Ebola se v Kongu rychle šíří, zemi schází pomoc

Na ebolu nyní v Demokratické republice Kongo umírá asi 38 procent nakažených, nemoc se už dostala desítky kilometrů od ohniska. Světová zdravotnická organizace (WHO) posílá do země pomoc ve formě vakcín. Těch je nedostatek stejně jako dalšího zdravotního materiálu. Mimo jiné chybí pomoc ze strany Spojených států.

Žena, kterou přijali 20. srpna do místní nemocnice v Bulape, malém městečku v provincii Kasaï v Demokratické republice Kongo, byla mladá, těhotná a smrtelně nemocná. Trpěla silnou horečkou, krvavým zvracením a silnou slabostí. Navzdory podpůrné léčbě se její stav rychle zhoršoval a o pět dní později zemřela. Lékaři hned z příznaků poznali, že se vrátila ebola.

Potvrdily to i laboratorní testy. Bohužel to nebyl poslední případ. Nemocných v této oblasti rychle přibývalo. V době, kdy vláda 4. září vyhlásila epidemii, bylo už 28 podezřelých nebo potvrzených případů a patnáct úmrtí – smrtí tedy skončila více než polovina případů, což odpovídá této variantě nemoci. Nakazili se a zemřeli také čtyři zdravotníci.

Do 6. září bylo hlášeno 42 podezřelých případů, včetně pěti potvrzených, a patnáct úmrtí, což představuje úmrtnost 38 procent, ale další nakažení byli v tak špatném stavu, že se ještě úmrtnost zřejmě zvýší. Novější data zatím nejsou k dispozici.

Snaha o kontrolu selhává

Podle francouzské zprávy se daří epidemii jen špatně kontrolovat a zpomalovat. Kvůli nedostatku financí a lidských sil se podařilo sledovat jen pětinu kontaktů lidí, kteří mohli být nakažení. Proto panují obavy z možného dalšího šíření.

Jeden z nových případů nákazy už byl zaznamenán zhruba sedmdesát kilometrů od současného ohniska, což je další náznak, že epidemie není pod kontrolou. A existuje proto i riziko, že se epidemie rozšíří do dalších zemí, především do sousední Angoly, píše s odvoláním na představitele WHO Reuters.

Ebola se šíří kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovaným materiálem. Projevuje se krvácením a k symptomům patří horečka, zvracení, průjem či bolesti svalů.

Virus v Africe způsobil několik epidemií nemoci, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ni existují vakcíny. Nejhorší epidemie vypukla na začátku prosince 2013 v západní Africe. Ebole tehdy za více než dva roky podlehlo přes jedenáct tisíc lidí.

WHO začala očkovat zdravotníky a osoby, které byly v kontaktu s nakaženými. Do oblasti Bulape, která je ohniskem epidemie, WHO prozatím odeslala 400 dávek vakcíny Ervebo Ebola. V současné době je v zemi 2000 dávek, mezinárodní koordinační skupina pro poskytování vakcín ale podle WHO schválila dodávku dalších 45 tisíc dávek vakcíny.

Politický kontext

V Demokratické republice Kongo byly historicky největším poskytovatelem humanitární pomoci Spojené státy. Každoročně přispívaly miliardami dolarů prostřednictvím mechanismů, mimo jiné skrze Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejichž cílem bylo zlepšit zdravotní výsledky. Washington v roce 2024 financoval více než sedmdesát procent humanitární činnosti v této zemi.

Země, zejména její východní část, sama dostatek financí nemá, protože prožila desítky let konfliktů, které výrazně oslabily její už tak křehké zdravotnictví a přetížily nemocnice.

V lednu 2025 podepsal americký prezident Donald Trump výnos k pozastavení zahraniční pomoci USA na 90 dní za účelem přezkumu. Na tento příkaz navázaly příkazy k zastavení práce, které zmrazily téměř veškerou zahraniční pomoc USA, s výjimkou omezených výjimek, což okamžitě a výrazně snížilo globální financování zdravotnictví.

V červenci potvrdil významné škrty v zahraniční pomoci Kongres. Tyto kroky měly vážný dopad na všechny oblasti veřejného zdraví. Náhlé škrty neponechaly čas na vypracování alternativních plánů k zajištění kontinuity služeb, upozorňuje zpráva neziskové organizace ReliefWeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 9 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 10 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 13 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 15 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...