Ebola se v Kongu rychle šíří, zemi schází pomoc

Na ebolu nyní v Demokratické republice Kongo umírá asi 38 procent nakažených, nemoc se už dostala desítky kilometrů od ohniska. Světová zdravotnická organizace (WHO) posílá do země pomoc ve formě vakcín. Těch je nedostatek stejně jako dalšího zdravotního materiálu. Mimo jiné chybí pomoc ze strany Spojených států.

Žena, kterou přijali 20. srpna do místní nemocnice v Bulape, malém městečku v provincii Kasaï v Demokratické republice Kongo, byla mladá, těhotná a smrtelně nemocná. Trpěla silnou horečkou, krvavým zvracením a silnou slabostí. Navzdory podpůrné léčbě se její stav rychle zhoršoval a o pět dní později zemřela. Lékaři hned z příznaků poznali, že se vrátila ebola.

Potvrdily to i laboratorní testy. Bohužel to nebyl poslední případ. Nemocných v této oblasti rychle přibývalo. V době, kdy vláda 4. září vyhlásila epidemii, bylo už 28 podezřelých nebo potvrzených případů a patnáct úmrtí – smrtí tedy skončila více než polovina případů, což odpovídá této variantě nemoci. Nakazili se a zemřeli také čtyři zdravotníci.

Do 6. září bylo hlášeno 42 podezřelých případů, včetně pěti potvrzených, a patnáct úmrtí, což představuje úmrtnost 38 procent, ale další nakažení byli v tak špatném stavu, že se ještě úmrtnost zřejmě zvýší. Novější data zatím nejsou k dispozici.

Snaha o kontrolu selhává

Podle francouzské zprávy se daří epidemii jen špatně kontrolovat a zpomalovat. Kvůli nedostatku financí a lidských sil se podařilo sledovat jen pětinu kontaktů lidí, kteří mohli být nakažení. Proto panují obavy z možného dalšího šíření.

Jeden z nových případů nákazy už byl zaznamenán zhruba sedmdesát kilometrů od současného ohniska, což je další náznak, že epidemie není pod kontrolou. A existuje proto i riziko, že se epidemie rozšíří do dalších zemí, především do sousední Angoly, píše s odvoláním na představitele WHO Reuters.

Ebola se šíří kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovaným materiálem. Projevuje se krvácením a k symptomům patří horečka, zvracení, průjem či bolesti svalů.

Virus v Africe způsobil několik epidemií nemoci, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ni existují vakcíny. Nejhorší epidemie vypukla na začátku prosince 2013 v západní Africe. Ebole tehdy za více než dva roky podlehlo přes jedenáct tisíc lidí.

WHO začala očkovat zdravotníky a osoby, které byly v kontaktu s nakaženými. Do oblasti Bulape, která je ohniskem epidemie, WHO prozatím odeslala 400 dávek vakcíny Ervebo Ebola. V současné době je v zemi 2000 dávek, mezinárodní koordinační skupina pro poskytování vakcín ale podle WHO schválila dodávku dalších 45 tisíc dávek vakcíny.

Politický kontext

V Demokratické republice Kongo byly historicky největším poskytovatelem humanitární pomoci Spojené státy. Každoročně přispívaly miliardami dolarů prostřednictvím mechanismů, mimo jiné skrze Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejichž cílem bylo zlepšit zdravotní výsledky. Washington v roce 2024 financoval více než sedmdesát procent humanitární činnosti v této zemi.

Země, zejména její východní část, sama dostatek financí nemá, protože prožila desítky let konfliktů, které výrazně oslabily její už tak křehké zdravotnictví a přetížily nemocnice.

V lednu 2025 podepsal americký prezident Donald Trump výnos k pozastavení zahraniční pomoci USA na 90 dní za účelem přezkumu. Na tento příkaz navázaly příkazy k zastavení práce, které zmrazily téměř veškerou zahraniční pomoc USA, s výjimkou omezených výjimek, což okamžitě a výrazně snížilo globální financování zdravotnictví.

V červenci potvrdil významné škrty v zahraniční pomoci Kongres. Tyto kroky měly vážný dopad na všechny oblasti veřejného zdraví. Náhlé škrty neponechaly čas na vypracování alternativních plánů k zajištění kontinuity služeb, upozorňuje zpráva neziskové organizace ReliefWeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled