nejčastější. Od roku 2008 klesla úmrtnost v Česku o třetinu i díky novým lékům. Pacientka Hana například měla mít trvalou stomii, pomohla jí však inovativní léčba. Odborníci apelují, aby lidé nezanedbávali prevenci.

Kongo zaznamenalo během listopadu 143 úmrtí na nemoc, kterou zatím lékaři nedokázali identifikovat. Má příznaky podobné chřipce a zřejmě je značně smrtící. Světová zdravotnická organizace (WHO) už se situací zabývá.

Před čtvrtstoletím se podařilo stopadesátičlennému týmu vědců popsat poprvé chromozom. Pomohlo to při léčbě desítek nemocí, ale pravý potenciál se teprve rozvíjí.

Projekt Naděje na kolech se snaží lidem splnit jejich poslední přání, těm s nevyléčitelnou nemocí často jen pár dní před smrtí. Nezisková organizace jich splnila už jedenáct, pomáhá od konce srpna. Legislativa k tomu podle autora projektu Libora Poslušného v Česku neexistuje, aktivitu tak provozují jako „normální přepravu osob“. Peníze na plnění snů shánějí manželé Poslušní z darů, přání je však stále více, proto chtějí rozšířit tým dobrovolníků. Díky Naději na kolech si své poslední přání – vidět lenochoda – mohla splnit i Lenka Žlebková.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.