Ebola se v Kongu rychle šíří, zemi schází pomoc

Na ebolu nyní v Demokratické republice Kongo umírá asi 38 procent nakažených, nemoc se už dostala desítky kilometrů od ohniska. Světová zdravotnická organizace (WHO) posílá do země pomoc ve formě vakcín. Těch je nedostatek stejně jako dalšího zdravotního materiálu. Mimo jiné chybí pomoc ze strany Spojených států.

Žena, kterou přijali 20. srpna do místní nemocnice v Bulape, malém městečku v provincii Kasaï v Demokratické republice Kongo, byla mladá, těhotná a smrtelně nemocná. Trpěla silnou horečkou, krvavým zvracením a silnou slabostí. Navzdory podpůrné léčbě se její stav rychle zhoršoval a o pět dní později zemřela. Lékaři hned z příznaků poznali, že se vrátila ebola.

Potvrdily to i laboratorní testy. Bohužel to nebyl poslední případ. Nemocných v této oblasti rychle přibývalo. V době, kdy vláda 4. září vyhlásila epidemii, bylo už 28 podezřelých nebo potvrzených případů a patnáct úmrtí – smrtí tedy skončila více než polovina případů, což odpovídá této variantě nemoci. Nakazili se a zemřeli také čtyři zdravotníci.

Do 6. září bylo hlášeno 42 podezřelých případů, včetně pěti potvrzených, a patnáct úmrtí, což představuje úmrtnost 38 procent, ale další nakažení byli v tak špatném stavu, že se ještě úmrtnost zřejmě zvýší. Novější data zatím nejsou k dispozici.

Snaha o kontrolu selhává

Podle francouzské zprávy se daří epidemii jen špatně kontrolovat a zpomalovat. Kvůli nedostatku financí a lidských sil se podařilo sledovat jen pětinu kontaktů lidí, kteří mohli být nakažení. Proto panují obavy z možného dalšího šíření.

Jeden z nových případů nákazy už byl zaznamenán zhruba sedmdesát kilometrů od současného ohniska, což je další náznak, že epidemie není pod kontrolou. A existuje proto i riziko, že se epidemie rozšíří do dalších zemí, především do sousední Angoly, píše s odvoláním na představitele WHO Reuters.

Ebola se šíří kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovaným materiálem. Projevuje se krvácením a k symptomům patří horečka, zvracení, průjem či bolesti svalů.

Virus v Africe způsobil několik epidemií nemoci, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ni existují vakcíny. Nejhorší epidemie vypukla na začátku prosince 2013 v západní Africe. Ebole tehdy za více než dva roky podlehlo přes jedenáct tisíc lidí.

WHO začala očkovat zdravotníky a osoby, které byly v kontaktu s nakaženými. Do oblasti Bulape, která je ohniskem epidemie, WHO prozatím odeslala 400 dávek vakcíny Ervebo Ebola. V současné době je v zemi 2000 dávek, mezinárodní koordinační skupina pro poskytování vakcín ale podle WHO schválila dodávku dalších 45 tisíc dávek vakcíny.

Politický kontext

V Demokratické republice Kongo byly historicky největším poskytovatelem humanitární pomoci Spojené státy. Každoročně přispívaly miliardami dolarů prostřednictvím mechanismů, mimo jiné skrze Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejichž cílem bylo zlepšit zdravotní výsledky. Washington v roce 2024 financoval více než sedmdesát procent humanitární činnosti v této zemi.

Země, zejména její východní část, sama dostatek financí nemá, protože prožila desítky let konfliktů, které výrazně oslabily její už tak křehké zdravotnictví a přetížily nemocnice.

V lednu 2025 podepsal americký prezident Donald Trump výnos k pozastavení zahraniční pomoci USA na 90 dní za účelem přezkumu. Na tento příkaz navázaly příkazy k zastavení práce, které zmrazily téměř veškerou zahraniční pomoc USA, s výjimkou omezených výjimek, což okamžitě a výrazně snížilo globální financování zdravotnictví.

V červenci potvrdil významné škrty v zahraniční pomoci Kongres. Tyto kroky měly vážný dopad na všechny oblasti veřejného zdraví. Náhlé škrty neponechaly čas na vypracování alternativních plánů k zajištění kontinuity služeb, upozorňuje zpráva neziskové organizace ReliefWeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.