Nemoc strana 2 z 5

Praha posílí pravidelný úklid vozidel a stanic městské hromadné dopravy kvůli rostoucímu počtu případů žloutenky typu A. Dopravní podnik (DPP) zvýší koncentraci dezinfekčních prostředků při čištění a přidá i mimořádné úklidy ve frekventovaných stanicích metra.

Pro pacienty se zatím neléčitelnou Huntingtonovou chorobou přichází naděje. Britští vědci tvrdí, že jejich lék nástup nemoci zpomaluje o 75 procent.

V Česku opět přibývá lidí nakažených covidem. Aktuálně nemoc testy prokázaly u více než 4200 pacientů, na začátku září přitom ještě nebylo nakažených ani 1500. Čísla však mohou být podle lékařů zkreslená, řada lidí se už totiž netestuje. Nemoc je typická nástupem horečky a únavou či ztrátou čichu. Nejrizikovější je pro lidi starší 65 let a také ty s dalšími chronickými obtížemi, u nichž často vyústí v zápal plic. Průběh leckdy zmírňuje očkování, které mají pacienti zdarma. Zájem o něj však aktuálně není velký.

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Je to příběh, který vyvolal vlnu solidarity. Prosba otce vážně nemocné Madlen o dárce kostní dřeně měla před půl rokem obrovskou odezvu nejen na sítích, ale i v realitě. A ta odezva trvá dodnes. Do registrů letos vstoupily desetitisíce nových dárců, kteří přinesou naději po celém světě. Nejvýraznější momenty příběhu Madlen přinese v pátek od 20:07 dokument ČT24 Madlen – dívka, která inspirovala Česko.

Na ebolu nyní v Demokratické republice Kongo umírá asi 38 procent nakažených, nemoc se už dostala desítky kilometrů od ohniska. Světová zdravotnická organizace (WHO) posílá do země pomoc ve formě vakcín. Těch je nedostatek stejně jako dalšího zdravotního materiálu. Mimo jiné chybí pomoc ze strany Spojených států.

Hygienici od začátku roku evidují skoro čtrnáct set nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc v Praze, kde podle nich už lze mluvit o lokální epidemii. Nemocných ale přibývá i v ostatních regionech. Navíc se očekává, že situace se zhorší v souvislosti s návratem dětí do škol. Ty teď tvoří asi šestinu nakažených. Prevencí je očkování a důsledné mytí rukou.

V Česku žije zhruba čtyři sta lidí s Duchennovou svalovou dystrofií. Vzácná genetická nemoc postihuje hlavně chlapce, zatím na ni neexistuje stoprocentně účinný lék. O to větší význam má pro pacienty podpora specializovaných center i veřejnosti. Pomoci by nyní mohly dva nové preparáty, které dají šanci na delší život pacientům, ale i sílu jejich rodině. Náročná péče se totiž často podepisuje na jejich zdraví – skoro každý druhý trpí chronickým onemocněním, depresemi a mnozí nechodí na prevenci.

Nemocí přenášených klíšťaty letos do konce srpna lékaři zachytili nejvíce za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo 517 případů, loni ve stejném období 490. Výrazně více bylo lymeské borreliózy, jen v srpnu přibylo 2646 případů. Loni jich bylo zhruba stejně za osm měsíců, v srpnu čtyřnásobně méně. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci očekávají další nárůst na podzim kvůli houbařské sezoně.

S návraty z letních dovolených podle lékařů každoročně v Česku přibývá pacientů s infekčním onemocněním. Podle hygieniků si lidé ze zahraničí nejčastěji přivážejí průjmové infekce. V Moravskoslezském kraji se objevila třeba salmonelóza, a to po návratu z Egypta, Řecka či Turecka. V laboratořích odhalují také tropické nemoci. Ty se testují podobně jako covid-19, tedy pomocí PCR testu. Výsledky má pacient do hodiny. Výraznou část případů ovšem tvoří onemocnění spojená s pobytem v Česku. Podle dat Státního zdravotního ústavu je letos počet nákaz klíšťovou encefalitidou a borreliózou nejvyšší za posledních deset let.

Evropská komise udělila registraci dvakrát ročně podávané injekci na prevenci viru HIV od americké společnosti Gilead Sciences, na jejímž vývoji se podílel český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. Minulý měsíc lék doporučila schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), podle které je přípravek vysoce účinný.

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.

Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní, informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Příběh Matěje Křižky ze Zlína je dalším z těch, které při náborech přilákaly do registrů dárců kostní dřeně nové lidi. Devítiletý školák se potýká se vzácnou poruchou krvetvorby. Vhodná dárkyně se pro něj našla ve Spojených státech amerických a chlapec už má transplantaci úspěšně za sebou.

Jak rozvojové země bohatnou, mění se i tamní životní styl. A ten má rovnou několika způsoby vážné dopady na zdraví jater. Poškození pak vede i ke vzniku rakoviny tohoto orgánu.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.

Záchranáři, policie i hasiči zasahovali v pondělí večer v Roztokách u Prahy kvůli podezření na infekční meningitidu typu B. Zdravotníci vyšetřili 97 lidí. U nikoho z nich se nákaza neprojevila. Na místě působili tři inspektoři provozu, záchranářská posádka a posádka s lékařem, informoval mluvčí středočeské záchranné služby Marek Hylebrant.

Pohotovosti napříč republikou budou fungovat stanovenou minimální provozní dobu. Souvisí to se změnami, podle kterých má být služba od příštího roku navázaná na síť urgentních příjmů. Část kritiků se bojí snížení dostupnosti. Ministerstvo zdravotnictví si naopak slibuje zpřehlednění pro pacienty a záruku, že pohotovost bude personálně zajištěná. O to se budou muset nově postarat pojišťovny místo krajů. Úprava má také zredukovat zneužívání péče určené pro akutní pacienty.

Po tvrdé práci – zasloužená dovolená. Jenže pak místo pohody přijde nemoc. Tělo využije příležitosti a vypne. Podle odborného asistenta katedry fyziologie z Univerzity Karlovy Petra Telenského za to může kombinace několika faktorů. Lidé často před odjezdem dohánějí resty, jsou ve stresu, nevyspalí a na cestách přicházejí do kontaktu s větším množstvím lidí, uvedl pro ČT. Pokud navíc míří do vzdálenějších oblastí, přidává se i změna denního režimu. Právě tato souhra okolností podle něj vede k tomu, že místo zaslouženého odpočinku skončíme v posteli s horečkou.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc nemocných je za první pololetí v Praze, následuje kraj Středočeský a po něm Moravskoslezský. V Praze za prvních šest měsíců evidují přes 240 případů, to je šestkrát víc než za celý loňský rok. Třetinu nakažených tvoří lidé bez domova.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Jen v Praze za první pololetí evidují přes 240 případů. Za celý loňský rok jich přitom bylo jen sedmatřicet. Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce, následovat může žloutnutí bělma a pokožky. Chránit se lze důsledným dodržováním osobní hygieny a očkováním.